Perak Malay - Perak Malay

Perak Malay (Standardní malajština: Bahasa Melayu Perak; Skript Jawi: بهاس ملايو ڤيراق) je jedním z Malajština dialekty mluvený ve státě Perak, Malajsie. Ačkoli to není ani oficiální jazyk, ani standardní dialekt v celém státě Perak, jeho existence, která koexistuje s jinými hlavními dialekty ve státě Perak, stále hraje důležitou roli při udržování identity Peraku. Navzdory skutečnosti, že v Peraku se tradičně hovoří pět hlavních dialektů, pouze jeden je zamýšlen pod jménem „Perak Malay“.^[2][3] Jsou jemné fonetický, syntaktický a lexikální rozdíly od jiných hlavních malajských dialektů. Perak Malay lze rozdělit do dvou sub-dialektů, Kuala Kangsar a Perak Tengah, pojmenoval podle daerah (okresy), kde se většinou mluví.^[3]

Klasifikace

Jazykově jsou malajské dialekty, kterými se mluví ve státě Perak, různorodé. Ve skutečnosti stále neexistuje definitivní klasifikace typu malajských dialektů používaných v Peraku. Ismail Hussein (1973) klasifikoval malajské dialekty v Peraku do pěti typů oddělené do pěti různých oblastí. Zatímco Harun Mat Piah (1983) je kategorizoval do šesti. Ačkoli Asmah Haji Omar (1985) rozdělil malajské dialekty v Peraku na pět typů, specifikace rozdělení se neshodovala se specifikací Ismailova.^[4]

Rozdělení

Daerah (okresy) v Peraku

Malajsky Perak se mluví po celém státě kromě severozápadních částí Peraku (Kerian, Larut, Matang a Selama ) a několik částí Manjung okres včetně Ostrov Pangkor Kde severní dialekt je převážně mluvený.

V severovýchodní části Peraku (Hulu Perak ) a některé části Selama a Kerian, malajští lidé nativně mluví zřetelnou variantou malajského jazyka, s níž nejvíc souvisí Kelantan-Pattani Malay a malajské dialekty jižní Thajsko kvůli geografickým hranicím a historické asimilaci. Tato varianta je občas klasifikována jako sub-dialekt Yawi. Okresu Hulu Perak kdysi vládl Království Reman. Reman byl historicky součástí Větší Pattani (což je nyní provincie z Thajsko ) před získáním nezávislosti v roce 1810 od Pattani Kingdom prostřednictvím povstání královské rodiny.

V jižních částech Peraku (Hilir Perak a Batang Padang ) a také v okresech Kampar a Kinta a několik částí Manjung, dialekt je silně ovlivněn jižními malajskými dialekty poloostrova, jako je Selangor, Malacca a Johore-Riau Malajský a různé jazyky indonéského souostroví a to Jávský, Banjar, Rawa, Mandailing a Buginština v důsledku historické imigrace, občanská válka jako Klangská válka a další nevyhnutelné faktory.

I když existuje mnoho malajských dialektů významně nalezených v Peraku, všechny malajsky dialektologové v zásadě souhlasil s tím, že Perak Malay mluví domorodec Malajští lidé kteří tradičně již dlouho žijí podél říčního systému Perak, který zahrnuje Perak River údolí a jeho okolí kromě těch na horní proud.^[5][4] Historicky to byla tradice pro Malajce rolníci v Peraku usadit se podél řeky Perak.^[6] Královská sídla byla také postavena na různých místech podél povodí a nikdy nedošlo k žádnému pokusu o přesun k jinému přítoku.^[7]

Vlastnosti

Fonologie

Otevřete poslední slabiky

Bylo řečeno, že obecně Malajci v Malajsko rozlišit Perakův dialekt od finále /-A / samohláska dovnitř Standardní malajština nahrazeno silným 'e': [-ɛ ], na rozdíl od [-Ó ], [-ɔ ], [-ɑ ] a [-ə ] v ostatních malajských dialektech, podobně jako ve vnitrozemí Terengganský dialekt.^[5] Pokud jde o slovo mata (oko), které je znázorněno fonémy /rohožA/ ve standardní malajštině se vyslovuje jako [rohožɛ] v Perak Malay, zejména ve střední oblasti Perak. Zdá se, že Perak Malay má pravidlo zvyšování samohlásek, které mění slovo final /-A/ samohláska Standard Malay až [-ɛ].^[5][8]

U některých slov dochází k výjimce z tohoto pravidla, jak je uvedeno v následující tabulce. Tato výjimka je považována za běžnou u většiny malajských dialektů na poloostrově.

Jako prevalence Perak Malay, dvojhlásky prezentované grafémy -ai a -au jsou často formulovány jako různé formy monofthongy. Stále a vše, místo toho dochází za určitých podmínek k diftongizaci monofthongů. Například poslední samohlásky znějí / -i/ a /-u/ jsou do určité míry vyjádřeny jako dvojhlásky [-iy] a [-uw] The monophthongization foneticky se vzory liší podle sub-dialektů.

Vzor /-ai̯/ transformováno na [-A] je omezen zejména na některé oblasti v okrese Perak Tengah. Typicky ve většině vesnic v Parit a na jih do Bota, tento vzor se použije. Zatímco v podoblastech Kampung Gajah a na sever k Lamboru mají mluvčí tendenci pronášet podobnou formu jako v sub-dialektu Kuala Kangsar.

Uzavřené závěrečné slabiky

V Perak Malay existuje fonologické pravidlo neutralizuje finále nasals na alveolární nosní.^[5] Poslední nasals /-m / a /-ŋ / foneticky existují v určitých prostředích. Za jiných okolností jsou nasální látky neutralizovány [-n ]. Toto neutralizační pravidlo funguje pouze v případě, že konečným nasalům předchází přímo /i / nebo /E /.^[8] Kromě toho [E] a [Ó] jsou alofony z /i/ a /u/ v uzavřených koncových slabikách obecně Malajský fonologie.

Rhoticita

Většina malajských dialektů, zejména v Malajsii, je nerhotický. Perak Malay je jednou z nerhotických variant malajského jazyka a písmeno „r“ je hrdelní. Pokud se v Perak Malay objeví „r“ v počáteční a střední poloze slova, bude vyslovováno jako francouzské „r“ vyjádřený uvular fricative, [ʁ] ale pokud přijde na konečnou pozici slova a v postvocalickém prostředí, bude zrušeno nebo odstraněno a poté nahrazeno otevřenou samohláskou; obvykle ‚o 'ovlivněním otevřené samohlásky předcházející.

Slovní zásoba

Osobní zájmena

Perak Malay se pro některá osobní zájmena lexikálně liší od standardní malajštiny. Přípona '-mě' označuje zájmeno množného čísla. Možná '-mě' je odvozeno od slova semua to znamená v malajštině „vše“.

Poznámky:
* Varianta Kuala Kangsar
** Vliv severní dialekt

Intenzifikátory

Místo použití 'bebeno'nebo'sangat„Jako zesilovač adjektiva používají reproduktory Perak Malay také specifické zesilovače pro některá adjektiva.

Zvířata

Perak Malay se u některých zvířat také odlišuje foneticky a lexikálně od Standard Malay.

Ovoce a rostliny

Perak Malay má odlišná jména pro konkrétní ovoce a rostliny. Některé se liší výslovností od standardní malajštiny.

Reference

Bibliografie

• Katedra statistiky Malajsie (2010), Celková populace podle etnické skupiny, mukim a stát, Malajsie, 2010 - Perak (PDF), archivovány z originál (PDF) dne 2012-11-14
• Asmah Omar (2008), Susur Galur Bahasa Melayu, Dewan Bahasa dan Pustaka, Kuala Lumpur, ISBN  978-9836-298-26-3
• S. Nathesan (2001), Makna dalam Bahasa Melayu, Dewan Bahasa dan Pustaka, Kuala Lumpur, ISBN  983-62-6889-8
• Cecilia Odé a Wim Stokhof (1997), Sborník ze sedmé mezinárodní konference o austronéské lingvistice, Rodopi B.V., Amsterdam - Atlanta, ISBN  90-420-0253-0
• Asmah Haji Omar (1991), Bahasa Melayu abad ke 16: satu analisis berdasarkan teks Melayu `Aqa'id al-Nasafi, Dewan Bahasa dan Pustaka, Kuala Lumpur
• Zaharani Ahmad (1991), Fonologie a morfologie Perakova dialektu, Dewan Bahasa dan Pustaka, Kuala Lumpur
• Raja Mukhtaruddin bin Raja Mohd. Dain (1986), Dialek PerakYayasan Perak, Ipoh
• James T. Collins (1986), Antologi Kajian Dialek Melayu, Dewan Bahasa dan Pustaka, Kuala Lumpur
• Barbara Watson Andaya (1979), Perak, Příbytek milosti. Studie osmnáctého století malajského státu, Oxford v Asii: Kuala Lumpur, ISBN  978-0-19-580385-3
• Asmah Hj. Omar (1977), Kepelbagaian Fonologi Dialek-Dialek Melayu, Dewan Bahasa dan Pustaka, Kuala Lumpur
• Charles Cuthbert Brown (1941), Perak Malay„Vládní tisk Federovaných malajských států, Kuala Lumpur
• John Frederick Adolphus McNair (1878), Perak a Malajci, Cornell University Library, New York, ISBN  978-1-4297-4312-9