Dzongkha - Dzongkha
| Dzongkha | |
|---|---|
| Bhútánci | |
| རྫོང་ ཁ་ | |
 | |
| Rodilý k | Bhútán |
| Etnický původ | Bhútánci |
Rodilí mluvčí | 171,080 (2013)[1] Celkový počet reproduktorů: 640 000[2] |
Rané formy | |
| Dialekty | |
| Tibetský scénář Braillovo písmo Dzongkha | |
| Oficiální status | |
Úřední jazyk v |  Bhútán |
| Regulováno | Komise pro rozvoj Dzongkha |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-1 | dz |
| ISO 639-2 | dzo |
| ISO 639-3 | dzo - včetně kóduJednotlivé kódy: lya – Layaluk – Lunanaadp - Adapt |
| Glottolog | nucl1307[3] |
| Linguasphere | 70-AAA-bf |
 Okresy Bhútánu, ve kterých se nativně mluví jazykem Dzongkha, jsou zvýrazněny žlutě. | |
Dzongkha (རྫོང་ ཁ་, [dzòŋkʰɑ]) je Čínsko-tibetský jazyk mluví více než půl milionu lidí v Bhútánu; je to jediný oficiální a národní jazyk EU Bhútánské království.[4] The Tibetský scénář se používá k psaní Dzongkha.
Slovo dzongkha znamená „jazyk paláce“; dzong znamená „palác“ a kha je jazyk. Od roku 2013 měla Dzongkha 171 080 rodilých mluvčích a přibližně 640 000 mluvčích.[2]
Používání
Dzongkha a jeho dialekty jsou rodným jazykem osmi západních okresů Bhútánu (viz. Wangdue Phodrang, Punakha, Thimphu, Gasa, Paro, Ha, Dagana a Chukha ).[5] Tam jsou také někteří rodilí mluvčí poblíž indického města Kalimpong, kdysi součást Bhútánu, ale nyní v Severní Bengálsko.
Dzongkha byl prohlášen za národní jazyk Bhútánu v roce 1971.[6] Dzongkha studium je povinné na všech školách a jazykem je lingua franca v okresech na jih a východ, kde není mateřským jazykem. Bhútánský film z roku 2003 Cestovatelé a kouzelníci je v Dzongkha.
Psací systém
The Tibetský scénář Dzongkha, který se používá k psaní, má pro souhlásky třicet základních písmen, někdy označovaných jako „radikály“. Dzongkha je obvykle psán v Bhutanese formách Uchen skript, formy Tibetský scénář známý jako Jôyi "cursive longhand" a Jôtshum "formální longhand". Tiskový formulář je znám jednoduše jako Tshûm.[7]
Romanizace
Pro Dzongkha existují různé systémy romanizace a přepisu, ale žádný přesně nepředstavuje jeho fonetický zvuk.[8] Bhútánská vláda přijala transkripční systém známý jako Roman Dzongkha, který vymyslel lingvista George van Driem, jako standard v roce 1991.[6]
Fonologie
Dzongkha je jazyk tónu a má dva registrační tóny: vysoký a nízký.[9] Tón a slabika určuje allophone nástupu a fonace typ jaderné samohlásky.[10]
Souhlásky
| Bilabiální | Zubní / alveolární | Retroflex / palatal | Velární | Glottal | |
|---|---|---|---|---|---|
| Nosní | m | n | ɲ | ŋ | |
| Stop | p pʰ | t tʰ | ʈ ʈʰ | k kʰ | |
| Složitý | ts tsʰ | tɕ tɕʰ | |||
| Sykavý | s | ɕ | |||
| Rhotic | r | ||||
| Kontinuální | ɬ l | j | w | h |
Všechny souhlásky mohou začínat slabiku. V nástupech slabých slabik jsou souhlásky vyjádřený.[10] Nasávané souhlásky (označeno horním indexem h), / ɬ /, a / h / nejsou nalezeny v slabikách slabik.[10] Rhotic / r / je obvykle trylek [r ] nebo frikativní trylek [r̝ ],[9] a je neznělá v nástupech slabik vysokých tónů.[10]
/ t, tʰ, ts, tsʰ, s / jsou zubní.[9] Popisy patrových afrikátů a frikativ se liší od alveolo-palatal prostý palatal.[9][11][10]
Pouze několik souhlásek se nachází v koncových pozicích slabik. Nejběžnější z nich jsou / m, n, p /.[10] Slabika-finále / ŋ / je často elited a má za následek předchozí samohlásku nasalized a prodloužené, zejména slovo-konečně.[12][10] Slabika-finále / k / je nejčastěji vynecháván také při slovním finále, pokud není ve formální řeči.[10] V literární výslovnosti kapaliny / r / a / l / může také končit slabiku.[9] Ačkoli vzácné, / ɕ / se také nachází v pozicích slabiky-finále.[9][10] Na koncových pozicích slabik se nenacházejí žádné další souhlásky.
Samohlásky
| Přední | Zadní | |
|---|---|---|
| Zavřít | iːːː | U u |
| Střední | e eː ř | o oː |
| Otevřeno | ɛː | ɑ ɑː |
- Když jsou nízké tóny, samohlásky se vyrábějí s dechový hlas.[9][12]
- V uzavřených slabikách / i / se liší mezi [i ] a [ɪ ], druhý je častější.[9][10]
- / yː / se liší mezi [yː ] a [ʏː ].[9]
- /E/ se pohybuje mezi blízkými [E ] a open-mid [ɛ ], přičemž druhý je běžný v uzavřených slabikách. /E/ je blízko uprostřed [E ]. /E/ nemusí být delší než /E/ vůbec a liší se od /E/ častěji v kvalitě než v délce.[9]
- Popisy /Ó/ se pohybují mezi středem [Ó ] a open-mid [œː ].[9][10]
- /Ó/ je blízko uprostřed [Ó ], ale může se blížit k otevřené polovině [ɔ ] zejména v uzavřených slabikách. /Ó/ je blízko uprostřed [Ó ].[9]
- / ɛː / je o něco nižší než open-mid, tj. [ɛ̞ː ].[9]
- / ɑ / může se přiblížit [ɐ ], zejména v uzavřených slabikách.[9][10]
- Když nasalized nebo následovaný [ŋ], samohlásky jsou vždy dlouhé.[12][10]
Fonotaktika
Mnoho slov v Dzongkha je monosyllabic.[10] Slabiky mají obvykle formu CVC, CV nebo VC.[10] Slabiky se složitými nástupy se také vyskytují, ale takový nástup musí být kombinací nepaspirovaného bilabiálního dorazu a patrického afrikátu.[10] Bilabiální zastávky v komplexních nástupech jsou v hovorové řeči často vynechány.[10]
Dzongkha je považován za Jiho-tibetský jazyk. Je úzce spjat s a částečně srozumitelný s Sikkimese a do některých dalších bhútánských jazyků, jako je Chocangaca, Brokpa, Brokkat a Lakha.
Dzongkha má blízký jazykový vztah k J'umowa, kterým se mluví v Údolí Chumbi jižní Tibet.[13] Má k tomu mnohem vzdálenější vztah Standardní tibetština. Ačkoli mluvené Dzongkha a tibetština jsou do značné míry vzájemně nesrozumitelné, literární formy obou jsou velmi ovlivněny liturgický (administrativní) Klasická tibetština jazyk, známý v Bhútánu jako Dávit se, který po staletí používá Buddhističtí mniši. Chöke byl používán jako vyučovací jazyk v Bhútánu až do počátku 60. let, kdy byl ve veřejných školách nahrazen Dzongkha.[14]
Ačkoli sestoupil z Klasická tibetština „Dzongkha vykazuje velké množství nesrovnalostí ve zvukových změnách, díky nimž je oficiální pravopis a standardní výslovnost od sebe vzdálenější, než je tomu u Standardní tibetština. „Tradiční pravopis a moderní fonologie jsou dva odlišné systémy fungující podle odlišné sady pravidel.“[15]
Ukázkový text
Následuje ukázka textu v Dzongkha článku 1 dohody univerzální deklarace lidských práv:
Dzongkha v Tibetský scénář
- ༄ ༅ ། ། འགྲོ་བ་ མི་རིགས་ ག་ ར་ དབང་ཆ་ འདྲ་མཉམ་ འབད་ སྒྱེ ཝ་ ལས་ ག་ ར་ གིས་ གཅིག་ གིས་ གཅིག་ ལུ་ སྤུན་ ཆའི་ དམ་ ཚིག་ བསྟན ་ དགོས །
Překlad
- Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by jednat vůči sobě navzájem v duchu bratrství.
Viz také
Reference
- ^ Dzongkha na Etnolog (18. vydání, 2015)
Laya na Etnolog (18. vydání, 2015)
Lunana na Etnolog (18. vydání, 2015)
Adap na Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ A b „Kolik lidí mluví Dzongkha?“. languagecomparison.com. Citováno 2018-03-15.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Nuclear Dzongkhic“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ „Ústava Bhútánského království. Čl. 1, § 8“ (PDF). Vláda Bhútánu. 2008-07-18. Archivovány od originál (PDF) dne 06.07.2011. Citováno 2011-01-01.
- ^ van Driem, George; Tshering of Gaselô, Karma (1998). Dzongkha. Jazyky větší himálajské oblasti. Já. Leiden, Nizozemsko: Research CNWS, School of Asian, African, and Amerindian Studies, Leiden University. str. 3. ISBN 90-5789-002-X.
- ^ A b van Driem (1991)
- ^ Driem, George van (1998). Dzongkha = Rdoṅ-kha. Leiden: Výzkumná škola, CNWS. str. 47. ISBN 90-5789-002-X.
- ^ Viz například Zpráva o současném stavu romanizačních systémů OSN pro zeměpisné názvy: tibetština Zpráva o současném stavu romanizačních systémů OSN pro zeměpisné názvy: Dzongkha
- ^ A b C d E F G h i j k l m n van Driem (1992).
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q Downs (2011).
- ^ Michailovsky & Mazaudon (1989).
- ^ A b C van Driem (1994).
- ^ van Driem, George (2007). "Ohrožené jazyky Bhútánu a Sikkimu: Jazyky jižního Bodišska". V Moseley, Christopher (ed.). Encyclopedia of the World's Endangered Languages. Routledge. str.294. ISBN 978-0-7007-1197-0.
- ^ van Driem, George; Tshering of Gaselô, Karma (1998). Dzongkha. Jazyky větší himálajské oblasti. Já. Leiden, Nizozemsko: Research CNWS, School of Asian, African, and Amerindian Studies, Leiden University. s. 7–8. ISBN 90-5789-002-X.
- ^ Driem, George van (1998). Dzongkha = Rdoṅ-kha. Leiden: Výzkumná škola, CNWS. str. 110. ISBN 90-5789-002-X.
Tradiční pravopis a moderní fonologie jsou dva odlišné systémy fungující podle odlišné sady pravidel.
Bibliografie
- Downs, Cheryl Lynn (2011). Problémy v Dzongkha fonologii: Optimality teoretický přístup (PDF) (Diplomová práce). Státní univerzita v San Diegu.
- Komise pro rozvoj Dzongkha (2009). Rigpai Lodap: Intermediate Dzongkha-English Dictionary (འབྲིང་ རིམ་ རྫོང་ ཁ་ ཨིང་ ལི ཤ་ ཚིག་མཛོད་ རིག་ པའི་ ལོ་ འདབ །) (PDF). Thimphu: Dzongkha Development Commission. ISBN 978-99936-765-3-9.[trvalý mrtvý odkaz ]
- Komise pro rozvoj Dzongkha (2009). Kartshok Threngwa: Kniha o Dzongkha Synonyma a synonyma (རྫོང་ ཁའི་ མིང་ཚིག་ རྣམ་ གྲངས་ དང་ འགལ་ མིང་ སྐར་ ཚོགས་ ཕྲེང་ བ །) (PDF). Thimphu: Dzongkha Development Commission. ISBN 99936-663-13-6. Archivovány od originál (PDF) dne 17. 11. 2010. Citováno 2010-06-30.
- Komise pro rozvoj Dzongkha (1999). Nová gramatika Dzongkha (rdzong kha'i brda gzhung gsar pa). Thimphu: Dzongkha Development Commission.
- Komise pro rozvoj Dzongkha (1990). Dzongkha Rabsel Lamzang (rdzong kha rab gsal lam bzang). Thimphu: Dzongkha Development Commission.
- Dzongkha Development Authority (2005). Slovník angličtina-dzongkha (ཨིང་ ལི ཤ་ རྫོང་ ཁ་ ཤན་ སྦྱར་ ཚིག་ མཛོད །). Thimphu: Dzongkha Development Authority, ministerstvo školství.
- Imaeda, Yoshiro (1990). Manuál mluveného Dzongkha v římském přepisu. Thimphu: Japonští dobrovolníci pro zámořskou spolupráci (JOCV), kancelář koordinátora Bhútánu.
- Lee, Seunghun J .; Kawahara, Shigeto (2018). "Fonetická struktura Dzongkha: předběžná studie". Journal of the Phonetic Society of Japan. 22 (1): 13–20. doi:10.24467 / onseikenkyu.22.1_13.
- Mazaudon, Martine. 1985. „Dzongkha Number Systems.“ Ratanakul, D. Thomas a S. Premsirat (eds.). Jazykové studie jihovýchodní Asie předložené André-G. Haudricourt. Bangkok: Mahidol University. 124–57
- Mazaudon, Martine; Michailovsky, Boyd (1986), Slabičnost a suprasegmentály: monzyllabické podstatné jméno Dzongkha
- Michailovsky, Boyd; Mazaudon, Martine (1989). "Ztracené slabiky a kontura tónu v Dzongkha (Bhútán)". V Bradley, David; Henderson, E. J. A .; Mazaudon, Martine (eds.). Prozodická analýza a asijská lingvistika: ctít R.K. Sprigg. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 115–136. hdl:1885/145648.
- Michailovsky, Boyd (1989). "Poznámky k pravopisu Dzongkha". V Bradley, David; Henderson, E. J. A .; Mazaudon, Martine (eds.). Prozodická analýza a asijská lingvistika: ctít R.K. Sprigg. Canberra: Pacifická lingvistika. 297–301. hdl:1885/145648.
- Tournadre, Nicolas (1996). „Comparaison des systèmes médiatifs de quatre dialectes tibétains (tibétain central, ladakhi, dzongkha et amdo)“. V Guentchéva, Z. (ed.). L'énonciation médiatisée (PDF). Bibliothèque de l’Information Grammaticale, 34 (ve francouzštině). Louvain Paris: Peeters. str. 195–214. Archivovány od originál (PDF) dne 2020-10-19.
- van Driem, George (1991). Průvodce oficiální romanizací Dzongkha (PDF). Thimphu, Bhútán: Dzongkha Development Commission (DDC). Archivovány od originál (PDF) dne 2015-09-23.
- van Driem, George (1992). Gramatika Dzongkha (PDF). Thimphu, Bhútán: RGoB, Dzongkha Development Commission (DDC).
- van Driem, George (1993). Jazyková politika v Bhútánu. SOAS, Londýn. Archivovány od originál dne 11. 9. 2018.
- van Driem, George (1994). "Fonologie Dzongkha a Bhutanese liturgický jazyk" (PDF). Zentralasiatische Studien (24): 36–44.
- van Driem, George (2007). "Ohrožené jazyky Bhútánu a Sikkimu: Jazyky jižního Bodišska". V Moseley, Christopher (ed.). Encyclopedia of the World's Endangered Languages. Routledge. str.294 –295. ISBN 978-0-7007-1197-0.
- van Driem, George (n.d.). První lingvistický průzkum Bhútánu. Thimphu, Bhútán: Dzongkha Development Commission (DDC).
- Watters, Stephen A. (1996). Předběžná studie prozodie v Dzongkha (Diplomová práce). Arlington: UT v Arlingtonu.
- Watters, Stephen A. (2018). Gramatika Dzongkha (dzo): fonologie, slova a jednoduché věty (Doktorská práce). Rice University. hdl:1911/103233.
- van Driem, George; Karma Tshering of Gaselô (collab) (1998). Dzongkha. Jazyky větší himálajské oblasti. Leiden: Research School CNWS, School of Asian, African, and Amerindian Studies. ISBN 90-5789-002-X. - Učebnice jazyků se třemi zvukovými kompaktními disky.
- Karma Tshering; Van Driem, George (2019) [1992]. Gramatika Dzongkha (3. vyd.). Santa Barbara: himálajská lingvistika. doi:10,5070 / H918144245. ISBN 978-0-578-50750-7.
externí odkazy
- Bhútánská literatura
- Komise pro rozvoj Dzongkha Thimphu, Bhútán
- Dzongkha-anglický slovník
- Dzongkha podcast
- Dzongkha romanizace pro zeměpisná jména
- Učebnice a slovníky zdarma publikoval Komise pro rozvoj Dzongkha
- Bhútánská národní politika a strategie pro rozvoj a podporu Dzongkha
- Dzongkha Unicode - web Bhútánská národní knihovna (cs - dz )
Slovní zásoba
- Online prohledávatelný slovník (Dz-En, En-Dz, Dz-Dz) nebo Online dzonkha-anglický slovník - web Komise pro rozvoj Dzongkha (en – dz )
- Podmínky počítače Dzongkha(pdf)
- Anglicko-dzongkhský kapesní slovník(pdf)
- Rigpai Lodap: přechodný dzongkha-anglický slovník(pdf)
- Kartshok Threngwa: Kniha o synonymech a antonymech Dzongkha(pdf)
- Názvy zemí a hlavních měst v Dzongkha(pdf)
- Průvodce překladem Dzongkha(pdf)
Gramatika
- Hovorová gramatika Bhutanese jazyka. autor: Byrne, St. Quintin. Allahabad: Pioneer Press, 1909
- Dzongkha přepis - web Bhútánská národní knihovna (cs - dz )
- Dzongkha, národní jazyk Bhútánu - web Dzongkha Linux (en – dz )
- Romanizace Dzongkha
- Dzongkha: Původ a popis
- Jazyk Dzongkha, abeceda a výslovnost
- Dzongkha na Wikipedii: Русский, Français, 日本語, Eesti, Angličtina
- Průkopnická syntéza Dzongkha textu na řeč(pdf)
- Dzongkha gramatika a další materiály - web Komise pro rozvoj Dzongkha (cs - dz )
- Коряков Ю.Б. Практическая транскрипция для языка дзонг-кэ
- Klasický tibetský-dzongkha slovník(pdf)