Zhangzhou dialekt - Zhangzhou dialect

Zhangzhou dialekt
漳州 話 / 漳州 话 (Chiang-chiu-oa)
Výslovnost[tsiaŋ˨ tsiu˨ ua˨]
Rodilý kČína, Tchaj-wan, Singapur, Malajsie, Indonésie a Filipíny.
Krajměsto Zhangzhou, jižní Fujian provincie
Rodilí mluvčí
Více než 4 miliony[Citace je zapotřebí ]
Kódy jazyků
ISO 639-3–
Glottologfuji1236
Linguasphere79-AAA-jed
Hokkien Map.svg
  Zhangzhou dialekt
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

The Zhangzhou dialekt (zjednodušená čínština : 漳州 话; tradiční čínština : 漳州 話; Pe̍h-ōe-jī : Čiang-čiu-óa), také známý jako Changchew dialekt[1] nebo Changchowský dialekt,[2] je dialekt Hokkien mluvený na jihu Provincie Fujian (v jihovýchodní Číně), se soustředil na město Zhangzhou. Je zdrojem některých dřívějších místních jmen v angličtině, včetně Amoy (z [ɛ˨˩ mui˩˧], nyní volal Xiamen ) a Quemoy (z [kim˨ mui˩˧], nyní volal Kinmen ).

Klasifikace

Zhangzhou dialekt je paleta Hokkien, skupina Jižní min dialekty.[3] v Fujian, dialekt Zhangzhou tvoří jižní podskupina (南 片) jižního min.[4] Je to jeden z nejstarších dialektů Southern Min a podél Quanzhou dialekt, tvoří základ pro všechny moderní odrůdy.[5] Ve srovnání s jinými odrůdami Hokkien má srozumitelnost 89,0% Amoyský dialekt a 79,7% s Quanzhou dialekt.[6]

Fonologie

Tato část je většinou založena na rozmanitosti mluvené v městské oblasti Zhangzhou.

Iniciály

Existuje 15 phonemic iniciál:[7]

BilabiálníAlveolárníVelárníGlottal
NeznělýVyjádřenýNeznělýVyjádřenýNeznělýVyjádřenýNeznělý
StopUnaspirated/str /
邊 / 边
str		/b /
門 / 门
b		/t /
地
t		/k /
求
k		/G /
語 / 语
G		/ʔ /
英
-
Nasáván/pʰ /
頗 / 颇
ph		/tʰ /
他
th		/kʰ /
氣 / 气
kh
SložitýUnaspirated/ts /
曾
ch		/dz /
熱 / 热
j
Nasáván/tsʰ /
出
chh
Frikativní/s /
時 / 时
s		/h /
喜
h
Postranní/l /
柳
l

Když je rým nasalizovaný, tři znělé fonémy / b /, / l / a /G/ jsou realizovány jako nasály [m ], [n ] a [ŋ ], resp.[7][8]

Místo artikulace alveolárních fonémů / ts /, / tsʰ /, / s / a / dz / je o něco dále vzadu, jako by mezi [ts] a [tɕ]; palatalizace těchto fonémů je obzvláště zřejmá před začátky / i /, např. 入 [d͡ʑip̚].[7][8]

Rimes

Existuje 85 režimů:[7][9]

Otevřená slabikaNosní codaNosní samohláska coda
otevři pusu/A /
阿		/ɔ /
烏 / 乌		/Ó /
好		/E /
鞋		/ɛ /
家		/ ai /
愛 / 爱		/ au /
歐 / 欧		/m̩ /
毋		/dopoledne/
庵		/ ɔm /
森		/ an /
按		/ŋ̍ /
霜		/ aŋ /
港		/ ɔŋ /
王		/A/
餡 / 馅		/ ɔ̃ /
毛		/ ɛ̃ /
暝		/ ãi /
妹		/ ãu /
矛
kontrolovány/ aʔ /
鴨 / 鸭		/ ɔʔ /
嘔 / 呕		/ oʔ /
學 / 学		/ eʔ /
八		/ ɛʔ /
百		/ auʔ /
落		/ m̩ʔ /
默		/ ap /
合		/ ɔp /
啑		/na/
達 / 达		/ ŋ̍ʔ /
嗆 / 呛		/ ak /
六		/ /k /
國 / 国		/ ãʔ /
焓		/ ɔ̃ʔ /
膜		/ ɛ̃ʔ /
脈 / 脉		/ ãuʔ /
澩 / 泶
dokonce zuby/i /
魚 / 鱼		/IA/
椰		/ io /
叫		/ iu /
油		/ iau /
鳥 / 鸟		/ im /
心		/jsem/
薟 / 莶		/v/
今		/ ian /
燕		/v/
星		/ iaŋ /
央		/ iɔŋ /
衝 / 冲		/ ĩ /
圓 / 圆		/IA/
影		/ iɔ̃ /
娘		/ iũ /
妞		/ iãu /
貓 / 猫
kontrolovány/ iʔ /
滴		/ iaʔ /
頁 / 页		/ iɔʔ /
諾 / 诺		/ ioʔ /
藥 / 药		/ iu /
喌		/ iauʔ /
寂		/ ip /
入		/ iap /
葉 / 叶		/to/
必		/ iat /
滅 / 灭		/ ik /
色		/ iak /
約 / 约		/ iɔk /
祝		/ ĩʔ /
物		/ iãʔ /
嚇 / 吓		/ iãuʔ /
蟯 / 蛲
zavřená ústa/u /
有		/ ua /
花		/ ue /
火		/ ui /
水		/ uai /
歪		/ un /
溫 / 温		/ uan /
完		/ ua /
山		/ uĩ /
黃 / 黄		/ uãi /
檨 / 檨
kontrolovány/ uʔ /
托		/ uaʔ /
辣		/ uʔ /
郭		/ ut /
骨		/ uat /
越		/ uãiʔ /
跩

Samohláska /A / je otevřená centrální nezaokrouhlená samohláska [A ] ve většině hranic, včetně /A/, / ua /, /IA/, / ai /, / uai /, / au /, / iau /, /A/, / ãʔ /.[7][10] V rimech / ian / a / iat /, /A / je realizován jako [ɛ ] (tj. jako [iɛn] a [iɛt̚])[10] nebo [ə ] (tj. jako [iən] a [iət]).[7]

Rimes /v/ a / ik / jsou obvykle realizovány s krátkou [ə ] mezi samohláskou [i ] a velární souhláska.[7] V mnoha oblastech mimo městskou oblast Zhangzhou, včetně Pinghe, Changtai, Yunxiao, Zhao'an a Dongshan, /v/ a / ik / jsou vyslovovány jako / eŋ / a / ek / namísto.[11]

Codas /str /, /t / a /k / jsou nevydané, tj. [p̚], [t̚] a [k̚], resp.[7]

Tóny

Existuje sedm tónů:[7]

Ne.1234567
Název tónutmavá úroveň
陰平 / 阴平		úroveň světla
陽平 / 阳平		zvyšující se
上聲 / 上声		temný odlet
陰 去 / 阴 去		světlo odlétající
陽 去 / 阳 去		temný vstup
陰 入 / 阴 入		světlo vstupující
陽 入 / 阳 入
Tónová kontura˦ (44)˩˧ (13)˥˧ (53)˨˩ (21)˨ (22)˧˨ (32)˩˨˩ (121)
Příklad hanzi東 / 东同董棟 / 栋動 / 动督獨 / 独

Většina lidí v městské oblasti nevyslovuje tmavý tón jako vysoký, ale mírně střední.[7][12] Zatímco většina zdrojů stále zaznamenává tento tón jako 44,[13][14] jeho hodnota tónu byla také zaznamenána jako 24,[15][16] 45,[17] 34[12] nebo 35[18] aby odrážela jeho vzrůstající povahu.

Tón sandhi

Zhangzhou dialekt má extrémně rozsáhlé tónové sandhi pravidla: v promluvě není ovlivněna pouze poslední vyslovená slabika. Tón dvou slabik sandhi pravidla jsou uvedena v následující tabulce:[19]

Tón sandhi první slabiky
Originální citační tónTón sandhiUkázkové slovoPříklad sandhi
tmavá úroveň 4422詩經 / 诗经/ si˦ / + /příbuzní/ → [si˨ kiŋ˦]
úroveň světla 1322南京/ lam˩˧ / + / kiã˦ / → [lam˨ kiã˦]
zvyšující se 5344紙箱 / 纸箱/ tsua˥˧ / + / siɔ̃˦ / → [tsua˦ siɔ̃˦]
temný odlet 2153世間 / 世间/ si˨˩ / + / kan˦ / → [si˥˧ kan˦]
světlo odlétající 2221是非/ si˨ / + / hui˦ / → [si˨˩ hui˦]
temný vstup 32coda / -ʔ /53
(dále jen ráz / -ʔ / je ztracen)		鐵釘 / 铁钉/ tʰiʔ˧˨ / + /cín/ → [tʰi˥˧ tiŋ˦]
coda / -p /, / -t /, / -k /5接收/ tsiap˧˨ / + / siu˦ / → [tsiap˥ siu˦]
světlo vstupující 121coda / -ʔ /21
(ráz) / -ʔ / je ztracen)		石山/ tsioʔ˩˨˩ / + / suã˦ / → [tsio˨˩ suã˦]
coda / -p /, / -t /, / -k /21立春/ret/ + / tsʰun˦ / → [lip˨˩ tsʰun˦]

Poznámky

  1. ^ Douglas 1873, str. 607.
  2. ^ Phillips 1877, str. 122.
  3. ^ Zhou 2012, str. 111.
  4. ^ Huang 1998, str. 99.
  5. ^ Ding 2016, str. 3.
  6. ^ Cheng 1999, str. 241.
  7. ^ A b C d E F G h i j Redakční rada místních kronik Zhangzhou City 1999, ch. 1, sek. 1.
  8. ^ A b Gao 2001, str. 110.
  9. ^ Redakční rada místních kronik Zhangzhou City 1999, ch. 1, sek. 4.
  10. ^ A b Gao 2001, str. 112.
  11. ^ Redakční rada místních kronik Zhangzhou City 1999, ch. 1, sek. 6.
  12. ^ A b Yang 2014.
  13. ^ Lin 1992, str. 151.
  14. ^ Ma 2008, str. 103.
  15. ^ Tung 1959, str. 853.
  16. ^ Hirayama 1975, str. 183.
  17. ^ Gao 2001, str. 113.
  18. ^ Huang 2018, str. 75.
  19. ^ Redakční rada místních kronik Zhangzhou City 1999, ch. 1, sek. 2.

Reference

  • Cheng, Chin-Chuan (1999). "Kvantitativní studie v minimálních dialektech". V Ting, Pang-Hsin (ed.). Současná studia v min. Dialektech. Časopis monografie čínské lingvistiky. 14. str. 229–246. JSTOR  23833469.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ding, Picus Sizhi (2016). Southern Min (Hokkien) jako migrující jazyk: srovnávací studie jazykového posunu a údržby přes státní hranice. Singapur: Springer. ISBN  978-981-287-594-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Douglas, reverend Carstairs (1873). Čínsko-anglický slovník lidové nebo mluvené řeči Amoye, s hlavními variacemi dialektů Chang-žvýkat a Chin-žvýkat. Londýn: Trübner & Co.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Gao, Ran (2001). 漳州 方言 音 系 略 说 [Poznámka k fonologii Zhangzhou dialektu]. Ve výzkumné laboratoři Minnan Fangyan (ed.). 闽南 方言 · 漳州 话 研究 [Min Nan Fangyan: Výzkum dialektu Zhangzhou]. Peking: 中国文联 出版社. 109–116.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Hirayama, Hisao (1975). 厦门 话 古 调 值 的 内部 构 拟 [Vnitřní rekonstrukce starověkých hodnot tónů Xiamenského dialektu]. Journal of Chinese Linguistics (v čínštině). 3 (1): 3–15. JSTOR  23749860.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Huang, Diancheng, ed. (1998). 福建省 志 · 方言 志 (v čínštině). Peking: 方言 出版社. ISBN  7-80122-279-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Huang, Yishan (2018). Tóny v Zhangzhou: Pitch and Beyond (PDF) (PhD). Australská národní univerzita.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lin, Baoqing (1992). 漳州 方言 词汇 （一） [Slovník Zhangzhou dialektu (1)]. Fangyan (v čínštině) (2): 151–160.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ma, Zhongqi, ed. (2008). 闽台 闽南 方言 韵书 比较 研究 (v čínštině). Peking: China Social Sciences Press. ISBN  978-7-5004-7230-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Phillips, George (1877). „Zaitun Researches: Part V“. Čínský zapisovatel a misijní deník. 8 (2): 117–124.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Tung, Tung-ho (1959). 四個 閩南 方言 [Čtyři jižní dialekty]. Bulletin Ústavu historie a filologie. 30: 729–1042.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Yang, Xiu-ming (2014). 漳州 方言 阴平 调 的 调 形 特点 与 历史 演变 [Vlastnosti yin-pingového tónu dialektu Zhangzhou a historická evoluce]. Journal of Minnan Normal University (Philosophy & Social Sciences) (v čínštině) (3): 45–52. doi:10.16007 / j.cnki.issn2095-7114.2014.03.042.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Redakční rada místních kronik Zhangzhou City, ed. (1999). Zhangzhou Shizhi 漳州 市 志 [Zhangzhou Annals] (v čínštině). Svazek 49: 方言. Peking: China Social Sciences Press. ISBN  978-7-5004-2625-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Zhou, Changji (2012). B1—15、16 闽语. 中国 语言 地图集 [Atlas jazyků Číny ] (v čínštině). 汉语 方言 卷 (2. vyd.). Peking: Obchodní tisk. str. 110–115. ISBN  978-7-100-07054-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)