Mizo jazyk - Mizo language
Mizo | |
---|---|
Mizo ṭawng | |
Rodilý k | Indie, Barma, Bangladéš |
Kraj | Mizoram, Tripura, Assam, Manipur, Meghalaya, Stav brady, Nagaland, Bangladéš |
Etnický původ | Mizo lidé |
Rodilí mluvčí | 830 846 (sčítání lidu 2011)[1] |
Bengálsko-asámský scénář, Latinské písmo[2] | |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | ![]() |
Kódy jazyků | |
ISO 639-2 | lus |
ISO 639-3 | lus |
Glottolog | svěží 1249 [3] |
![]() |
The Mizo jazyknebo Mizo ṭawng, je Kuki-Chin-Mizo jazyk patřící k Tibeto-Burman rodina jazyků, kterými nativně mluví Mizo lidé v Mizoram stav Indie a Chin State v Barmě. Jazyk je také známý jako Duhlian, koloniální pojem, protože Duhlianský lid byl první mezi Mizos se kterým se setkává britský v průběhu jejich koloniální expanze.[4] Jazyk Mizo je založen hlavně na dialektu Lusei, ale také odvozil mnoho slov od okolních subkmenů a subklanů Mizo. Nyní jazyk Mizo nebo Mizo ṭawng je lingua franca z Mizoram a jeho přilehlé oblasti a v menší míře Barma a Bangladéš a v Indie v některých částech Assam, Tripura a Manipur. Mnoho básnického jazyka je odvozeno od Pawi, Paite, a Hmar a nejznámější starověké básně považované za Mizo jsou ve skutečnosti Pawi.[4][je zapotřebí objasnění ] Mizo je spolu s angličtinou úředním jazykem Mizoramu a vyvinuly se snahy o jeho zahrnutí do Osmý harmonogram ústavy Indie.[5]
Dějiny
Jazyk Mizo patří k Kuki-Chin-Mizo pobočka Čínsko-tibetská jazyková rodina. Četné klany Mizo měly příslušné dialekty, mezi nimiž byl Lusei dialekt nejběžnější, a vyvinuly se s významným vlivem od Hmar, Lai a Paite atd., aby se stal jazykem Mizo a lingua franca z Mizo národy z důvodu jeho rozsáhlého a exkluzivního použití ze strany Křesťanští misionáři a pozdější mladá generace.[Citace je zapotřebí ]
Psací systém
Abeceda Mizo je založena na Římské písmo a má 25 písmen, jmenovitě:
Dopis | A | aw | b | ch | d | E | F | G | ng | h | i | j | k |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
název | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Dopis | l | m | n | Ó | p | r | s | t | ṭ | u | proti | z |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
název | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Ve své současné podobě ji vymyslel první Křesťanští misionáři Mizoram, Rev. J.H. Lorrain a Rev.F. Savidge[6] na základě Hunterian systém z přepis.
A háček ^ byl později přidán k samohláskám k označení dlouhých samohlásek, viz., â, ê, î, ô, û, které nestačily k úplnému vyjádření Mizova tónu. Nedávno,[když? ] přední noviny v Mizoramu, Vanglaini, časopis Kristian alahalai a další vydavatelé začali používat á, à, ä, é, è, ë, í, ì, ï, ó, ò, ö, ú, ù, ü k označení dlouhých intonací a tónů. To však nerozlišuje různé intonace, které mohou mít krátké tóny.[7][8]
Vztah s jinými jazyky
Jazyk Mizo souvisí s ostatními jazyky čínsko-tibetské rodiny.[9] The Kuki-Chin-Mizo jazyky (které volají rodilí mluvčí Mizo Zohnahthlâk ṭawngho/Mizo ngawngho) mají podstatný počet společných slov.[10]
Mizo a čínsko-tibetský jazyk
Následující tabulka ilustruje podobnost mezi Mizo a ostatními členy Čínsko-tibetská rodina.[11] Uvedená slova jsou příbuzní, jejíž původ lze vysledovat zpět do proto-jazyka Proto-čínsko-tibetský (uvedeno v prvním sloupci tabulky).
Proto-čínsko-tibetský | Jazyk Mizo / Duhlian / Lusei | Khawsak-Hmar jazyk | Zote-Hmar jazyk | Standardní čínština postava (Pīnyīn) | Raná střední čínština | Stará čínština | Psaný tibetský | Psaný barmský | Psaná Sgaw Karen | Bodo | Tripuri (Kokborok ) | Jazyk Meitei | Trung | Anglický význam |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
* tujH | tui | tui | tui | 水 (shuǐ) | - | - | - | - | htee | døi | twi / tui | ishing | voda | |
* sĭj (H) (? / ś-) | thi | thi / famchang | famchang / thi | 死 (sǐ) | si ' | sjid | shi-ba | se | tě | thøi | thwi / thui | shi | .i | zemřít |
* ghāH | khà | kha | khak | 苦 (kǔ) | kʰɔ ' | khag | kha | khâ | khá | khá | Kwkha / Kha | kha | Kha (slaná) | hořký |
*hřích | věc | věc | věc | - | hřích | sjin | shing | vak | tháe | - | Buphang / Waphang | - | dřevo / strom | |
* miǝ̆ŋ | hming | hming | hming | 名 (míng) | mjiajŋ | mjing | ming | mung | mï | - | Bumung / mung | ming | muŋ | název |
* paH | pa | pa | zuopa | 爸 (bà) | - | - | - | - | pa | afah | Apha / Bupha | ipa | - | otec |
* ŋāH | (pa-) nga | panga | panga | 五 (wǔ) | ŋɔ ' | ngag | lnga | ŋ̩â | jo | ba | Ba | manga | pəŋ-ŋà | Pět |
* rŭk | (pa-) ruk | paruk | paruk | 六 (liù) | luwk | ljəkw | lék | khrok | xu | doh | Dok | taruk | khlu | šest |
* nă- | nang | nang | nangma | 汝 (rǔ) | ȵɨʌ | naʔ | - | - | na | bez | nung / nwng | nang | nǎ | ty (ty) |
* nĭj | ni | ni / slunce / nisa | Nisa | 日 (rì) | ne | njiɡ | - | - | mu ni / mu | Shan | Sal | ne | den / slunce | |
* ma | em | mäw | dopoledne | 吗 (ma) | - | - | - | - | ma | - | - | bara | - | ? (finální tázací částice) |
* nu- | nù | nuhmei | nuhmei | 女 (nǚ) | - | - | - | - | - | - | Bwrwi / ti | - | ženský | |
*- | chaw ei | bu fak | bu bak | 吃饭 (fanoušek chi) | - | - | - | - | - | - | Cha | chak cha | - | jíst rýži |
* druaŋ | lai | lailung | malajština | 中 (zhōng) (uprostřed) | ṭüŋ ṭǜŋ | truŋ truŋs | gźuŋ | ŋtwaŋh | khuh tha | - | Kwchar | matai / manak | a3-tuŋ1 (uprostřed) | střední |
* tī̆kʷ | tâwk | huntawk | hunchat | 淑 (shú, shū, chù) | - | - | sdug (docela pěkné) | thǝuk (mít hodnotu, mít určitou hodnotu; mít štěstí) | - | - | - | dost, dost | ||
*- | hmang zo | hmang zo / hmang ral | inthām / inral | - | - | - | - | - | - | - | Leng | - | - | spotřebujte, vyčerpejte |
* [ph] ra | ṭha | ṭha | ṭha | - | - | - | - | - | ghay | - | Kaham / Cha | pha | - | dobrý |
* chēŋ (zelená) | hring | hring | hring | 青 (qīng) | chieŋ | shēŋ | - | - | - | - | Kwkhwrang / Kukhurang | - | - | zelená |
* ch [ē] t | sât | sat / chan / tan | vana / opálení / sat | 切 (čchi, čchi) | chiet | hovno | zed | čhać | - | - | tan-di / Hra-di (přípona „di“ označuje „zde“) | - | řezat |
Mizo a barmština
Následující slova naznačují, že Mizo a Barmská jsou ze stejné rodiny: kun ("ohýbat"), kam („břeh řeky“), kha („bitter“), sam ("vlasy"), já ("oheň"), že ("zabít"), ni ("slunce"), hnih ("dva"), li („čtyři“), nga („pět“) atd.
Fonologie
Samohlásky
Jednonožky
Jazyk Mizo má osm tónů a intonací pro každou z samohlásek A, aw, E, i a u, z nichž čtyři jsou redukované tóny a další čtyři dlouhé tóny. Samohláska Ó má pouze tři tóny, všechny redukovaného typu; má téměř přesně stejný zvuk jako dvojhláska / oʊ / nalezeno v americká angličtina. Samohlásky však lze znázornit následovně:[14]
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřít | i [i ], [ɨ ], [iː ] | u [u ], [ʊ ], [ʊː ] | |
Střední | E [E ], [ɛ ], [ɛː ] | aw [Ó ], [ɔ ], [ɔː ] | |
Otevřeno | A [ʌ ], [A ], [ɑ ], [ɑː ], [A ] |
Dvojhlásky
Začínání s A | Začínání s E | Začínání s i | Začínání s u |
---|---|---|---|
ai (/ aɪ̯ /, / ɑːi / nebo / ai /) | ei (/ eɪ̯ /, / ɛi / nebo / ɛɪ̯ /) | IA (/ ɪə̯ / / /a /, / ja / nebo / ɪa̭ /) | ua (/ u̯a / nebo / ua̭ /) |
au (/ aʊ̯ /, / ɑːʊ̯ /) | eu (/ ɛu /, / eʊ / nebo / eʊ̯ /) | mj (/ ɪʊ̯ / nebo / iw /) | ui (/ ɥi / nebo / ʔwi /) |
Triphthongs
Mizo má následující triphthongs:
- mimo jiné, jako v mimo jiné, pmimo jiné
- iau jako v riau Ruau, tiau tuau atd.
- uai, jako v uai, zuai, tuai, protiuai
- uau, jako v riau ruau, tiau tuau, suau suau
Souhlásky
Mizo má následující souhlásky, přičemž první symbol je jeho pravopisná forma a druhý jeho reprezentace v IPA:[14]
Labiální | Zubní | Alveolární | Velární | Glottal | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
centrální | postranní | ||||||
Plosive | neznělý | p [p ] | t [t ] | k [k ] | h [ʔ ]1 | ||
sání | ph [pʰ] | th [tʰ] | kh [kʰ] | ||||
vyjádřený | b [b ] | d [d ] | |||||
Složitý | neznělý | ch [t͡s] | |||||
sání | chh [t͡sʰ], [tʃʰ] | ||||||
postranní | tl [t͡l] | ||||||
sání boční | thl [t͡lʰ] | ||||||
klapka | ṭ [t͡r] | ||||||
nasávaná klapka | [h [t͡rʰ] | ||||||
Frikativní | neznělý | F [F ] | s [s ] | h [h ] | |||
vyjádřený | proti [proti ] | z [z ] | l [l ] | ||||
Nosní | prostý | m [m ] | n [n ] | ng [ŋ ] | |||
sání | hm [ʰm] | hn [ʰn] | ngh [ʰŋ] | ||||
Kapalný | prostý | r [r ] | l l | ||||
sání | hr [ʰr] | hl [ʰl] | |||||
glottalized1 | rh [rʔ] | lh [lʔ] |
- Glotální a glottalizované souhlásky se objevují až v konečné poloze.
Tón
Protože Mizo je tonální jazyk, rozdíly výšky tónu a obrysu výšky tónu mohou změnit význam slov. Tónové systémy se vyvinuly nezávisle v mnoha dceřiných jazycích, a to do značné míry zjednodušením v sadě možných slabik-finální a slabika-počáteční souhlásky. Typicky je rozdíl mezi neznělými a znělými počátečními souhláskami nahrazen rozlišením mezi vysokým a nízkým tónem a klesající a stoupající tóny vyvinuté ze slabiky-finále h a ráz, který sám o sobě často odráží dřívější souhlásky.
Osm tónů a intonací, které samohláska A (a samohlásky aw, E, i, u, a to představuje všechny tóny v jazyce Mizo), které mohou být zobrazeny posloupností písmen p-A-n-G, jak následuje:[15]
- dlouhý vysoký tón: páng jako v páng Los Angeles (který má stejnou intonaci jako sáng ve větě Thingküng sáng tak kan huanah a ding).
- dlouhý nízký tón: pàng jako v Tui a kawt pàng pāng mai (který má stejnou intonaci jako vàng ve slově vànglaini).
- vrcholový tón: png jako v Tui a kawt pàng png mai (který má stejnou intonaci jako thlûk v Hla phuah thlûk chu a va mawi ve).
- dipovací tón: päng jako v Tuibur a hmuam päng mai (který má stejnou intonaci jako säm v Kan huan ka säm vêl mai mai).
- krátký stoupající tón: pǎng jako v naupǎng (který má stejnou intonaci jako thǎng v Kan huanah thǎng ka kam).
- krátký klesající tón: pȧng jako v Já va inkhuih pȧng já? (který má stejnou intonaci jako pȧn v I lam ka rawn pȧn)
- krátký střední tón: bodnutí jako v Dik lo nghâl bodnutí (který má stejný tón jako muž v Sazu ka muž)
- krátký nízký tón: pạng jako v Já pạng a sá a nih kha (který má stejný tón jako chạl v Já chạlah thosí a fù).
Krátké tóny | Dlouhé tóny | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
střední | zvyšující se | padající | nízký | vrcholit | vysoký | namáčení | nízký |
A | (ǎ / ă) / ả | (ȧ / ã) / ± | A | A | A | A | A |
Ó | (ǒ / ŏ) / ỏ / (ó) | ọ / (ò) | |||||
aw | (ǎw / ăw) / ảw | (ȧw / ãw) / ąw | .w | no | áw | äw | o |
u | (ǔ / ŭ) / ủ | (ů / ũ) / ų | ụ | û | ú | ü | ù |
E | (ě / ě) / ẻ | (ė / ẽ) / ę | E | E | E | E | E |
i | (ǐ / ĭ) / ỉ | (ĩ) / į | ị | „ | í | ï | ì |
Všimněte si, že přesný pravopis tónů s diakritikou stále není standardizován (zejména pro rozlišení čtyř krátkých tónů s nejasnými nebo konfliktními možnostmi diakritiky), s výjimkou rozlišení dlouhých a krátkých tónů pomocí háčku. Potřeba minimálně 7 diakritiky může také způsobit komplikace při navrhování snadného rozložení klávesnice, i když používají mrtvé klávesy, ai když pro Mizo nejsou nutná všechna základní latinská písmena, publikace mohou představovat krátké tóny pomocí digramů ( např. připojením nějakého apostrofu nebo rázu), aby se snížil počet potřebných diakritiky pouze na 4 (ty, které se nyní používají pro dlouhé tóny) pouze na dvou mrtvých klávesách.
Ukázkové věty
Následující tabulka ilustruje výslovnosti různých souhlásek, samohlásek a dvojhlásek nalezených v jazyce Mizo:
Věta | Výslovnost |
---|---|
Zạwhtë ka hmù | zɒʔ.teː kʌ ʰmuː |
Thlppi a ëng | tlʰaː.pwi ʔʌ ʔɛːŋ |
Tlángah kǎn láwn | tlaː.ŋʌʔ kʌn loːn |
Phengphehlep chi hrang paruk ṭhu chungin ka en | pʰeːŋ.pʰɛ.lʰɛp tsi ʰraŋ pʌ.rʊk trʰʊ tsʊ.ŋin kʌ ɛn |
Ṭahbelh chu chhunah kan hruai ve lo vang. | trʌʔ.bɛlʔ tsʊ tʃuː.nʌʔ kʌn ʰrwai veː loʊ vʌŋ (nebo lɔ.vʌŋ) |
Va berh ve! | ʔɪ vʌ berʔve: |
Khàuphár thạwvẹn vè êm êm rịngawt mai che u hian. | kʰauː.pʰaːr tʰɔ.vɛn veː ʔɛːm ʔɛːm ri.ŋɔt mai / mʌj tsɛ ʔʊ hjaːn |
Nghakuai kan chiah | .A.kua̯ːi kan tsjaʔ |
I zuan kai ngam ka prsten. | ʔi zua̯ːn kaːi ŋam ka riŋ |
Hläu miah lovin. | ʰlaṷ mjʌʔ lɔ.vin |
Kuai tliak | kwai tljaːk |
I tán liau liau | i taːn ljaʊ ljaʊ |
I uar a ni lo maw? | ʔʊ ʔʊar ʔʌ nɪ loʊ ˈmɔː |
Sakei | sʌ.ˈkeɪ |
Paih darh suh | pʌɪʔ dʌrʔ sʊʔ |
Gramatika
Mizo obsahuje mnoho analyzovatelných víceslabik, což jsou víceslabičné jednotky, ve kterých mají jednotlivé slabiky samy o sobě význam. Ve skutečném jednoslabičném jazyce jsou víceslabičné výrazy většinou omezeny na složená slova, například „maják“. První slabiky sloučenin mají tendenci být v průběhu času zbaveny stresu a mohou být nakonec redukovány na předponové souhlásky. Slovo nuntheihna („přežití“) se skládá z Nung ("žít"), theih („možné“) a na (jmenovitá přípona); rovněž, theihna znamená „možnost“. Lze prokázat, že tímto způsobem vznikly prakticky všechny víceslabičné morfémy v Mizu. Například disyllabická forma bakhwan ("motýl"), který se vyskytuje v jednom dialektu Trung (nebo Dulung) jazyk Yunnan, je ve skutečnosti redukovaná forma sloučeniny blak kwar, nalezený v blízce příbuzném dialektu. Uvádí se, že více než 18 dialektů sdílí asi 850 slov se stejným významem. Například, zákaz ("paže"), ke ("noha"), thla („křídlo“, „měsíc“), lu („hlava“) a Kut ("ruka").
Slovosled
The deklarativní slovosled v Mizo je Sloveso předmět-předmět (OSV). Například:
Lehkhabu | ka | ziak |
rezervovat | Já | psát si |
- Lehkhabu ka ziak (Píšu / píšu knihu)
Nicméně, i když jeden říká Ka ziak lehkhabu, jeho význam se nemění ani se nestává nesprávným; slovosled se stává Předmět-sloveso-objekt. Ale tato forma se používá pouze v konkrétních situacích.
Slovesa
Časování
Slovesa (tzv thiltih v Mizo)[20] nejsou konjugovány jako v jazycích jako Angličtina a francouzština změnou desinence slov, ale čas (ve větě) objasňuje aspekt a přidání některých částic, jako je[21]
- ang (pro formování jednoduché budoucnosti),
- tawh (pro formování minulý čas prostý a předminulý ),
- mék (pro formování progresivní časy, současnost a minulost),
- svítání (pro formování jednoduchá budoucnost ),
- dáwn mék (pro formování blízká budoucnost ),
atd.
Modifikace sloves
Mizo slovesa jsou často používána v Gerundium a většina sloves se mění desinence v Gerundium; tato modifikace se nazývá tihdanglamna. Tato upravená forma se také používá jako příčestí minulé. Některá slovesa, která procházejí úpravami, jsou uvedena v tabulce níže:
Mizo sloveso | Tihdanglam (upravená forma) | Anglický význam |
---|---|---|
ziak | ziah | ziak - psát ziah - psaní (G. ), psaný |
tât | tah | tât - brousit (například nůž) tah - broušení (G. ), povzbudil |
mà | mâk | mà - k rozvodu (řekl o a muž rozvedl se s manželkou) mâk - rozvedení (G. ), rozvedený |
I když se však pravopis slovesa nezmění, jeho tón se někdy mění. Například slovesa tum (mířit), hučení (chránit) atd. měnit tóny; tón je snížen v upravená forma. Existuje třetí třída sloves - ta, která nemění tón ani nejsou skloňována (upravována). Mezi příklady patří hneh (dobýt), hnek (udeřit pěstí).
Úpravy slov se neomezují pouze na slovesa; přídavná jména, příslovce atd. jsou rovněž upravena.
Podstatná jména
Konstrukce
Tady není žádný Rod pro podstatná jména a neexistují žádné článků. Existuje několik konkrétních přípon pro utváření podstatných jmen od sloves a přídavných jmen, z nichž nejběžnější jsou -na a -zia. Přípona -na se používá pro utváření podstatných jmen od sloves i adjektiv, zatímco -zia se používá speciálně pro jmenování adjektiv. Například,
- tlù (v. k pádu) - tlûkna (n. spadnout)
- hmù (v. vidět) - hmuhna (n. zrak, vidění, vidění)
- suäl (adj. evil) - suàlna (n. sin) / suàlzia (n. zlo)
Skloňování podstatných jmen
Podstatná jména Mizo podstoupit skloňování do případech. Hlavní případy lze klasifikovat takto:[22]
Případ | Desinence | Tón (ve výslovnosti) | Příklady |
---|---|---|---|
Jmenovaný Akuzativ Genitiv | žádná změna | - - - | 1. tui 2. nula 3. hmangaihna |
Ergativní | přípona -v pro nepravá podstatná jména, 'n pro vlastní podstatná jména | krátké nízké hřiště pro -v | 1. tuiv 2. nulav 3. hmangaihnav |
Instrumentální | krátké vysoké hřiště na -v | ||
Lokativní | přípona -ah | 1. tuiah 2. nulaah 3. hmangaihnaah |
Pluralizace
Podstatná jména jsou pluralizované příponou -te, -ho, -teho nebo -hote, například:
Podstatné jméno | Množné číslo | Význam |
---|---|---|
mipa | mipate mipaho | mipa - člověče mipate/ mipaho - muži |
naupang | naupangte naupangho | naupang - dítě naupangte/-ho - děti |
Zájmena
formuláře
Všichni Mizo zájmena vyskytují se ve dvou formách, a to ve volné formě a klitická forma:[22]
Volná forma | Klitická forma |
---|---|
kei (Já) | ka (Já) |
keimah (Já)[23] | |
keini (my) | kan (my) |
keimahni (my)[23] | |
nang (vy, jednotné číslo) | já (vy, jednotné číslo) |
nangmah (vy)[23] | |
nangni (vy, množné číslo) | v (vy, množné číslo) |
nangmahni (vy, množné číslo)[23] | |
ani (on, ona, to) | a (on, ona, to) |
amah (on, ona, to)[23] | |
anni (ony) | (ony) |
anmahni (ony)[23] |
Volná forma se většinou používá pro zdůraznění a musí být použita ve spojení buď s klitickou formou, nebo s příslušnou pronominální částicou, jak je ukázáno v následujících příkladech:
- Kei (=Já volná forma) ka (=Já klitická forma) lo tel ve kher a ngai em ?. Jedná se o poněkud důrazný způsob vyjádření Ka lo tel ve kher a ngai em?
- Nangni (=vy pl., volná forma) v (vy pl., klitická forma) zo tawh em? Toto je poněkud důrazný způsob, jak to říct Nangni in zo tawh em?
- Ani (on ona) a (ona) kal ve chuan a ṭha lo vang.
Klitická forma se také používá jako a genitiv forma zájmena.
Skloňování
Mizo zájmena, jako podstatná jména Mizo, jsou odmítl do následujících případů:
Zájmeno (jmenný pád) | Genitivní případ | Akuzativ | Ergativní případ | |
---|---|---|---|---|
klitická forma | ||||
ka | ka | mi, min | keimahin = keima'n | |
kan | kan | min | keimahni-in = keimahnin | |
i | i | che | nangmahin = nangma'n | |
v | v | che u | nangmahni-in = nangmahnin | |
A | A | amah | amahin = ama'n | |
an | an | anmahni | anmahni-in = anmahni'n | |
volná forma | ||||
kei | keima | keimah, keimah min | keimahin = keima'n | |
keimah | keima | keimah, keimah min | keimahin = keima'n | |
keini | keini | keini, keini min | keini-in = keini'n | |
keimahni | keimahni | keimahni, keimahni min | keimahni-in = keimahni'n | |
Anni | Anni | Anni | Anni'n | |
anmahni | anmahni | anmahni | anmahni-in = anmahni'n |
Přídavná jména
Mizo přídavná jména (Mizo: hrilhfiahna) následujte podstatná jména, která popisují, následovně:
1. | naupang | fel | dobré dítě |
dítě | dobrý | ||
2. | lehkhabu | chhiartlâk | čitelná kniha |
rezervovat | čitelný | ||
3. | hmasawnna | chhenfâkawm | udržitelný rozvoj |
rozvoj | udržitelný |
Negace
U deklarativních vět negace je dosaženo přidáním částice hle (ne) na konci věty. Například,
Věta | Negace |
---|---|
Lala a lo kal Lala přichází/Lala přišla | Lala a lo kal hle Lala ano ne Přijít |
Pathumin paruk a sem thei Tři dělí šest | Pathumin paruk a sem thei hle Tři nerozdělují šest |
Také pro slova jako engmah (nic), tumah (nikdo) atd., na rozdíl od angličtiny musíme přidat částici negace hle; například
1. Tumah nikdo | ka Já | hmu vidět | hle ne |
2. Engmah nic | ka Já | rawn keng přinést | hle ne |
Pro takové případy tedy musíme použít dvojí negaci.
Unikátní slovní druhy
Všechny druhy Části řeči jako podstatné jméno, zájmeno, slovesa atd. lze nalézt v jazyce Mizo s některými dalšími jedinečnými druhy - post-pozice a dvojitá příslovce.
Ukázkové texty
Následuje ukázka textu v článku 1 článku 1 úmluvy univerzální deklarace lidských práv:[24]
Mizo ṭawng | Angličtina |
---|---|
Mi zawng zawng ahoj zalèna piang kan ni a, zahawmna leh dikna chanvoah intluk tlâng vek kan ni. Chhia leh ṭha hriatna fîm neia siam kan nih avangin kan mihring puite chungah inunauna thinlung kan pu tlat tur a ni. | Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím. Měli by proto jednat vůči sobě navzájem v duchu bratrství. |
Některá slova a fráze Mizo
Mizo | Angličtina | Mizo | Angličtina |
---|---|---|---|
Ka läwm e | Děkuji | Ru | ukrást |
I dam mâw / I dam em? | Jak se máte? | Hmin | Zralý |
Tui | Voda | Thar | Nový |
Châw | Jídlo | Lian | Velký |
Sanghâ | Ryba | Pê | Dát |
Rûl | Had | Sakei | Tygr |
Khúa | Vesnice / město | Lal | Šéf / Lord / King |
Ní | Den / slunce | Sikeisen | Mars |
Thlà | Měsíc / měsíc | Chawngmawii | Venuše |
Kum | Rok / věk | Hrangchhuana | Jupiter |
Àhà mâw? (neformální) | Jak se máš? / Co se děje? | Tukṭhuan | Snídaně |
Dodávka | Nebe | Chhum | Mrak |
Boruak | Vzduch | Khu | Kouř |
Thlawh (theih) na | Letoun | Arsi | Hvězda |
Humhmun | Letiště | Já | oheň |
Zin | cestovat | Ui | Pes |
Lei | Země | Hmul | Pírko |
Khawvel | Svět | ||
Thlà | měsíc | ||
Lû | Hlava | ||
Mit | Oko | ||
Kâ | Ústa | ||
Khabè | Brada | ||
Beng | Ucho | ||
Hnar | Nos | ||
Mi | Lidé | ||
Zangkhamna | Ujištění | ||
Sâ | Maso | ||
Engtin? / Engtiangin? | Jak? | ||
Mangha | Dobrou noc | ||
Dár engzât nge? | Jaký je teď čas? | ||
Thingpui | Čaj | ||
Khaw'nge i kal dáwn? | Kam jdeš? | ||
Dam takin [(u) le] | Sbohem / Jděte v klidu | ||
Engtikah? | Když? | ||
Khawiah? | Kde? | ||
Eng (nge)? | Co? | ||
Amaherawhchu | nicméně |
Kardinální čísla
(Pa) khat | Jeden |
(Pa) hnih | Dva |
(Pa) thum | Tři |
(Pa) li | Čtyři |
(Pa) ngá | Pět |
(Pa) ruk | Šest |
(Pa) sarih | Sedm |
(Pa) riat | Osm |
(Pa) kua | Devět |
Sàwm | Deset |
Sàwmpakhat | Jedenáct |
Sàwmpakua | Devatenáct |
Sawmhnih | Dvacet |
Sawmthum | Třicet |
Sawmküa | Devadesát |
Zà | Sto |
Zangá | Pět set |
Säng (khat) | Tisíc |
Seng (khat) | Deset tisíc |
Nûai (khat) | Sto tisíc / jeden lakh v Indická angličtina |
Maktadûai | Milión |
Vaibelchhia | Deset milionů |
Vaibelchhetak | Sto milionů |
Tlûklehdingäwn | Miliarda |
Literatura
Knihy
Mizo má prosperující literaturu s odděleními Mizo v Mizoramská univerzita a Manipur University . Řídícím orgánem je Mizo Academy of Letters, která uděluje výroční literární cenu Kniha roku MAL od roku 1989. Dosud oceněné knihy a jejich autoři jsou uvedeny v tabulce spolu s roky:[25]
Rok | Rezervovat | Autor | Komentáře ke knize |
---|---|---|---|
1989 | Ka Lungkham | B. Lalthangliana | |
1990 | Hmangaihzuali | C. Laizawna | Román |
1991 | Zoram Khawvel-I | L. Keivom | Současná historie Mizo |
1992 | Anghangthar Taitesena | Romawia | |
1993 | Mizo literatura | B. Lalthangliana | |
1994 | Kum za Kristian Zofate hmabâk | Křesťanské společenství Bangalore Mizo | |
1995 | Ram leh i tan chauh | H. Lallungmuana | |
1996 | Bible leh Science | P.C. Biaksiama | Kreacionismus |
1997 | Pasalṭha Khuangchera | Laltluangliana Khiangte | Drama |
1998 | Anita | C. Laizawna | Román |
1999 | Tlawm ve lo Lalnu Ropuiliani | Lalsangzuali Sailo | Historie Mizo |
2000 | Chawngmawii leh Hrangchhuana | R. Rozika | Román |
2001 | Ka khualzin kawng | Robuanga | |
2002 | Runlum Nuthai | L.Z. Sailo | Velebení |
2003 | Kan Bible ahoj | Zairema | Teologie |
2004 | Zorinpari | H. Lalngurliana | Román |
2005 | Damlai thlipui | Lalhriata | Román |
2006 | Pasalṭhate ni hnuhnung | C. Lalnunchanga | Historický dobrodružný román |
2007 | Zofate zinkawngah zalenna mei a mit tur a ni lo | R. Zamawia | Věcný popis a idealizace Mizo povstání |
2008 | Chun chawi loh | Lalhriata | Román |
2009 | Rintei zùnléng | Lalrammawia Ngente | Román |
2010 | Beiseina Mittui | Samson Thanruma | Román |
2011 | Zodinpuii (posmrtně oceněn) | Lalchhantluanga | Román |
2012 | Sihlipui | Romuanpuii Zadeng | Román |
2013 | Thinglubul | Lalpekkima | Román |
2014 | Ka Zalenna | B. Lalhriattira | Sbírka esejů |
2015 | Kawlkil piah Lamtluang | C. Lalnunchanga | Fantasy román |
2016 | Aizawl Aizawler | Lalhruaitluanga Chawngte | Současné sociální eseje[26] |
Toto ocenění je určeno pouze pro knihy původně napsané v jazyce Mizo, nikoli pro překlady, a uděluje se každý rok od roku 1989. Cena se uděluje knihám o historii a náboženství, ale většina z jejích vítězů jsou romány. Akademie každoročně zkoumá asi 100 knih (v roce 2011 bylo zkontrolováno 149 knih),[27] z toho vybere 20 nejlepších a poté ji nejprve vybere do užšího výběru 10, poté 5 nejlepších a 3 nejlepší, nakonec vybere vítěze.
Akademie také oceňuje celoživotní dílo v literatuře Mizo.
Mezi nejznámější autory Mizo patří James Dokhuma, Ṭhuamtea Khawlhring, C. Laizawna, C. Lalnunchanga, Vanneihtluanga atd.
Noviny
Tisková informační kancelář Mizoram uvádí od března 2013 zhruba dvacet deníků Mizo právě ve městě Aizawl.[28] Následující seznam uvádí některé z nejznámějších novin vydávaných v jazyce Mizo.
Název novin | Četnost publikací | Editor | Místo |
---|---|---|---|
Chhawkhlei | Denně | Lalhmingliana | Champhai |
Chhawrpial | Denně | C.Lalzamlova | Aizawl |
Chhim Aw | Denně | Baitha | Saiha |
Chhinlung | Denně | Vanhnuna | Lunglei |
Dumde | Denně | F. Lalbiakmawia (Fam) | Champhai |
Harhna | Denně | C. Vulluaia | Aizawl |
Hnamdamna | Denně | Chawngchhuma | Lunglei |
Hruaitu Arsi | Denně | Zosangliana | Aizawl |
Khawpui Aw | Denně | Zaithankhuma | Aizawl |
Laisuih | Denně | C. Lalhminghlua | Serchhip |
Lengzem chanchinbu | Měsíční | Vanneihtluanga | Aizawl |
Lenkawl | Denně | Remmawia Kawlni | Serchhip |
Lenrual | Denně | Lalhlupuia | Champhai |
Pasaltha | Denně | Lalhmingmawia Pachuau | Champhai |
Ramlai Arsi | Denně | Lalremruata Ralte | Serchhip |
Rihlipui | Denně | DK Lalhruaitluanga | Champhai |
Romei | Denně | Robert Lalchhuana | Aizawl |
Čt čt | Denně | A. Rodingliana | Aizawl |
Turnipui | Denně | S.Lalhmachhuana | Kolasib Zozam Times | Denně | H.Laldinmawia | Aizawl |
Vanglaini chanchinbu,[29] | Denně | K. Sapdanga | Aizawl |
Zalen | Denně | Vanlalrema Vantawl | Aizawl |
Zawlbuk Aw | Denně | Hranghmingthanga | Thenzawl |
Zoram Thlirtu | Denně | Lalrinmawia Sailo | Aizawl |
Zoram Tlangau | Denně | L. Pachuau | Aizawl |
Zorin | Denně | Lalkunga | Aizawl |
Většina z nich je denní tisk.
Statistika
Tam je asi 850 000 mluvčích jazyka Mizo: 830 846 mluvčích v Indii (sčítání lidu 2011); 1041 řečníků v Bangladéši (sčítání lidu 1981); 12 500 řečníků v Barmě (sčítání lidu 1983).
Viz také
Reference
- ^ „Prohlášení 1: Abstrakt o síle jazyků a mateřských jazyků mluvčích - 2011“. www.censusindia.gov.in. Úřad generálního tajemníka a komisaře pro sčítání lidu, Indie. Citováno 7. července 2018.
- ^ "Mizo". Etnolog. Citováno 24. července 2019.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mizo". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Lalthangliana, B., „Mizo tihin ṭawng a nei lo 'tih kha, viz také Matisoff, část „Názvy jazyků“
- ^ „Žádosti o zařazení 38 jazyků do ústavy čekají na vyřízení: vláda“. Hind. Citováno 17. srpna 2012.
- ^ Lalthangliana, B .: 2001, Dějiny a kultura společnosti Mizo v Indii, Barmě a Bangladéši, Aizawl. „Baptistická misijní konference, 1892“, s. 745
- ^ The Wikislovník Mizo používá další symboly A, ǎ, ȧ, a podobně pro ostatní samohlásky aw, E, i a u, k odlišení
- ^ Viz průvodce zde
- ^ Mc Kinnon, John a Wanat Bruksasri (redaktoři): Thajští Higlangders, Kuala Lumpur, Oxford University Press, 1983, s. 65.
- ^ „Vanglaini“. www.vanglaini.org. Citováno 14. ledna 2020.
- ^ Databáze STEDT.Viz také
- ^ "Hledat data v: Sino-tibetská etymologie". špaček.rinet.ru. Citováno 14. ledna 2020.
- ^ „STEDT Database (Beta)“. stedt.berkeley.edu. Citováno 14. ledna 2020.
- ^ A b Weidert, Alfons, Složka Analýza fonologie Lushai, Amsterdam Studies in the Theory and History of Linguistic Science, Series IV - Current Issues in Linguistic Theory, svazek 2, Amsterdam: John Benjamins B.V., 1975.
- ^ Klub Zoppen, Mizo ṭawng thumal thar
- ^ „Sarmah, Priyankoo a Caroline Wiltshire, Akustická studie tónů Mizo a morfotonologie." (PDF). Citováno 14. ledna 2020.
- ^ Govind, D., Priyankoo Sarmah, S.R. Mahadeva Prasanna, Role sklonu hřiště a trvání v syntetizovaných Mizo tónech.
- ^ Khoi Lam Thang, Fonologická rekonstrukce Proto-chin.
- ^ Indický technologický institut, Guwahati, Workshop o tónu a intonaci: teorie, typologie a výpočet.
- ^ SCERT, Mizo gramatikaučebnice třídy XI a XII (2002–).
- ^ SCERT, Mizo gramatika a složení, 2002.
- ^ A b „Chhangte, Lalnunthangi, Gramatika jednoduchých klauzulí v Mizo" (PDF). Citováno 14. ledna 2020.
- ^ A b C d E F Tento formulář se také používá jako akuzativ
- ^ UDHR v Mizo (web Unicode) nebo Web OHCHR
- ^ vanglaini.org
- ^ "Seznam Mizo Academy of Letters Book of the Year". dcserchhip.mizoram.gov.in. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ „Vanglaini, 24. dubna 2012“ (PDF). Citováno 14. ledna 2020.
- ^ „Zobrazit web“. Citováno 14. ledna 2020.
- ^ „Vanglaini - Mizo denně od roku 1978“. vanglaini.org. Citováno 30. června 2010.
Zdroje
- The Ethnologue, 13. vydání, Barbara F. Grimes, redaktorka, 1996, Summer Institute of Linguistics, Inc.
- K. S. Singh: 1995, People of India-Mizoram, svazek XXXIII, Anthropological Survey of India, Kalkata.
- Grierson, G. A. (vyd.) (1904b). Tibeto-Burman Family: Specimens of the Kuki-Chin and Burma Groups, Volume III Part III of Linguistic Survey of India. Úřad vrchního vládního tisku v Kalkatě.
- Grierson, G. A: 1995, Languages of North-Eastern India, Gian Publishing House, New Delhi.
- Lunghnema, V., Mizo chanchin (B.C. 300 aṭanga 1929 n.l.), 1993.
- Zoramdinthara, Dr., Mizo Fiction: Vznik a vývoj. Ruby Press & Co. (Nové Dillí). 2013. ISBN 978-93-82395-16-4
externí odkazy
- Lorrain, J. Herbert (James Herbert) Slovník jazyka Lushai. Kalkata: Asijská společnost, 1940. (Bibliotheca Indica, 261)
- Databáze čínsko-tibetského etymologického slovníku a tezauru
- Mizoram.nic.in Oficiální stránky Mizoramu.
- Mizoram Presbyterian
- Mizoram Baptist
- Adventista Mizoram