Tazský dialekt - Taz dialect - Wikipedia

Taz
Тазы хуаюй
Tazi huayü
KrajRuský Dálný východ
Etnický původ274 Taz lidé[1] (Sčítání lidu 2010)[2]
Rodilí mluvčí
vyhynulý?[2]
Kódy jazyků
ISO 639-3–
GlottologŽádný

Taz je dialekt Severovýchodní mandarín dříve mluvený Taz lidé z Ruský Dálný východ.[3] Existuje několik výpůjček z Tungusické jazyky, ale žádný zjevný tungusický účinek na gramatiku.[4]

Taz není odlišný jazyk. V roce 1992 koupili někteří Číňané ženšen od Taz. Mluvili standardní čínštinou, respektive Taz, a rozuměli si navzájem. Nerozuměli hlavně místním jménům a sociálním výrazům.[4]

Dějiny

Taz jsou potomci sňatku Han Číňan přistěhovalci a místní Tunguzické národy. Na počátku 19. století se Han Číňané ze severovýchodní Číny přestěhovali do Číny Řeka Ussuri povodí a zabývá se ženšen sklizeň, rybolov a lov. Přistěhovalci byli většinou muži a vzali si místní Udege a Nanai národy. Jejich jazyk, i když zůstal gramaticky zcela čínský, převzal některá přejatá slova Nanai a Udege.[3] Existuje 400 slovní slovník, ale jazyk jinak nemá žádný systém psaní a je čistě ústním jazykem.[5] V roce 1880 jazyk používal tisíc lidí. Na začátku 21. století to mluvilo jen několik starších lidí. Sčítání lidu z Ruska z roku 2002 zaznamenalo, že všichni Tazové považovali ruštinu za svůj mateřský jazyk. Sčítání lidu z roku 2010 zjistilo 274 Taz lidí, ale žádné Taz reproduktory,[2] takže jazyk Taz pravděpodobně vyhyne.

Fonologie

Taz je typický severovýchodní mandarínský dialekt. Tady není žádný retroflex série, ale existuje erhua. Slova s r počáteční z Standardní čínština (MSC) mají počáteční y v Taz a několik slov s iniciálou F v MSC mají počáteční h v Taz. Finále MSC -ai a -ou jsou vyslovovány -ei a -u v Taz, zatímco nosní finále jsou většinou realizovány jako nosní samohlásky. Taz má čtyři lexikální tóny a neutrální tón MSC a Northeast Mandarin. The jin ping tón (tón 1) je nižší než v MSC a jang ping (tón 2) 为 降 升 调. Rozdíl mezi jang ping a shang tón (tón 3) není zřejmý. Výška tónu klesá na konci věty a může znít jako shang nebo qu tón.[4]

Slovní zásoba

Slovník je typický pro severovýchodní mandarínštinu, s tak charakteristickými slovy jako 俺們 pro „my“, дэй3фань4 dei3fan4 pro „jídlo“ a 日頭 pro „slunce“. Existuje několik výpůjček z jazyků Tungusic, například араки ar'aki 'wine', яцзига yajiga „dcera“ (Udege ajiga) atd. Исима yixima „pstruh duhový“ může pocházet z Orochu.[4]

Ukázkové texty

Níže jsou uvedeny některé Tazovy věty.[4] Jsou přepsány do standardní ruštiny Cyrilicizovaná čínština.

Dnes je teplo.цзиэр1гэ нао3хуъ.jiērge nǎohu.
Večeře je připravena.цзоу4фан4лэ.zòufànle.lit., (je) vařené
Sklenice je plná vody /? Kolik vody dáte.стакан ман2суй3 / гао2дуо1сао1суй3.stakan mánsuǐ / gáoduōsāosuǐ.Rusky: стакан stakan
Tyto šaty jsou pro tebe příliš velké.цзе4цяъ4 йи1хан ни3 цуань1дэ да4.jièqià yīhan nǐ cuānde dà.svítí, máte to na sobě velké
Dvě rodiny.лян2цзя4 йин3 / лян2цзя4 йин3цзяliángjiàyǐn / liángjià yǐnjia
Dneska nemám dost peněz.во3 цзиэр4гэ цянь2 бу2дэгоу4 сы3хуаъ.wǒ jièrge qián búdegòu sǐhua.
Přidej se k nám.лэй2ба, цуанмэйр2ба.léiba, cuangméirba.
Byl zde oheň.цзе1ли ци2лэ хуо2лэ.jiēli qíle huóle.
Co tady děláš, přerušuješ moji práci.ни2 дэй3цзяр4 лэй2 ганъ4 хан2ма. ни3 дан4 во3 гань4хуо2.

ní děijiàr léi gàn hánma. nǐ dàng wǒ gànhuó.

Bibliografie

  • Belikov, Vladimir a Elena Perexval’skaja. 1994. „Tazov jazyk [Jazyk Taz]“, Vladimír Neroznak (ed.) Krasnaja kniga jazykov narodov Rossii. Enciklopedičeskij slovar’-spravočnik [Červená kniha jazyků Ruska. Encyklopedický slovník]. Moskva: Academia, 50–51.

Reference

  1. ^ „Тазы | Etnic.ru“. etnic.ru (v Rusku). Citováno 2018-10-12.
  2. ^ A b C „Ruské sčítání lidu 2010: Obyvatelstvo podle etnického původu“ (v Rusku). Archivovány od originál dne 2012-04-24. Citováno 2019-07-06.
  3. ^ A b Тазы. www.raipon.info (v Rusku). Citováno 2018-10-12.
  4. ^ A b C d E 風 間 伸 次郎; В.В. Подмаскин (2002-02-25). „タ ー ズ の 言語 と 文化“. In 煎 本 孝 (ed.). 東北 ア ジ ア 諸 民族 の 文化 動態 (v japonštině).北海道 大学 図 書刊 行 会. ISBN  4-8329-6241-8.
  5. ^ „Лингвисты попытаются сохранить язык тазов“ (v Rusku). 2005-10-25.