Kham jazyk - Kham language
![]() | Tento článek nebo část by měla být určit jazyk jeho neanglického obsahu pomocí {{jazyk}}, s příslušným Kód ISO 639. (Květen 2019) |
Kham | |
---|---|
Kham jazyk | |
Rodilý k | Nepál |
Kraj | Rapti zóna, Rolpa a Okresy Rukum Zóna Dhaulagiri, Baglung District Karnali regiony |
Etnický původ | Western Magar |
Rodilí mluvčí | 27 000 (sčítání lidu 2011)[1] |
Devanagari | |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | Žádný oficiální status |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Různě:kif - Eastern Parbate Khamkgj - Gamale khamkip - Sheshi Khamkjl - Western Parbate Pang |
Glottolog | kham1286 [2] |
Kham jazyk (Nepálština: खाम भाषा) - úzce definovaný - je komplex čínsko-tibetských magarských jazyků, kterými se nativně hovoří na vysočinách okresů Rappa a Rukum v Rapti a v nejzápadnější části okresu Baglung v zóně Dhawalagiri a v oblasti Karnali západními klany kmenů Kham, nazývaných kolektivně západní Khams.[Citace je zapotřebí ] Randy LaPolla (2003) navrhuje, aby Kham magar a Dhut magar mohli být součástí větší skupiny „Rung“.[Citace je zapotřebí ] Oba však mohou nakonec jít za samostatnou etnickou identitu, protože mají odlišné jazykové a kulturní bariéry.
Zeměpisné rozdělení
Etnolog uvádí následující informace o umístění odrůd Kham.
Eastern Parbate Kham (dialekty: Bhujel Kham, Nishel Kham) se mluví v následujících vesnicích Baglung District, Dhawalagiri Zone.
- Nishelský dialekt: Vesnice Nisi, Bhalkot a Budhathok
- Bhujel dialekt: Vesnice Kuku, Diza, Kang, Masbang, Musuri a Sukurdung
Western Parbate Kham (dialekty: Takale, Maikoti, Mahatale, Lukumel, Wale, Thabangi)
Taka-Shera považována za centrum Western Parbate Kham.
Gamale Kham (dialekty: Tamali, Ghusbanggi)
Gamale Kham se mluví v západních kopcích Gam Khola, Gam, Jhyalgung, Chalbang, Tamali, Dangadhara, Sheram, Ghusbang, Huiching, Guwakholagau, Maulabang a Kuipadhara.
Sheshi Kham (dialekty: Tapnanggi, Jangkoti)
- Západní kopce Okres Rolpa, Rapti zóna: ve vesnicích Jangkot, Kotgaon (Tapnang), Rimsek, Korcabang, Dangdung, Hwama, Dhangsi, Bhabang a Ghapa.
Dialekty
Watters (2002: 12) klasifikuje Khamovy dialekty následovně.
- Proto-Kham
- Sheshi
- Tapnangi
- Jangkoti
- Gamale
- Tamali
- Ghusbangi
- Parbate
- Východní Parbate
- Nishel
- Bhujel
- Wester Parbate
- Maikoti
- Takale (včetně vesnických sub-dialektů Takale, Sheral, Ghumilbangi, Garkhanyel, Koral a Nakhale)
- Lukumel
- Thabangi
- Wale
- Východní Parbate
Fonologie
Souhlásky
Kham Pang má 22 souhlásky.
Bilabiální | Alveolární | Velární | Glottal | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Prostý | Palatal | Prostý | Labiální | ||||
Nosní | m | n | ŋ | ||||
Plosive | neznělý | p | t | k | |||
vyjádřený | b | d | ɡ | ||||
sání | pʰ | tʰ | kʰ | ||||
Složitý | neznělý | t͡s | |||||
vyjádřený | d͡z | ||||||
sání | t͡sʰ | ||||||
Frikativní | neznělý | s | h | ||||
vyjádřený | z | ||||||
Rhotic | ɾ | ||||||
Přibližně | centrální | j | w | ||||
postranní | l |
Samohlásky
Kham Pang má 25 samohlásky.
Tón
- hlasový registr
Rekonstrukce
Proto-Kham byl rekonstruován Wattersem (2002). Níže jsou uvedeny rekonstrukce Proto-Kham od Watters (2002: 443-456).
- A. Části těla
- * r-dzəŋ ~ * b-dzəŋ 'zpět'
- * ano 'zadní (horní)'
- * phuː 'břicho'
- * dziːh 'krev'
- * klaŋ 'tělo'
- * s-rus 'kost'
- * jeptiška 'prsa'
- * sək 'dech'
- * r-mehsiŋ 'hýždě'
- * r-tso 'tvář'
- * r-na 'ucho'
- * (ba) r-zut „vejce“
- * mik 'oko'
- * s-'a 'tvář'
- * sot 'tlustý'
- * r-sin 'nehet'
- * kəŋ 'noha'
- * r-nihl 'gums'
- * r-ta 'vnitřnosti'
- * muhl 'hair (body)'
- * p-tsem 'vlasy (hlava)'
- * Kut 'ruka'
- * r-la 'oblast pod paží; strana těla '
- * s-r-ŋat 'hlava'
- * s-yiŋ „srdce“
- * b-rəhŋ 'roh'
- * sya 'zvíře'
- * r-khap 'jawbone'
- * kəl 'ledvina'
- * p-sin 'játra'
- * jo 'ústa'
- * s-məŋ 'knír'
- * r-dehŋ 'krk'
- * s-nat 'nos'
- * r-dzihs 'piss'
- * s-nis 'hnis'
- * b-rəhm 'žebro'
- * p-s-til 'sliny'
- * kli 'hovno'
- * r-kək ‚výkaly ve střevě zabitého zvířete '
- * s-pum 'rameno'
- * r-sa 'šlacha'
- * l-kota 'kůže'
- * r-nahp 'snot'
- * r-meh 'ocas'
- * r-pihl 'slzy'
- * r-b-yah 'stehno (horní strana)'
- * p-s-le 'jazyk'
- * ha-p-sya 'zub'
- * co zvracejí
- * hwaŋ 'pas'
- * r-mil ~ * s-mil 'větrné potrubí'
- * kər 'křídlo'
- B. Zájmena / příbuzenské výrazy / podstatná jména odkazující na člověka
- * dahpa 'mládenec'
- * za 'dítě'
- * nan 'přítel'
- * b-re 'manžel'
- * dahme 'panna'
- * r-min 'jméno'
- * r-mi; * ruː 'osoba'
- * s-lepa 'muž, muž člověk'
- * miːma 'žena, žena člověk' <* mi 'osoba' + * ma 'žena'
- * nana 'sestra (starší)'
- * nam 'sestra (mladší)'
- * nəŋ 'ty'
- * dzya 'manželka'
- C. Potraviny
- * bəhres 'chléb'
- * tsip 'kari'
- * r-zəm 'jídlo'
- * s-'n 'byliny'
- * raŋrəi 'proso'
- * r-mo 'houba'
- * hek 'vyprahlé zrno'
- * tuk 'jed'
- * (ya) kaŋ 'rýže (vařená)'
- * plima 'pšenice'
- D. Názvy zvířat nebo živočišné produkty
- * səhr 'antilopa'
- * nim 'medvěd'
- * r-pen 'štěnice'
- * b-zin 'bee'
- * bwa 'pták'
- * s-puŋ „kuřátko“
- * gəl 'kanec (divoký)'
- * b-s-rut 'chyba'
- * s-raŋ 'kočka'
- * har 'kráva'
- * kaːh 'pes'
- * ŋah „ryba“
- * tek 'žába'
- * ra 'koza'
- * r-ta 'kůň'
- * r-pəti 'pijavice'
- * la 'leopard'
- * syar 'vši'
- * s-p-yu; * s-p-ya 'opice'
- * srəm 'vydra'
- * b-rəhŋ 'bažant'
- * wə „prase“
- * bi 'krysa'
- * luk 'ovce'
- * guhl 'had'
- * daŋ 'python, stahující had'
- * p-s-yap 'veverka (létající)'
- * s-kyar 'datel'
- * p-sən 'vlna'
- E. Přírodní předměty nebo jevy; neživá krajina; království rostlinné a minerální
- * r-plah 'popel'
- * kər 'větev'
- * r-pup 'jeskyně'
- * la 'day'
- * tshyam „určitý den“
- * b-rih 'špína'
- * r-gəm 'země'
- * rihm 'večer'
- * ehŋ 'pole'
- * baŋ „pole, louka, údolí ve tvaru mísy“
- * meh 'oheň'
- * p-set 'ovoce'
- * tshi 'tráva'
- * kuŋ 'díra'
- * dzəhŋ 'železo'
- * s-la 'list'
- * r-nahm 'low country'
- * p-s-ya + * hwot 'moon'
- * goŋ 'hora'
- * rik; * Mun 'Night'
- * r-wa 'déšť'
- * bəih 'řeka'
- * yem 'road'
- * s-rin 'root'
- * sa + * pik 'sůl'
- * nup 'set (sun)'
- * saŋ 'stín'
- * nəm 'nebe'
- * mihkut 'kouř' <* meːh 'oheň' + * ku 'kouř'
- * r-pom 'sníh'
- * səro 'hvězda'
- * r-dzuht 'stick'
- * luŋ 'kámen'
- * nəmi (y) 'slunce'
- * b-zu 'trn'
- * siŋ 'strom'
- * riːh 'voda'
- * rihmun 'voda na vaření' <* riːh 'voda' + * mun 'teplá'
- * rəhm 'plevel'
- F. Artefakty a sociální organizace
- * r-wan 'hrot šípu'
- * r-wa 'sekera'
- * r-beh (k) 'košík'
- * li 'luk'
- * tshəm 'most'
- * pəsi (-s) 'koště'
- * kwa 'látka'
- * yahm 'dveře'
- * b-rihŋ 'buben'
- * 'gor' kruh '
- * muhthap 'krb' <* muh 'hořet' + * thap 'krb'
- * zihm 'dům'
- * r-bəŋ 'nižší podlaží domu; dobytek byre '
- * khor 'nůž'
- * gur 'zatížení'
- * tən 'spací podložka'
- * b-lo 'velká bambusová rohož'
- * tshum 'malta'
- * r-gəp 'malá jehla'
- * r-khap 'velká jehla'
- * b-zəhn 'net'
- * r-gumový „polštář“
- * gohr 'pluh'
- * b-dza 'hrnec'
- * p-sip 'pochva'
- * tsihŋ 'léčka'
- * gelový 'duch'
- * naŋkhar; * nam 'vesnice'
- * ehn 'práce'
- * kum 'jho'
- G. Prostorové / směrové
- * glahŋ 'napříč'
- * chin 'behind'
- * khar 'centrum'
- * já 'dole'
- * s-'a 'přední'
- * th'k 'vzpřímený'
- * a-sniŋ 'rok'
- * rta-sniŋ 'last year'
- * pərniŋ 'příští rok'
- H. Číslovky a kvantifikátory
- * tə 'jeden'
- * nehs 'two'
- * sohm 'tři'
- * b-zi 'čtyři'
- * r-'a 'pět'
- I. Slovesa promluvy, polohy těla nebo funkce
- * sən; * tak 'probuď se'
- * klik 'pláč'
- * eh 'defekovat'
- * umíráš
- * b-yi 'prd'
- * sas 'smích'
- * p-s-rat 'to play'
- * b-s-res 'hračka, hračka'
- * nah 'odpočinek'
- * tsuŋ 'sedni'
- * r-ŋəhl; * em; * ruk ~ * ru-t 'spánek'
- * s-ip „usnout“
- * p-tshis „kýchá“
- * s-paŋ ‚mluvit '
- * tsyahŋ 'stand'
- * kəlet 'tickle'
- * r-dzihs 'močí'
- * woh-t 'zvratky'
- * g'hr ‚pláč '
- J. Slovesa pohybu
- * klesne 'dorazit'
- * rə-t 'přinést'
- * plu-s 'stoupání'
- * huŋ 'come'
- * zástrčky 'se objeví'
- * s-plu-t 'příčina se objevit, vyhnat'
- * te-s 'fall'
- * s-bur 'létat'
- * z-ba 'go'
- * b-la 'pastva'
- * mohŋ 'skrýt'
- * zok 'běh'
- K. Slovesa emocí, poznání, vnímání
- * r-məŋ 'sen'
- * p-tshet 'strach'
- * s-meŋ 'zapomenout'
- * to 'slyšet'
- * bylo „slyšet, slyšet“
- * nevím
- * r-ses 'něco, vědět jak'
- * r-sək ‚hrdý '
- * rəhŋ 'vidět'
- * p-tsyu „hledat“
- * s-ŋər; * s-nəm 'vůně'
- * b-ris 'mravenčení'
- L. Stativní slovesa s lidskými pacienty
- * məhŋ 'opilý'
- * sot 'tlustý'
- * kre 'hlad'
- * špatně
- * tak ‚svědí '
- * tshaŋ 'čistý'
- * tsos 'žízeň'
- M. Stativní slovesa s nehumánními pacienty
- * p'k 'špatný'
- * budu
- * p-se „nést ovoce“
- * s-ta-s 'stát se'
- * ka 'bitter'
- * pak 'nefunkční'
- * máma 'bud'
- * p-set 'bud'
- * r-pu-s 'praskla'
- * zihm; * gim 'studený'
- * s-ta se „zhroutila“
- * s-kluŋ 'odpojit'
- * thəŋ 'sušené'
- * yək 'plný'
- * p-tsa 'dobrý'
- * s-len 'mastný'
- * piŋ 'zelená'
- * gis <* s-lis 'heavy'
- * s-gwaŋ 'díra'
- * b-rah 'hot'
- * wii 'únik'
- * bom 'light'
- * s-lo; * b-re 'long'
- * dzöhl 'volný'
- * mah 'ztracen'
- * s-dem ~ * je 'nízké'
- * khət 'uzavřeno'
- * sahr 'nový'
- * gyahm 'červený'
- * mihn 'zralý'
- * tsik 'shnilý'
- * lum 'kulatý'
- * p-tsha 'ostrý'
- * tun 'krátký'
- * zim 'malý'
- * b-sir 'kyselý'
- * tuk 'pikantní'
- * sli-s 'zatuchlý'
- * b-rehk „sladký“
- * ruhŋ 'silný'
- * plek 'tenký'
- * wa 'být tenký (zejména desek)'
- * mun 'teplý'
- * kamarád 'bílý'
- * plaŋ 'jasný, osvětlený'
- N. Akční slovesa s lidským agentem
- * s-po 'porazit'
- * ŋih 'prosit'
- * kəi 'kousnutí'
- * s-mut 'rána'
- * phut 'foukat měchy'
- * r-lap 'díra'
- * s-kle (t) 'break'
- * hip 'hořet'
- * r-duhp 'zadek'
- * ləhŋ 'koupit'
- * b-lot „půjčit někomu“
- * b-los „půjčit“
- * guhr 'nosit'
- * kloh 'chytit'
- * kwa-t 'obléknout'
- * r-sat 'hřeben'
- * phin 'kuchař'
- * mihn 'vařit, dokud nebude hotové'
- * tso 'vařit'
- * kəp 'cover'
- * pəl 'cut'
- * kri 'řezat maso'
- * p-syah 'tanec'
- * goh 'kopat'
- * gəp 'čerpat vodu'
- * zya 'jíst'
- * kəi „jíst věci, které vyžadují žvýkání“
- * klobouk 'extrakt'
- * z-dət 'najít'
- * z-dup 'shromáždit'
- * ya 'dát'
- * p-set 'grind'
- * r-guh 'strážný'
- * tup 'kladivo'
- * tsho 'stádo'
- * phok 'slupka'
- * lut 'insert'
- * tak 'nainstalovat'
- * r-pak 'kop'
- * saht 'kill'
- * kek 'naběračka'
- * b-rihm 'lay wall'
- * lep 'lízat'
- * dzət 'make'
- * pek 'mléko'
- * z-bra-t 'mix'
- * pho-t 'otevřený'
- * phok 'pay'
- * tik 'vyzvednout'
- * s-krəp 'pin closed'
- * p-tsil 'pinch'
- * p-sut 'plug'
- * tek 'press'
- * dzəhk 'put'
- * nat 'to set down, place'
- * ra-s 'release'
- * phit 'remove from fire'
- * tsep 'jízda'
- * s-'o 'pečeně'
- * b-zu 'rub'
- * p-sil 'to scrub'
- * s-lom 'scald'
- * sim 'kopeček'
- * s-pik 'škrábání'
- * pur 'to scratch'
- * s-nan 'chytit'
- * dosud „prodat“
- * s-priŋ 'odeslat'
- * ruhp 'sew'
- * oholení p-jenů
- * mezera „střílet“
- * s-tən 'show'
- * kok 'kůže, slupka'
- * phyak 'snap'
- * tshim 'soak'
- * bylo 'zasít semeno'
- * khəl 'spin vlna'
- * p-si „štípané palivové dřevo“
- * tser 'squeeze'
- * ku 'ukrást'
- * rok 'ransack, rummage'
- * r-wal 'míchat'
- * při „zastavení“
- * sedět 'zamést'
- * p-sik ~ * p-sis 'učit'
- * p-tsit 'slza'
- * khya 'hod'
- * s-ki 'kravata'
- * s-to 'trade'
- * kil 'twist'
- * s-krup 'rozvinut'
- * bohk 'vykořenit'
- * tse 'umýt'
- * r-za 'umýt vlasy'
- * rəhk 'weave'
- * rihn 'to set a tkalcovský stav'
- * hul 'whet'
Další čtení
- Wilde, Christopher P. 2017. Fonologické srovnání Gamale, Sheram a Ghusbang - tři odrůdy Kham. JSEALS Volume 10.1 (2017).
Reference
- ^ Eastern Parbate Kham na Etnolog (18. vydání, 2015)
Gamale kham na Etnolog (18. vydání, 2015)
Sheshi Kham na Etnolog (18. vydání, 2015)
Western Parbate Pang na Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Kham". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- Kansakar, Tej R. (červenec 1993), „Tibeto-Burmanské jazyky Nepálu, obecný průzkum“ (PDF), Příspěvky k nepálským studiím, Kirtipur, Nepál: Tribhuvan University, 20 (2): 165–173, vyvoláno 10. dubna 2011
- Watters, David E. (2002), Khamova gramatika, Cambridge gramatické popisy, Cambridge: Cambridge University Press, ISBN 0-521-81245-3