Dunganský jazyk - Dungan language
Dungan | |
---|---|
Хуэйзў йүян, Huejzw jyjan حُوِظُ يُوْيًا, 回族 語言 | |
Výslovnost | [xwɛi˨˦tsu˨˦ jy˨˩˦jɑn˨˦] |
Rodilý k | Střední Asie |
Kraj | Ferganské údolí, Údolí Chu |
Etnický původ | Dungan |
Rodilí mluvčí | 110 000 (sčítání lidu 2009)[1] |
cyrilice (oficiální), Xiao'erjing (historický), latinský (historický), Pchin-jin | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | dng |
Glottolog | hnůj1253 [2] |
Dunganský jazyk | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
čínské jméno | |||||||||||||||
Tradiční čínština | 東 干 語 | ||||||||||||||
Zjednodušená čínština | 东 干 语 | ||||||||||||||
| |||||||||||||||
Dunganové jméno | |||||||||||||||
Dungan | Хуэйзў йүян | ||||||||||||||
Xiao'erjing | حُوِظُ يُوْيًا | ||||||||||||||
Romanizace | Huejzw jyian Hueyzû yüyan | ||||||||||||||
Hanzi | 回族 語言 (Huízú yǔyán) | ||||||||||||||
Ruské jméno | |||||||||||||||
ruština | Дунганский язык | ||||||||||||||
Romanizace | Dunganskij jazyk | ||||||||||||||
Kyrgyzské jméno | |||||||||||||||
Kyrgyzština | Дунган тили دۇنعان تىلى Dunğan tili |
The Dunganský jazyk (/ˈdʊŋɡɑːn/ nebo /ˈdʌŋɡən/) je Sinitický jazyk[3] mluvený primárně v Kazachstán a Kyrgyzstán podle Dunganové, etnická skupina související s Hui lidi z Čína. Ačkoli je odvozen z Central Plains Mandarin z Gansu a Shaanxi, je napsáno v cyrilice (nebo Xiao'erjing ) a obsahuje výpůjčky a archaismy, které nebyly nalezeny v jiných moderních odrůdách mandarínštiny.
Dějiny
Dunganovci z Kazachstán a Kyrgyzstán (s menšími skupinami žijícími v jiných postsovětských státech) jsou potomky několika skupin EU Hui lidi která se do regionu přestěhovala v 70. a 80. letech po porážce Dunganova vzpoura v severozápadní Číně. Hui v severozápadní Číně (západní spisovatelé z 19. století i členové čínských spisovatelů z 19. století často označovaní jako „Dunganové“ nebo „Tungani“) Turkické národnosti v Číně a Střední Asii) by normálně mluvil stejným mandarínským dialektem jako lidé Han ve stejné oblasti[4] (nebo v oblasti, ze které byla přesídlena konkrétní komunita Hui). Zároveň by díky jejich jedinečné historii byla jejich řeč bohatá islámský nebo islámem ovlivněná terminologie založená na výpůjčkách z arabského, perského a turkického jazyka a jejich překladech do čínštiny.[4] Obchodníci Hui v bazarech byli schopni používat arabská nebo perská čísla, když mezi sebou hovořili, aby utajili svou komunikaci před kolemjdoucími Han.[5] I když to není samostatný jazyk, tato slova, fráze a řeči, známé jako Huihui hua (回回 話, "Hui řeč"), sloužil jako markery skupinové identity.[4] Jak si všimli cestovatelé na počátku 20. století v severozápadní Číně, " Mohammedan Číňané mají do určité míry slovní zásobu a vždy styl a způsob řeči, všechny své vlastní “.[6]
Vzhledem k tomu, že Dunganové v Ruské říši, a ještě více v Sovětském svazu, byli izolováni od Číny, jejich jazyk zaznamenal značný vliv od ruština a turkické jazyky jejich sousedů.
V Sovětském svazu byl vyvinut písemný standard jazyka Dungan založený na dialektu jazyka Provincie Gansu, spíše než pekingská základna Standardní čínština. Tento jazyk byl používán ve školách ve vesnicích Dungan. V sovětský v té době vyšlo několik školních učebnic ke studiu jazyka Dungan, třísvazkový slovník ruština – Dungan (14 000 slov), slovník Dungan – ruština, lingvistika monografie o jazyce a knihách v Dunganu. První noviny v dunganštině byly založeny v roce 1932; dnes pokračuje v publikaci v týdenní podobě.
Když Dru C. Gladney, který strávil několik let prací s lidmi Hui v Číně, se setkal s Dungans v Almaty v roce 1988 popsal tuto zkušenost slovy „v hybridním dialektu Gansu, který kombinoval turecké a ruské lexikální předměty“.[7]
Vzájemná srozumitelnost s mandarínskými dialekty
Mezi Dunganem a různými mandarínskými dialekty existuje různá míra vzájemné srozumitelnosti. The Dialekty Shaanxi a Gansu Mandarin Dungans jim rozumí. Na druhou stranu, reproduktory Dungan mají rádi Yasyr Shivaza a další uvedli, že Číňané, kteří mluví Pekingský mandarínský dialekt Dokáže pochopit Dungana, ale Dungans nerozumí pekingské mandarínce.[8]
Demografie
Dungan je mluvený primárně v Kyrgyzstán, s reproduktory v Rusko, Kazachstán a Uzbekistán také. Dunganská etnická skupina je potomkem uprchlíků z Číny, kteří migrovali na západ do Střední Asie.
Podle statistik sovětského sčítání lidu od roku 1970 do roku 1989 udržovali Dunganové používání svého etnického jazyka mnohem úspěšněji než jiné menšinové etnické skupiny ve Střední Asii; nicméně v postsovětském období se zdá, že podíl Dunganů mluvících jazykem Dungan jako svým rodným jazykem prudce poklesl.
Rok | Dungan L1 | ruština L2 | Celková populace Dungan | Zdroj |
---|---|---|---|---|
1970 | 36,445 (94.3%) | 18,566 (48.0%) | 38,644 | Sovětské sčítání lidu |
1979 | 49,020 (94.8%) | 32,429 (62.7%) | 51,694 | Sovětské sčítání lidu |
1989 | 65,698 (94.8%) | 49,075 (70.8%) | 69,323 | Sovětské sčítání lidu |
2001 | 41,400 (41.4%) | N / A | 100,000 | Etnolog |
Gramatika
Klasifikátory
Čínské odrůdy se obvykle liší klasifikátory pro různé typy podstatných jmen, přičemž severní odrůdy mají tendenci mít méně klasifikátorů než jižní. 個 ([kə]) je jediný klasifikátor nalezený v jazyce Dungan, i když ne jediný změřit slovo.[9]
Fonologie
V základní struktuře a slovní zásobě se jazyk Dungan příliš neliší od Mandarinská čínština, konkrétně různé Zhongyuan Mandarin (ne Lan-Yin Mandarin) mluvený v jižní části provincie Gansu a v západní části údolí Guanzhong v provincii Shaanxi. Jako ostatní Čínské odrůdy, Dungan je tónový. Existují dva hlavní dialekty, jeden se 4 tóny a druhý, považovaný za standardní, se 3 tóny v konečné poloze fonetickými slovy a 4 tóny v konečné poloze.
Souhlásky
Odpovídající tabulka porovnává aktuální Dunganův pravopis, starý Dunganský pravopis, pchin-jin a IPA.
Unaspirated | Nasáván | Nosní | Frikativní | Vyjádřený atd. | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | ||||
б | b | b | p | п | p | p | pʰ | м | m | m | m | ф | F | F | F | в | proti | w | w | ||||
д | d | d | t | т | t | t | tʰ | n | n | n | n | л | l | l | l | ||||||||
з | z | z | ts | ц | C | C | tsʰ | с | s | s | s | р | r | r | ɻ | ||||||||
җ | ⱬ | zh | tʂ | ч | C | ch | tʂʰ | ш | ş | sh | ʂ | ж | ƶ | r | ʐ | ||||||||
j | tɕ | q | tɕʰ | щ | X | ɕ | © | j | y | ʝ | |||||||||||||
г | G | G | k | к | k | k | kʰ | ң | ņ | ng | ŋ | х | X | h | X |
Samohlásky
Při použití standardních čínských samohlásek jako základů je každá samohláska a její příslušné aktuální Dunganovo hláskování uvedeno níže, spolu se starým Dunganským hláskováním pomocí pchin-jin IPA.
Všimněte si, že korespondence mezi samohláskami Dungan a samohláskami standardní čínštiny není dokonalá.
cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | cyrilice | latinský | Pchin-jin | IPA | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
ы | ь | i | ɨː | č | i | i | iː | ў | w | u | uː | ү | y | U u | yː | |||
а | A | A | A | я | ja | ia (ya) | IA (jaː) | уа | ua | ua | ua | |||||||
ә | ə | E | ɤː | е | je | tj. (vy) | tj (jeː) | уә | uә | uo | uɤ | үә | yә | jo, ue | yɤ | |||
э | E | ê, ai | ɛː | уэ | ue | ue, uai | uɛ | |||||||||||
о | Ó | o, ao | ɔː | ё | jo | iao (yao) | iɔː (jɔː) | уэй | wj | ui | uɛi | |||||||
ый | ьj | ei | .i | уй | vi | Wei | uei | |||||||||||
у | u | ou | ʊ | ю | ju, jy | já (ty) | dlužní úpis (jou) | |||||||||||
ан | an | an | æ̃ ~ æn | ян | jan | ian (yan) | iæ̃ ~ iæn (jæ̃ ~ jæn) | уан | uan | uan | uæ̃ ~ uæn | .ан | yan | üan, uan | yæ̃ ~ yæn | |||
он | na | ang | ɔ̃ ~ ɔn | ён | jon | iang (jang) | i ~ ~ iɔn (jɔ̃ ~ jɔn) | уон | uon | uang | ne | |||||||
ын | ün | eng, en | ə̃ ~ ən | č | v | ing, v | in ~ v | ун | wn | ong | un | үн | yn | iong, un | yŋ | |||
эр | әƣ | ehm | əɻ |
Konstrukce samohlásek, které lze použít jako samostatnou slabiku bez souhlásek, jsou uvedeny v závorkách. Existují rhotacised samohlásky, stejně jako některé slabiky, které se kromě výše uvedené tabulky zobrazují pouze v přejatých slovech z ruštiny, arabštiny, kyrgyzštiny atd.
Tóny
Tóny v Dunganu nejsou označeny ničím (tón 1), a měkké znamení (tón 3) a a tvrdé znamení (tón 2).[10]
Standardní čínské číslo tónu | Dungan číslo tónu | Název tónu | Dunganův příklad | čínský znak | Gansu-Dungan | Shaanxi-Dungan | Standardní čínština | Reference | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rozteč | Tónová kontura | Rozteč | Tónová kontura | Rozteč | Tónová kontura | ||||||
1 | 1 | 陰平 (yīnpíng) | хуа | 花 | Zvyšující se | ˨˦ (24) | Padající | ˥˩ (51) | Vysoký | ˥ (55) | Standardní Gansu-Dungan nerozlišuje tón 1 a tón 2 pouze v konečné poloze fonetických slov. |
2 | 陽平 (yángpíng) | хуа | 華 | Zvyšující se | ˨˦ (24) | Zvyšující se | ˧˥ (35) | ||||
3 | 2 | 上聲 (shǎngshēng) | • | 我 | Padající | ˥˩ (51) | Padající | ˥˧ (53) | Nízká / namáčení | ˩, ˨˩˦ (1, 214) | |
4 | 3 | 去聲 (qùshēng) | чў | 去 | Vysoký | ˦ (44) | Vysoký | ˦ (44) | Padající | ˥˨ (52) | Některé slabiky pocházející z tónu 4 spadají do tónu 1 v moderní mandarínštině. |
0 | 0 | 輕聲 | зы | 子 | Krátký | Liší se | Krátký | Liší se | Krátký | Liší se | Skutečná výška tónu závisí na předchozí slabice. |
Slovní zásoba
The bazilekty Gansu / Shaanxi Mandarin a Dungan jsou z velké části vzájemně srozumitelné; Čínští novináři, kteří hovoří v jednom z mandarínských dialektů, uvádějí, že při komunikaci s mluvčími Dungana dokážou porozumět. Avšak i na úrovni základní slovní zásoby obsahuje Dungan mnoho slov, která se v moderních mandarínských dialektech nenacházejí, například arabština a Peršan výpůjční slova, stejně jako archaické Dynastie Čching -era čínský slovník.[11] Kromě toho acrolects Dungan a Gansu / Shaanxi Mandarin se významně rozcházely kvůli časovým a kulturním vlivům. V průběhu 20. století překladatelé a intelektuálové představili mnoho neologismy a calques do čínského jazyka, zejména pro politické a technické koncepty. Dungan, odříznutý od hlavního proudu čínského diskurzu pravopisnými překážkami, si místo toho vypůjčil slova pro stejné pojmy z ruština, se kterými přišli do styku prostřednictvím vlády a vysokoškolského vzdělávání. V důsledku těchto výpůjček nejsou ekvivalentní standardní čínské výrazy mezi Dungany široce známé ani jim není rozumět.[12]
Psací systém
Moderní jazyk Dungan je jediná mluvená čínština, která je psána azbukou, protože žili pod sovětskou vládou. Jedná se o ruskou abecedu plus pět speciálních písmen: Җ, Ң, Ү, Ә a Ў. Proto se trochu liší od Systém Palladius který se v Rusku běžně používá k psaní čínštiny v azbuce.


cyrilice | А / а | Б / б | В / в | Г / г | Д / д | Е / е | Ё / ё | Ж / ж | Җ / җ | З / з | И / č | Й / © | К / к | Л / л |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
název | A | бэ | v | гэ | дэ | E | ё | жэ | ano | зэ | č | č | кa | эль |
IPA | a, ɑ | p | w | k | t | iɛ | iɔ | ʐ | tʂ, tɕ | ts | já, ei | j | kʰ | l |
latinský | A | b | proti | G | d | (vy | jo | zh, rzh | zh | z | i | (y) u, (y) i | k | l |
cyrilice | М / м | Н / н | Ң / ң | Ә / ә | О / о | П / п | Р / р | С / с | Т / т | У / у | Ў / ў | Ү / ү | Ф / ф | Х / х |
název | эм | эн | ың | ә | Ó | пэ | эр | atd | тэ | у | ў | ү | эф | xa |
IPA | m | n | ŋ | ɤ | ɔ | pʰ | ɚ, r | s | tʰ | ,u, u | u | y | F | X |
latinský | m | n | ng | eh | Ó | p | r | s | t | u | wu | (y) u | F | kh |
cyrilice | Ц / ц | Ч / ч | Ш / ш | Щ / щ | Ъ / ъ | Ы / ы | Ь / ь | Э / э | Ю / ю | Я / я | ||||
název | цэ | чэ | .a | .a | нин xo | ы | ван xo | э | ю | © | ||||
IPA | tsʰ | tʂʰ, tɕʰ | ʂ | ɕ | * | ɪ, ɨə | * | ɛ | iɤu | mj | ||||
latinský | ts | ch | sh | shch, hs | `` | „já | ` | e (i) | yu | ya |
- Poznámka
- Dopisy Ъ a Ь se používají pouze k psaní ruských výpůjček a označení tónu do slovníků dětských primerů[10]
Dungan je jedinečný v tom, že je jedním z mála odrůdy čínštiny to není běžně psáno pomocí čínské postavy. Původně Dunganové, kteří byli muslimský potomci Hui, napsali svůj jazyk v arabština - abeceda založená na Xiao'erjing. The Sovětský svaz na konci 20. let zakázal všechny arabské skripty, což vedlo k a latinský pravopis založený na Janalif. Latinský pravopis trval až do roku 1940, kdy sovětská vláda vyhlásila proud cyrilice -založený systém. Xiao'erjing nyní v dunganské společnosti prakticky vyhynul, ale v některých komunitách Hui v Číně je i nadále omezeně využíván.
Systém psaní je založen na standardním 3-tónovém dialektu. Tónové značky nebo číslování se neobjevují při obecném psaní, ale jsou specifikovány ve slovnících, dokonce i pro výpůjční slova. Tóny se zadávají pomocí měkkého znaménka, tvrdého znaménka nebo nic.
Souhláska:
Pchin-jin | Palladiy | Dungan | Pchin-jin | Palladiy | Dungan | Pchin-jin | Palladiy | Dungan | Pchin-jin | Palladiy | Dungan | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
b | б | б | p | п | п | m | м | м | F | ф | ф | |||
d | д | д | t | т | т | n | n | n / л | l | л | л | |||
z | цз | з | C | ц | ц | s | с | с | ||||||
j | цз (ь) | җ (ь) | q | ц (ь) | ч (ь) | X | с (ь) | щ (ь) | ||||||
zh | чж | җ | ch | ч | ч | sh | ш | ш / с / ф | r | ж | ж | |||
G | г | г | k | к | к | h | х | х |
Literatura
V Kyrgyzstánu vyšla řada knih v jazyce Dungan, včetně učebnic, dungansko-ruských a rusko-dunganských slovníků, dunganského etymologického slovníku, sbírek lidových pohádek, původní a přeložené beletrie a poezie. Obvyklé tisky nebyly více než několik stovek kopií. Také vyšly noviny v Dunganu.
Díla Dunganova básníka Yasir Shiwaza byly přeloženy do ruštiny, standardní čínštiny a řady dalších jazyků, přičemž náklad v některých z nich byl mnohem vyšší než v původním Dunganu. Anglické překlady některých z nich spolu s původním Dunganovým textem jsou k dispozici v knize S. Rimsky-Korsakoff (1991).
Viz také
Poznámky
- ^ Dungan na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Dungan“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Odlišný od Mandarinka ve fonologii a lexikonu. [1]
- ^ A b C Dru C. Gladney, Muslim Chinese: Ethnic Nationalism in the People's Republic. 1. vyd .: Harvard University Press, 1991, ISBN 0-674-59495-9; 2. vydání, 1996. ISBN 0-674-59497-5. Stránky 393-394 ve vydání z roku 1991. Následující stránky v této knize, 321–395, jsou obsazeny „Výběrovým glosářem čínských islámských pojmů z Hui“, do kterého Gladney zahrnul pouze slova (mnohá nalezená ve starších publikacích), která mohl ověřit jako známé nebo uznané lidmi v alespoň několik komunit Hui, které navštívil.
- ^ Gladney (1991), str. 68
- ^ Owen Lattimore, Pouštní cesta do Turkestánu. London, Methuen & Co, ca. 1928–1929. Strana 196.
- ^ Gladney, str. 33, 102
- ^ Rimsky-Korsakoff Dyer, Svetlana (1977). „Sovětský Dunganův nacionalismus: několik komentářů k jejich původu a jazyku“. Monumenta Serica. 33: 349–362. doi:10.1080/02549948.1977.11745054. p. 351.
- ^ Yue, Anne O. (2003). „Chinese dialects: grammar“. V Thurgood, Graham; LaPolla, Randy J. (eds.). Čínsko-tibetské jazyky. Routledge. str. 84–125. ISBN 978-0-7007-1129-1.
- ^ A b „Dunganský jazyk, abeceda a výslovnost“. www.omniglot.com. Citováno 2019-11-18.
- ^ „Vesnice Shaanxi“ v Kazachstánu “. China Radio International - CRIENGLISH.com. 09.07.2004. Archivovány od originál dne 2006-04-24.
- ^ Mair, Victor (Květen 1990). „Důsledky sovětského Dunganova písma pro čínskou jazykovou reformu“. Sino-platonické papíry (18).
Obecné odkazy
- Rimsky-Korsakoff, Svetlana (1967). „Soviet Dungan: The Chinese language of Central Asia: alphabet, phonology, morfhology“. Monumenta Serica. 26: 352–421. doi:10.1080/02549948.1967.11744973. JSTOR 40725857.
- Svetlana Rimsky-Korsakoff Dyer, Iasyr Shivaza: Život a dílo sovětského básníka Dungana. 1991. ISBN 3-631-43963-6. (Obsahuje podrobnou bibliografii a dostatek vzorků Shivazových děl “, některé v původní cyrilice Dungan, ačkoli většinou ve specializovaném přepisu s anglickými a někdy standardními čínskými překlady).
- Olga I. Zavjalova. „Některé fonologické aspekty Dunganových dialektů.“ Výpočtové analýzy asijských a afrických jazyků. Tokio, 1978. Č. 9. Str. 1–24. (Obsahuje experimentální analýzu Dunganových tónů).
- Olga Zavyalova. "Dunganský jazyk." Encyklopedie čínského jazyka a lingvistiky. Hlavní redaktor Rint Sybesma. Sv. 2. Leiden – Boston: Brill, 2017. Pp. 141–148.
- 海峰。 中 亚东 干 语言 研究 (Hai Feng. Zhongya Donggan yuyan yanjiu - Studie dunganského jazyka ve střední Asii.) Urumchi, 2003. 479 s.ISBN 7-5631-1789-X. (Popis jazyka Dungan profesorem univerzity Xinjiang).
- Salmi, Olli (2018). Dungan – anglický slovník. Manchester, Velká Británie: Eastbridge Books. ISBN 978-1-78869-154-3.