Bai jazyk - Bai language
Bai | |
---|---|
白 语, Báiyǔ | |
Baip‧ngvp‧zix | |
Rodilý k | Yunnan, Čína |
Etnický původ | Bai |
Rodilí mluvčí | 1,3 milionu (2003)[1] |
Dialekty |
|
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | Různě:bca - Central Bai, Jianchuan dialektbfs - Southern Bai, Dali dialektbfc - Panyi Baipoložit – Lama Bai |
ISO 639-6 | bicr |
Glottolog | baic1239 [3] |
The Bai jazyk (Bai: Baip‧ngvp‧zix; zjednodušená čínština : 白 语; tradiční čínština : 白 語; pchin-jin : Báiyǔ) je jazyk, kterým se mluví Čína, primárně v Provincie Yunnan tím, že Bai lidé. Jazyk má více než milion mluvčích a je rozdělen do tří nebo čtyř hlavních dialekty. Slabiky Bai jsou vždy otevřené a mají bohatou sadu samohlásky a osm tóny. Tóny jsou rozděleny do dvou skupin s modální a nemodální (čas, drsný nebo dech ) phonation. Existuje malé množství tradiční literatury psané čínskými znaky, Bowen (僰 文), stejně jako řada nedávných publikací vytištěných s nedávno standardizovaným systémem romanizace pomocí latinka.
Počátky Bai byly zakryty intenzivním čínským vlivem delšího období. Různí vědci navrhli, aby se jednalo o ranou odnož nebo sesterský jazyk čínština, část Loloish větev nebo samostatná skupina v rámci Čínsko-tibetská rodina.
Odrůdy
Xu a Zhao (1984) rozdělili Bai do tří dialektů, které mohou být ve skutečnosti odlišnými jazyky: Jianchuan (Centrální), Dali (Jižní) a Bijiang (severní).[4] Okres Bijiang byl od té doby přejmenován na Kraj Lushui.[5] Jianchuan a Dali jsou úzce spjati a mluvčí jsou údajně schopni si navzájem porozumět, když spolu žijí měsíc.
Odlišnější severní dialekty mluví asi 15 000 Laemae (lɛ21 mɛ21, Lemei, Lama), klan čítající asi 50 000 lidí, kteří jsou částečně ponořeni v EU Lisu.[6] Nyní jsou označeny jako dva jazyky ISO 639-3:
- Panyi, mluvený lidmi volal Lemo (勒 墨) na řece Nu (horní Salween ) v okrese Lushui.[7][8]
- Lama, mluvený lidmi volal Lama (拉玛) na řece Lancang (horní Mekong ) v Lanping County a Weixi County.[7][9]
Wang Feng (2012)[10] poskytuje následující klasifikaci pro 9 dialektů Bai:
- Bai
- Západní
- Gongxing (共 兴), Lanping County
- (hlavní větev)
- Enqi (恩 棋), Lanping County; Jinman (金 满), Kraj Lushui
- Tuoluo (妥 洛), Weixi County
- Ega (俄 嘎), Kraj Lushui
- Východní
- Mazhelong (马 者 龙), Okres Qiubei
- (hlavní větev)
- Jinxing (金星), Jianchuan County
- Dashi (大石), Heqing County
- Zhoucheng (周 城), Dali City
Wang (2012)[11] také dokumentuje Bai dialekt v Xicun, Dacun Village, Shalang Township, Kunming Město (昆明市 沙朗 乡 大村 西村).[12]
Klasifikace
Příslušnost k Bai je zakryta více než dvěma tisíci lety vlivu odrůdy čínštiny, přičemž většina jeho lexikonu je spojena s čínštinou etyma různých období.[13] Aby vědci mohli určit jeho původ, musí nejprve identifikovat a odstranit z úvahy různé vrstvy výpůjční slova a poté zkontrolujte zbytek.[14] Ve svém průzkumu v terénu Wang konstatuje, že rané práci bránilo nedostatek údajů o Bai a nejistota při rekonstrukci raných forem čínštiny.[15] Nedávní autoři navrhli, že Bai je raná odnož čínštiny, sesterský jazyk čínštiny nebo vzdálenější příbuzný (i když obvykle stále Čínsko-tibetský ).[16][17]
V různých vrstvách existují různé tonální korespondence.[18] Mnoho slov lze identifikovat jako pozdější čínské půjčky, protože zobrazují čínštinu zvukové změny z posledních dvou tisíciletí:[19]
- labiodentální fricatives, který se vyvinul z dřívějších retních zastávek v určitých prostředích.
- palatal afrikáty od dřívějšího velární zastaví v patrových prostředích.
- sání zastávky od dříve vyjádřených zastávek ve slovech s Střední Číňan úroveň tónu.
- počáteční / l /, který se vyvinul z Stará čínština * r-.
Některé z těchto změn pocházejí z prvních století našeho letopočtu.[20]
Nejstarší vrstva slovníku Bai s čínskými příbuznými, z nichž Wang uvádí asi 250 slov,[21] zahrnuje běžná slova Bai, která byla také běžná v Klasická čínština, ale nejsou používány v moderních odrůdy čínštiny.[22] Jeho vlastnosti byly porovnány s aktuálními nápady na Stará čínská fonologie:
- Neznělé nazály a laterální postulované pro starou Číňany chybí,[23] ačkoli v některých případech se reflexy shodují s reflexy západních dialektů chanské čínštiny, spíše než s reflexy východních dialektů, ze kterých Střední Číňan a nejmodernější odrůdy jsou potomky.[24]
- Kde má střední Číňan l-, o nichž se věří, že jsou odrazem staročínských * r, odrůd Bai j před i, n před nosním finále a ɣ někde jinde.[25][26] Avšak slovy, kde střední čínština l- odpovídá / s / ve vnitrozemí Min. Dialekty „Bai má často počáteční stopku, která poskytuje podporu pro návrh Baxtera a Sagarta, že takové iniciály pocházejí z klastrů.[27]
- Stará čínština * l- má obecně podobné palatální a zubní reflexy v bai a střední čínštině, ale zdá se, že je zachována několika slovy bai.[28]
- Staročínské finále * -aw a * -u se spojilo ve středočínských slabikách bez palatálního mediálu ve 4. století našeho letopočtu, ale přesto se v Bai odlišuje.[29][30]
- Několik slov se staročínskými * -ts, která se vyvinula do -j s odcházejícím tónem ve střední čínštině vytvářejí tonální reflexy v Bai odpovídající původní stop coda.[31]
Sergej Starostin naznačuje, že tato fakta naznačují odštěpení od běžných Číňanů kolem 2. století před naším letopočtem, což odpovídá Západní Han doba.[32][33] Wang tvrdí, že několik korespondencí mezi jeho rekonstruovanými Proto-Bai a starými Číňany nelze vysvětlit staročínskými formami a že Číňané a Bai proto tvoří skupinu Sino-Bai.[34] Gong však navrhuje, že alespoň některé z těchto případů lze vysvětlit zdokonalením rekonstrukce Proto-Bai, aby se zohlednil doplňková distribuce v Bai.[35]
Starostin a Zhengzhang Shangfang samostatně argumentovali tím, že nejstarší čínská vrstva představuje téměř kromě zanedbatelného zbytku slovní zásoby Bai, a že Bai je tedy časnou odbočkou z čínštiny.[30]
Na druhou stranu Lee a Sagart (1998) tvrdili, že různé vrstvy čínského slovníku jsou výpůjčky, a že pokud jsou odstraněny, zůstávají významné nečínské zbytky, včetně 15 záznamů ze 100 slov Seznam Swadesh základní slovní zásoby. Navrhují, aby tento zbytek vykazoval podobnosti s Proto-Loloish.[36] James Matisoff (2001) tvrdili, že srovnání s Loloish je méně přesvědčivé, když se vezme v úvahu jiné odrůdy Bai než jianchuanský dialekt používaný Lee a Sagartem, a že je bezpečnější považovat Bai za samostatnou pobočku čínsko-tibetské, i když možná blízkou sousední Loloish.[37] Lee a Sagart (2008) zdokonalili svou analýzu a prezentovali zbytek jako nečínskou formu čínsko-tibetské, i když ne nutně loloish. Rovněž poznamenávají, že tento zbytek zahrnuje slovník Bai týkající se chovu prasat a zemědělství rýže.[38]
Analýza Leeho a Sagarta byla dále diskutována Listem (2009).[39] Gong (2015) naznačuje, že zbytková vrstva může být Qiangic, poukazujíc na to, že Bai, stejně jako Qiang, si říkají „bílí“, zatímco Lolo použijte „černé“.[22]
Fonologie
Jianchuan dialekt má následující souhlásky, z nichž všechny jsou omezeny na slabiky-počáteční polohy:[40]
Labiální | Alveolární | Palatal | Velární | ||
---|---|---|---|---|---|
Stop | unaspirated | p | t | k | |
sání | pʰ | tʰ | kʰ | ||
Složitý | unaspirated | ts | tɕ | ||
sání | tsʰ | tɕʰ | |||
Frikativní | neznělý | F | s | ɕ | X |
vyjádřený | proti | ɣ | |||
Nosní | m | n | ŋ | ||
Přibližně | l | j |
Dialekty Gongxing a Tuolou si zachovávají starší třípásmový rozdíl pro stop a spřátelené iniciály mezi neznělými neaspirovanými, neznělými aspiracemi a hlasem. V základní východní skupině, včetně standardní podoby Dalího, se vyjádřené iniciály staly neznělými, zatímco jiné dialekty vykazují částečnou ztrátu vyjadřování podmíněnou tónem různými způsoby.[41] Některé odrůdy mají také další uvulární nosní [ɴ] který kontrastuje fonematicky s [ŋ].[42]
Finále Jianchuan zahrnuje:[40]
- čisté samohlásky: i E ɛ ɑ Ó u proti ɯ
- dvojhlásky: ɑo iɛ iɑ io iɯ ui uɛ uɑ
- triphthong: já
Až na u, ɑo a já mít kontrastní nasalized varianty. Dali Bai postrádá nosní samohlásky.[40] Některé jiné odrůdy si místo nasalizace zachovávají nosní codas, i když pouze dialekty Gongxing a Tuolou mají kontrast mezi -n a -ŋ.[43]
Jianchuan má osm tónů, rozdělených mezi ty s modální a nemodální fonace.[44] Některé ze západních odrůd mají méně tónů.[45]
Gramatika
Bai má základní syntaktické pořadí předmětu – slovesa – objektu (SVO ). Nicméně, SOV slovosled lze nalézt v tázacích a negativních větách.
Psací systém
Starý použitý skript Bai byl upraven čínské postavy, ale jeho použití bylo omezené.[46] Nový skript založený na latinka byl navržen v roce 1958 na základě projevu městského centra města Xiaguan, i když to nebyl typický jižní dialekt.[47] Myšlenka romanizace byla mezi elitami Bai kontroverzní a systém viděl jen malé využití.[48] V obnoveném pokusu v roce 1982 jazykové plánovače používal jako základ dialekt Jianchuan, protože představoval oblast s významným počtem obyvatel, z nichž téměř všichni mluvili Bai. Nový scénář byl populární v oblasti Jianchuan, ale byl odmítnut v ekonomicky vyspělejší oblasti Dali, která měla také největší počet mluvčích, i když žili vedle velkého počtu mluvčích čínštiny.[49][50] Skript byl rozsáhle revidován v roce 1993, aby definoval dvě varianty, představující Jianchuan a Dali, a od té doby byl široce používán.[51][52][53]
Labiální | Alveolární | Retroflex | Palatal | Velární | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Stop | unaspirated | b [p] | d [t] | G [k] | ||
sání | p [pʰ] | t [tʰ] | k [kʰ] | |||
Nosní | m [m] | n [n] | ni [ɲ] | ng [ŋ] | ||
Složitý | unaspirated | z [ts] | zh [ʈʂ] | j [tɕ] | ||
sání | C [tsʰ] | ch [ʈʂʰ] | q [tɕʰ] | |||
Frikativní | neznělý | F [F] | s [s] | sh [ʂ] | X [ɕ] | h [X] |
vyjádřený | proti [proti] | ss [z] | r [ʐ] | hh [ɣ] | ||
Postranní a polosamohláska | l [l] | y [j] |
Iniciály retroflexu zh, ch, sh a r se používají pouze v posledních výpůjčkách z Standardní čínština nebo pro jiné odrůdy Bai.[55]
já [i] | ei [e] | ai / er [ɛ] / [əɹ] | a [ɑ] | ao [ɔ] | o [o] | ou [ou] | U u] | e [ɯ] | v [v̩] |
iai / ier [iɛ] / [iəɹ] | ia [iɑ] | iao [iao] | io [io] | iou [iou] | tj. [iɯ] | ||||
u [ui] | uai / uer [uɛ] / [uəɹ] | ua [uɑ] | uo [uo] |
Revize z roku 1993 představila varianty ai/ehm atd., s tím, že první bude použit pro Jianchuan Bai a druhý pro Dali Bai.[56] V Jianchuanu všechny samohlásky kromě ao, iao, uo, ou a dlužní úpis mají nasalizované protějšky, označené příponou n.[55] Dali Bai postrádá nasalizované samohlásky.[40]
Přípony označující obrysy tónu a modální nebo nemodální fonace.[55][57] To byl nejradikálnější aspekt revize z roku 1993:
Rozteč kontury a fonace | 1982 hláskování | 1993 hláskování | Poznámky |
---|---|---|---|
vysoká úroveň (55), modální | -l | -l | |
střední úroveň (33), modální | -X | -X | |
střední padající (31), dech | -t | -t | |
střední stoupání (35), modální | -F | -F | |
střední nízký pokles (21), drsný | (neoznačený) | -d | |
vysoká úroveň (55), čas | -rl | -b | Pouze Jianchuan |
střední úroveň (44), napjatá | -rx | (neoznačený) | |
střední vysoký pokles (42), napjatý | -rt | -p | |
střední klesající (32), modální | -p/-z | rozlišuje pouze v Dali |
Příklady
Nge, ne - já
Ne, ne - ty
Cai ho - červený květ
Gei bo - kohout
De gei bo - kohout
Ne mian e ain hain? - Jak se jmenuješ?
Ngo mian e A Lu Gai. - Jmenuji se Lu Lu.
Ngo ze ne san se yin a biu. - Nepoznávám tě.
Ne, můžete. - Jím.
Ne, můžete la ma? - Jedl jsi?
Ne ze a ma yin? - Kdo jsi?
Ne ze nge mo a bio. - Nejsi moje matka.
Ngo zei pi ne gan. - Jsem vyšší než ty.
Ne nge no hha si bei. - Nenecháš mě jít.
Poznámky
- ^ Central Bai, Jianchuan dialekt na Etnolog (18. vydání, 2015)
Southern Bai, Dali dialekt na Etnolog (18. vydání, 2015)
Panyi Bai na Etnolog (18. vydání, 2015)
Lama Bai na Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Ramsey 1987, str. 290.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Baic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Wang 2006, str. 115.
- ^ Allen 2007, str. 6.
- ^ Bradley 2007, s. 363, 393–394.
- ^ A b Wang 2006, str. 31.
- ^ Johnson, Eric (2013). „Dokumentace žádosti o změnu: 2013-006“. Registrační autorita ISO 639-3.
- ^ Johnson, Eric (2013). „Dokumentace žádosti o změnu: 2013-007“. Registrační úřad ISO 639-3.
- ^ Wang Feng [汪 锋]. (2012). Jazykový kontakt a jazykové srovnání: Případ Bai [语言 接触 与 语言 比较: 以 白 语 为例]. Peking: Obchodní tisk [商务印书馆]. 92–94
- ^ Wang Feng [王锋]. 2012. Studie jazyka Bai v Shalangu [昆明 西山 沙朗 白 语 研究]. Peking: China Social Sciences Academy Press p 中国 社会 科学 出版社].
- ^ http://www.ynszxc.gov.cn/villagePage/vIndex.aspx?departmentid=45388
- ^ Norman 2003, str. 73, 75.
- ^ Ramsey 1987, str. 291.
- ^ Wang 2005, s. 102–107.
- ^ Norman 2003, str. 73.
- ^ Wang 2005, str. 109–116.
- ^ Lee & Sagart 2008, s. 7–8, 10, 12–13.
- ^ Starostin 1995, s. 3–4.
- ^ Starostin 1995, str. 4.
- ^ Wang 2006, str. 205–211.
- ^ A b Gong 2015, str. 2.
- ^ Wang 2006, str. 131, 144.
- ^ Gong 2015, str. 11.
- ^ Starostin 1995, str. 3.
- ^ Wang 2006, str. 133.
- ^ Gong 2015, str. 9.
- ^ Starostin 1995, s. 4–5.
- ^ Starostin 1995, str. 12.
- ^ A b Wang 2005, str. 110–111.
- ^ Starostin 1995, str. 2.
- ^ Starostin 1995, s. 2, 17.
- ^ Wang 2005, str. 110.
- ^ Wang 2006, str. 165–171.
- ^ Gong 2015, s. 4, 7.
- ^ Lee a Sagart 1998.
- ^ Matisoff 2001, str. 39.
- ^ Lee & Sagart 2008.
- ^ Seznam 2009.
- ^ A b C d Wiersma 2003, str. 655.
- ^ Wang 2006, str. 58–72.
- ^ Allen, Bryan (srpen 2007). "Průzkum dialektu Bai". Zpráva o elektronickém průzkumu SIL 2007-012. CiteSeerX 10.1.1.692.4221.
- ^ Wang 2006, s. 32–44, 74.
- ^ Wiersma 2003, str. 655, 658.
- ^ Wang 2006, s. 32–44.
- ^ Wang 2004, str. 278–279.
- ^ Zhou 2012, str. 271, 273.
- ^ Zhou 2012, str. 110.
- ^ Zhou 2012, str. 273.
- ^ Wiersma 2003, str. 653–654.
- ^ Zhou 2012, str. 273–274.
- ^ Wiersma 2003, str. 654.
- ^ Wang 2004, str. 279.
- ^ Zhou 2012, str. 146, 272.
- ^ A b C d Zhou 2012, str. 272.
- ^ Zhou 2012, str. 272–273.
- ^ Wiersma 1990, str. 58.
- ^ Wiersma 2003, str. 659.
Citované práce
- Allen, Bryan (2007). Průzkum dialektu Bai (PDF) (Zpráva). Zpráva o elektronickém průzkumu SIL. 2007-012. SIL International. Archivovány od originál (PDF) dne 2017-03-29. Citováno 2015-01-30.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bradley, David (2007). "Východní a jihovýchodní Asie". V Moseley, Christopher (ed.). Encyclopedia of the World's Endangered Languages. Routledge. 349–422. ISBN 978-0-7007-1197-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Gong, Xun (2015). „Jak staří jsou Číňané v Bái? Znovu zkoumání Sino-Bái v rámci rekonstrukce Baxter-Sagart“ (PDF). Nedávné pokroky ve staré čínské historické fonologické dílně. Londýn: SOAS.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lee, Yeon-ju; Sagart, Laurent (1998). „Vrstvy Bai“. 31. ICSTLL. University of Lund, Švédsko.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ———; ——— (2008). „Žádná omezení půjčování: případ Bai a čínštiny“. Diachronica. 25 (3): 357–385. doi:10.1075 / dia.25.3.03yeo.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- List, Johann-Mattis (2009). Jak základní je základní slovník? Problematický případ Bai (PDF). Evoluce a klasifikace v biologii, lingvistice a dějinách vědy, Univerzita Heinricha Heineho, 11. – 12. Června 2009.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Matisoff, James A. (2001). „O genetické poloze Bai v Tibeto-Burmanu“ (PDF). 34. mezinárodní konference o čínsko-tibetských jazycích a lingvistice. Yunnan minzu xueyuan.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Norman, Jerry (2003). "Čínské dialekty: fonologie". v Thurgood, Graham; LaPolla, Randy J. (eds.). Čínsko-tibetské jazyky. Routledge. 72–83. ISBN 978-0-7007-1129-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ramsey, S. Robert (1987). Jazyky Číny. Princeton University Press. ISBN 978-0-691-01468-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Starostin, Sergej (1995). „Historická poloha Bai“ (PDF). Moskovskij Lingvisticheskij Zhurnal. 1: 174–190. Archivovány od originál (PDF) dne 18. července 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Wang, Feng (2004). „Jazyková politika pro Bai“. V Zhou, Minglang (ed.). Jazyková politika v Čínské lidové republice: Teorie a praxe od roku 1949. Kluwer Academic Publishers. str. 278–287. ISBN 978-1-4020-8038-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ——— (2005). "O genetické poloze jazyka Bai". Cahiers de Linguistique Asie Orientale. 34 (1): 101–127. doi:10.3406 / clao.2005.1728.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ——— (2006). Srovnání jazyků v kontaktu: metoda destilace a případ Bai. Jazyková a lingvistická monografie, řada B: Hranice v lingvistice III. Tchaj-pej: Jazykovedný institut, Academia Sinica. ISBN 978-986-00-5228-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Wiersma, Grace Claire (1990). Studie jazyka Bai (Minjia) v historických liniích (Disertační práce). Kalifornská univerzita v Berkeley. OCLC 31052150.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ——— (2003). „Yunnan Bai“. v Thurgood, Graham; LaPolla, Randy J. (eds.). Čínsko-tibetské jazyky. Routledge. str. 651–673. ISBN 978-0-7007-1129-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zhou, Minglang (2012). Vícejazyčnost v Číně: Politika psaní reforem pro menšinové jazyky 1949–2002. de Gruyter. ISBN 978-3-11-092459-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Allen, Bryan a Zhang Xia. 2004. Průzkum dialektu Bai. Nakladatelství národností Yunnan. ISBN 7-5367-2967-7.
- Edmondson, Jerold A .; Li, Shaoni. „Kvalita hlasu a změna kvality hlasu v jazyce Bai v provincii Yunnan“ (PDF). Lingvistika tibetsko-barmské oblasti. 17 (2): 49–68.
- Wāng, Fēng. 2013. Báiyǔ yǔ báizú de liúbiàn: Duōjiǎodù jiéhé de shìyě 白 語 與 白族 的 流變 : 多 角度 結合 的 視野. V redakcích Fēng Shí a Gāng Péng, Dàjiāng Dōngqù: Wāng Shìyuán Jiàoshòu Bāshísuì Hèshòu Wénjí.大 江東 去 : 王 士 元 教授 八十 歲 賀壽文 集. City University of Hong Kong Press.
- Xú, Lín a Yǎnsūn Zhào. 1984. Báiyǔ Jiǎnzhì 白 语 简 志. Mínzú Chūbǎnshè.
- Yuán, Míngjūn. 2006. Hànbáiyǔ diàochá yánjiū 汉 白 语 调查 研究. Zhōngguó Wénshǐ Chūbǎnshè.
- Zhào, Yǎnsūn a Lín Xú. 1996. Bái-Hàn Cídiǎn 白 汉 词典. Sìchuān Mínzú Chūbǎnshè.
- Redakční výbor prefektury Dali Bai pro kulturní studia [大理 白族 自治 洲 白族 文化 研究所 编]. 2008. Série Dali: jazyk Bai, sv. 3: Slovník dialektů lidí Bai [大理 丛书 · 白 语篇 卷 3 白族 方言 词汇]. Kunming: Yunnan People's Press [云南 民族 出版社]. ISBN 9787536738799 [Obsahuje seznamy slov 33 datových bodů v jazyce Bai.]
- Robert Forkel a Johann-Mattis List. (2019). lexibank / allenbai: Bai Dialect Survey (verze v3.0) [datová sada]. Zenodo. doi:10,5281 / zenodo.3534931