Hraniční jazyky (Nová Guinea) - Border languages (New Guinea) - Wikipedia
| okraj | |
|---|---|
| Řeka Tami - pohoří Bewani | |
| Zeměpisný rozdělení | Nová Guinea |
| Jazyková klasifikace | Severozápadní Papuánský ?
|
| Pododdělení | |
| Glottolog | bord1247[1] |
The okraj nebo Horní Tami jazyky jsou nezávislé rodina z Papuánské jazyky v Malcolm Ross verze Trans – Nová Guinea návrh.
Na rozdíl od sousedních Sepik jazyky a mnoho dalších papuánských jazykových rodin severní Nové Guineje, hraniční jazyky nemají gramatický rod ani číslo (dvojí a množné číslo).[2]
název
Rodina Border je pojmenována po hranici Indonésie - Papua Nová Guinea, kterou překlenuje. Kromě hraničních jazyků Skou, Senagi, Pauwasi, Anim, a Jam rodiny překlenují hranice Indonésie - Papua Nová Guinea.
Historie klasifikace
Cowan (1957) předběžně navrhl rodinu „Tami“, pojmenovanou podle Řeka Tami, který zahrnoval moderní hranice a Sko jazykové rodiny. Některé z dříve nezařazených jazyků se ukázaly jako Sko a byly přidány do této rodiny; zbytek (včetně jazyků horní Tami) tvoří rodinu Borderů.
Jazyky
Laycock klasifikoval Morwap jako izolát, ale zaznamenal pronominální podobnosti s Borderem. Ross zahrnul Morwap do Border, ale poznamenal, že se nezdá, že by sdíleli nějaké lexikální podobnosti. Jeho data Morwap však byla docela špatná. Usher to zařadil jako větev Border.
Foley (2018)
Foley (2018) poskytuje následující klasifikaci.[2]
- Pohraniční rodina
- Taikat: Auyi, Taikat
- Bewani: Ainbai, Kilmeri, Ningera, Pagi
- Waris: Amanab, Auwe (Simog ), Daonda, Imonda, Manem, Senggi (Viid ), Waina (Sowanda ), Waris
Usher (2020)
Hraniční jazyky jsou:[3]
| Řeka Tami - Pohoří Bewani |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nezmiňuje se Ningera, zahrnutí do jiného jazyka.
Zájmena
Zájmena, která Ross (2005) rekonstruuje pro proto-Border, jsou následující:
Já * ka exkluzivní my * kia- ? včetně nás *žluč ? ty * je vy ? ona *já on ony *já on- ?
Foley (2018) uvádí zájmena následujících pěti hraničních jazyků.[2]
Hraniční zájmena rodiny Taikat Kilmeri Amanab Waris Imonda 1 vč nuko bi pi pəl 1 bez ku ko ka ka ka 2 kebe de ne vy ne 3 yɛ ki ehe Ahoj ehe
Cognates
Příhraniční příbuzní (Awyi, Taikat, Kilmeri, Waris, Imonda ) uvedeny podle Foley (2018):[2]
Příhraniční příbuzní lesk Awyi / Taikat Kilmeri Waris / Imonda 'kost' sagər kili kəl 'mrak' tik tik 'jíst' na- ni- ne- 'vejce' sur su sui 'oko' ne dob č 'Dům' ya jo yɛf 'měsíc' násɛ wɪs wɛs 'slunce' kɛwom ɒkɒmba 'jazyk' Mariel ber məde 'zub' lu lɒ 'strom' di ri ti 'voda' obea pu po
Porovnání slovní zásoby
Následující základní slovní zásoba pochází z databáze Trans-Nové Guineje:[4]
lesk Awyi Taikat Manem Sowanda Viid Waris hlava naŋger; naŋgər bagər bagar Mosok repek ku vlasy jento; ta bakta; dehet; tat ta mog-tse; mog-tše čaj; tɛa ucho keato Keat kafŋe oŋgok aten aŋku oko najo; nayo nondor č rugok Nyní nop nos nubru Nakan minulost bosok pee lomus zub ka kaembi tak nunalk lelo jazyk Marie mte melik ro minde noha Malke təka mogor miŋgak moŋla moŋgola veš tu kue ku ku Pes eəl; wŋl ur ure; urê Wandr unde prase wot wot aŋ; ar ogtse sar mejan; sar meyan mi pták noj; ne ani joŋ jor; jo; yor teafu tuawa vejce suŋul sur suiŋ; suir suk tu suul krev keane jafor; yafor psoŋko klepněte na devět Towol kost sakər sagər kaŋ; kar kek ke kəi; kəl kůže fəker fager; fagɛr tofŋo; tofro lopok kep Towol prsa mə̃ mɛ muž; mar tot mandr tɛt strom ti di ti ti ti muž Kir Kir knigiŋ; knigir oak du tənda žena kuru koraha jaman uŋwabe jemena abguabe slunce mentao kewom; kɛwom usam okomba pola okumba měsíc kuŋgəru násɛ wes Wules wos wɛs voda wobia; wobio obea pu poa po po oheň tao dow viděl Žalovat vlek Žalovat kámen ser sər suk xun kwondr hon cesta, cesta məŋgir meo monofo mna mona muna název Unha nabae jíst anɛ; na na na nekem; nɛkɛm na ne jeden maŋgua ŋgoa; [ŋgoa] gueno moŋgoir moŋgau muŋasəl dva naŋger sampan sambaga tambla sambla
Historie migrace
Před 200–250 lety se mluvčí Bewani rychle rozšířili a migrovali do sousedních regionů, což zahájilo řetězovou migraci mezi různými národy regionu. Migrace mluvčích Bewani rozdělila území Kwomtari reproduktory a Fas byl přemístěn do bažinaté oblasti Utai (3 ° 23'26 ″ j. Š 141 ° 35'02 ″ východní délky / 3,390507 ° j. 141,583997 ° v). Vysídlené reproduktory Fas pak expandovaly dále na východ do Jeden území, způsobující konflikty mezi národy Fas a One v oblasti Kabore (3 ° 18'51 ″ j. Š 141 ° 50'27 ″ východní délky / 3,314 106 ° J 141,840799 ° V).[5]
The Pagei, Bewani, Bo, a Ningera národy expandovaly dolů Pual River přemístit reproduktory Vnitřní Skou a Serra Hills jazyky. Vnitřní reproduktory Skou pak byli nuceni migrovat a přemísťovat Barupu /Warapu Řečníci (Řeka Piore větev). Reproduktory Bewani však nebyli schopni expandovat na východ do nížinných bažinatých oblastí obsazených Busa a Yale reproduktory, které samy byly vytlačeny z úrodnějších kopců do nížinných bažin. Expanze reproduktorů Bewani na západ byla zastavena bojem Kaure území.[5]
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Okraj". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C d Foley, William A. (2018). „Jazyky povodí Sepik-Ramu a okolí“. V Palmer, Bill (ed.). Jazyky a lingvistika v oblasti Nové Guineje: Komplexní průvodce. Svět lingvistiky. 4. Berlín: De Gruyter Mouton. 197–432. ISBN 978-3-11-028642-7.
- ^ Svět Nové Guineje
- ^ Greenhill, Simon (2016). „TransNewGuinea.org - databáze jazyků Nové Guineje“. Citováno 2020-11-05.
- ^ A b Donohue, Mark; Crowther, Melissa (2005). „Setkání uprostřed: interakce v severovýchodní Nové Guineji“. v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. 167–184. ISBN 0-85883-562-2. OCLC 67292782.
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.