Jazyk Nias - Nias language
Nias | |
---|---|
Li Niha | |
Rodilý k | Indonésie |
Kraj | Nias a Batu ostrovy, Severní Sumatra |
Etnický původ | Nias lidé |
Rodilí mluvčí | 770 000 (2000 sčítání lidu)[1] |
Austronesian
| |
latinský | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-2 | nia |
ISO 639-3 | nia |
Glottolog | nias1242 [2] |
The Jazyk Nias je Austronesian jazyk mluvený dál Nias Ostrov a Batu ostrovy u západního pobřeží Sumatra v Indonésie. Rodilými mluvčími je známý jako Li Niha. Patří k Severozápadní Sumatra – Bariérové ostrovy podskupina, která také zahrnuje Mentawai a Batak jazyky.[1] V roce 2000 měla přibližně 770 000 reproduktorů.[1] Existují tři hlavní dialekty: severní, střední a jižní.[3] Je to otevřená slabika jazyk, což znamená, že neexistují žádné koncové souhlásky slabiky.
Dialekty

Následující dialekty se v etnologii rozlišují.
- Severní dialekt: zejména Gunungsitoli odrůda, oblast Aljaška a Lahewa.
- Jižní dialekt: Jižní Nias Oblast Gomo, Telukdalam Plocha a Batu ostrovy
- Centrální dialekt: West Nias, zejména v Sirombu a Mandrehe oblastech.
Cognate procento mezi dialekty Nias je asi 80%.[4]
Severní varianta je považována za prestižní dialekt. Jediný úplný překlad Bible je napsán v severním dialektu a používají ho mluvčí všech dialektů.[5]
Fonologie
Nias má následující fonémy (zvuky nalezené pouze v severním dialektu jsou uvedeny v zelená, jsou k dispozici pouze jižní zvuky Červené):[6][7]
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřít | i | u | |
Střední | E | ⟨Ó⟩ ɤ | Ó |
Otevřeno | A |
Labiální | Labiodentální | Zubní / Alveolární | Palato- alveolární | Palatal | Velární | Glottal | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stop / Složitý | neznělý | t | ⟨C⟩ [tʃ] | k | ⟨'⟩ [ʔ] | |||
vyjádřený | b | d | ⟨Z⟩[dʒ] | ɡ | ||||
prenasalized / třásl | ⟨Mb⟩[ʙ] | ⟩Ndr⟩[dʳ] | ||||||
Frikativní | neznělý | F | s | ⟨Kh⟩[X] | h | |||
vyjádřený | proti | ⟨Z⟩[z] | ||||||
Nosní | m | n | ⟨Ng⟩[ŋ] | |||||
Přibližně | ⟨Ss⟩[ʋ] | l | Ano[j] | w | ||||
Trylek | r |
Fonetický popis zvuků tradičně psaných jako
Stav počáteční [ʔ] není stanoveno; v Nias nejsou žádná počáteční písmena fonetické samohlásky.
Gramatika
Nias má ergativní – absolutní zarovnání.[11] Je to jediný ergativní – absolutivní jazyk na světě, který má „značený absolutiv“, což znamená, že absolutivní případ je označen, zatímco ergativní případ není označen.[12][13]
Nejsou k dispozici žádné přídavná jména v Nias jsou slova s touto funkcí přijímána slovesy.[14]
Zájmena
Následující tabulka uvádí volná a vázaná zájmena Nias (zelená = používá se pouze v severním dialektu, Červené = použito pouze v jižním dialektu):[15][16][17]
nezávislý | absolutní | genitiv | ergativní realis | S = A irrealis | |
---|---|---|---|---|---|
1.sg. | jo /jo / jo | ndra'o (dělat) / -dělat / ndrao (do) | -gu | u- | gu- |
2.sg. | ya'ugö | ndra'ugö / -Ó / ndraugö | -u /–Mö | Ó- | jít- |
3.sg. | jo | IA / ya | -nia | i- | ya |
1.pl. Vč. | jo | ita | -da | ta- | da- |
1.sg.excl. | ya'aga | ndra'aga /–Ga | -ma | ma- | ga- |
2.pl. | ya'ami | ami / -mi | -mi | mi- | gi- |
3.pl. | ya'ira | ira | -ra | Los Angeles- | ndra- |
Nezávislý používají se zájmena:
- jako predikát v jmenovité doložky
- jako argument P.[b] přechodných sloves v závislých (včetně relativních a nominálních) vět
- po určitých předložkách a ha "pouze"
- v čelní (topické) poloze
Absolutně používají se zájmena:
- jako argument S nezávislých intrasitivních a nominálních klauzí (v jižním dialektu, pouze v náladě realis)
- jako P argument přechodných sloves v nezávislých větách
I-tegu
3SG.ERG-nadávat
ndra'o
1SG.břišní svaly
ama-gu
otec-1SG.GEN
(severní dialekt)[21]
"Můj otec mi nadává."
- jako podnět s nepřechodnými slovesy vyjadřujícími emoce nebo stavy mysli
Genitiv používají se zájmena:
- jako vlastník, např. ama-gu "můj otec"
- dodržování určitých předložek, např. khö-gu "ke mě"
- jako argument S v nominalizovaných nepřechodných klauzích
- jako argument A v nominálních přechodných klauzulích
La-faigi
3PL.ERG-vidět
vamaoso-ra
NR:MUT:IPF:vyzdvihnout-3PL.GEN
(jižní dialekt)[24]
"Dívali se, jak to zvedají."
- jako argument A v relativních klauzích s argumentem P přechodného slovesa jako hlava
U-falešný
1SG.ERG-použití
zekhula
kokosový ořech:MUT
ni-rökhi-nia
SLOŽIT-rošt-3SG.GEN
(jižní dialekt)[25]
"Použil jsem kokos, který strouhala."
Ergativní Používají se zájmena (realis):
- jako argument A v nezávislých přechodných klauzích (v jižním dialektu, pouze v náladě realis)
Irrealis zájmena se používají v jižním dialektu:
- jako argument S v nezávislých nepřechodných klauzích v náladě irrealis
- jako argument A v nezávislých přechodných klauzích v náladě irrealis
Gu-moturagö
1SG.IRR-IRR:Řekni o
ndraugö
2SG.břišní svaly
khö-ra
DAT-3PL.GEN
(jižní dialekt)[28]
"Řeknu jim o tobě."
V severním dialektu jsou zájmena irrealis omezena na třetí osobu a jsou používána v tom, co Sundermann (1913) nazývá „jussive“ náladou.
Značení podstatných jmen (mutace)
Značení případu z podstatná jména je v Nias označen mutace počáteční souhlásky. Několik souhlásek podléhá mutacím, jak je uvedeno v tabulce níže. Kde slovo začíná samohláskou n nebo G je přidán před samohláskou; výběr n nebo G je lexikálně podmíněn. (Například, öri ~ nöri je „vesnická federace“, öri ~ göri je „náramek“.)[30]
Nezměněná forma | Mutovaná forma |
---|---|
F | proti |
t | d |
s | z |
C | |
k | G |
b | mb |
d | ndr |
samohláska | n + samohláska G + samohláska |
Ostatní souhlásky se nemění.
Nezměněný případ
Při citaci se používá nezměněný tvar případu. Dále se objevuje ve všech výše popsaných funkcích pro nezávislá zájmena:
- jako predikát v nominálních klauzích
- jako argument P přechodných sloves v závislých (včetně relativních a nominálních) vět
- po určitých předložkách a ha "pouze"
- v čelní (topické) poloze
Argumenty A v nezávislých přechodných klauzích se navíc objevují v nezměněném případě s křížovým odkazem na odpovídající ergativní nebo irrealisovo zájmeno.
Mutovaný případ
Mutovaná forma pádu podstatného jména ve funkci odpovídá absolutním i genitivním zájmenům:
- jako S argument nezávislých intrasitivních a nominálních klauzí
Kámo
zemřít
zibaya-nia
strýc:MUT-3SG.GEN
meneßi
včera
(jižní dialekt; nemutovaný: sibaya)[32]
"Jeho strýc včera zemřel."
- jako argument P přechodných sloves v nezávislých větách
I-rino
3SG.ERG
vakhe
rýže:MUT
ina-gu
matka-1SG.GEN
(jižní dialekt; nemutovaný: fakhe)[31]
"Moje matka vařila rýži."
- jako podnět s nepřechodnými slovesy vyjadřujícími emoce nebo stavy mysli
- jako vlastník
- po určitých předložkách
- jako argument S v nominalizovaných nepřechodných klauzích
- jako argument A v nominálních přechodných klauzulích
- jako argument A v relativních klauzích s argumentem P přechodného slovesa jako hlava
Poznámky
- ^ „Zdá se, že variabilní charakter obou fonémů je jedinou konzistentní vlastností, která je odlišuje od pravidelných zastávek na stejných místech artikulace a od pravidelného alveolárního trylku.“ (Yoder 2010, str. 1)
- ^ Zde použitá terminologie následuje konvence běžně používané v lingvistické typologii: S pro předmět nepřechodných sloves; A pro předmět přechodných sloves; P pro předmět přechodných sloves.
Reference
Citace
- ^ A b C Nias na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Nias". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Brown 1997, str. 395.
- ^ Nothofer 1986, str. 95.
- ^ Brown 2001, str. 8.
- ^ Sundermann 1913, s. 5–6.
- ^ A b Brown 2005, str. 564.
- ^ Sundermann 1913, str. 6.
- ^ Halawa, Harefa a Silitonga 1983, str. 19, 21.
- ^ Yoder 2010, str. 1.
- ^ Brown 1997, str. 398–399.
- ^ Comrie 2013.
- ^ Donohue 2008, str. 27.
- ^ Brown 2005, str. 566.
- ^ Brown 1997, str. 400.
- ^ Brown 2001, str. 123–124.
- ^ Sundermann 1913, s. 40–45, 65–66.
- ^ Brown 2001, str. 358.
- ^ Brown 2001, str. 413.
- ^ Sundermann 1913, str. 108.
- ^ Sundermann 1913, str. 97.
- ^ Brown 2001, str. 578.
- ^ Brown 2001, str. 315.
- ^ Brown 2001, str. 314.
- ^ Brown 2001, str. 420.
- ^ Brown 2001, str. 529.
- ^ Brown 2001, str. 153.
- ^ Brown 2001, str. 549.
- ^ Sundermann 1913, str. 81.
- ^ Brown 2005, str. 567.
- ^ A b Brown 2001, str. 537.
- ^ Brown 2001, str. 559.
- ^ Brown 2001, str. 348.
Bibliografie
- Brown, Lea (1997). „Nominal Mutation in Nias“. V Odé, Cecilia; Wim Stokhof (eds.). Sborník ze sedmé mezinárodní konference o austronéské lingvistice. Amsterdam: Rodopi. ISBN 90-420-0253-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Brown, Lea (2001). Gramatika Niase Selatana (Disertační práce). University of Sidney: Department of Linguistics. hdl:2123/12669.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Brown, Lea (2005). "Nias". V Adelaar, Alexander; Himmelmann, Nikolaus P. (eds.). Austronesian jazyky Asie a Madagaskaru. London: Routledge. ISBN 0-7007-1286-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Comrie, Bernard (2013), "Zarovnání případového značení frází s podstatným jménem", in Dryer, Matthew S .; Haspelmath, Martin (eds.), Atlas světa jazykových struktur online„Leipzig: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology, vyvoláno 6. června 2019CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Donohue, Mark (2008). „Systémy sémantického zarovnání: co je a co není“. V Donohue, Mark; Søren Wichmann (eds.). Typologie sémantického zarovnání. Oxford: Oxford University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Halawa, T .; Harefa, A .; Silitonga, M. (1983). Struktur Bahasa Nias (PDF). Jakarta: Pusat Pembinaan dan Pengembangan Bahasa, Departemen Pendidikan dan Kebudayaan. Citováno 7. června 2019.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Nothofer, Bernd (1986). "Bariérové ostrovní jazyky v austronéské jazykové rodině". Paul Geraghty; Lois Carringtonová; Stephen A. Wurm (eds.). FOCAL II: Příspěvky ze čtvrté mezinárodní konference o austronéské lingvistice. Canberra: Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University. str. 89–107. doi:10.15144 / PL-C94.87.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sundermann, Heinrich (1913). Niassische Sprachlehre (v němčině). 's-Gravenhage: Martinus Nijhoff.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Yoder, Brendon (2010). „Prenasalizace a vytržené uvolnění dvou souhlásek v Niasu“ (PDF). Práce na Letním lingvistickém institutu, zasedání University of North Dakota. 50. Citováno 7. června 2019.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Seznam slov Nias, Austronesian Basic Vocabulary Database
- Online slovník Nias
- Kamus Nias-indonéština (Nias-indonéský slovník)
- Články o jazyce Nias (v indonéštině)