Jazyk Arta - Arta language
| Arta | |
|---|---|
| Rodilý k | Filipíny |
| Kraj | severní Luzon |
| Etnický původ | 150 (bez data)[1] |
Rodilí mluvčí | 11 (2013)[2] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | atz |
| Glottolog | arta1239[3] |
Arta je velmi ohrožený Jazyk Negrito severní Filipíny.
Rozdělení
Terénní práce Lawrencea Reida z roku 1990 odhalily pouze 12 řečníků ve Villa Santiago Aglipay, Quirino Provincie,[4] a v roce 1992 to mluvili jen tři rodiny. Není úzce spjato s jinými jazyky.
Stále existují malé skupiny reproduktorů Arta Maddela a Nagtipunan města Provincie Quirino (Lobel 2013: 88).[5] Kimoto (2017)[6] uvádí, že Arta má 10 rodilých mluvčích a 35–45 mluvčích ve druhém jazyce žijících převážně v Pulang Lupa v Kalbu a v Disimungalu v Nagtipunanu.
Arta se nacházejí na následujících místech uvnitř Nagtipunan Obec.[7]
- Obec Nagtipunan
- Disimungal Barangay
- Purok Kalbo
- Pulang Lupa
- Tilitilan
- San Ramos Barangay
- Pongo Barangay
- Sangbay Barangay
- Disimungal Barangay
Arta je v kontaktu s Casiguran Agta, Nagtipunan Agta, Yogad, Ilokano a Tagalog.[6]
Fonologie
Arta je pozoruhodný délka samohlásky rozdíl, neobvyklý typologický rys na Filipínách.[6]
Zvukové změny
Kimoto (2017: 56–67)[6] uvádí následující zvukové změny z Proto-malayo-polynéský (PMP) společnosti Arta. Dlouhé samohlásky v Arta jsou odvozeny z PMP dvojhlásek.
| PMP | Arta |
|---|---|
| * str | p |
| * t | t |
| * k | Ø ~ k |
| * q | Ó |
| * b | b |
| * d / * j / * z | d |
| *G | G |
| * s | s |
| * h | Ó |
| * R. | r |
| * l | l |
| * m | m |
| * n | n |
| * ŋ | ŋ |
| * w | w |
| * y | y |
| *A | A |
| * i | i |
| * u | u |
| * ə | ə |
| * ai | E |
| * au | Ó |
Lexikální inovace
Kimoto (2017: 4)[6] uvádí následující lexikální inovace Arta (zvýrazněno v tučně). Lexikální inovace v Casiguran Agta jsou také zvýrazněny tučně.
| Lesk | Arta | Casiguran Agta | Ilokano | Tagalog |
|---|---|---|---|---|
| výkaly | duch | Attay | takki | taʔi |
| smích | əla | itihit | katawa | tawa |
| banán | bagat | biget | saba | sagiŋ |
| zpět (tělo) | sapaŋ | adəg, səpaŋ | likod | likod |
| vlasy | pulug | buk | buok | buhok |
| tělo | abiː | bəgi | bagi | katawan |
| voda | wagət | dinom | danum | tubig |
| Dům | bunbun | bilɛ | Balay | bahay |
| mužský | Giləŋan | Luke | lalaki | lalaki |
| ženský | bukagan | bəbe | babae | babae |
Reid (1994)[8] uvádí následující rekonstruované formy jako možné nea austronéské lexikální prvky nalezené výhradně v Arta. Forms from Kimoto (2018)[9] byly také zahrnuty. Všimněte si použití pravopisných è [ə] a ng [ŋ].
| Lesk | Pre-Arta (Reid 1994) | Arta (Reid 1994) | Arta (Kimoto 2018) |
|---|---|---|---|
| odpoledne | (ma -) * lutəp | malutəp | malu: tèp |
| přijet | * digdig | dumigdig | digdig |
| kost | * sagnit | sagnit | sikritské „malé tenké kosti“ |
| motýl | * pippun | peppun | - |
| napít se | * tim | mattim | ti: m |
| ucho | * ibəŋ | ibəŋ | ibeng |
| Limetka | * ŋusu | úusú | nusu |
| muž, muž | * gilaŋ (-an) | gilaŋán | gilèngan |
| komár | * buŋur | buŋúr | bungor |
| starý muž) | * dupu | dupú | dupu: |
| jeden | * sipaŋ | sípaŋ | si: pang |
| déšť | * punəd | púnəd | pu: nèd |
| běh | * gurugud | maggurugúd | gurugud |
| řekni, řekni | *pupen | ibud | pupen |
| spát | * idəm | médəm | idèm |
| dva | * tlip | tallip | tallip |
Reid (1994)[8] uvádí následující rekonstruované formy jako možné nea austronéské lexikální prvky nalezené jak v Artě, tak v „Severní Agtě“ (tj. různé Jazyky severovýchodní Luzon mluvený většinou v Cagayan Provincie). Forms from Kimoto (2018)[9] byly také zahrnuty.
| Lesk | Rekonstruovaná forma (Reid 1994) | Arta (Reid 1994) | Arta (Kimoto 2018) |
|---|---|---|---|
| škoda, laskavost | * Rəbi | pagarbián | arbi |
| žízeň | * pələk | meɁipla | iplèk |
| lov | * purab | mamurab „Lov s lukem a šípem“ | purab |
| jelen, buck | * b [ia] dut | bidut | bidut |
| nehet | * [l] usip | lusip | lusip |
| penis | * g [ia] ləŋ | giləŋ | Gilèng |
| stěna | * gəsəd | gisəd | gisèd |
| pes, štěně | * lapul | lappul | lappul |
| oheň | * dukut | dut | dut |
| vlasy, peří | * pulug | pológ | pulug |
Formy * səlub „voňavé“ a * Rəbi „škoda, laskavost“ se nacházejí jak v Artě, tak v Altě.[8]
Reference
- ^ Arta na Etnolog (16. vydání, 2009)
- ^ Arta na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Arta". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Reid, L. (1989). „Arta, další filipínský jazyk Negrito.“ Oceánská lingvistika, 28(1), 47-74.
- ^ Lobel, Jason William. 2013. Filipínské a severonorejské jazyky: problémy v popisu, podskupinách a rekonstrukcích. Ph.D. disertační práce. Manoa: University of Hawai v Manoa.
- ^ A b C d E Kimoto, Yukinori / 木本 幸 憲. 2017. A Grammar of Arta: A Philippine Negrito Langage / フ ィ リ ピ ン ネ グ リ ー ト 言語 、 ア ル タ 語 の 文法. Doktorská disertační práce, Kjótská univerzita. doi:10.14989 / doctor.k20639
- ^ Kimoto, Yukinori. Předběžná zpráva o gramatice Agty.
- ^ A b C Reid, Lawrence A. 1994. "Možné nea Austronéské lexikální prvky ve filipínských jazycích Negrito." V Oceánská lingvistika, Sv. 33, č. 1 (červen 1994), str. 37-72.
- ^ A b Kimoto, Yukinori. 2018. Slovník Arta.
- Kimoto, Yukinori. 2017. A Grammar of Arta: a Philippine Negrito Language. Doktorská disertační práce, Kjótská univerzita.