Romblomanonský jazyk - Romblomanon language
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Ledna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Romblomanon | |
|---|---|
| Rodilý k | Filipíny |
| Kraj | Romblon provincie (celý Romblon a Sibujan ostrovy; některé části Tablas až na Banton, Corcuera, Maestro de Ocampo a Carabao ) |
Rodilí mluvčí | 94,000 (2011)[1] |
Austronesian
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | rol |
| Glottolog | romb1245[2] |
 Oblast, kde se mluví Romblomanon | |
Romblomanon je Austronesian Místní jazyk mluvený, spolu s Asi a Onhan v provincii Romblon v Filipíny. Tento jazyk se také nazývá Ini, Tiyad Ini, Basi, Niromblon a Sibuyanon. Je součástí Bisayanská jazyková rodina a úzce souvisí s ostatními Filipínské jazyky.
Konkrétně se jím mluví na následujících ostrovech na Romblonu:
- Romblon: jediným obec z Romblon.
- Sibujan: všechny jeho obce, Cajidiocan, Magdiwang, a San Fernando.
- Tablas: obec San Agustin.
- Orientální Mindoro: migrující řečníci Romblomanon z Carmen v Tablas přinesli jazyk zejména do obce Bansud a také mluvčí migrujících Romblomanonů z ostrovů Tablas, Romblon a Sibuyan do následujících obcí v Mansalay, Bulalacao a části Bongabong a Roxas resp.
Gramatika
Zájmena
Osobní
| Absolutně | Ergativní | Šikmý | |
|---|---|---|---|
| 1. osoba jednotného čísla | ako | nakon, ko | akon |
| 2. osoba jednotného čísla | jo, ka | nimo, mo | imo |
| 3. osoba jednotného čísla | siya | niya | iya |
| 1. osoba množného čísla včetně | kita | naton | aton |
| 1. osoba množného čísla exkluzivní | kami | namon | amon |
| 2. osoba množného čísla | kamo | nindo | indo |
| 3. osoba množného čísla | sinda | ninda | inda |
Ukazovací zájmena
| Absolutně | Ergativní /Šikmý | Lokativní | Existenciální | |
|---|---|---|---|---|
| Nejblíže k řečníkovi (zde, zde) | iní | tiyadní | dirí | (y) ári |
| V blízkosti adresáta nebo těsně odstraněn z řečníka a adresáta (tam, tam) | v | tiyadnâ | dirâ | (y) ára ' |
| Remote (yon, yonder) | adtó | tiyadtó | didtó | (y) á (d) až |
Kromě toho existují dva slovní deiktici, karí, což znamená přijít k řečníkovi, a kadto, což znamená jít támhle.
Tázací slova
| Romblomanon | Angličtina | Příklad |
|---|---|---|
| Ano | Co | Ano imo pangayan? "Jak se jmenuješ?" |
| San-o | Když | San-o ka makadto sa Romblon? „Kdy jedeš do Romblonu?“ |
| Diin | Kde | Diin ka pa-kadto? "Kam jdeš" |
| Sin-o | SZO | Sin-o ang imo ka-ibahan? „Kdo je tvůj společník?“ |
| Kamusta | Jak | Kamusta ka? "Jak se máte?" |
| Pa-unó | Jak (derivát ano) | Pa-unó ka maka halin? „Jak můžeš jít?“ |
| Pila | Kolik kolik | Pila ini? „Kolik to je?“ / Pila ka tawo ang yara? "Kolik je tam lidí?" |
Příklady
Slova o půjčce
(Vidět Stránka Talk.)
Čísla
| Číslo | Romblomanon |
|---|---|
| 1 | Je |
| 2 | Duhá |
| 3 | Tuyó |
| 4 | Nahoře na |
| 5 | Limá |
| 6 | Onum |
| 7 | Pitó |
| 8 | Wayó |
| 9 | Siyám |
| 10 | Napúyô |
| 100 | Isa-kagatús |
| 1000 | Isa-kalibó |
| za prvé | Una |
| Druhý | Panga-duhá |
| Třetí | Pang-tuyó / Pangat-lo |
| Čtvrtý | Pang-upat |
| Pátý | Pang-limá |
| Šestý | Pang-onum |
| Sedmý | Pang-pitó |
| Osmý | Pang-wayó |
| Devátý | Pang-siyám |
| Desátý | Pang-napúyô |
Společné výrazy
| Dialekt Romblomanon / Sibuyanon (San Fernando) | Tagalog | Angličtina |
|---|---|---|
| Ambo / Ilaga (Sibuyan) | Daga | Krysa |
| Asó | Usok | Kouř |
| Ayam / Ajam (Sibuyan) | Aso | Pes |
| Ayaw mag pinisik / Ajaw mag pinisik (Sibuyan) | Huwag kang malandi. | Neflirtuj |
| Babaye / Baje (Sibujan) | Babae | ženský |
| Bu-ang | Baliw | Šílený |
| Bukon, Indie | hindština | Ne |
| Bulan / Buyan (Sibuyan) | Buwan | Měsíc |
| Bungoy | Bingi | Hluchý |
| Buroy | Bobo | Němý |
| Buta | Bulag | Slepý |
| Buwas | Bukas | Zítra |
| Hadakon, Hambugon | Mayabang | Chvástavý |
| Hadlok | Takot | Strach |
| Mus na | Tara na | Pojďme |
| Hangit ako sa imo | Galit ako sa iyo | nesnáším tě |
| Higko / Higtang (Sibujan) | Dumi | Špína |
| Hu-o | Oo | Ano |
| Ibabaw | Itaas | Nahoru |
| Idayum | Ilalim | Dolů |
| Kabu-ot ka / Kabuoton ka (Sibuyan) | Mabait ka | Jste laskavý |
| Ka-guapa ka / Kaguapahon ka (Sibuyan) | Maganda ka | Jsi krásná |
| Ka-guapo ka / Kaguapuhon ka (Sibuyan) | Gwapo ka | Jsi hezký |
| Kalag | Kaluluwa | Duch |
| Galaum / Gasi | Akala | Předpoklad |
| Kanam | Laro | Hrát si |
| Kwarta | Salapi | Peníze |
| Layaki / Yaki (Sibuyan) | Lalaki | mužský |
| Maayo nga adlaw / Maajo na Adlaw (Sibuyan) | Magandang araw | Dobrý den |
| Maayo nga aga / Maajo na Aga (Sibuyan) | Magandang umaga | Dobré ráno |
| Maayo nga gabi-i / Maajo na Gab-i (Sibuyan) | Magandang gabi | Dobrý večer |
| Maayo nga hapon / Maajo na Hapon (Sibuyan) | Magandang hapon | Dobré odpoledne |
| Mabinuligon | Matulungin | Ochotný |
| Madamo nga salamat | Maraming salamat | Díky moc |
| Magdahan ka | Mag-ingat ka | Opatruj se |
| Mahuga | Mahirap | Obtížný |
| Mahugod / Mapisan (Sibuyan) | Masipag | Pracovitý |
| Maisog / Kaisugon (Sibujan) | Matapang | Statečný |
| Makusog / Kakusugon (Sibujan) | Malaky | Silný |
| Mala-in / Kalainon (Sibuyan) | Masama | Špatný |
| Malipay | Masaya | Šťastný |
| Maluya / Maluja (Sibuyan) | Mabagal | Pomalý |
| Manamit / Kanamiton (Sibujan) | Masarap | Lahodné |
| Manang | Ate | Starší sestra |
| Manong | Kuya | Starší bratr |
| Mayad / Majad (Sibuyan) | Matalino | Inteligentní |
| Merkado | Pamilihan | Trh |
| O-ning / Kuring (Sibujan) | Pusa | Kočka |
| Palangga Ta Gid Ikaw | Mahal na mahal kita | moc tě miluji |
| Palangga ta ikaw | Mahal kita | Miluji tě |
| Pisikon / Pisikan | Malandi | Koketní |
| Pusong / Bakakon | Sinungaling | Lhář |
| Semana | Linggo | Týden |
| Sinsilyo | Barya | Mince |
| Subay | Langgame | Mravenec |
| Tubi | Tubig | Voda |
| Tu-ig | Taon | Rok |
| Tu-o | Kanan | Že jo |
| Waya | Kaliwa | Vlevo, odjet |
| Yawa / Jawa (Sibujan) | Kasamaan | Démon |
Reference
- ^ Romblomanon na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Romblomanon". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
externí odkazy
- Etnolog
- romblomanon.webonary.org - Slovník od SIL