Miénské jazyky - Mienic languages
Mienic | |
---|---|
Yao | |
Etnický původ | některé z Národy Yao |
Zeměpisný rozdělení | Čína, Vietnam, Laos, Thajsko, Spojené státy |
Jazyková klasifikace | Hmong – Mien
|
Pododdělení | |
Glottolog | mien1242[1] |
![]() Miénské jazyky |
The Mienic nebo Jao jazyky mluví Yao lidi z Čína, Vietnam, Laos, a Thajsko.
Některé z Národy Yao mluvit HMongské jazyky (Miao); tito se nazývají Bunu. Malá populace Yao lidí v Jinxiu Yao Autonomous County (金秀瑶 族 自治县) na východě Guangxi mluvit a Tai-Kadai volaný jazyk Lakkia. Ostatní národy Yao mluví různými odrůdami sinitských (čínských) jazyků.
Klasifikace
Mienic je jednou z hlavních poboček Jazyková rodina Hmong – Mien, přičemž druhý je Hmongic.
Ratliff (2010)
Martha Ratliff (2010: 3) navrhl následující klasifikaci:[2]
- Mienic
Strecker (1987)
Strecker 1987,[3] následuje (s přidáním Moxi) Matisoff 2001, navrhl následující, s některými z více odlišných odrůd jako další jazyky:
- Mienic (Yao)
- Biao – Jiao:
- Biao min
- Chao Kong Meng
- Moxi
- Mian – Jin:
- Zaomin: Dzao min
- Biao – Jiao:
Luang-Thongkum (1993)
Luang-Thongkum (1993:170)[4] navrhuje následující klasifikaci pro Mjuenic, navrhovanou větev skládající se z Vzezření, Mun, a Muen (Biao Mon) jazyky. Klasifikace Biao min a Dzao min nejsou řešeny.
- Proto-mjuenic
- Mun
- West Mun (Landian Yao 蓝靛 瑶)
- East Mun (Shanzi Yao 山 子 瑶)
- (Mien-Muen)
- Muen (Ao Yao 坳 瑶)
- Vzezření (Pan Yao 盘 瑶)
- North Mien
- East Mien, West Mien
Mao (2004)
Mao Zongwu (2004) klasifikuje odrůdy mienských jazyků Číny následovně. Datové body studované v Mao (2004) jsou také uvedeny pro každý dialekt.
- Vzezření 勉: 550 000 reproduktorů
- Guangdian 广 滇 dialekt: 400 000 reproduktorů
- Dapingjiang, vesnice Jianxin, městečko Jiangdi, Longsheng County (龙胜 县 江 底 乡 建 新村 大坪 江 屯)
- Vesnice Shinongjiao, městečko Daxiaohe, Guanyang County (灌 阳县 大小 河乡 石 弄 脚 村)
- Xianjiacao, vesnice Liuding, městečko Sanjiao, Jinxiu County (金秀 县 三角 乡 六 定 村 仙家 槽 屯)
- Vesnice Fengle, městečko Panshi, Rongjiang County (榕江 县 盘 石乡丰 乐 村)
- Vesnice Miaozhu, městečko Gongkeng, Ruyuan County (乳源 县 公 坑乡 苗 竹村)
- Vesnice Shuizi'ao, městečko Liangchahe, Jianghua County (江华 县 两 岔河 乡 水 子 坳 村)
- Yanbian village, Shilixiang township, Jinping County (云南省 红河 哈尼族 彝族 自治州 金 平 苗族 瑶族 傣族 自治县 十里 香 乡 百 岩 边 村)[5]
- Xiangnan 湘南 dialekt: 130 000 reproduktorů
- Vesnice Miaoziyuan, městečko Xiangjiang, Jianghua County (湖南 永 州市 江华瑶 族 自治县 湘江 乡 庙 子 源 村)
- Vesnice Ganziyuan, městečko Mianhuaping, Okres Ningyuan (湖南省 永 州市 宁远县 棉花 坪乡 柑子 园村)
- Luoxiang 罗 香 (Ao Biao 坳 标) dialekt: 3 000 reproduktorů
- Luoxiang městečko, Jinxiu County (广西 来宾市 金秀瑶 族 自治县 罗 香 乡 罗 香 村)
- Changping 长 坪 (Biao Man 标 曼) dialekt: 20 000 mluvčích v krajích Mengshan, Pingdong, Zhaoping a Lipu
- Vesnice Dongpingdong, městská čtvrť Changping, Mengshan County (广西壮族自治区 梧州 市 蒙山县 长 坪乡 东坪 垌 村)
- Guangdian 广 滇 dialekt: 400 000 reproduktorů
- Jinmen 金门: 220 000 reproduktorů
- Diangui 滇 桂 dialekt: 166 000 reproduktorů
- Vesnice Xinzhai, městečko Liangzi, Hekou County (云南省 红河 哈尼族 彝族 自治州 河口 瑶族 自治县 梁子 乡 新 寨村)[6]
- Vesnice Nacai, městečko Dulong, Kraj Malipo (云南省 文山 麻栗坡 县 都 龙乡 那 才 村)
- Vesnice Suoshanjiao, městečko Yaoqu, Mengla County (云南省 勐腊县 瑶 区 乡 梭 山脚 村)[7]
- Lanjin černošská čtvrť, Lingyun County (广西壮族自治区 百色 市 凌云县 览 金 乡 览 金 村)
- Xintun, vesnice Jiajiang, městečko Sanjiao, Jinxiu County (广西壮族自治区 来宾市 金秀瑶 族 自治县 三角 乡 甲 江村 新 屯)
- Fanghai 防 海 dialekt: 60 000 reproduktorů
- Městečko Tansan, Fangcheng District (广西壮族自治区 防 城县 十万大山 区 滩 散 乡 滩 散 村)
- Vesnice Xin'an, městečko Daping, Qiongzhong County (海南 省 琼中 黎族 苗族 自治县 大平 乡 新安 村)
- Diangui 滇 桂 dialekt: 166 000 reproduktorů
- Biao min 标 敏: 40 000 reproduktorů
- Dongshan 东山 dialekt: 35 000 reproduktorů
- Shuanglong, vesnice Huanglong, městečko Dongshan, Okres Quanzhou (全州县 东 山乡 黄龙 村 双龙 屯)
- Shikou 石 口 dialekt: 8 000 reproduktorů
- Vesnice Shikou, městečko Sanjiang, Gongcheng County (恭城 县 三江 乡 石 口 村)
- Niuweizhai 牛尾 寨 dialekt: 2 000 reproduktorů
- Vesnice Niuwei, městečko Sanjiang, Gongcheng County (恭城 县 三江 乡 牛尾 村)
- Dongshan 东山 dialekt: 35 000 reproduktorů
- Zao Min 藻 敏: 60 000 reproduktorů
- Daping městyse, Liannan County (连 南县 大 坪乡 大 坪村)
Mienická přednáška s názvem bjau2 mwan2 („Biao Man 标 曼“), týkající se Mien z Changping a Luoxiang, se mluví v Liuchong 六 冲, Qiaoting Township 桥亭 乡, Pingle County 平 乐 县, Guangxi (Tang 1994); další „dialekt Biao Man 标 曼“ se používá v Dongpingdong 东坪 洞 (Tang 1994).[8] V krajích Mengshan, Lipu, Pingle a Zhaoping hovoří asi 10 000 řečníků.
Srovnávací graf slovní zásoby v Mao Zongwu (2004) sestává z následujících jazyků.
- Guangdian Mien (Jiangdi); autonymum: mjen31
- Diangui Kim Mun (Liangzi); autonymum: kjeːm33 mun33
- Dongshan Biao Min; autonymum: bjau31 min31
- Daping Dzao Min; autonymum: dzau53 min53
- Xiangnan Mien (Miaoziyuan); autonymum: mjəŋ31
- Changping Mien (= Biao Mon); autonymum: bjau31 moːn31
- Luoxiang Mien; autonymum: bjau31 mwan31
- Fanghai Kim Mun (Tansan); autonymum: kiːm33 mun33
- Shikou Biao Min (= Chao Kong Meng); autonymum: mɔu31 jɔu55
- Niuweizhai Biao Min (= Moxi); autonymum: mɔ433 ɕi53
Aumann & Sidwell (2004)
Na základě nových údajů Maa (2004) navrhují Aumann & Sidwell (2004) následující klasifikaci mienských jazyků na základě inovací v rhotické souhlásky.[9] Tato klasifikace představuje bipartitní rozdělení Mienic na podskupinu sestávající z Iu Mien a Biao Min a další podskupinu skládající se z Kim Mun a Dzao Min. Luoxiang je seskupen s Kim Munem Changping je seskupen s Dzao Min.
- Proto-Mien
Aumann & Sidwell (2004) považují následující klasifikaci Wang & Maa za nepravděpodobnou, která je založena na vyjádření neznělých sonorantů, běžné plošný prvek.
- Proto-Mien
Taguchi (2012)
Výpočtová fylogenetická studie Yoshihisa Taguchiho (2012) klasifikuje mienické jazyky následovně.[10]
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hsiu (2018)
Hsiu's (2018)[11] výpočetní fylogenetická studie klasifikuje mienické jazyky následovně.
- Mienic
- Zao Min
- Větší Biao min
- Biao Min (Dongshan)
- Biao Min (Guanyang)
- Moyou (Šikou)
- Moxi (Niuweizhai)
- Greater Biao Mon
- Biao Mon (Changping Mien)
- Biao Mwan (Luoxiang Mien) (?)
- Kim Mun
- Iu Mien
Hsiu (2018) uvažuje Changping Mien být ovlivněn Kim Mun vyučuje kvůli geografické blízkosti, i když si zachovává mnoho jedinečných forem, které naznačují, že by měl patřit do vlastní pobočky.
Smíšené jazyky
Některé jazyky mohou být smíšené čínské a mienické (Yao) jazyky, například:
- Různé nížinské jazyky Yao (平地 瑶 话), které jsou neklasifikovanými sinitskými jazyky, například:
- Shaozhou Tuhua, jazyk skript nüshu, je nezařazená paleta Číňanů, kterými mluví etnický Yao. Jeho původ je nejasný, ale mohl začít jako sinicizovaný mienický jazyk.[12]
- Shehua, mluvený většinou v Zhejiang a Fujian
Číslice
Jazyk | Jeden | Dva | Tři | Čtyři | Pět | Šest | Sedm | Osm | Devět | Deset |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Proto-Hmong-Mien | * ʔɨ | * ʔu̯i | * pjɔu | * plei | * prja | * kruk | * dzjuŋH | * jat | * N-ɟuə | * gju̯əp |
Iu Mien | jet12 | i33 | pwo33 | pjei33 | pia33 | tɕu55 | sje13 | ɕet12 | dwo31 | tsjop12 |
Ao Biao (Luoxiang) | jit43 | vi33 | pu33 | pje33 | pla33 | kwo43 | ȵi11 | jat32 | du31 | 32 |
Biao Mon (Changping) | č. 35 | i33 | pu33 | plei33 | pla33 | kju53 | ŋi22 | jaːt21 | du21 | sjəp21 |
Kim Mun | a33 | i35 | 35 | pjei35 | pja35 | kjo35 | 42i42 | jet55 | du33 | 42ap42 |
Biao min | i33 | wəi33 | pau33 | pləi33 | pla33 | klɔ53 | ni42 | hjɛn42 | iu31 | 42an42 |
Chao Kong Meng (Šikou) | ji35 | vi33 | bɔu33 | pli33 | pla53 | klɔ35 | ŋi13 | jæ22 | tɕu55 | tɕæ22 |
Moxi (Niuweizhai) | i33 | wei33 | pəu33 | pɣɯi33 | pɤa33 | kɤɔ55 | 31 | hjɯ53 | du53 | tɕʰwa53 |
Dzao min | a44 | vi42 | bu42 | pɛi42 | pjɛ42 | tɔu44 | ȵi22 | dzat22 | ku53 | sjɛp22 |
Viz také
- Seznam proto-Mienic rekonstrukcí (Wikislovník)
- Hmong-Mien srovnávací seznam slovíček (Wikislovník)
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mienic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Ratliff, Martha. 2010. Historie jazyka Hmong – Mien. Canberra, Austrálie: Pacifická lingvistika.
- ^ Strecker, David. 1987. "Jazyky Hmong-Mien." V Lingvistika tibeto-barmské oblasti, 10, č. 2: 1–11.
- ^ Luang-Thongkum, Theraphan. 1993. Pohled na Proto-Mjuenic (Yao). Monhmérské studie 22:163-230.
- ^ poloha nebyla nalezena na mapě
- ^ http://www.ynszxc.gov.cn/villagePage/vIndex.aspx?departmentid=153644
- ^ http://www.ynszxc.gov.cn/villagePage/vIndex.aspx?departmentid=215068
- ^ Tang Yongliang 唐永亮. 1994. 瑶族 勉 语 六 冲 标 曼 话 语音 特点 和 声调 实验 研究. Minzu Yuwen 1994:5.
- ^ Aumann, Greg a Paul Sidwell. 2004. "Podskupina mienských jazyků: Některá pozorování." V Příspěvky z jedenáctého výročního zasedání lingvistické společnosti pro jihovýchodní Asii, editoval Somsonge Burusphat. Tempe, Arizona, 13-27. Arizonská státní univerzita, program pro studia jihovýchodní Asie.
- ^ Yoshihisa Taguchi [田 口 善 久] (2012). K fylogenezi jazyků Hmong-Mien Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine. Konference v evoluční lingvistice 2012.
- ^ Hsiu, Andrew. 2018. Předběžná klasifikace mienských jazyků.
- ^ Citováno v Chiang (1995) My dva známe scénář, stali jsme se dobrými přáteli, p. 28, poznámka pod čarou 43.
- ^ http://lingweb.eva.mpg.de/numeral/Miao-Yao.htm
- Mao Zongwu [毛宗武]. 2004. Studie mienských dialektů [Yao zu Mian yu fang yan yan jiu 瑤族 勉 语 方言 研究]. Peking: Etnické nakladatelství [民族 出版社].
Další čtení
- Zdroje se seznamy slov mienských jazyků
- Đoàn Thiện Thuật; Mai Ngọc Chừ. 1992. Tiếng Dao. Hà Nội: Nhà xuất bản khoa học xã hội.
- Duan Shanshu [段 善 述]; Mei Yuzhu [梅玉 诸]; Pan Meihua [盘 美 花] (ed). 2013. Yao jazyky Vietnamu [越南 瑶 语]. Peking: Etnické nakladatelství [民族 出版社]. ISBN 9787105128228
- Liu Hongyong [刘鸿勇] (2016). Yuebei Ruyuan Guoshan Yao Mianyu yanjiu [粤北 乳源 过 山 瑶 勉 语 研究]. Peking: Wenhua yishu chubanshe [文化 艺术 出版社].
- Phan Hữu Dật a Hoàng Hoa Toàn. 1998. „Về vấn đề xác minh tên gọi và phân loại các ngành Dao Tuyên Quang.“ V Phan Hữu Dật (ed). Mốt số vấn đề về dân tộc học Việt Nam, str. 483-567. Hà Nội: Nhà xuất bản Đại Học Quốc Gia Hà Nội. [Srovnávací seznam slov 9 dialektů Dao v Provincie Tuyen Quang od p. 524-545]
- Sun Yelin [孙 叶 林] (2013). Xiangnan Yaoyu on Hanyu fangyan de jiechu yu yingxiang yanjiu: yi Hengyang Changning Tashan Yaozuxiang wei ge an 湘南 瑶 语 和 汉语 方言 的 接触 与 影响 研究 —— 以 衡阳 常 宁塔 山 瑶族乡 为 个案.
- Tan Xiaoping [谭晓平]. (2012). Yuyan jiechu yu yuyan yanbian: Xiangnan Yaozu Jiangyong Mianyu ge an yanjiu 语言 接触 与 语言 演变 —— 湘南 瑶族 江永 勉 语 个案 研究. Wuhan: Nakladatelství Huazhong Normal University 华中师范 大学 出版社.
- Zheng Zongze [郑宗泽] (2011). Jianghua Mianyu yanjiu [江华 勉 语 研究]. Peking: Etnické nakladatelství [民族 出版社].