Puroik jazyk - Puroik language
Puroik | |
---|---|
Sulung | |
Rodilý k | Indie, Čína |
Kraj | Arunáčalpradéš |
Etnický původ | Puroikové |
Rodilí mluvčí | 20,000 (2011)[1] |
Čínsko-tibetský ?
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | suv |
Glottolog | puro1234 [2] |
The Puroik jazyk, někdy známý jako Sulung, je jazykem, kterým mluví Puroikové z Arunáčalpradéš v Indii a Lhünzê County, Tibet, v Čína.
Kromě vlastního jazyka Puroik také používá Nishi, hindština, a Asámština. Gramotnost je velmi nízká, přibližně 2%. Ti, kteří jsou gramotní, používají buď Bengálské písmo, Devanagari nebo latinka psát Puroik.
Zeměpisné rozdělení
Remsangpuia (2008: 17) uvádí následující vesnice Puroik. Puroik také žije v oblastech Nyishi, Aka a Miji.
- Okres East Kameng: Chayangtajo, Pipu, Pakke Kessang Kruhy Lada, Bameng, Seijosa, Seppa, Sawa, Khenewa a Pipu-Dipu (asi 70 vesnic)
- Okres Kurung Kumey: Koloriang, Sarli, Hurli, Nyopin a Tali kruhy
- Okres Papum Pare
- Okres West Kameng
Podle Etnolog, Puroik se mluví v 53 vesnicích podél řeky Par v Arunáčalpradéš.
Puroik se nachází od povodí horní řeky Subansiri (西巴 霞 区) po povodí řeky Tawang (Li 2005).[3] Jména zahrnují pɯh˧˩ ɣut˥ (autonymum) a su˥ loŋ˧ (Bangni exonym). Existuje asi 3000 Puroik od roku 2002, kteří jsou klasifikováni jako etničtí Lhoba čínskou vládou.
Dialekty
Lieberherr (2015)[4] považovat Puroik za dialektový řetězec kde geograficky vzdálené dialekty jsou vzájemně nesrozumitelné, zatímco dialekty umístěné blízko sebe jsou vzájemně srozumitelné. Vnitřní rozmanitost Puroiku je přibližně stejná jako západní Kho-Bwa větev.[5] Lieberherr (2015) a Lieberherr & Bodt (2017)[5] vyjmenujte následující dialekty Puroiku, zde uvedené v zeměpisném pořadí od východu na západ.
- Kurung-Kumey dialekt: mluvený jazyk Okres Kurung Kumey, který se nachází na východ od Chayangtajo. Může se nejvíce podobat puroikskému dialektu popsanému v Li Daqin (2004) a dalších čínských zdrojích.
- Chayangtajo dialekt: mluvený v Sanchu a sousedních vesnicích Chayangtajo kruh, Okres East Kameng, Arunáčalpradéš, Indie o několik stovek řečníků.
- Lasumpatte dialekt: mluvený ve vesnici Lasumpatte v Seijosa poblíž Assam okraj. Většina obyvatel nedávno migrovala z oblasti Chayangtajo.
- Sario-Saria dialekt: mluvený ve třech vesnicích několika stovkami mluvčích.
- Rawa dialekt: mluvený v několika vesnicích v Rawě a okolí několika stovkami mluvčích (umístěných mezi Chayangtajo a Kojo-Rojo). Také zahrnuje Poube vesnice.
- Kojo-Rojo dialekt: mluvený ve vesnicích Kojo a Rojo a případně také ve vesnici Jarkam (vzájemně srozumitelný s dialektem Puroik, kterým se mluví v jiných vesnicích v kruhu Lada).
- Bulu dialekt: mluví pouze ve vesnici Bulu 7–20 mluvčími.
Klasifikace
Lieberherr & Bodt (2017)[5] klasifikovat Puroik jako Kho-Bwa, a tradičně byl považován za čínsko-tibetský jazyk. Existuje určitá vzájemná srozumitelnost s Bugun a Burling (2003) jej spojili s Bugunem a Sherdukpen a případně s Lish a Sartang.
James A. Matisoff (2009)[6] považuje Puroik za tibetobarmský jazyk, který prošel zvukové změny jako:
- Proto-Tibeto-Burman nasals> hlasové zastávky
- Proto-Tibeto-Burman * -a> -i
Lieberherr (2015)[4] rovněž považuje Puroik za tibeto-barmský jazyk, i když poznamenává, že si pravděpodobně vypůjčil z jiných než tibetsko-barmských jazyků. Nicméně, Roger Blench (2011) považuje Puroik za a jazyk izolovat.[7]
Gramatika
Gramofonové poznámky Puroik zde byly upraveny primárně od Tayenga (1990).[8]
Číslo
Číslo není v Puroiku považováno za gramatický prvek. Pluralita je vyjádřena, pokud je požadováno, aby ji jasně uvedl huangda, což znamená vše, mnoho atd.
Rod
V Puroiku není gramatický rod. V případě potřeby se však obě pohlaví rozlišují. K označení dalších příbuzných a osob přípona -aphu je přidán pro muže a -amua pro ženu. Demonstrativní a tázací.
Případ
Lze rozlišit sedm případů: Subjekt (Nominativní), Objekt (Akuzativ), Instrumentální, Dativní (Účelný), Ablativní, Přivlastňovací (Genitiv) a Lokativní.
Zájmeno
Osobní zájmeno rozlišovalo tři osoby (první osoba, druhá osoba a třetí osoba) a dvě čísla (jednotné a množné číslo). Stejný formulář se používá pro obě pohlaví.
Přídavné jméno
Existují čtyři typy adjektiv: adjektivum kvality, adjektivum kvantity, ukazovací adjektivum, tázací adjektivum.
Sloveso
Puroiková slovesa neuvádějí číslo a osobu. Tři hlavní časy (přítomný, minulý a budoucí), včetně neurčitého a spojitého, jsou označeny pomocí částic použitých jako přípony. Existují čtyři nálady: imperativní, potenciální, podmíněná a spojovací. Imperativ používá pro příkazy příponu -bo, -da a -ge. Potenciál používá příponu -pa k vyjádření schopnosti provádět. Podmínka používá -re / -hangra k vyjádření závazku.
Příslovce
Příslovce lze rozdělit do čtyř tříd: čas, místo, způsob a tázací.
Slovní zásoba
Následující seznam 181 slov ve třech Puroik dialektech, kromě Proto-Puroik (rekonstruovaný proto-jazyk Puroikových lekcí), je od Lieberherra (2015: 280–286). Lieberherr (2015)[4] rekonstruuje Proto-Puroik a čerpá data z Chayangtajo dialekt a nově popsané Kojo-Rojo a Bulu dialekty. Formuláře z Rawa a Saria byly také zahrnuty dialekty.[4]
Lesk | Puroik (Bulu) | Puroik (Kojo-Rojo) | Puroik (Chayangtajo) | Proto-Puroik |
---|---|---|---|---|
1SG (Já) | guu | goo | goo | * goo |
2SG (vy, sg.) | naa | (naŋ) | naa | * naŋ (?) |
3SG (on ona) | vɛɛ | wai | wɛɛ | * vai |
1PL (my) | (g-rii) | gə-nii | g-rei | * gə-ńei (?) |
2PL (vy, pl.) | (na-rii) | na-nii | na-rei | * na-ńei (?) |
1DU (my dva) | gə-se-niʔ / (gə-he-niʔ) | gə-se-nii | gə-sɛ-nii | * gə-se-niʔ (?) |
imperfektivní přípona | -na | -na | -na | * -na |
předčasný | -ryila | -ruila | -ruila | * -ruila |
jeden | [tyi] | [kjuu] | [hui] | *? |
dva | niʔ | (nii) | nii | * niʔ |
tři | .m | .m | .k | * ɨm̄ (?) |
čtyři | vii | wɻei | wɻei | * vɻei |
Pět | wuu | woo | wuu | * woo (?) |
šest | rəʔ | rəʔ | rək | * rək |
sedm | mə-ljɛɛ | jei | ljɛɛ | * mə-ljai |
osm | mə-ljao | jau | (laa) | * mə-ljaa |
devět | duNgii | duŋgɻee | doŋgɻɛɛ | * doŋ-gjee (?) |
deset | suɛN | ʃuan | suaik | * suan̄ (?) |
výše | a-tʃaN | a-tʃjaŋ | a-tʃuaŋ | * a-tʃuaŋ (?) |
naživu | a-seN | a-sən | a-sik | * a-sen̄ |
mravenec | (dʒamdʒuʔ) | gamgɻuʔ | gɻɛŋgɻo | * gjamgjoʔ |
probudit (intr.) | oao | ʒau | jaa | * jaa |
bambus (jedlý) | ma-bjao | mə-bɻau | mə-bɻaa | * ma-bjaa |
před | bui | bui | bue | * bui |
břicho (exteriér) | a-ɬyi-buN | hui-buŋ | a-ɬue-buk | * a-ɬui-buŋ̄ |
břicho (interiér) | a-ɬyi | a-hui | a-ɬue | * a-ɬui |
pták | pə-duu | pə-doo | pə-dou | * pə-dou (?) |
kousat | tɔɔ | tua | tua | * tua |
hořký | a-tʃaʔ | a-tʃuaʔ | a-tʃjaa | * a-tʃuaʔ (?) |
Černá | a-hjɛN | a-hjeĩ | a-hjɛ̃ | * a-hjaĩ |
foukat | fuu | fuu | (fuk) | * fuu |
modrý | a-pii | a-pii | a-pii | * a-pii |
krev | a-hui | a-fui | a-hue | * a-hui (?) |
kost | a-zɛN | a-zan | a-zaik | * a-zan̄ |
luk | lɨɨ | lei | lei | * lei (?) |
větev | a-kjɛɛ | hɻɨn-kɻei | hɻeŋ-kɻɛɛ | * kjai |
prsa (žena) | a-njɛɛ | a-njei | a-njɛɛ | * a-njai |
dýchat | uuu | uuu | joo | * joo |
most (ne visí) | ka-tyiN | ka-tun | ka-tuik | * ka-tun̄ |
bratr (mladší) | a-nɔɔ | a-nua | anua | * a-nua |
vypálit (tranzitivní) | rii | rii | rii | * rii |
umět | muɛN | Muan | muaiŋ | * muan |
třtina | rii | rei | rei | * rei |
jeskyně | wuʔ | uʔ | oo | * jo |
kuře | [tʃaʔ] | [takjuu] | [səkuu] | |
dítě | a-dəə | do-doo | a-dou | * a-dou (?) |
tkanina | ɛʔ | aiʔ | aik (Rawa v) | *na |
šílený | a-bjao | a-bɻaa | bɻaa-bo | * abjaa |
plakat | (tʃɛʔ) | tʃap | tʃjap | * tʃjap (?) |
střih (hit s dao) | pɛN | pánev | paik | *pánev |
střih (bez opuštění čepele) | iʔ | iʔ | ii | * já |
den | a-nii | a-nii | a-rii | * a-ńii |
zemřít | ii | ii | ii | * ii |
kopat | tʃuʔ | tʃuʔ | tʃoo | * tʃoʔ |
dělat / dělat | [tsaʔ] | [ʒou] | [kaik] | |
dveře | haN-wuN | ha-wun | tʃuk-wuik | * HOUSE-wun̄ |
dolů | buu | buu | buu | * buu |
sen | zákaz | zákaz | bak | *zákaz |
napít se | v | v | [riŋ] | *v |
suchý | a-wuɛN | a-wuan | a-wuaik | * awuan̄ |
ucho | a-kuiN | a-kun | a-kuik | * a-kun̄ |
jíst | tʃii | tʃii | tʃii | * tʃii |
uhasit (intr.) | [gɛʔ] | biʔ | kolo (bit Rawa) | *bit |
existenciální spona | [wɛɛ] | [wai] | wɛɛ | |
oko | a-kəm | a-kəm | a-kək | * a-kəm̄ |
spadnout (z výšky) | ɬuʔ | huʔ (ɬuʔ) | ɬjok-lo | * ɬuk (?) |
prd | waiʔ | wai | wɛɛ | * waiʔ |
daleko | a-tʃoi | a-tʃai | a-tʃjɛɛ | * a-tʃuai (?) |
tuk / tuk | a-ʒɔɔ | a-zjaa | a-zua | * azua (?) |
žena / matka | a-mɔɔ | a-mua | a-mua | * a-mua |
nehet | (ageʔ gʔ-sɨn) | gei-sin | geisik | * ge-sin̄ |
oheň | bɛɛ | bai | bɛɛ | * bai |
palivové dříví | ʃiN | hɻɨn | hɻeŋ | * sjen (?) |
Ryba | [tʃɨi] | [tʃui] | [kahuaŋ] | |
tok | nyɛ | Nuai | ruɛ | * ńuai |
květ | a-buɛN | hɻɨn-buan | mə-buaik | * buan̄ |
jídlo | mə-luɛN | mə-luan | mə-luaik | * mə-luan̄ |
žába | rəʔ | rəʔ | rəə | * rəʔ |
ovoce | ʃiN-wɛɛ | hɻɨn-wai | roŋ-wɛɛ | * wai |
úplný | ljɛɛ | jei | ljɛɛ | * ljai |
plné / nasycené | mɨŋ | moŋ | moŋ | * moŋ |
česnek (Allium hookeri ) | daN | daŋ | dak | * daŋ̄ |
duch | mə-ɬao | mə-hau (mə-ɬau) | mə-ɬaa | * mə-ɬaa |
dát | opálení | opálení | opálení | *opálení |
zelená | a-rjɛɛ | a-rjei | a-rjɛɛ | * a-rjai |
vnitřnosti | a-ɬyi-rin | a-hui-rin | a-ɬue-riŋ | * a-ɬui-rin |
vlasy (na těle) | a-mɨn | a-mən | a-muiŋ | * a-mun |
vlasy (na hlavě) | kə-zaN | (kə-zjaŋ) | kə-zak | * kə-zaŋ̄ |
ruka / paže | a-geʔ | a-geiʔ | a-geik (Rawa gət) | * a-gət |
hlava | a-kuN | a-kuŋ-bəə | a-kok-bəə | * akoŋ̄ |
srdce | a-luN-bəə | a-luŋ-bəə | a-lok-bəə | * a-loŋ̄-bəə |
držte v ústech | maminka | ? | maminka | *maminka |
manžel | a-wui | a-wui | a-wue | * a-wui |
onemocním | naN | naŋ | běžel | * ńaŋ |
svědění | ɔɔ | a-wua | a-wua | * a-wua |
zabít | [wɛʔ] | aiʔ | aik (Rawa v) | *na |
nůž (mačeta) | tʃii | tʃee | tʃee | * tʃee (?) |
znát | dɛN | dan | daik | * dan̄ |
list | a-ləp | (hɻɨn-jəp) | a-lək | * ljəp |
pijavice | [pa-] wɛʔ | [pə-] waiʔ | ka-waik (Rawa pəwat) | * ka-wat |
levá strana | pa-fii | pua-fii | pua-poplatek | * puafee (?) |
noha | a-lɛɛ | a-lai | a-lɛɛ | * lai |
lízat | ljaʔ | jaa | vjaa | *? |
světlo | a-tɔɔ | a-tua | a-tua | * a-tua |
poslouchat | nɨŋ | jeptiška | roŋ | * ńoŋ |
játra | a-pjiN | a-pjin | a-pjik | * a-pjin̄ |
dlouho | a-pjaN | a-pɻaŋ | a-pɻaŋ | * a-pjaŋ |
veš (hlava) | [ʃiʔ] | [hɻɛ̃] | [pɻɛɛ] | *? |
muž / otec | a-pɔɔ | a-pua | a-pua | * apua |
muž | a-fuu | a-foo | a-fuu | * a-fuu (?) |
dřeň | (a-ɬyiN) | a-hin | a-ɬiŋ | * a-ɬin |
maso | [ʃii] | [mai] | [mərjek] | *? |
opice (makak ) | [məraŋ] | [səduŋ] | [məzii] | |
minomet | sətsəm | t .uŋtʃəm | tʃjuŋtʃək | * tʃuŋ-tʃəm̄ |
ústa | a-səm | a-səm | a-sək | * a-səm̄ |
houba | mɨŋ | məŋ | məŋ | * məŋ |
němý / hloupý | bloʔ | bloʔ | blok | * blok |
název | a-bjɛN | a-bɻɛn | a-bɻɛŋ | * a-bjɛn |
u | a-nyi | a-nui | a-nui | * a-nui (?) |
krk | kə-tuN-rin | tuŋ-rin | kə-tuŋ | * kə-tuŋ |
negace | ba- | ba- | ba- | * ba- |
nové (věcí) | a-fɛN | fanoušek | Pokud vím | *fanoušek |
noc / tma | a-tʃeN | a-tʃen | a-tʃik | * a-tʃen̄ (?) |
nos | a-puŋ | a-puŋ | a-pok | * a-poŋ̄ |
starý (věcí) | a-tsɛN | a-tʃjen | a-tʃaik | * a-tʃjan̄ |
cesta | lim | lim | lik (Saria dialekt) | * lim̄ |
penis | a-lɔʔ | a-luaʔ | a-lua | * a-luaʔ |
osoba | [tisk] | bii | bii | * bii |
prase | [waʔ] | [dui] | [mədou] | *? |
polštář | ka-kəm | koŋ-kəm | ko-kəm | * koŋ̄ -kəm (?) |
Puroik | (prin-dəə) | purun | puruik | * purun̄ |
sem | ryi | rui | litovat | * rui |
toulec | zəp | zəp | zək | * zəp |
zralý | a-min | a-min | a-miŋ | * a-min |
trouchnivění | ʃam | hɻam | hjap | * sjam̄ (?) |
běh | rin | ren | rik | * rin̄ |
ságo mouka | bii | včela | včela | * včela (?) |
sago klub (nástroj) | waN | waŋ | wak | * waŋ̄ |
ságo pick (přední část) | kjuʔ | kɻuʔ | kɻok | * kjok |
poškrábat | bjuʔ | bɻuʔ | bɻoo | * bjoʔ |
šít | kolík | kolík | kolík | *kolík |
odstín | a-ɬim | a-ho | a-ɬəp | * a-ɬim̄ (?) |
police (nad krbem) | rap | rap | rak | * rap |
rameno | pa-tɨŋ | pua-tuŋ | pua-tok | * pua-toŋ̄ |
plachý | bii-wɛN | bii-wan | bii-waik | * biiwan̄ |
sedět | [rɨɨ] | [dʒao] | [káď] | |
kůže | a-kuʔ | a-kɨʔ | a-kəə | * a-kuʔ (?) |
nebe | ha-mɨŋ | məŋ | kə-məŋ | * ha / kə-məŋ |
spát | rəm | rəm | rəm | * rəm |
ospalý | rəm-bin | rəm-bin | rəm-biŋ | * rəm-bin |
čich | nam | nam | naŋ | * nam |
kouř | bɛ-kɨɨ | bai-kəə | bɛɛ-kɨɨ | * baikɨɨ (?) |
zeť | a-bɔʔ | buaʔ | a-bua | * buaʔ |
vydržet | tʃin | tʃin | tʃiŋ | * tʃin |
hvězda | [haNwaiʔ] | [hadaŋ] | [hagaik] | |
kámen | ka-lɨŋ | ka-huŋ (ka-ɬuŋ) | [kəbɻaa] | * ka-ɬuŋ (?) |
slunce | hamii | hamii | krii | * PFX-ńii |
bonbón | a-pin | a-pin | a-piŋ | * a-pin |
bobtnat | pən | pən | pəik | * pən̄ |
taro | tʃjaʔ | tʃjaʔ | tʃua | * tʃuaʔ |
chutné / slané | (a-jim) | a-rjem | a-rjep | * a-rjem̄ |
že | tɛɛ | tai | tɛɛ | * tai |
tlustý (kniha) | a-pən | a-pən | a-pik | * apən̄ (?) |
tenký (kniha) | a-tsap | (a-tʃjam) | a-tʃap | * a-tʃjam̄ |
tento | hɨŋ | həŋ | həŋ | * həŋ |
jazyk | a-lyi | jui | (a-rue) | * a-lui (?) |
zub | kə-tɔN | tuaŋ | kə-tuaŋ | * kə-tuaŋ |
trn | mə-zuN | mə-ʒuŋ | kə-zjoŋ | * mə / kə-zoŋ |
nahoru | kuN | kuŋ | kuŋ | * kuŋ |
Urtica vlákna | NaN | hɻaŋ | hak | * sjaŋ̄ |
zvracení | muɛʔ | muai | muɛ | * muaiʔ |
válka | mɔʔ | muaʔ | mua | * muaʔ |
teplý | a-ləm | a-ləm | a-ləp | * a-ləm̄ |
voda | kɔɔ | kua | kua | * kua |
vazba (na tkalcovském stavu) | ɛʔ-rɔʔ | ai-ruaʔ | aikrua | * at-ruaʔ |
mokrý | a-ʃam | a-hɻam | a-hjap | * a-hjam̄ (?) |
co | hɛɛ | ahoj | [hii] | |
bílý | a-rjuN | a-rjuŋ | a-rjuŋ | * a-rjuŋ |
manželka | a-ʒuu | a-zjoo | a-zou | * a-zjoo (?) |
křídlo | a-ʒuiN | a-ʒun | a-juik | * a-jun̄ |
žena | [məruu] | a-mui | a-mui | * a-mui |
Reference
- ^ Puroik na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Puroikic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Li Daqin [李大勤]. 2005. „Skica Sulunga“ [苏 龙 语 概况]. Minzu Yuwen 2005:1.
- ^ A b C d Lieberherr, Ismael. 2015. Zpráva o pokroku v oblasti historické fonologie a příslušnosti Puroik. Severovýchodní indická lingvistika (NEIL), 7. Canberra, Australian National University: Asia-Pacific Linguistics Open Access.
- ^ A b C Lieberherr, Ismael; Bodt, Timotheus Adrianus. 2017. Podskupina Kho-Bwa na základě sdílené základní slovní zásoby. v Himálajská lingvistika, 16(2).
- ^ Matisoff, James A. (2009). „Stable Roots in Sino-Tibetan / Tibeto-Burman“ (PDF). Senriho etnologické studie. 75 (291–318).
- ^ Blench, Roger. 2011. (De) klasifikace arunáčských jazyků: přehodnocení důkazů Archivováno 26. 05. 2013 na Wayback Machine
- ^ Tayeng, Aduk. 1990. Průvodce jazykem Sulung. Shillong: ředitel pro informace a vztahy s veřejností, Arunáčalpradéš
- Deuri, R.K. 1982. Sulungové. Shillong: vláda Arunáčalpradéš.
- Remsangphuia. 2008. Puroikova fonologie. Shillong: Technická škola Dona Bosca.
- Li Daqin [李大勤]. 2004. Studie Sulung [苏 龙 语 研究]. Peking: Etnické nakladatelství.
- Lieberherr, Ismael. 2015. Zpráva o pokroku v oblasti historické fonologie a příslušnosti k Puroik. Linda Konnerth a Stephen Morey a Priyankoo Sarmah a Amos Teo (eds.), North East Indian Linguistics (NEIL) 7, 235–286. Canberra: Asia-Pacific Linguistics Open Access.
Další čtení
- Pertin, David. 2005. „Puroikové (Sulungové) z Arunáčalpradéše.“ In Primitive Tribes in Contemporary India: Concept, Ethnography and Demography 1, edited by Sarit Kumar Chaudhuri and Sucheta Sen Chaudhuri, 367–378. Nové Dillí: Mittal.
- Dutta, Sristidhar a Tana Showren. 2008. „Případová studie Sulungs (Puroiks).“ In: Puchýře na nohou: příběhy vnitřně vysídlených osob na severovýchodě Indie, editoval Samir Kumar Das, 59–68. Los Angeles a New Delhi: Sage.
- Lieberherr, Ismael. 2017. Gramatika Bulu Puroik. Ph.D. disertační práce, University of Bern.
- Stonor, C. R. (1952). Sulungský kmen Assamských Himalájí. Anthropos, (5/6), 947. doi: 10,2307 / 41104369
- Tayeng, Aduk. 1990. Průvodce jazykem Sulung. Shillong: ředitel pro informace a vztahy s veřejností, Arunáčalpradéš.
externí odkazy
- Puroik jazyk
- Záložka Zdroje (Sulung konverzační slovník)
- Text Sulung Good News Christina Story (text)
- Audio Sulung Dobré zprávy Křesťanský příběh (Zvuk)