Jazyk Dura - Dura language
Dura | |
---|---|
Rodilý k | Nepál |
Etnický původ | 2160 (sčítání lidu 2011)[1] |
Vyhynulý | mezi rokem 2008[2] a 2012[1] se smrtí Soma Devi Dura |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | drq |
Glottolog | dura1244 [3] |
Dura je nedávno vyhynulý jazyk jazyka Nepál. Byl zařazen do West Bodish pobočka Tibetské jazyky, ačkoli novější práce ji oddělují jako samostatnou větev Čínsko-tibetský.[4] Mnoho Dura přešlo na mluvení Nepálština, a jazyk Dura byl někdy považován za vyhynulý. Někteří lidé, kteří přešli na nepálštinu kvůli své každodenní řeči, stále používají Duru k modlitbě.[5]
The Projekt himálajských jazyků pracuje na zaznamenávání dalších znalostí o Durovi.[6] V Dura bylo zaznamenáno asi 1 500 slov a 250 vět. Posledním známým mluvčím jazyka byl 82letý Soma Devi Dura.[2]
Klasifikace
Schorer (2016: 293)[7] klasifikuje Dura jako součást jeho nově navrženého Větší magaric větev.
Rozdělení
Lidé etnického původu Dura většinou žijí Lamjung District, s některými v sousedství Okres Tanahu z Gandaki Pradesh ve středním Nepálu.[8] Většinou žijí na farmách v kopcovité krajině.[8] Různé počty sčítání lidu v poslední době uvádějí počet obyvatel Dury kdekoli od 3 397 do 5 676.[8]
Mezi vesnice Dura patří:[7]
- Bाँग्रे Bāṅgre
- Besेसी बाँग्रे Besī Bāṅgre
- ँटेसी फाँट Besī Phā̃ṫ
- S्दुरे Sindure
- नीेनी Dhusenī
- Nas्के Naske (durová většina)
- Ṭेटा Neṭā
- उँ्दि गाउँ Candigāũ
- भाँगु Bhāṅgu
- मालिङ Māliṅ
- Āरीकोसे Ārīkose
- ठूलो स्वाँरा Ṭhūlo Svā̃rā (durská většina)
- गे गाउँ Khaje Gāũ
- लुङर्लुङ Turluṅ (durová většina)
- तान्द्राङ्कोट Tāndrāṅkoṫ
- Kunchha
- Bhorletar
Mezi další etnické skupiny v oblasti Dura patří Gurung, Brahmins, Chetrīs, Kāmī a Damāi.[7]
Tandrange
Blízce související jazyková odrůda zvaná Tandrange (Nepali: Tāndrāṅe; IPA: tandraŋe) se mluví několika málo Gurung vesnice.[7] Tandrange se mluví ve vesnicích Tāndrāṅ तान्द्राङ, Pokharī Thok पोखरी थोक a Jītā जीता. Řečníci Tandrange se však neústupně považují za osoby, které nesouvisejí se stigmatizovanými lidmi z Dury.[7]
Rekonstrukce
Schorer (2016: 286-287) rekonstruuje následující proto-durská slova.
- * hāyu ‚krev '
- * cʰiũŋ „studená“
- * kim ‚dům '
- * ti ‚voda '
- * krut ‚ruka '
- * kyu ‚žaludek '
- * yāku ‚noc '
- * mamī ‚slunce '
- * lám - „cesta“
- * luŋ „kámen“
- * daŋ- „vidět“
- * rā- „přijít“
- * khāC - „jít“
- * yʱā ‚dát '
- * cʰi- „říct“
Slovní zásoba
Schorer (2016: 126-127) poskytuje následující 125 slov Seznam Swadesh Dura.
Ne. | Lesk | Dura |
---|---|---|
1. | I (1SG) | ~i ~ ŋe |
2. | vy (2SG) | Ne |
3. | my (včetně) | ŋyāro |
4. | tento | ī |
5. | že | huī |
6. | SZO? | su |
7. | Co? | hade |
8. | ne | ma-, ta- (prohibitivní) |
9. | vše (z čísla) | dhāī |
10. | mnoho | bhāī |
11. | jeden | kyau, nām, di- |
12. | dva | jʰim, -e- |
13. | velký | kātʰe |
14. | dlouho | kānu, remo ~ hreŋo |
15. | malý | ācʰirī |
16. | žena (dospělý) | misa |
17. | muž (dospělý) | kalārā, brácho |
18. | osoba | brácho |
19. | ryba (n) | ɖisyā, nāh ~ nāhõ ~ nāhũ ~ nāi |
20. | pták; kuře | Ó |
21. | Pes | nākyu ~ nakyu ~ nakī, koka |
22. | veš | syā |
23. | strom | kepo ~ kemo |
24. | semeno (n) | ʈisro, hulu |
25. | list | lyoī, lho |
26. | vykořenit | - |
27. | kůra (ze stromu) | - |
28. | kůže | ke |
29. | maso | syo |
30. | krev | háju |
31. | kost | - |
32. | tuk, tuk | duccʰu |
33. | vejce | odī, onī |
34. | roh (býka atd.) | soglo, sono |
35. | ocas | - |
36. | Pírko | phya |
37. | vlasy (lidské) | kra |
38. | hlava | padʰe |
39. | ucho | naya, muni, rānu |
40. | oko | mi |
41. | nos | nu |
42. | ústa | māsi, sũ |
43. | zub | sa ~ se |
44. | jazyk | li |
45. | nehet | se |
46. | chodidlo | sepe |
47. | koleno | - |
48. | ruka | kuru |
49. | břicho | kyu |
50. | krk | kʰalī, po ~ põ |
51. | prsa | nāmlo |
52. | srdce | māu |
53. | játra | ciŋ |
54. | pít | kiu- |
55. | jíst | spolu- |
56. | kousnout | - |
57. | vidět | do- ~ dõ-, mātā- |
58. | slyšet | tās-, tāu-, tānu- |
59. | vědět | syo- |
60. | spát | tānu- |
61. | zemřít | si- |
62. | zabít | sā-, kāne-, kāde |
63. | plavat | - |
64. | letět | ŋyau, hāsu- |
65. | na procházku | tak- |
66. | přijít | hro |
67. | lhát | - |
68. | sedět | Huni |
69. | stát | rozhodnout- |
70. | dát | hyo- |
71. | říct | cʰi- |
72. | slunce | mamī |
73. | měsíc | tālā |
74. | hvězda | -so (ve směsi) |
75. | voda | ti ~ ʈi |
76. | déšť (n) | ti ~ ʈi |
77. | kámen | thũ ~ tũ, kāno ~ kānu |
78. | písek | - |
79. | země, půda | kācʰo, cʰuu |
80. | mrak | - |
81. | kouř (n) | ma-kʰu |
82. | oheň | mi |
83. | popel) | ma-pʰu |
84. | hořet (vi) | bani |
85. | cesta | lāutʰyo |
86. | hora | lgẽwarapʰa [sic] |
87. | Červené | cʰāblī |
88. | zelená | - |
89. | žlutá | kẽlo |
90. | bílý | bintʰā |
91. | Černá | keplo |
92. | noc | yāku |
93. | horký | - |
94. | Studený | cʰiũ |
95. | úplný | ʈʰyāmmay |
96. | Nový | kācʰā |
97. | dobrý | cʰyāu- (v), cʰāblī (také „červené“) |
98. | kolo | burluŋ |
99. | suchý | - |
100. | název | rāmī |
101. | on (3SG) | ahoj |
102. | he₂ (3SG) | ~o ~ ne |
103. | vy (2PL) | nāro (-nī) |
104. | oni (3PL) | hyāro |
105. | tři | sám |
106. | čtyři | pim |
107. | Pět | kum (<„ruka“) |
108. | kde? | kālā |
109. | když? | komo |
110. | jak? | kudinī |
111. | jiný | agyu, rijā |
112. | málo | ācitī |
113. | ovoce | pokimuni |
114. | květ | ŋepʰu ~ nepʰu |
115. | tráva | cʰĩ |
116. | had | kāuī |
117. | červ | kʰātalī |
118. | lano | rasarī |
119. | řeka | kloi ~ klou |
120. | zahřát (vt) | tāle-u |
121. | starý | ano |
122. | rovný (nezakřivený) | hopay |
123. | ostrý | mhyā- (v) |
124. | mokrý | tʰo- (v) |
125. | šťastný | kru- (v) |
Číslice
Číslice Dura jsou (Schorer 2016: 146-147):
- 0. liŋa
- 1. nām, kyau, di-
- 2. jʰim
- 3. sām
- 4. pim
- 5. kum
- 6. cyām (Indoárijský výpůjčka )
- 7. syām (Indoárijský výpůjčka )
- 8. ho
- 9. tum
- 10. tʰim
- 20. jʰim-tʰī
- 30. sām-tʰī
- 100. tʰiŋganā, kātʰerāgo
- 1 000. jena
Viz také
- Seznam slov Dura (Wikislovník)
Reference
- ^ A b Dura na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ A b „Poslední z nepálských mluvčích durů“. BBC novinky. 15. ledna 2008.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Dura". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Kraayenbrink et al., „Jazyk a geny oblasti Velkého Himálaje“, předtisk, http://www.le.ac.uk/genetics/maj4/Himalayan_OMLLreport.pdf, získaný 12. září 2007
- ^ Van Driem, George. Jazyky Himalájí: Etnolingvistická příručka Velké himálajské oblasti, Brill Academic Publishers 2002 (ISBN 978-9004103900)
- ^ Popis programu | Projekt himálajských jazyků Archivováno 2007-07-29 na Wayback Machine
- ^ A b C d E Schorer, Nicolas. 2016. Dura jazyk: gramatika a fylogeneze. Leiden: Brill.
- ^ A b C Nepálská federace domorodých národností (NEFIN) - Dura Archivováno 2007-09-28 na Wayback Machine
externí odkazy
- Poslední z nepálských mluvčích durů BBC zpravodajský příběh