Formosan jazyky - Formosan languages

Nesmí být zaměňována s Jazyky Tchaj-wanu nebo vytvořený jazyk Formosan vynalezený George Psalmanazar.
„Pajwanské jazyky“ přeadresuje tady. Nesmí být zaměňována s Jazyk Paiwan.
Formosan
(zeměpisný)
Etnický původTchajwanští domorodci (Formosan people)
Zeměpisný
rozdělení		Tchaj-wan
Jazyková klasifikaceAustronesian
  • Formosan
Pododdělení
ISO 639-5liška
GlottologŽádný
Formosan jazyky en.svg
Rodiny formosanských jazyků před čínskou kolonizací, per Blust (1999). Malayo-Polynesian (červená) může ležet ve východní Formosan (fialová). Všimněte si, že bílá část na severozápadě země nenaznačuje úplnou nepřítomnost domorodých lidí z této části Tchaj-wanu. Na zdrojích v čínském jazyce[1] tato oblast je uvedena jako vlast různých Pingpu skupiny (např Kulon ) a některé další skupiny (např Taokové ) jsou uspořádány trochu odlišně, než na výše uvedené mapě.

The Formosan jazyky jsou jazyky domorodé národy Tchaj-wanu, z nichž všechny jsou Austronesian. Vláda uznávaná tchajwanské domorodé obyvatelstvo tvoří asi 2,3% populace ostrova. Avšak pouze 35% mluví svým rodovým jazykem, kvůli staletím jazykový posun.[2] Z přibližně 26 jazyků tchajwanských domorodých obyvatel je nejméně deset vyhynulý, další čtyři (možná pět) jsou umírající,[3][4] a všichni ostatní jsou do určité míry ohrožený.

Domorodé jazyky Tchaj-wan mají velký význam v historická lingvistika protože se vší pravděpodobností je Tchaj-wan místo původu celého Austronesian jazyk rodina. Podle lingvisty Robert Blust, Formosanské jazyky tvoří devět z deseti hlavních větví rodiny,[5] zatímco jedna zbývající hlavní větev obsahuje téměř 1 200 Malayo-polynéské jazyky nalezeno mimo Tchaj-wan.[6] Ačkoli někteří jiní lingvisté nesouhlasí s některými podrobnostmi Blustovy analýzy, došlo ke sloučení širokého konsensu ohledně závěru, že austronéské jazyky pocházejí z Tchaj-wanu,[7] a teorie byla posílena nedávnými studiemi v genetice lidské populace.[8]

Nedávná historie

Hlavní článek: Tchajwanské domorodé národy

Všechny formosanské jazyky jsou pomalu nahrazovány kulturně dominantní Tchajwanská mandarinka. V posledních desetiletích Tchajwanský vláda zahájila domorodý program přehodnocování, který zahrnoval znovuzavedení Formosanu první jazyk na tchajwanských školách. Výsledky této iniciativy však byly zklamáním.[9]

V roce 2005 rada zřídila s cílem pomoci se zachováním jazyků domorodých obyvatel Tchaj-wanu Romanizovaný systém psaní pro všechny domorodé jazyky Tchaj-wanu. Rada také pomohla s třídami a programy jazykových certifikací pro členy domorodé komunity a neformosanské Tchajwance, aby pomohli ochranářskému hnutí.[10]

Klasifikace

Hlavní článek: Austronéské jazyky § Klasifikace

Formosanské jazyky tvoří devět odlišných větví austronéské jazykové rodiny (přičemž všechny ostatní malajsko-polynéské jazyky tvoří desátou větev Austronesian ).

Seznam jazyků

Často je obtížné rozhodnout, kde nakreslit hranici mezi jazykem a dialektem, což mezi vědci způsobí menší neshody ohledně soupisu formosanských jazyků. Ještě větší nejistota se týká možných vyhynulých resp asimilovaný Formosanské národy. Níže jsou uvedeny často citované příklady jazyků Formosan,[11] ale seznam by neměl být považován za vyčerpávající.

Živé jazyky

JazykKódPočet
dialekty		DialektyPoznámky
Amisami5„Amisay a Pangcah, Siwkolan, Pasawalian, Farangaw, Palidaw
Atayaltay6Squliq, Skikun, Ts'ole ', Ci'uli, Mayrinax, Plngawanvysoká rozmanitost dialektu, někdy považovaná za samostatné jazyky
Bununbnn5Takitudu, Takibakha, Takivatan, Takbanuaz, Isbukunvysoká dialektová rozmanitost
Kanakanabuxnb1umírající
Kavalanckv1uvedené v některých zdrojích[3] jako umírající, i když další analýza může ukázat jinak[12]
Paiwanpwn4Východní, severní, střední, jižní
Puyumapyu4Puyuma, Katratripul, Ulivelivek, Kasavakan
Rukaidru6Ngudradrekay, Taromak Drekay, Teldreka, Thakongadavane, 'Oponoho
Saaroasxr1umírající
Saisiyatxsy1
Sakizayaszy1
Seediqtrv3Tgdaya, Toda, (Truku)
Thaossf1umírající
Truku1
Tsoutsu1
Yami / Taotao1také volal Tao. Není členem „formosanských jazyků“, ale a Malajsko-polynéský Jazyk.
  • Ačkoli Yami je geograficky v Tchaj-wan, není v lingvistice klasifikován jako Formosan.

Zaniklé jazyky

JazykKódPočet
dialekty		DialektyDatum a poznámky k zániku
Basaybyq1Polovina 20. století
Ketagalankae1
Babuzabzg3?Babuza, Takoas, Favorlang (?).Pozdní 19. století. Pokračující úsilí o oživení.
Papora-Hoanyappu2?Papora, Hoanya (?).
Taivoantvx1Pozdní 19. století. Pokračující úsilí o oživení.
Kulon-Pazehuun12010.
Sirayafos2?Siraya, Makatao (?).Pozdní 19. století. Pokračující úsilí o oživení.
Makatao(fos)2?Siraya, Makatao (?).Pozdní 19. století. Pokračující úsilí o oživení.

Základní slovosled

Většina jazyků Formosan zobrazuje sloveso-počáteční slovosled (VSO (sloveso-předmět-objekt) nebo VOS (sloveso-předmět-předmět)) s výjimkou některých Severní formosanské jazyky, jako Thao, Saisiyat, a Pazih, pravděpodobně vlivem čínštiny.

Li (1998) uvádí seznam slovní objednávky několika formosanských jazyků.[13]

  • Rukai: VSO, VOS
  • Tsou: VOS
  • Bunun: VSO
  • Atayal: VSO, VOS
  • Saisiyat: VS, SVO
  • Pazih: VOS, SVO
  • Thao: VSO, SVO
  • Amis: VOS, VSO
  • Kavalan: VOS
  • Puyuma: VSO
  • Paiwan: VSO, VOS

Zvukové změny

Tanan Rukai je jazyk Formosan s největším počtem fonémů s 23 souhláskami a 4 samohláskami obsahujícími kontrast délky, zatímco Kanakanabu a Saaroa mít nejméně fonémů s 13 souhláskami a 4 samohláskami.[14]

Wolff

V následujících tabulkách je uveden seznam Proto-Austronesian reflexy jednotlivých jazyků dané Wolffem (2010).[15]

PAn reflexy v severozápadních formosanských jazycích
Proto-AustronesianPazihSaisiatThaoAtayalic
* strpppp
* tt, st, s, ʃt, θt, c (s)
*Cz [dz]htx, h
* kkkkk
* qÓʔqq, ʔ
* bbbFb-
* ddrsr
* jdrsr
*Gk-, -z- [dz], -tk-, -z- [ð], -z [ð]k-, -ð-, -ðk-[16]
* ɣXl [ḷ] (> Ø v Tonghœʔ)ɬɣ, r, Ø
* mmmmm
* nnnnn
* ŋŋŋnŋ
* ssʃʃs
* hhhÓh
* lrl [ḷ] (> Ø v Tonghœʔ)rl
* ɬlɬðl
* wwwww
* yyyyy
PAn reflexy v jiných než severozápadních formosanských jazycích
Proto-AustronesianSaaroaKanakanavuRukaiBununAmisKavalanPuyumaPaiwan
* strpppppppp
* tt, ct, ct, ctttt, ʈtj [č], ts [c]
*CtakCθ, s, Øc ([s] ve střední a jižní)Csst
* kkkkkkk, qkk
* qÓʔÓq (x v Ishbukun)ɦÓɦq
* bprotiv [β]bbFbv [β]proti
* dsCḍdrzd, zdj [j], z
* jsCddrzd, zdj [j], z
*Gk-, -ɬ-k-, -l-, -lGk-, -Ø-, -Øk-, -n-, -nk-, -n-, -nh-, -d-, -dg-, -d-, -d
* ɣrrr, Øll [ḷ]ɣrÓ
* mmmmmmmmm
* nnnnnnnnn
* ŋŋŋŋŋŋŋŋŋ
* sÓssssÓÓs
* hÓÓÓÓhÓÓÓ
* lÓØ, l-h-, -Ø-, -Øl [ḷ]r, ɣl [ḷ]l
* ɬɬnɬnɬnɬɬ
* wÓÓprotiprotiwwww
* yɬlððyyyy
PAn reflexy v malajsko-polynéských jazycích
Proto-AustronesianTagalogChamorroMalajštinaStarý jávský
* strpFpp
* ttttt
*Cssss
* kkhkk
* qʔʔhh
* bbpb, -pb, w
* dd-, -l-, -dhd, -tḍ, r
* jd-, -l-, -dchj, -td
*Gk-, -l-, -dÓd-, -r-, -rg-, -r-, -r
* ɣGGrÓ
* mmmmm
* nnnnn
* ŋŋŋŋŋ
* shÓhh
* hÓÓÓÓ
* lllll
* ɬnñ, n, ll- / ñ-, -ñ - / - n-, -nn
* wwwØ, šw
* yyyyy

Blust

V následující tabulce jsou uvedeny reflexy Proto-Austronesian * j v různých jazycích Formosan (Blust 2009: 572).

Reflexy Proto-Austronesian * j
JazykReflex
TsouÓ
Kanakanabul
Saaroaɬ (pouze -ɬ-)
Puyumad
Paiwand
BununÓ
Atayalr (ve Squliq), g (sporadické), s (sporadické)
Sediqy (-y- only), c (-c only)
Pazehz ([dz]) (pouze -z-), d (pouze -d)
Saisiyatz ([ð])
Thaoz ([ð])
Amisn
Kavalann
Sirayan

Následující tabulka uvádí reflexe Proto-Austronesian * ʀ v různých formosanských jazycích (Blust 2009: 582).

Reflexy Proto-Austronesian * ʀ
JazykReflex
PaiwanÓ
Bununl
Kavalanʀ (kontrastní uvular rhotic)
Basayl
Amisl
AtayalG; r (před / i /)
Sediqr
PazehX
Taokovél
Thaolh (neznělé boční)
SaisiyatL (klapka retroflex)
Bashiic (extra-formosan)y

Lenition vzory zahrnují (Blust 2009: 604-605):

  • * b, * d v Proto-Austronesian
    • * b> f, * d> c, r v Tsou
    • * b> v, * d> dv Puyumě
    • * b> v, * d> d, r v Paiwanu
    • * b> b, * d> r v Saisiyatu
    • * b> f, * d> s v Thao
    • * b> v, * d> r v Yami (extra-Formosan)

Distribuce

Galerie

  • Formosanské jazyky

  • Formosanské jazyky, za Blust (1999)

  • Formosanské jazyky, podle Li (2008)

  • Formosanské jazyky, podle Austronesian Basic Vocabulary Database (Greenhill, Blust & Gray 2008).

  • Formosanské jazyky, podle Rosse (2009)

Informace

Li (2001) uvádí geografické vlasti pro následující Formosanské jazyky.[17]

Viz také

Reference

Citace

  1. ^ 臺灣 原住民 平埔族 群 百年 分類 史 系列 地圖 (Historie klasifikace tchajwanských kmenů Plains za poslední století). blog.xuite.net (v čínštině). 2009-08-06. Citováno 2017-03-04.
  2. ^ Sui, Cindy (14.07.2010). „Tchaj-wan se snaží zachránit domorodé jazyky“. BBC novinky.
  3. ^ A b Zeitoun, Elizabeth; Yu, Ching-Hua (2005). "Formosan Language Archive: Linguistic Analysis and Language Processing". International Journal of Computational Linguistics and Chinese Language Processing. 10 (2): 167–200. doi:10.30019 / ijclclp.200507.0002. S2CID  17976898.
  4. ^ Li, Paul Jen-kuei; Tsuchida, Shigeru (2006). Kavalanský slovník (v angličtině a čínštině). Tchaj-pej: Jazykovedný institut, Academia Sinica. ISBN  9789860069938.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  5. ^ Blust, Robert (1999). Zeitoun, Elizabeth; Li, Jen-kuei (eds.). „Podskupina, oběžník a zánik: některé problémy austronéské srovnávací lingvistiky“. Vybrané příspěvky z osmé mezinárodní konference o austronéské lingvistice. Taipei: Academia Sinica. ISBN  9789576716324.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  6. ^ Diamond, Jared M. (2000). „Taiwanský dárek světu“. Příroda. 403 (6771): 709–710. doi:10.1038/35001685. PMID  10693781. S2CID  4379227.
  7. ^ Fox, James (19. – 20. Srpna 2004). Současný vývoj v komparativních austronéských studiích. Symposium Austronesia, Pascasarjana Linguististik dan Kajian Budaya Universitas Udayana. Výzkumné publikace ANU. Bali. OCLC  677432806.
  8. ^ Trejaut, Jean A; Kivisild, Toomas; Loo, Jun Hun; et al. (2005). „Stopy archaických mitochondriálních linií přetrvávají v austronésky mluvících populacích formosanů“. PLOS Biology. 3 (8): e247. doi:10.1371 / journal.pbio.0030247. PMC  1166350. PMID  15984912.
  9. ^ Huteson, Greg. (2003). Zpráva sociolingvistického průzkumu pro tona a maga dialekty jazyka Rukai. Zprávy elektronického průzkumu SIL 2003-012, Dallas, TX: SIL International.
  10. ^ Hsu, Jenny W. (6. 7. 2010). „Třídy domorodých jazyků otevřené veřejnosti“. Zaměřte se na Tchaj-wan. Archivovány od originál dne 2014-11-29 - přes galdu.org. Zkontrolujte hodnoty data v: | datum = (Pomoc)
  11. ^ 徐中文 (2018). 原住民 族 語言 書寫 系統 建議 修正 版本 報告 (PDF) (Zpráva) (v čínštině).原住民 族 語言 研究 發展 中心.
  12. ^ Li & Tsuchida (2006).
  13. ^ Li, Paul Jen-kuei. 1998. „台灣 南島 語言 [Austronesian Languages ​​of Taiwan].“ V Li Paul Jen-kuei. 2004. Vybrané příspěvky k formosanským jazykům. Tchaj-pej, Tchaj-wan: Jazykovedný institut, Academia Sinica.
  14. ^ Blust (2009), str. 165
  15. ^ Wolff, John U. 2010. Proto Austronesian fonologie s glosářem. Ithaca, NY: Publikace programu Cornell pro jihovýchodní Asii.
  16. ^ Existuje několik výsledků * g jako začátku nebo cody konečné slabiky.
  17. ^ Li, Paul Jen-kuei (2001). „Rozptýlení domorodců Formosanů na Tchaj-wanu“ (PDF). Jazyky a lingvistika. 2 (1): 271–278.

Zdroje

  • Blust, Robert A. 2009. Austronéské jazyky. Canberra: Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University. ISBN  0-85883-602-5, ISBN  978-0-85883-602-0.

Další čtení

  • Blundell, David (2009), Austronesian Taiwan: Lingvistika, historie, etnologie, pravěk. Tchaj-pej, Tchaj-wan: SMC Publishing
  • Happart, G. a Hedhurst, W. H. (1840). Slovník Favorlangského dialektu jazyka Formosan. Batavia: vytištěno na Parapattanu.
  • Li, Paul Jen-kuei (2004). „Základní slovník pro formosanské jazyky a dialekty.“ V Li Paul Jen-kuei. Vybrané příspěvky k jazykům Formosan, sv. 2. Tchaj-pej, Tchaj-wan: Jazykovedný institut, Academia Sinica.
  • Mackay, G. L. (1893). Čínský romanizovaný slovník Formosanské lidové mluvy. Šanghaj: Presbyterian Mission Press. OCLC  47246037.
  • Tsuchida, S. (2003). Texty Kanakanavu (Austronesian Formosan). [Osaka ?: Ohrožené jazyky tichomořského okraje].
  • Zeitoun, E. (2002). Nominalizace v jazycích Formosan. Tchaj-pej: Jazykovedný institut (přípravná kancelář), Academia Sinica.

externí odkazy