Arakanština - Arakanese language
| Arakanština | |
|---|---|
| Rakhine | |
| ရခိုင် ဘာသာ | |
| Výslovnost | IPA:[ɹəkʰàɪɴbàθà] |
| Rodilý k | Myanmar, Bangladéš, Indie |
| Kraj |
|
| Etnický původ | Rakhine, Kamein |
Rodilí mluvčí | 1 milion (2011–2013)[1] 1 milion druhý jazyk řečníci v Myanmaru (2013) |
| Dialekty |
|
| Barmský scénář Rakhawunna (historický) | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | Buď:rki - Rakhine („arakanština“)rmz - Marma („barmština“) |
| Glottolog | arak1255[2] |
 Stát Rakhine zobrazené v Myanmaru | |
Arakanština (také známý jako Rakhine /rəˈkaɪn/; Barmská: ရခိုင် ဘာသာ, MLCTS: ra.hkuing bhasa [ɹəkʰàɪɴ bàθà]) je jazyk úzce spjatý s Barmská, z nichž je často považován za dialekt. "Arakan" je dřívější název pro Rakhine kraj. Arakanese lze rozdělit do tří dialektů: Sittwe –Marma (asi dvě třetiny mluvčích), Ramree, a Thandwe.[3] Je to rodný jazyk Rakhine, Marma a Kamein národy.
Slovní zásoba
Od standardní barmštiny existují značné rozdíly ve slovní zásobě. Některá jsou rodná slova bez příbuzných ve standardní barmštině, například „sarong“ (လုံ ခြည် ve standardní barmštině, ဒ ယော v arakanštině). Jiní jsou přejatá slova od bengálský, Angličtina, a hindština, nenalezeno ve standardní barmštině. Příkladem je „nemocnice“, která se nazývá ဆေးရုံ ve standardní barmštině, ale je volán သေပ် လှိုင် (výrazný [θeɪʔ l̥àɪɴ] / [ʃeɪʔ l̥àɪɴ]) v arakanštině, z angličtiny „sick lines“. Jiná slova mají jednoduše různé významy (např. „Odpoledne“, ည စ v Arakanese a ညနေ ve standardní barmštině). Některá archaická slova ve standardní barmštině jsou navíc preferována v arakanštině. Příkladem je zájmeno první osoby, které je အ ကျွန် v arakanštině (ne ကျွန်တော်, stejně jako ve standardní barmštině).
Srovnání
Lesk slovních rozdílů mezi standardní barmštinou a arakanštinou je uveden níže:[4]
| Angličtina | Standardní barmština | Arakanština | Poznámky |
|---|---|---|---|
| žíznivý | ရေ ဆာ | ရီ မွတ် | |
| jít | သွား | လား | Arakanese pro výraz „go“ byla historicky používána ve standardní barmštině. |
| kopnout do míče | ဘောလုံး ကန် | ဘောလုံး ကျောက် | |
| bolení břicha | ဗိုက် နာ | ဝမ်း နာ | Arakanese dává přednost ဝမ်း na standardní barmštinu ဗိုက် pro „žaludek“. |
| guava | မာ လ ကာ သီး | ဂို ယံ သီး | Standardní barmština pro slovo „guava“ je odvozena od slova Malacca, zatímco arakanština pro výraz „guava“ pochází z španělština guayaba, z Taino: guayaba. |
| papája | သင်္ဘော သီး | ပ ဒကာ သီး | Standardní barmština pro „papáji“ doslovně znamená „loď“. |
| mýdlo | ဆပ်ပြာ | သူပုန် | |
| povrchní | အပေါ်ယံ | အထက် ပေါ် ရီ[5] | |
| deka | စောင် | ပုဆိုး[5] | ပုဆိုး ve standardním barmštině označuje muže Longyi (sarong). |
| temný | မှောင် | မိုက် | Složené slovo မှောင် မိုက် ('pitch dark') se používá jak ve standardní barmštině, tak v arakanštině. |
| vybrat květinu | ပန်း ခူး | ပန်း ဆွတ်[5] | Složené slovo ဆွတ်ခူး ('pick') se používá jak ve standardní barmštině, tak v arakanštině. |
| praní prádla] | လျှော် | ဖွပ်[5] | Složené slovo လျှော် ဖွပ် ('wash') se používá jak ve standardní barmštině, tak v arakanštině. |
Fonologie
Arakanese prominentně používá / r / zvuk, který se spojil s / j / zvuk ve standardní barmštině. To je obzvláště zajímavé, protože barmským reproduktorům se použití zvuku „r“ vyhýbá. Například barmština vyslovuje slova „tygr“ nebo „slyšet“ (obě slova mají podobnou výslovnost) jako „kya“, kde v arakanštině se vyslovuje jako „kra“.[6] Arakanese také spojila různé zvuky samohlásek ဧ ([E]) samohláska k ဣ ([i]). Proto je slovo jako „krev“ သွေး ([θwé]) ve standardní barmštině, zatímco se vyslovuje [θwí] v arakanštině. Podle mluvčích standardní barmštiny má arakanština s barmštinou srozumitelnost pouze sedmdesát pět procent.[7] Kromě toho je v arakanštině méně vyjadřování než ve standardní barmštině, k čemuž dochází pouze v případě, že souhláska není unirpirovaná.[8] Na rozdíl od barmštiny se vyjadřování nikdy nemění [θ] na [ð].[9]
Protože Arakanese zachovala / r / zvuk, / -r- / mediální (zachováno pouze písemně ve standardní barmštině s diakritikou ြ) se stále rozlišuje v následujících shlucích souhlásek: / ɡr- kr- kʰr- ŋr- pr- pʰr- br- mr- m̥r- hr- /.
Arakanský dialekt má vyšší frekvenci slabých otevřených samohlásek / ə /. Příkladem je slovo pro „plat“ (လ ခ) který je [la̰ɡa̰] ve standardní barmštině, ale [ləkha̰] v arakanštině.
Následující jsou souhláskový, samohláska a rým změny nalezené v Arakanese dialekt:[10][11]
| Psaný barmský | Standardní barmština | Arakanština | Poznámky |
|---|---|---|---|
| - စ ် | / -ɪʔ / | / -aɪʔ / | např. စစ် („originální“) a စိုက် („rostlina“) jsou obě výrazné [saɪʔ] v arakanštině |
| ိုက် | / -aɪʔ / | ||
| - က် | -ɛʔ | -ɔʔ | |
| - ဉ ် | / -ɪɴ / | / -aɪɴ / | např. ဥ ယျာဉ် („zahrada“), ze standardní barmštiny [ṵ jɪ̀ɴ] → [wəjàɪɴ]. Nepravidelný rým, s různými výslovnostmi. V některých slovech je / -ɛɴ / (např. ဝိညာဉ် "duše", ze standardní barmštiny [wèɪɴ ɲɪ̀ɴ] → [wḭ ɲɛ̀ɴ]). Stručně řečeno, je /-tj/ (např. ညှဉ်း „utlačovat“, ze standardní barmštiny [ɲ̥ɪɲ̥ɪɴ] → [ɲ̥í, ɲ̥é]). |
| ိုင် | / -aɪɴ / | ||
| - င ် | / -ɪɴ / | / -ɔɴ / | |
| - န ် ွ န ် | / -aɴ -ʊɴ / | ွ န ် je / -wɔɴ / | |
| - ည ် | / -i, -e, -ɛ / | /-E/ | Je vysloveno několik výjimek / -aɪɴ /, jako ကြည် („jasný“), vyslovuje se [kràɪɴ] |
| -ေ | /-E/ | / -i / | např. ချီ („nosit“) a ချေ („zrušit“) se vyslovují [tɕʰì] a [tɕʰè] respektive ve standardní barmštině, ale sloučeny do [tɕʰì] v arakanštině |
| - တ ် ွ တ ် | / -aʔ -ʊʔ / | / -aʔ / | |
| ိန် | / -eɪɴ / | / -ɪɴ / | |
| - ုန် | / -oʊɴ / | / -ʊɴ / | |
| Nosní počáteční + -ီ Nosní počáteční + -ေ | / -i / | / -eɪɴ / | např. နီ („červená“) je [nì] ve standardní barmštině, ale [ne] v arakanštině V některých slovech se rým nezmění od standardního rýmu (např. မြေ „země“, obvykle vyslovovaná [mrì], ne [mrèɪɴ]nebo အ မိ „matka“, obvykle vyslovovaná [əmḭ], ne [əmḛɪɴ] Existuje několik výjimek, kdy je nosní rým / -eɪɴ- / i bez nosní iniciály (např. သီ „vlákno“, ze standardní barmštiny [θì] → [θèɪɴ]). |
| Nosní počáteční + -ု -ူ -ူး | / -u / | / -oʊɴ / | např. နု („nabídka“) je [nṵ] ve standardní barmštině, ale [no̰ʊɴ] v arakanštině |
| ွား | / -wá / | / -ɔ / | např. ဝါး („bambus“) je [wá] ve standardní barmštině, ale [wɔ] v arakanštině |
| ြွ | / -w- / | / -rw- / | Vyskytuje se několika slovy (např. မြွေ („had“) je [mwè] ve standardní barmštině, ale [mrwèɪɴ] v arakanštině) |
| ရှ - | / ʃ- / | / hod- / | |
| ချ - | / tɕʰ- / | / ʃ- / | Občas se vyskytne (např. ချင် („chtít“) je [tɕʰɪ̀ɴ] ve standardní barmštině, ale [ʃɔ̀ɴ]~[tɕʰɔ̀ɴ] v arakanštině) |
| တ - → ရ - | / t- d- / | / r- / | např. Přítomná časovaná částice တယ် ([dɛ̀]) odpovídá ရယ် ([rɛ̀]) v arakanštině např. Množné číslo တို့ ([dělat]) odpovídá ရို့ ([ro̰]) v arakanštině |
| ရှ - ယှ - ယျှ - | / ʃ- / | / h- / | Nalezeno pouze několika slovy |
| - ယ ် ဲ | -ɛ | -E |
| Psaný | အ မေ က | သင်္ ကြန် ပွဲတွင် | ဝတ် ရန် | ထဘီ | ရှစ် ထည် | ပေးလိုက်ပါ | ဆိုသည်။ | |
| Standardní barmština | ʔəmè ɡa̰ | ðədʒàɴ pwɛ́ dwɪ̀ɴ | wʊʔ jàɴ | tʰəmèɪɴ | ʃɪʔ tʰɛ̀ | pé laɪʔ pà | sʰò dɛ̀ | |
| Arakanština | ʔəmì ɡa̰ | θɔ́ɴkràɴ pwé hmà | waʔ pʰo̰ | dəjɔ̀ | ɪʔaɪʔ tʰè | pí laʔ pà | sʰò rì | |
| Arakanština (písemné) | အ မိ က | သင်္ ကြန် ပွဲမှာ | ဝတ် ဖို့ | ဒ ယော | ရှစ် ထည် | ပီး လတ် ပါ | ဆို ရယ်။ | |
| Lesk | ||||||||
| Angličtina | Matka říká: „Dej mi osm pasosů na sebe během festivalu Thingyan.“ | |||||||
| Otevřené slabiky | slabý = ə plný = i, e, ɛ, a, ɔ, o, u |
| Zavřeno | nazální = eɪɴ, ɛɴ, aɪɴ, aʊɴ, ɔɴ, oʊɴ stop = eɪʔ, ɛʔ, aɪʔ, aʊʔ, ɔʔ, oʊʔ |
Reference
- ^ Rakhine („arakanština“) v Etnolog (18. vydání, 2015)
Marma („barmská“) v Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Arakanese – Marma“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Okell 1995, str. 3.
- ^ „ရခိုင် စကား နဲ့ ဗမာစကား“. BBC barmská. 1. dubna 2011. Citováno 16. října 2013.
- ^ A b C d အ သျှင် စက္ ကိန္ ဒ (1994). ရခိုင် ဘာသာစကား လမ်းညွှန် (v barmštině). Barma - přes Scribd.
- ^ „Arakanský dialekt“. Fifty Viss. 2007-07-02. Citováno 2017-02-08.
- ^ Informace o arakanštině
- ^ Okell 1995, str. 4, 14.
- ^ Okell 1995, str. 14.
- ^ Okell 1995.
- ^ Houghton 1897, str. 453–61.
Bibliografie
- Houghton, Bernard (1897). „Arakanský dialekt barmského jazyka“. The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland. Královská asijská společnost Velké Británie a Irska: 453–461. JSTOR 25207880.
- Okell, John (1995). „Tři barmské dialekty“ (PDF). Příspěvky z lingvistiky jihovýchodní Asie. 13.