Jižní min - Southern Min

Nesmí být zaměňována s Southern Ming.
Jižní min
閩南 語 / 闽南 语
Bàn-lâm-gú
Etnický původHoklo lidi
Teochew lidé
Hainanese lidé
Zeměpisný
rozdělení		Fujian Provincie; the Chaozhou -Shantou (Chaoshan ) oblast a Poloostrov Leizhou v Guangdong Provincie; extrémně na jih od Zhejiang Provincie; hodně z Hainan Provincie (li Hainanština nebo Qiongwen) a většina z Tchaj-wan stejně jako Penang, Melaka, Singapur a Sumatra
Jazyková klasifikaceČínsko-tibetský
Pododdělení
ISO 639-3nan
Linguasphere79-AAA-j
Glottologminn1241[1]
Min. Dialektová mapa.svg
  Southern Min v Číně a na Tchaj-wanu

Podskupiny Southern Min v Číně a na Tchaj-wanu
čínské jméno
Zjednodušená čínština闽南 语
Tradiční čínština閩南 語
Doslovný překlad„Language of Southern Min [Fujian]“

Jižní min (zjednodušená čínština : 闽南 语; tradiční čínština : 閩南 語; lit. 'Southern Fujian language'), Minnan (Mandarinka výslovnost: [mil. nǎn]) nebo Banlam (Výslovnost Southern Min:[bàn.ɾám]), je skupina jazykově podobných a historicky příbuzných Sinitické jazyky které tvoří pobočku Min. Čínština mluvený Fujian (zejména Region Minnan ), většina z Tchaj-wan (mnoho občanů jsou potomky osadníků z Fujian), východní Guangdong, Hainan a jižní Zhejiang.[2] Minnanské dialekty mluví také potomci emigranti z těchto oblastí v diaspora, nejvíce pozoruhodně Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur a New York City. Jedná se o nejlidnatější větev Min Číňanů, kterou mluví přibližně 48 milionů lidí v ca. 2017–2018.[3]

V běžné řeči a v užším smyslu, Southern Min odkazuje na Quanzhang nebo Hokkien -Tchajwanská odrůda Southern Min pocházející z Southern Fujian v Číně. To se mluví hlavně v Fujian, Tchaj-wan, stejně jako v některých částech jihovýchodní Asie. Odrůda Quanzhang se často nazývá jednoduše „Minnan Proper“ (zjednodušená čínština : 闽南 语; tradiční čínština : 閩南 語). Je považován za tradiční jižní čínský jazyk.

V širším rozsahu zahrnuje Southern Min také další čínské odrůdy Min, které jsou jazykově příbuzné s Minnanem správným (Quanzhang). Většina variant Southern Min má významné rozdíly od odrůdy Quanzhang, některé mají omezené vzájemná srozumitelnost s tím ostatní téměř žádný. Teochew, Longyan, a Zhenan lze říci, že mají omezenou vzájemnou srozumitelnost s Minnanem Properem a v malé míře sdílejí podobnou fonologii a slovní zásobu. Na druhou stranu, varianty jako Datian, Zhongshan, a Qiong -Lei mají historické jazykové kořeny s Minnanem Properem, ale výrazně se od nich liší, pokud jde o fonologii a slovní zásobu, a proto nemají téměř žádnou vzájemnou srozumitelnost s odrůdou Quanzhang. Lingvisté je mají tendenci klasifikovat jako samostatné jazyky min.

Southern Min není vzájemně srozumitelný s jinými odvětvími Min. Čínština ani s min odrůdy čínštiny, jako Mandarinka a hlavní odrůdy Southern Min nejsou navzájem srozumitelné.

Geografické rozdělení

Pevninská Čína

Mluví se jižnějskými dialekty Fujian, tři jihovýchodní kraje Zhejiang, Souostroví Zhoushan vypnuto Ningbo v Zhejiang a Chaoshan (Teo-swa) region v Guangdong. Varianta mluvená v Leizhou, Guangdong stejně jako Hainan je Hainanština a není vzájemně srozumitelný s hlavním proudem Southern Min nebo Teochew.[Citace je zapotřebí ] Hainanese je klasifikován v některých režimech jako součást Southern Min a v jiných režimech jako samostatné.[potřebný příklad ][Citace je zapotřebí ] Puxian Min byl původně založen na Quanzhou dialekt, ale postupem času silně ovlivněn Východní min, nakonec ztratil s Minnanem srozumitelnost.

Tchaj-wan

Southern Min dialekty mluvený na Tchaj-wanu, kolektivně známý jako Tchajwanský, je první jazyk pro většinu z Hoklo lidi, hlavní etnická skupina Tchaj-wanu. Korespondence mezi jazykem a etnickým původem není absolutní, protože někteří Hoklo mají velmi omezené znalosti v jižním min, zatímco jiní, kteří nejsou Hoklo, mluví jižním min. Plynule.[4]

Jihovýchodní Asie

Existuje mnoho reproduktorů Southern Min zámořské Číňany v Jihovýchodní Asie. Mnoho etnických čínština přistěhovalci do regionu byli Hoklo z jižního Fujianu a přivedl jazyk k tomu, co je nyní Barma, Indonésie (bývalý Nizozemská východní Indie ) a současnost Malajsie a Singapur (dříve Britská Malajska a Vyrovnání úžin ). Obecně je Southern Min z jižního Fujian známý jako Hokkien, Hokkienese, Fukien nebo Fookien v Jihovýchodní Asie a je většinou vzájemně srozumitelný, když Hokkien mluví jinde. Mnoho Jihovýchodní Asiat etničtí Číňané také pocházeli z Chaoshan region Guangdong a mluvit Teochewský jazyk, varianta Southern Min z této oblasti. Filipínský Hokkien je údajně rodným jazykem až 98,5% Čínský filipínský komunita v Filipíny, mezi nimiž je také známý jako Lan-nang nebo Lán-lâng-oē (咱 儂 話), doslovně „jazyk našich lidí“.

Southern Min reproduktory tvoří většinu Číňanů v Singapuru, přičemž Hokkien je největší skupinou a druhou největší bytostí Teochew. Navzdory podobnostem jsou tyto dvě skupiny zřídka považovány za součást stejných „minnanských“ čínských podskupin.

Klasifikace

Varianty Southern Min mluvené v Zhejiang provincie se nejvíce podobají provincii Quanzhou. Varianty mluvené v Tchaj-wan jsou podobné těm třem Fujian varianty a jsou souhrnně označovány jako Tchajwanský.

Ty varianty Southern Min, které jsou souhrnně známé jako „Hokkien“ v Jihovýchodní Asie také pocházejí z těchto variant. Varianty Southern Min v Chaoshan oblast východní provincie Guangdong jsou souhrnně označovány jako Teo-Swa nebo Chaoshan. Chaoshan Min má v Jihovýchodní Asiat Čínská diaspora, zejména v Malajsie, Thajsko, Kambodža, Vietnam, Sumatra, a Západní Kalimantan. The Filipíny varianta je většinou z oblasti Quanzhou, protože většina jejich předků je ze výše uvedené oblasti.

Jazyková verze Southern Min mluvená kolem Shanwei a Haifeng se výrazně liší od Teochew a může představovat pozdější migraci ze Zhangzhou. Jazykově leží mezi Teochew a Amoy. Na jihozápadě Fujian, místní varianty v Longyan a Zhangping samostatně vytvoří samostatnou divizi Minnan. Mezi etnickými čínskými obyvateli Penang, Malajsie a Medan, Indonésie, odlišná forma založená na Zhangzhou dialekt vyvinul. v Penang, to se nazývá Penang Hokkien zatímco přes Malacca Strait v Medanu, téměř identická varianta[Citace je zapotřebí ] je známý jako Medan Hokkien.

Odrůdy

Existují tři hlavní divize Southern Min:

Nověji Kwok (2018: 157)[5] klasifikoval jižní Min dialekty střední a jižní větve seskupené dohromady, stejně jako samostatnou odlišnou severní větev.

Jižní min

Quanzhang (Hokkien)

Hlavní článek: Hokkien

Skupina vzájemně srozumitelných Quanzhang (泉 漳 片) dialekty, kterými se mluví v oblastech Xiamen, Quanzhou a Zhangzhou v jižním Fujian, souhrnně nazývané Minnan správný (闽南 语 / 闽南话) nebo Hokkien-Tchaj-wan, je tradiční forma Southern Min. Je to také široce mluvený neoficiální regionální jazyk na Tchaj-wanu. Existují dva typy standardních Minnanů. Jsou klasifikovány jako tradiční standardní minnan a moderní standardní minnan. Tradiční standardní Minnan je založen na Quanzhou dialektu. Je to dialekt používaný v Liyuan Opera (梨园 戏) a Nanying music (南 音). Moderní standardní formy Minnan Proper jsou založeny na Amoyský dialekt, mluvený ve městě Xiamen, a Tchajwanský dialekt, kterým se mluví kolem města Tainan na Tchaj-wanu. Obě moderní standardní formy Minnan jsou kombinací Quanzhou a Zhangzhou mluvený projev. V dnešní době je Modern Standard Minnan dialekt Minnan, který je populární v minnanských dialektových televizních programech, rozhlasových programech a minnanských písních. Většina minnanských jazykových knih a minnanských slovníků je většinou založena na výslovnosti Modern Standard Minnan. Tchajwanský na severu Tchaj-wan má tendenci být založen na dialektu Quanzhou, zatímco Tchajwanci mluvení na jižním Tchaj-wanu mají sklon být založeni na dialektu Zhangzhou. Mezi řečí Quanzhou a Zhangzhou existují drobné odchylky ve výslovnosti a slovní zásobě. Gramatika je v zásadě stejná. Navíc na tchajwanském Minnanu rozsáhlý kontakt s japonština zanechal dědictví japonských výpůjček. Tímto jazykem se také mluví Singapur, tak jako Singapurský Hokkien, který má výpůjčky v angličtině a malajštině.

Chaoshan (Teo-Swa)

Hlavní článek: Chaoshan Min

Řeč Teo-Swa nebo Chaoshan (潮汕 片) je úzce související varianta Minnan, která zahrnuje Teochew a Swatow dialekty. Má omezenou vzájemnou srozumitelnost s řečí Quanzhang, i když některé sdílejí příbuzní jeden s druhým. Chaoshan Min se výrazně liší od Quanzhangu jak ve výslovnosti, tak ve slovní zásobě. To mělo svůj původ z Proto-Putian dialektu (闽南 语 古 莆田 话), sub-dialekt Proto-Minnan, který úzce souvisí s Quanzhou dialektem. Vzhledem k tomu, že proto-putianský dialekt, který hovoří čínskými emigranty z prefektury Putian, se usadil v oblasti Chaoshan, později získal vliv od dialektu Zhangzhou. Sleduje stejný gramatický vzor jako Minnan správný. Mluvcům Minnana Správného to okrajově rozumí.[6]

Fonologie

Hlavní články: Hokkien § fonologie, a Teochewský dialekt § Fonetika a fonologie

Southern Min má jednu z nejrůznějších fonologií čínských odrůd, má více souhlásek než mandarínská nebo kantonská. Na druhé straně samohlásky jsou víceméně podobné mandarínským. Obecně platí, že Southern Min dialekty mají pět až šest tóny, a tón sandhi je rozsáhlá. V rámci Hokkienu existují drobné variace a systém Teochew se liší o něco více.

Southern Min's nosní finále skládá se z / m /, / n /, / ŋ /, a /~/.

Psací systémy

Viz také: Psaný Hokkien, Pe̍h-ōe-jī, a Peng'im

Hokkien i Chaoshan (Teochew a Shantou dialekty ) mají romanizované psací systémy. Hokkien je také psán upravenými čínskými znaky.

Dějiny

Minská vlast Fujian byla poražena čínským osídlením Minyue stát armádami Císař Wu Han v roce 110 př.[7] Tato oblast se vyznačuje členitým hornatým terénem s krátkými řekami, které se vlévají do Jihočínské moře. Většina následných migrací ze severní do jižní Číny prošla údolím řeky Xiang a Gan řeky na západ, takže odrůdy Min zažily menší severní vliv než jiné jižní skupiny.[8] Jako výsledek, zatímco většina odrůdy čínštiny lze považovat za odvozené z Střední Číňan, jazyk popsaný v rýmové slovníky tak jako Qieyun (601 nl), odrůdy Min obsahují stopy starších rozdílů.[9] Lingvisté odhadují, že nejstarší vrstvy minských dialektů se lišily od ostatních Číňanů v době kolem Dynastie Han.[10][11] Významné migrační vlny z EU North China Plain došlo.[12] Tyto zahrnují:

Jerry Norman identifikuje čtyři hlavní vrstvy ve slovníku moderních odrůd Min:

  1. Non-čínský substrát z původních jazyků Minyue o kterých Norman a Mei Tsu-lin věří Austroasiatic.[13][14]
  2. Nejstarší čínská vrstva, kterou do Fujian přinesli osadníci z Zhejiang na sever během dynastie Han.[15]
  3. Vrstva z Severní a jižní dynastie období, které je do značné míry v souladu s fonologií Qieyun slovník.[16]
  4. A literární vrstva založeno na koiné z Chang'an, hlavní město Dynastie Tchang.[17]

Srovnání s výslovností čínsko-xenických znaků

Minnan (nebo Hokkien) může vystopovat svůj původ přes Dynastie Tchang, a má také kořeny z dřívějších období. Minnan (Hokkien) lidé říkají si „Tang lidé ", (唐人, vyslovováno jako „唐 儂" Tn̂g-lâng), což je synonymum pro „čínský lid“. Vzhledem k širokému vlivu kultury Tang během skvělý Tang dynastie, dnes existuje ještě mnoho minnanských výslovností slov sdílených Čínsko-xenické výslovnosti z vietnamština, korejština a japonský jazyky.

AngličtinaZnaky HanMandarinská čínštinaTchajwanský Minnan[18]TeochewKantonskýkorejštinavietnamštinajaponský
Rezervovat冊čChhek / Chhehcêh4caak3Chaek (책)SáchSaku / Satsu / Shaku
Most橋qiáoKiâu / Kiôgiê5kiu4Gyo (교)ČuKyo
Nebezpečný危險wēixiǎn / wéixiǎnGuî-hiámguîn5 / nguín5 hiem2ngai4 him2Wiheom (위험)Nguy ahojKiken
ambasáda大使館DàshǐguǎnTāi-sài-koándai6 sái2 guêng2daai6 si3 gun2Daesagwan (대사관)Đại Sứ QuánTaishikan
Vlajka旗QiKîkî5kei4Gi (기)CờKi
Pojištění保險BǎoxiǎnPó-hiámBó2-hiémbou2 him2Boheom (보험)Bảo ahojHoken
Zprávy新聞XīnwénSin-bûnsing1 bhung6san1 man4Shinmun (신문)Tin tứcShinbun
Student學生XuéshēngHa̍k-sengHak8 sêng1hok6 saang1Haksaeng (학생)Học sinhGakusei
Univerzita大學DàxuéTāi-ha̍k / Tōa-o̍hdai6 hag8 / dua7 oh8daai6 hok6Daehak (대학)Đại họcDaigaku

Viz také

Související jazyky

Poznámky

Reference

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Min Nan Chinese“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ CAI ZHU, HUANG GUO (1. října 2015). Čínský jazyk. Xiamen: Nakladatelství Fujian Education. ISBN  978-7533469511.
  3. ^ Jižní min na Etnolog (23. vydání, 2020)
  4. ^ „Politika jmen jazyků na Tchaj-wanu“. www.ksc.kwansei.ac.jp. Citováno 2020-06-15.
  5. ^ Kwok, Bit-Chee (2018). Southern Min: komparativní fonologie a podskupiny. Routledge studia ve východoasijské lingvistice. 2. New York: Routledge. ISBN  978-1-138-94365-0.
  6. ^ Minnan / jižní min na Etnolog (18. vydání, 2015)
  7. ^ Norman (1991), s. 328.
  8. ^ Norman (1988) 210, 228.
  9. ^ Norman (1988), s. 228–229.
  10. ^ Ting (1983), s. 9–10.
  11. ^ Baxter & Sagart (2014), str. 33, 79.
  12. ^ Yan (2006), str. 120.
  13. ^ Norman & Mei (1976).
  14. ^ Norman (1991), str. 331–332.
  15. ^ Norman (1991), str. 334–336.
  16. ^ Norman (1991), str. 336.
  17. ^ Norman (1991), str. 337.
  18. ^ Iûⁿ, Ún-giân. „Tâi-bûn / Hôa-bûn Sòaⁿ-téng Sû-tián“ 台 文 / 華文 線 頂 辭典 [Tchajwanský / čínský online slovník]. Citováno 1. října 2014.

Další čtení

externí odkazy