Chumashan jazyky - Chumashan languages

Chumash
Etnický původ	Chumash
Zeměpisný rozdělení	jižní pobřežní Kalifornie
Vyhynulý	od šedesátých let
Jazyková klasifikace	Jeden ze světových primárních jazykové rodiny
Pododdělení	Severní čumaš (Obispeño ) Central Chumash (Purisimeño, Ineseño, Barbareño a Ventureño) Ostrov Chumash
Glottolog	chum1262[1]
Předkontaktní distribuce jazyků Chumashan

Chumashan (význam "Ostrovan ze Santa Cruz ") je rodina jazyků, kterými se mluví na internetu jižní Kalifornie pobřeží podle Rodilý Američan Chumash lidé, od Pobřežní pláně a údolí San Luis Obispo na Malibu, sousedící s vnitrozemím a Příčné rozsahy údolí a kaňony na východ až k hranicím s Údolí San Joaquin, na tři sousedící Normanské ostrovy: San Miguel, Santa Rosa, a Santa Cruz.^[2]

Chumashan jazyky mohou být, spolu s Yukian a možná jazyky jižního Baja, jako je Waikuri, jedna z nejstarších jazykových rodin se sídlem v Kalifornii, před příchodem mluvčích Penutian, Uto-Aztecan a možná dokonce Hokanské jazyky. V oblastech s dlouho zavedenými populacemi zřetelného fyzického typu se mluví jazyky Chumashan, Yukian a Southern Baja. Populace v hlavní oblasti Chumashan byla stabilní za posledních 10 000 let.^{[Citace je zapotřebí ]} Osvědčený rozsah Chumashanu je však nedávný (během několika tisíc let). Existují interní důkazy, že Obispeño nahradil a Hokanský jazyk a ten ostrov Chumash se mísil s jazykem velmi odlišným od Chumashanu; ostrovy nebyly v kontaktu s pevninou až do zavedení prkenných kánoí v prvním tisíciletí našeho letopočtu.^[3]

Všechny jazyky Chumashan jsou nyní vyhynulý, i když jsou dobře zdokumentovány v nepublikovaných polních poznámkách lingvisty John Peabody Harrington. Obzvláště dobře zdokumentované jsou Barbareño, Ineseño, a Ventureño. Posledním rodilým mluvčím Chumashanského jazyka byl mluvčí Barbareño Mary Yee, který zemřel v roce 1965.

Rodinné rozdělení

Jazyky

Šest jazyků Chumashan je doloženo, všichni nyní vyhynuli. Většina z nich je však v procesu revitalizace s jazykovými programy a třídami. Současní Chumash lidé nyní raději odkazovat na jejich jazyky rodnými jmény, spíše než starší jména na základě místních misí.

I. Severní Chumash

1. Obispeño (také známý jako severní Chumash) (†)

Studenti jazyka také známí jako Tilhini podle názvu hlavní vesnice, poblíž které byla mise založena.

II. Southern Chumash

A. Island Chumash (smíchaný s non-Chumash)

2. Ostrov Chumash (také známý jako Ysleño, Isleño, Cruzeño) (†) Mluvilo se na třech obydlených ostrovech v Santa Barbaře Normanské ostrovy: Santa Rosa, San Miguel, a Santa Cruz.^[3]

b. Centrální Chumash

3. Purisimeño (†)

4. Samala (Ineseño) (†)

Také hláskoval Sʰamala, mluvený kapelou Santa Ynez.

5. Šmuwič (Barbareño) (†)

Také hláskoval Shmuwich studenty jazyka a členy komunity. Toto je název jazyka a lidí; znamená to „pobřežní“.

6. Mitsqanaqa'n (Ventureño) (†)

Studenti jazyka a členové komunity přejmenovali jazyk na název velké vesnice, poblíž které byla mise založena.

Obispeño byl nejvíce odlišný jazyk Chumashan. Mezi jazyky centrální Chumash patří Purisimeño, Ineseño, Barbareño a Ventureño. V této oblasti existovalo dialektové kontinuum, ale forma jazyka, kterým se mluví v blízkosti každé mise, byla natolik odlišná, že se kvalifikovala jako jiný jazyk.

O Purisimeño je velmi málo dokumentace. Ineseño, Barbareño a Ventureño měli každý několik dialektů, ačkoli dokumentace se obvykle zaměřovala pouze na jeden. Ostrov Chumash měl různé dialekty Ostrov Santa Cruz a Ostrov Santa Rosa, ale všichni řečníci byli na počátku 19. století přemístěni na pevninu. John Peabody Harrington provedl terénní práce ve všech výše uvedených jazycích Chumashan, ale získal nejméně údajů o ostrovech Chumash, Purisimeño a Obispeño. Neexistují žádné jazykové údaje o Cuyamovi, ačkoli etnografické údaje naznačují, že to byl pravděpodobně Chumash (Interiér Chumash).

Existuje šest nebo sedm jazyků Chumashan, částečně v závislosti na tom, jak lze interpretovat stav špatně doloženého vnitra Chumash (Cuyama) jako odlišného jazyka.

Post-kontakt

Jazyky jsou pojmenovány podle místních Františkánský Španělské mise v Kalifornii kde byly reproduktory Chumashan přemístěny a agregovány mezi 70. a 30. lety:

• Obispeño —Mise San Luis Obispo de Tolosa
• Purisimeño —Mission La Purísima Concepción
• Ineseño —Mise Santa Inés
• Barbareño —Mise Santa Barbara
• Ventureño —Mission San Buenaventura

Genetické vztahy

Roland Dixon a Alfred L. Kroeber navrhl, že Chumashanské jazyky mohou souviset se sousedními Salinan v Iskoman seskupení.^[4] Edward Sapir přijal tuto spekulaci a zahrnul Iskomana do jeho klasifikace Hokan.^[5] Nedávno bylo poznamenáno, že Salinan a Chumashan sdíleli pouze jedno slovo, které si Chumashanské jazyky pravděpodobně vypůjčily od Salinana (toto slovo znamenalo „bílou mušli“ a bylo používáno jako měna).^[6] Výsledkem je, že začlenění Chumashanu do Hokanu je nyní znevýhodněno většinou odborníků a shoda je v tom, že Chumashan nemá identifikované jazykové příbuzné.^[7]

Vlastnosti

Jazyky Chumashan jsou dobře známé pro své souhláska harmonie (regresivní sykavá harmonie). Mithun představuje vědeckou osnovu Chumashanských jazykových struktur.^[8]

Samohlásky

Všechny jazyky Central Chumash mají symetrický systém se šesti samohláskami. Výrazná vysoká centrální samohláska je psána různými způsoby, včetně <ɨ> „zakázáno,“ <ə> „schwa“ a <ï> „Přehlásím.“ Současní uživatelé jazyků upřednostňují / ɨ / nebo / ə /.

Mezi pozoruhodné vlastnosti tohoto systému patří

• Harmonie nízkých samohlásek v morfémech: V jednom morfému se sousední nízké samohlásky shodují: jsou obě nebo všechny přední /E/, centrální /A/ nebo zpět /Ó/. Pan-Central příklady:

expeč „zpívat“ - I / B / V

Ososos "pata" - I / B / V

ʼAsas "brada" - I / B / V

• Harmonie s nízkými samohláskami jako proces: Mnoho předpon zahrnuje nízkou samohlásku, která se zobrazuje jako /A/ když je samohláska následující slabiky vysoká. Když je samohláska následující slabiky nízká, samohláska předpony se asimiluje (nebo „harmonizuje“) s kvalitou přední-střední-zadní následující samohlásky. Předpona slovesa kal- „řezání“ ilustruje tento proces v následujících příkladech Barbareña, kde /l/ může vypadnout:

kamasix „rozřezat na tři kusy“ - kal- + masix "tři"

keseqen „vystřihnout“ - kal- + seqen "odebrat"

qoloq „abyste vytvořili nebo vyvrtali díru, vyřízněte díru do - kal- + loq "být perforovaný"

katun „rozřezat na dva kusy“ - kal- + = tun „ze dvou, být dva“

Souhlásky

Centrální jazyky Chumash mají komplexní soupis souhlásek. Všechny souhlásky kromě /h/ lze glottalizovat; všechny souhlásky kromě /h/, /X/ a kapaliny mohou být odsávány.

Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Listopad 2015)

Proto-jazyk

Rekonstrukce Proto-Chumash podle Klara (1977):^[9]

Ne.	lesk	Proto-Chumash	Proto-jižní Chumash	poznámky
1	poradit, aby	* si / umun
2	Všechno		* yimlaʔ
3	sama	* l-ho
4	již	* kVla-
5	mravenec	* tkaya '		plus zvuková symbolika
6	podpaží	* ti / uq’olo (lo)		představec: * q'olo (lo)
7	přijet	* ki / um
8	Šíp		* jo
9	arroyo	* l'VmV
10	zlézt	* -nVpa
11	stydět se	* -nos-
12	popel	* qSa
13	zeptat se	* -VsqVnV
14	záda (část těla)	* mVtV '
15	míč	* -apapa		zdvojený kmen
16	netopýr (zvíře)	* mVkala
17	koupat se	* k-ep '
18	medvěd (zvíře)	* qus
19	včela	* olo		plus zvuková symbolika
20	začít	* -nVna '		zdvojený kmen?
21	rána, do	* aq- (tV) -p-; * -kVt	* -wu-
22	vařit, do	* -wi-
23	kost	* Se
24	luk (podstatné jméno)	* aqa
25	přestávka, do	* k'oto; * ekv
26	prsa	* kVtet
27	dýchat; dech	* kal-haS; * -haS
28	přinést, do	* kVlhi
29	spálit, na	* qi / ut
30	náklady, do	* píw
31	nést, do	* kum
32	pokračovat zpět, do	* sVpV
33	tvář		* po '
34	hrudník (část těla)	* kVwV
35	chia	* ‘EpV-
36	kánoe		* tomolo
37	klitoris	* Cele ~ * C’ele
38	chladno, cítit	* toqom ~ * qotom
39	hřeben, na	* ti / ukikS
40	přijď k	* yit-i; * VlhVw
41	zabývající se, být	* tak
42	vařené	* pSel
43	kašlat na	* oqoqo-		zdvojený kmen; onomatopoetický
44	kryt, do	* Vqmay
45	crack, split, to	* -ekv
46	střih, do	* „Iwa		plus duplikace
47	tmavě zbarvený	*Sója
48	den	* qSi; *-je-
49	Hluchý	* tu
50	hluboký	* l-ahoj
51	zemřít	* qSa
52	špína	* uyu
53	napít se; žízeň, být	* aq-mihi-l-ha; *Ó-
54	ucho	* tu
55	Země		* šup
56	jíst, do	* uw
57	oko, obličej	* tVq
58	oči, obličej, co do činění s	* weqe
59	daleko, být	* mVkV
60	Tlustý	* qilhi
61	bojovat, aby	* aqi / u
62	oheň	* ne
63	květ	* čůrat
64	blecha	* -tep (Proto-Central Chumash)
65	létat (hmyz)	* axulpy
66	následovat, do	* čůrat
67	jídlo (srov. jíst)	* uw-		* uw- 'jíst' plus * -mu (nominální přípona)
68	chodidlo	* teme '
69	zapomenout	*smět
70	plný jídla	* qti '
71	vstát, do	* kVta '
72	gopher had	* pSoSo		zdvojený kmen
73	saranče	* ti / uqu		root: * -qu
74	racek sp.	* miyV
75	vlasy, srst	* SuSV		zdvojený kmen?
76	ruka	* pu
77	pověsit,	* wayan ~ * waya
78	slyšet, aby	* taq
79	pata	* Ososo		zdvojený kmen
80	ahoj (pozdrav)	* haku
81	otvor	* loq
82	díra, jeskyně, den	* Si ~ * SiSV
83	homosexuál, být	* „Aqi“
84	jedovatý plevel	* máma		od * moy
85	koleno	* pVm’V
86	nůž	* „Iw
87	lehnout si do	* hračka „~ * tuna“
88	játra	* c-al’a
89	podívej se	* kuti ~ * kuti “
90	veš	* Seke
91	odliv	* qVw
92	mnoho, hodně	* ekv
93	maso, tělo	* „Vmin“
94	vlhký, být	*tak'
95	peníze; škeble sp.	* 'Ala-qu-Cum ~ *' ana-qu-Cum		* Cum je kořen
96	komár	* pewe (my) “
97	nevlastní matka	* mVSV
98	horský lev	* tVkem “
99	myš	* qlo		plus duplikace
100	ústa	* ‘Vk
101	název	* ti
102	krk	* ni ‘
103	náhrdelník	* el ‘
104	nerv	* Pilhil
105	hnízdo	* patV ~ * patV '
106	nový, být	* VmVn
107	Nyní	* kipV („)
108	dub spp.	* kuwu („)
109	jednooký	* ta
110	otevřít	* kal
111	zataženo	* iqVmay
112	pelikán	*šít
113	osoba	* ku
114	mazlíček	* qo “
115	zvednout, zvednout, zvednout	*položit
116	opuncie	* qV “
117	křepelka	* takaka		onomatopoetický
118	králík / zajíc	* ma '; * kuni
119	déšť, do	* tuhuy ~ * tuy
120	Červené	* qupe
121	roadrunner	* pu
122	třít, do	* muy
123	sůl	* tepu (') ~ * tipu (')
124	uložit (zachránit), do	* apay
125	semínko	* „VmVn“
126	skunk	* tVqema
127	kouř	* tuwo '
128	šnek, moře	* q'VmV '
129	mluvit, řekněme do	* „Ipi (“)
130	chrastítko s dělenou tyčí	* wanS-aq’a ~ * wacs-aq’a
131	roztáhněte se	* kek-an
132	veverka, zem	* emet '~ * em’et'
133	kroky	* tVyV-
134	držet se,	* pey ~ * pey “
135	lepkavý, být	* pilhiy
136	kámen, skála	* qVpV
137	rovný	* tyiyeme?
138	mečoun	* „Eleyewun“
139	pulec	* qlo ~ * qyo		root: „malé stvoření“ (srov. myš)
140	ocas	* telheq “
141	vzlétnout, do	* qe
142	slzy	* tinik '
143	jazyk	* „Elhew“
144	zub	* Sa
145	močit, aby	* Sol
146	zvracení	* paS (V)
147	jít do	-
148	teplé já,	* mol
149	voda	*'Ó'
150	velryba	* paqat (V)
151	dřevo, strom, hůl	* pono
152	datel	* pVlak’a (k ’)
153	vrásčitý	* Sok '		plus duplikace
154	zívnutí	* San		plus duplikace
155	žlutá bunda	* ɨyɨ ~ * ɨyɨ “

Viz také

• Skalní umění lidí Chumash
• Burro Flats Painted Cave
• Počet obyvatel domorodé Kalifornie
• Domorodí Američané ve Spojených státech

Poznámky

Bibliografie

• Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-509427-1.
• Dixon, Roland R .; & Kroeber, Alfred L. (1913). Nové jazykové rodiny v Kalifornii. Americký antropolog 15:647-655.
• Goddard, Ives (Vyd.). (1996). Jazyky. Příručka severoamerických indiánů (W. C. Sturtevant, generální red.) (Svazek 17). Washington, D. C .: Smithsonian Institution. ISBN  0-16-048774-9.
• Klar, Kathryn. (1977). Témata v historické gramatice Chumash. (Doktorská disertační práce, Kalifornská univerzita, Berkeley).
• Kroeber, Alfred Louis (1910). Jazyky Chumash a Costanoan. Berkeley, The University Press. Citováno 2012-08-26.
• Mithun, Marianne. (1999). Jazyky původní Severní Ameriky. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  0-521-23228-7 (hbk); ISBN  0-521-29875-X.
• Grante, Campbelle. (1978). Chumash: Úvod. v Kalifornie Příručka severoamerických indiánů (William C. Sturtevant, General Ed.), Sv. 8 (Robert F. Heizer, svazek vyd.). Washington, D. C .: Smithsonian Institution.
• Sapir, Edward. (1917). Pozice Yany v akci Hokan. Publikace University of California v americké archeologii a etnologii 13: 1–34. Berkeley: Kalifornská univerzita.