Barmské jazyky - Burmish languages
| Barmský | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Myanmar |
| Jazyková klasifikace | Čínsko-tibetský
|
| Pododdělení |
|
| Glottolog | burm1266[1] |
The Barmské jazyky jsou Barmská, včetně standardní barmské, Arakanština a další barmské dialekty, jako je Tavoyan dialekty stejně jako nespisovné jazyky, kterými se mluví v Myanmaru a Jižní Čína jako Achang, Lhao Vo, Lashi, a Zaiwa.
Jména
Mnoho barmských jmen je známo pod různými jmény v různých jazycích (Bradley 1997).
| Autonymum | Jinghpaw jméno | Barmské jméno | čínské jméno |
|---|---|---|---|
| Lawngwaw | Maru | မ ရူ | Làngsù 浪 速 |
| Tsaiwa | Atsi | ဇီး | Zǎiwǎ 载 瓦 |
| Lachik | Lashi | လ ရှီ | Lāqí 喇 期, Lèqí 勒 期 |
| Ngochang | - | မိုင် သာ | Āchāng 阿昌 |
| Pela | - | ဖော် လာ | Bola 波拉 |
V Číně jsou Zaiwa အ ဇီး 载 瓦 (místní čínský exonym: Xiaoshan ရှော င့ ် ရှန် 小山), Lhao Vo 浪 速 (místní čínský exonym: Lang'e 浪 峨), Lashi 勒 期 (místní čínský exonym: Chashan 茶山) a Pela 波拉 jsou úředně klasifikován jako Jingpo lidi (Bolayu Yanjiu). Místní čínský exonym pro vlastní Jingpho je Dashan 大 山.
Dai Qingxia (2005: 3) uvádí následující autonyma a exonyma pro různé barmské skupiny i pro Jingpho, který není barmským jazykem, s čínskými znaky a přepisy IPA (uvedené v hranatých závorkách).[2]
| Jazyk | Lhao Vo lidé 浪 速 လ န့ ် စု လူမျိုး | Jingpho lidé 景颇 ဂျိန်း ဖော လူမျိုး | Zaiwa lidé 载 瓦 အ ဇီး လူမျိုး | Lashi lidé 勒 期 လ ရှီ လူမျိုး | Pela lidé 波拉 ဖော် လာ လူမျိုး |
|---|---|---|---|---|---|
| Lhao Vo jméno 浪 速 语 လ န့ ် စု အမည် | Lang'e 浪 峨 [lɔ̃51 vɔ31] လန် ကေအ် | Bowo 波沃 [pʰauk55 vɔ31] ပေါ ဝေါ | Zha'e 杂 蛾 [tsa35 vɔ31] အ ဇီး | Lashi 勒 期 [lă31 tʃʰik35] လ ရှီ | Buluo 布洛 [pă31 lɔ31] ပူ လူဝ် |
| Jingpho jméno 景颇 语 ဂျိန်း ဖော အမည် | Moru 默 汝 [mă31 ʒu31] မို ရူ | Jingpho 景颇 [tʃiŋ31 pʰoʔ31] ဂျိန်း ဖော | Aji 阿 纪 [a31 tsi55] အကျိ | Leshi 勒 施 [lă31 ʃi55] လေ ရှီ | Boluo 波洛 [po31 lo31] ပေါ လူဝ် |
| Zaiwa jméno 载 瓦 语 အ ဇီး အမည် | Lelang 勒 浪[lă21 la̠ŋ51] လေအ် လန် | Shidong 石 东 [55i55 tu̠ŋ55] ရှီ ဒုင် | Zaiwa 载 瓦 [tsai31 va51] အ ဇီး | Lashi 勒 期 [lă21 tʃʰi55] လ ရှီ | Buluo 布洛 [pă21 lo21] ပူ လူဝ် |
| Lashi jméno 勒 期 语 လ ရှီ အမည် | Langwu 浪 悟 [laŋ31 vu51] လန် ငူ | Puwu 铺 悟 [pʰuk55 vu51] ဖူ ဝူ | Zaiwu 载 悟 [tsai31 vu51] ဇိုင် ဝု | Lashi 勒 期 [lă31 tʃʰi51] လ ရှီ | Buluo 布洛 [pă31 lɔ51] ပူ လူဝ် |
| Pela jméno 波拉 语 ဖော် လာ အမည် | Longwa 龙 瓦 [lõ31 va31] လုင်း ငွာ | Baowa 泡 瓦 [pʰauk31 va31] ပါဝ် ဝါ | Diwa 氐 瓦 [ti31 va31] သိ ဝါ | Lashi 勒 期 [lă31 tʃʰi55] လ ရှီ | Pela 波拉 [po31 la31] ဖော် လာ |
Autonyma jsou:[2]
- Lhao Vo လ န့ ် စု 浪 速 (Lang'e 浪 峨): lɔ̃51 vɔ31
- Jingpho ဂျိန်း ဖော 景颇: tʃiŋ31 pʰoʔ31
- Zaiwa အ ဇီး 载 瓦: tsai31 va51
- Lashi လ ရှီ 勒 期: lă31 tʃʰi51
- Pela ဖော် လာ 波拉: po31 la31
The Chashan označují se jako ʃʰ31 tŋaŋ55 (Echang 峨 昌), Jingpho as phuk55, Lashi jako tsai33wu31 (tsai33 wu51), Lhao Vo as lă31 laŋ31, Lisu tak jako lji33 səu31a čínští Han jako la31 xɛ31 (Dai 2010: 153).[3]
Jazyky
Lama (2012)
Na základě inovací v jejich tonálních systémech Lama (2012: 177–179) klasifikuje jazyky následovně:
- Barmský
Chashan, nedávno objevený severní barmský jazyk, úzce souvisí s Lashi.
Maingtha je severní barmský jazyk, jehož mluvčí jsou klasifikováni jako podskupina Shan.[4]
Nishi (1999)
Na základě odlišného zacházení s pre-glottalizovanými iniciálami proto-barmštiny rozděluje Nishi (1999: 68-70) barmské jazyky na dvě větve, barmskou a maruickou. Barmské jazyky změnily neznělé preglotalizované zastávky na neznělé aspirační zastávky a preglotalizované vyjádřené sonoranty na neznělé sonoranty. Maruic jazyky naopak odrážejí neznělé preglottalized a sdružené souhlásky jako neznělé neznělé a spojuje se s largyngealizovanými samohláskami a vyjádřené preglotalizované sonoranty jako vyjádřené sonoranty s laryngealizovanými samohláskami. Barmské jazyky zahrnují barmštinu, Achang a Xiandao. Mezi maruické jazyky patří Atsi (Zaiwa), Lashi (Leqi), Maru (Langsu) a Bola. Nishi neklasifikuje Hpon a Nusu.
- Barmský
The Arakanština zachovává r - odděleně od y -, zatímco dva spadají společně do většiny barmských dialektů a do většiny barmských jazyků. Tavoyan si udržel kl - odlišný. Žádný dialekt se nezachoval odlišně od r-, ale může to být samostatná inovace v různých dialektech. Merguiese je zjevně nejméně dobře studovaný barmský dialekt.
- Barmský jazyk (vč. standardních barmských a Arakanština )
- Achang (Huang et al. 1992, Wannemacher 1995-7)
- Xiandao (Huang et al. 1992)
- ?Hpon / Hpun (Luce 1985: Charts S, T, V; Henderson 1986)
- Danu
- Maruic
- Atsi (Zaiwa) (Burling 1967, Dai 1981, Yabu 1982, Xu a Xu 1984, Luce 1985: Charts S, T, V; Dai 1986, Huang et al. 1992, Wannemacher 1995-7, Wannemacher 1998)
- Bola (Dai a kol .: 1991; Huang a kol. 1992, Edmondson 1992)
- Lashi (Luce 1985: Charts S, T, V; Huang et al. 1992; Wannemacher 1995-7)
- Maru (Lhao Vo) (Clerk 1911, Burling 1967, Luce 1985: Charts S, T, V; Okell 1988; Dai et al .: 1991; Huang et al. 1992; Wannemacher 1995-7)
- Chashan také jde sem
Mann (1998)
Mann (1998: 16, 137) naopak seskupuje Achang, Bela (což pravděpodobně znamená Bola), Lashi, Maru a Atsi společně jako North Burmic.
Bradley (1997)
David Bradley umisťuje aberantní Ugonga spíše na barmy než na Loloish:
- Ugong – barmský
- Ugong
- Barmský
- Barmská
- Barmský
- Hpun
- Jádro barmské
- Maru, Atsi
- Lashi, Achang; Bola; Chintau (= Xiandao)
Poznámky pod čarou
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Barmský". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Dai Qingxia (2005). Studie Langsu [浪 速 语 研究]. Peking: Etnické nakladatelství.
- ^ Dai Qingxia [戴 庆 厦] (2010). Chashanští lidé z Pianmy a jejich jazyk [片 马 茶山 人 及其 语言]. Peking: Obchodní tisk [商务印书馆].
- ^ Sawada, Hideo. 2017. Dva nepopsané dialekty severní barmské podoblasti: Gyannoʔ a Thoʔlhang. Prezentováno na ICSTLL 50, Peking, Čína.
Reference
- Bernot, D. (1958). „zprávy phonetiques entre le dialecte marma et le birman.“ Bulletin de la Société de Linguistique de Paris 53: 273-294.
- Bernot, D. (1965). „Samohláskové systémy Arakanese a Tavoyan.“ Lingua 15: 463-474.
- Burling, Robbins (1967). Proto Lolo – barmská. Bloomington: Indiana University.
- Clerk, F. V. (1911). Manuál jazyka Lawngwaw nebo Măru, který obsahuje: gramatické principy jazyka, glosáře zvláštních termínů, hovorová cvičení a slovní zásoby maru-angličtina a angličtina-maru. Rangún: Americký baptistický misijní tisk.
- Dai, Qing-xia (1981). „Zai-wa-yu shi-dong fan-chou di xing-tai bian-hua“ (Morfologické změny v kategorii kauzativního slovesa Zaiwa), v Min-zu yu-wen 1981.4: 36-41.
- Dai, Qing-xia (1986). Zaiwa-yu (jazyk Atsi).中國 大 百科全書: 民族 Zhong-guo da-bai-ke quan-shu: Min-zu. (Magna Encyclopedia Sinica: Ethnology Volume). Peking: 中國 大 百科全書 出版社: 新華 書店 經銷 Zhongguo da bai ke quan shu chu ban she: Xin hua shu dian jing xiao
- Edmondson, Jerold A. (1992) Trip Notebook and Tapes on Bela Language. Nepublikováno, citováno Mannem 1998.
- Henderson, Eugénie J. A. (1986). „Nějaký dosud nepublikovaný materiál o severním (Megyaw) Hpun.“ John McCoy a Timothy Light, eds. Příspěvky k čínsko-tibetským studiím: 101-134.
- Hill, Nathan a Cooper, Douglas. (2020). Strojově čitelný soubor lexikálních dat o barmských jazycích [soubor dat]. Zenodo. http://doi.org/10.5281/zenodo.3759030
- Huang Bufan 黃 布 凡, ed. (1992).藏 緬 語 族 語言 詞匯 Zangmianyuzu yuyan cihui / A Tibeto-Burman Lexicon. Peking: 中央 民族 大學 出版社 Zhongyang minzu daxue chubanshe, 1992.
- Luce, G. H. (1985). Fáze prepagánské Barmy: jazyky a historie. Oxford: Oxford University Press.
- Manne, Noel Walter. 1998. Fonologická rekonstrukce Proto Northern Burmic. Nepublikovaná práce. Arlington: The University of Texas.
- Maran, L. R. (1971a). „Poznámka o vývoji tonálních systémů v Tibeto-Burmanu.“ Příležitostné publikace společnosti Wolfenden o lingvistice Tibeto-Burman 2.
- Maran, L. R. (1971b). „Barmština a Jingpho: studie tonálních jazykových procesů.“ Příležitostné publikace společnosti Wolfenden o lingvistice Tibeto-Burman 4.
- Müller, André (2016). Lingvistická konvergence v jazycích „Kachin“. Zpravodaj: Mezinárodní institut pro asijská studia, (75): 34–35. doi:10,5167 / uzh-127702
- Pe Maung Tin (1933). „Tavoyův dialekt.“ Journal of the Burma Research Society 23.1: 31-46.
- Okell, Johne (1988). "Poznámky k alteraci tónů ve slovesech Maru". David Bradley a kol. eds. Prozodická analýza a asijská lingvistika: na počest R.K. Sprigg. (Pacific Linguistics C-104). Canberra, A.C.T., Austrálie: lingvistický odbor, Research School of Pacific Studies, Australian National University: 109-114.
- Okell, John (1989). "Yaw: dialekt barmštiny". Lingvistika v jihovýchodní Asii: eseje na počest Eugénie J. A Hendersona. Vyd. J H C S Davidson. Londýn, SOAS: 199-219.
- Sawada Hideo (1999). "Nástin fonologie Lhaova (Maru) státu Kachin /". Lingvistická a antropologická studie oblasti kultury Shan, zpráva o výzkumném projektu, Grant-in-Aid pro mezinárodní vědecký výzkum (terénní výzkum): 97-147.
- Sprigg, R. K. (1963). „Srovnání arakanštiny a barmštiny na základě fonologických vzorců.“ Shorto, H.L. (ed.) Jazykové srovnání v jihovýchodní Asii a Tichomoří: 109-132.
- Taylor, L. F. (1922). „Barmské dialekty.“ Journal of the Burma Research Society 11: 89-97.
- Wannemacher, Mark W. (1995-7). Poznámky k Achangovi, Atsimu, Jinghpawovi, Lashimu a Maruovi. (nepublikovaný rukopis citovaný Mannem 1998).
- Wannemacher, Mark W. (1998) Aspekty Zaiwa Prosody: Autosegmentový účet. Summer Institute of Linguistics / University of Texas at Arlington.
- Xu Xijian 徐 悉 艱 a Xu Guizhen 徐桂珍 (1984).景頗族 語言 簡 誌 (載 瓦 語) / Jingpozu yuyan jianzhi (Zaiwa yu). Peking: zu 出版社 Minzu chubanshe, 1984.
- Yabu Shirō 藪 司 郎 (1980). „ビ ル マ 語 ヨ ー 方言 の 資料 Birumago Yō hōgen no shiryō / Lingvistické údaje o Yaw dialektu barmského jazyka.“ア ジ ア ・ ア フ リ カ 言語 文化 研究 Ajia Afurika gengo bunka kenkyū / Journal of Asian and African Studies 19: 164-182.
- Yabu Shirō 藪 司 郎 (1981a). „ビ ル マ 語 タ ウ ン ヨ ウ 方言 の 資料 Birumago Taunyou hōgen no shiryō / Lingvistické údaje taung'yo dialektu barmského jazyka.“ア ジ ア ・ ア フ リ カ 言語 文化 研究 Ajia Afurika gengo bunka kenkyū / Journal of Asian and African Studies 21: 154-187.
- Yabu Shirō 藪 司 郎 (1981b). „ビ ル マ 語 ダ ヌ 方言 の 会話 テ キ ス ト Birumago Danu hōgen no kaiwa tekisuto / Konverzační texty barmského dialektu Danu.“ア ジ ア ・ ア フ リ カ 言語 文化 研究 Ajia Afurika gengo bunka kenkyū / Journal of Asian and African Studies 22: 124-138.
- Yabu Shirō 藪 司 郎 (1982).ア ツ ィ 語 基礎 語 彙集 / Atsigo kiso goishū / Klasifikovaný slovník jazyka Atsi nebo Zaiwa (sadonský dialekt) s Atsi, japonskými a anglickými indexy. Tokio: ō 外国語 大学 ア ジ ア ・ ア フ リ カ 言語 文化 研究所 Tōkyō Gaikokugo Daigaku Ajia Afurika Gengo Bunka Kenkyūjo.
- Yabu Shiro 藪 司 郎 (1988). Předběžná zpráva o studiu jazyků Maru, Lashi a Atsi v Barmě. In Yoshiaki Ishizawa (ed.), Historical and cultural studies in Burma, 65-132. Tokio: Institut asijských studií, Sophia University.