Suzhou dialekt - Suzhou dialect
Suzhounese | |
---|---|
蘇州 閒話 / 苏州 闲话 Sou-tseu ghé-ghô | |
Výslovnost | [soʊ˥tsøʏ˨˩ɦɛ˩˧ɦʊ˧] |
Rodilý k | Čína |
Kraj | Suzhou a jihovýchod Jiangsu provincie |
Rodilí mluvčí | Cca. 5-7 milionů[Citace je zapotřebí ] |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
ISO 639-6 | suji |
wuu-suh | |
Glottolog | suzh1234 [1] |
Linguasphere | 79-AAA-dbb> |
Suzhou dialekt | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tradiční čínština | 蘇州 話 | ||||||||||||
Zjednodušená čínština | 苏州 话 | ||||||||||||
| |||||||||||||
Alternativní čínské jméno | |||||||||||||
Tradiční čínština | 蘇州 閒話 | ||||||||||||
|
The Suzhou dialekt (zjednodušená čínština : 苏州 话; tradiční čínština : 蘇州 話; pchin-jin : Sūzhōu huà; Suzhounese:Sou-tseu ghé-ghô 蘇州 閒話), také známý jako Suzhounese, je různé čínské tradičně mluvený ve městě Suzhou v Provincie Ťiang-su, Čína. Suzhounese je řada Wu čínština, a byl tradičně považován za Wu Číňana prestižní dialekt. Suzhounese má velký samohláskový inventář a je relativně konzervativní v iniciálách tím, že zachovává znělé souhlásky z Střední Číňan.[Citace je zapotřebí ]
Rozdělení
Suzhou dialektem se mluví uvnitř samotného města a jeho okolí, včetně migrantů žijících v blízkém okolí Šanghaj.
Suzhou dialekt je vzájemně srozumitelný s dialekty, kterými se mluví v jeho satelitních městech, jako je Kunshan, Čchang-šu, a Zhangjiagang, stejně jako ty, které se mluví v jeho bývalých satelitech Wuxi a Šanghaj. Je také částečně srozumitelný s dialekty, kterými se mluví v jiných oblastech kulturní sféry Wu, jako např Hangzhou a Ningbo. Ale je ne vzájemně srozumitelné s Kantonský nebo Standardní čínština; ale stejně jako všechny veřejné školy a většina vysílá komunikaci v Suzhou používejte výhradně mandarínštinu, téměř všichni mluvčí dialektu jsou alespoň dvojjazyční. Vzhledem k migraci v Číně mnoho obyvatel města neumí místním dialektem, ale obvykle mu porozumí po několika měsících nebo letech v této oblasti.[Citace je zapotřebí ]
Dějiny
„Balada - příběh“ (說 唱詞 話) známý jako „Příběh Xue Rengui překračujícího moře a uklidňujícího Liao“ (薛仁貴 跨海 征 遼 故事), který je o Dynastie Tchang hrdina Xue Rengui[2] je věřil k byli zapsáni v Suzhou dialektu.[3]
Množná zájmena
Zájmena druhé a třetí osoby mají příponu 笃 [doʔ] pro množné číslo. Množné číslo z pohledu první osoby je samostatný kořen, 伲 [ni].[4]
Odrůdy
Někteří rodilí mluvčí dialektu Suzhou mluví dialektem Suzhou „stylizovanou odrůdou“, která vypráví příběhy.[5]
Fonologie
Iniciály
Suzhouský dialekt má řadu vyjádřených, neznělých a aspirovaných zastaví a neznělé a vyjádřené fricatives. Navíc, palatalizováno vyskytují se také iniciály.
Finále
Přední | Centrální | Zadní | ||
---|---|---|---|---|
Nezaokrouhlený | Zaoblený | |||
Zavřít | / i, ɪ / | / y, ʏ / | / ɵ / | / ʊ / |
Střední | / ɛ / | / ə / | /Ó/ | |
Otevřeno | / æ / | /A/ | / ɑ / | |
Dvojhláska | / ř, o / |
Coda | Otevřeno | Nosní | Glotální zastávka | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Mediální | ∅ | j | w | ∅ | j | w | ∅ | j | w | ɥ | |
Jádro | i | i | |||||||||
y | y | ||||||||||
ɪ | ɪ | ɪɲ | |||||||||
ʏ | ʏ | ʏɲ | |||||||||
ɵ | ɵ | jɵ | wɵ | ||||||||
ʊ | ʊ | ||||||||||
ɛ | ɛ | wɛ | |||||||||
ə | .n | wən | əʔ | jəʔ | wəʔ | ɥəʔ | |||||
Ó | na | joŋ | oʔ | joʔ | |||||||
ř | ř | ||||||||||
oʊ | oʊ | ||||||||||
… | … | jæ | |||||||||
A | A | jã | wã | aʔ | jaʔ | waʔ | |||||
ɑ | ɑ | jɑ | wɑ | ɑ̃ | jɑ̃ | wɑ̃ | ɑʔ | jɑʔ |
Suzhouský dialekt má vzácný kontrast mezi „frikativními samohláskami“ [i, y] a obyčejné samohlásky [ɪ, ʏ]. Stejně jako u Shanghainese, Střední Číňan zadávání znaků tónu, které skončily na [p t k], nyní končí rázem [ʔ] v dialektu Suzhou, zatímco středočínské nosní zakončení [m n ŋ] se nyní spojily jako obecná nosní finále nebo úplně upustily od nasalizace.
Tóny
Suzhou je považován za sedm tónů. Jelikož však rozdělení tónu datované ze střední čínštiny stále závisí na vyjádření počáteční souhlásky, představují tyto pouze tři fonemické tóny: ping, shang, a qu. (Ru slabiky jsou fonemicky bez tónu.)
Číslo tónu | Název tónu | Tónová písmena | Popis |
---|---|---|---|
1 | jin ping (陰平) | ˦ (44) | vysoký |
2 | jang ping (陽平) | ˨˨˦ (224) | stoupající úroveň |
3 | shang (上) | ˥˨ (52) | vysoký pád |
4 | jin qu (陰 去) | ˦˩˨ (412) | namáčení |
5 | jang qu (陽 去) | ˨˧˩ (231) | stoupající klesající |
6 | jin ru (陰 入) | ˦ʔ (4) | vysoko zkontrolováno |
7 | jang ru (陽 入) | ˨˧ʔ (23) | povstání zkontrolováno |
V Suzhou se tón středočínského Shang částečně spojil s moderním tónem yin qu.
Romanizace
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červenec 2010) |
Viz také
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Suzhou". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Boudewijn Walraven; Remco E. Breuker (2007). Remco E. Breuker (ed.). Korea uprostřed: Korejská studia a oblastní studie: eseje na počest Boudewijna Walravena. Svazek 153 publikací CNWS (ilustrované vydání). Publikace CNWS. p. 341. ISBN 978-9057891533. Citováno 2012-03-10.
Prozimetrické ztvárnění s názvem Xue Rengui kuahai zheng Liao gushi 薛仁貴 跨海 征 遼 故事 (Příběh Xue Rengui překračující moře a Pacifying Liao), které sdílí úvodní odstavec prózy s Xue Rengui zheng Liao shilüe, je zachováno v tisku 1471; je to jeden z shuochang cihua 說 唱詞 話 (baladické příběhy
- ^ Boudewijn Walraven; Remco E. Breuker (2007). Remco E. Breuker (ed.). Korea uprostřed: Korejská studia a oblastní studie: eseje na počest Boudewijna Walravena. Svazek 153 publikací CNWS (ilustrované vydání). Publikace CNWS. p. 342. ISBN 978-9057891533. Citováno 2012-03-10.
za vyprávění a zpěv), které byly objeveny na předměstí Šanghaje v roce 1967. Zatímco tyto shuochang cihua byly vytištěny v současném Pekingu, jejich jazyk naznačuje, že byly složeny v čínské oblasti Wu v Suzhou a okolí
- ^ Graham Thurgood; Randy J. LaPolla (2003). Graham Thurgood, Randy J. LaPolla (ed.). Čínsko-tibetské jazyky. Svazek 3 rodinné řady jazyků Routledge (ilustrované vydání). Psychologie Press. p. 86. ISBN 0700711295. Citováno 2012-03-10.
- ^ George Melville Bolling; Linguistic Society of America; Bernard Bloch; Project Muse (2000). Language, Volume 76, Issues 1-2. Linguistic Society of America. p. 160. Citováno 2012-03-10.
Zkoumá také stylizovanou paletu Suzhou Wu, která se používá k vyprávění příběhů rodilými mluvčími jiného dialektu.
(Originál z University of Michigan) (digitalizováno 17. prosince 2010) - ^ Ling, Feng (2009). Fonetická studie samohláskového systému v čínštině v Suzhou (Teze). City University of Hong Kong.