Jazyk A-Hmao - A-Hmao language - Wikipedia
| Jazyk Miao (A-Hmao) | |
|---|---|
| Velké květinové miao | |
| reklama Hmaob lul A-hmaos | |
| Rodilý k | Čína |
| Kraj | Guizhou, Yunnan |
| Etnický původ | A-Hmao |
Rodilí mluvčí | (300 000 citováno 1995)[1] |
Hmong – Mien
| |
| Otruby | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | hmd |
| Glottolog | larg1235[2] |
The Jazyk A-Hmao, také známý jako Velké květinové miao (čínština : 大 花苗) nebo Severovýchod Yunnan Miao (Diandongbei, čínština : 苗语 滇 东北 方言), je Hmongský jazyk mluvený v Číně. Je to jazyk Pollard skript byl určen pro,[3][4] a zobrazuje rozsáhlé tón sandhi.[5] U starší generace je v Pollardu vysoký stupeň gramotnosti.
Standardní psaný jazyk, a to jak v Pollardově, tak v latinském písmu, je jazyk Shíménkǎn (石门坎) vesnice v Weining County.
Klasifikace
Jazyk A-Hmao je pobočkou West Hmongic jazyky, také známé jako Chuanqiandian Miao (川黔 滇 方言: S'-čchuan – Guizhou – Yunnan Miao) a Západní Miao, je hlavní obor Hmongic jazyků Číny a jihovýchodní Asie.
Wang Fushi (1985) seskupil jazyky západního Miao do osmi primárních divizí.[6]
- Chuanqiandian Miao
- Severovýchod Yunnan Miao (Jazyk A-Hmao)
- Guiyang Miao
- Huishui Miao
- Mashan Miao
- Luobohe Miao
- Chong'anjiang Miao
- Pingtang Miao
Dějiny
Miao byl potomkem kmene „Jiuli“ v období Yan Di a Huang Di, „Sanmiao“ v období Yao a Shun. "Jiuli" je kmen, který žil ve středním a dolním toku řeky Žlutá řeka před více než pěti tisíci lety. Poté byl kmen „Jiuli“ poražen u Bitva o Zhuolu vojenská koalice Huang Di a Yan Di. Chiyou, vůdce kmene „Jiuli“, byl chycen a zabit Huang Di. Zbytek kmene „Jiuli“ ustoupil do středního a dolního toku řeky řeka Yangtze a vytvořil kmen „Sanmiao“, zavedenou zemi Sanmiao.
Před čtyřmi tisíci lety Huaxia kmen severu vedený Yao, Shun a Yu bojovali se „Sanmiao“ téměř tisíc let. Nakonec Xiayu porazil zemi „Sanmiao“. Poté, co byli poraženi, byli někteří z „Sanmiao“ vykázáni do „Sanwei“ (hranice současných provincií Shanxi a Gansu ). Poté byli nuceni migrovat na jihovýchod. Po dlouhé době vešli na sever S'-čchuan, severovýchodně od Yunnan a severozápadně od Guizhou. Později přítomnost Západní Miao bylo vyvinuto. Potomek „Sanmiao“, který se nacházel ve středním a dolním toku řeky Yangtze a v oblasti Central Plains, se některé spojily s kmenem Huaxia a další se vyvinuly do toho, čemu se říkalo. “Nanman " v Shang a Zhou Dynastie.
Ti, kteří žili ve středním toku Řeka Han byli nazýváni „Jingchu barbaři“. Později se z vyspělých „barbarů z Jingchu“ postupně vyvinul kmen Chu, který byl vyvinut. Méně vyspělá část pokračovala v imigraci do přilehlé horské oblasti Guizhou, Hunan, Guangxi, S'-čchuan, Hubei a Henane Provincie a staly se předky současného východního a středního Miao.[7]
Geografické rozdělení
Jazyk A-Mao je distribuován v Zhaotong, Kunming, Qujing a Autonomní prefektura Chuxiong Yi na severovýchod od Yunnan Provincie. A také Weining Yi, Hui a Miao autonomous county, Okres Hezhang, Liupanshui, a Autonomní oblast Ziyun Miao a Buyi na západě Guizhou Provincie. Existuje 300 000 rodilých mluvčích.[8] Standardní dialekt je dialekt Shimenkan (石门坎), Weining County (威宁县).
Fonologie
Souhlásky
| Labiální | Alveolární | Retroflex | Postalveolar | Velární | Uvular | Glottal | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | neznělý, | b / p / | d / t / | dl / tl̥ / | dr / ʈ / | g / k / | gh / q / | / ʔ / | ||
| neznělý, | p / pʰ / | t / tʰ / | tl / tl̥ʰ / | tr / ʈʰ / | k / kʰ / | kh / qʰ / | ||||
| vyjádřený | b / b / | d / d / | dl / dl / | dr / ɖ / | g / ɡ / | gh / ɢ / | ||||
| Nasalized Plosive | neznělý, | nb / mp / | nd / nt / | ndl / ntl̥ / | ndr / ɳʈ / | ng / /k / | ngh / ɴq / | |||
| neznělý, | np / mpʰ / | nt / ntʰ / | ntl / ntl̥ʰ / | ntr / ɳʈʰ / | nk / ŋkʰ / | nkh / ɴqʰ / | ||||
| vyjádřený | nb / mb / | nd / nd / | ndl / ndl / | ndr / ɳɖ / | ng / ŋɡ / | ngh / ɴɢ / | ||||
| Složitý | neznělý, | z / ʦ / | zh / ʈʂ / | j / ʨ / | ||||||
| neznělý, | c / ʦʰ / | ch / ʈʂʰ / | q / ʨʰ / | |||||||
| vyjádřený | z / ʣ / | zh / ɖʐ / | j / ʥ / | |||||||
| Nasalized Složitý | neznělý, | nz / nʦ / | nzh / ɳʈʂ / | nj / nʨ / | ||||||
| neznělý, | nc / nʦʰ / | nch / ɳʈʂʰ / | nq / nʨʰ / | |||||||
| vyjádřený | nz / nʣ / | nzh / ɳɖʐ / | nj / nʥ / | |||||||
| Frikativní a | neznělý | f / f / | s / s / | hl / l̥ / | sh / ʂ / | hlr / ɭ̊ / | x / ɕ / | hx / x / | (h / χ /) | h / h / |
| vyjádřený | v / v / | r / z / | l / l / | rh / ʐ / | lr / ɭ / | y / ʑ / | hy / ɣ / | |||
| Nosní | vyjádřený | m / m / | n / n / | nr / ɳ / | ni / n̠ʲ / | ngg / ŋ / | ||||
| neznělý | hm / m̥ / | hn / n̥ / | hni / n̠̥ʲ / | hng / ŋ̊ / | ||||||
| Přibližně | vyjádřený | w / w / | ||||||||
Samohlásky
| a / ɑ / | i / i / |
| e / e / | ia / i̯ɑ / |
| o / o / | io / i̯o / |
| U u/ | iu / i̯u / |
| e / ə / | tj. / i̯e / |
| w / ɯ / | iw / i̯ɯ / |
| ai / ai̯ / | iai / i̯ai̯ / |
| ao / ɑu̯ / | iao / i̯ɑu̯ / |
| ang / ɑɯ̯ / | iang / i̯ɑɯ̯ / |
| eu / œy̯ / | |
| yu / y / |
Tóny
| Tón | Symbol | Hodnota |
|---|---|---|
| 1 | b | ˥˧ 54 |
| 2 | X | ˧˥ 35 |
| 3 | d | ˥ 55 |
| 4 | l | ˩ 11 |
| 5 | t | ˨ 33 |
| 6 | s | ˧˩ 31 |
| 7 | k | ˩ 11 |
| 8 | F | ˧˩ 31 |
- Na základě 8 tónů jazyka A-Hmao jsou ve východní oblasti 4., 6. a 8. tón rozděleny částečně nebo úplně do dvou kategorií. Maximálně to může být až 11 tónů. Podstatná jména a kvantifikátory jsou v zásadě součástí první kategorie a mají vyšší výšku. Ostatní slovní druhy jsou součástí druhé kategorie a mají nižší výšku.
- Jazyk A-Hmao se zobrazuje rozsáhle tón sandhi. Podobně jako u jiných větví západohmongských jazyků se tón sandhi vyskytuje u druhé slabika když je první slabikou vypustitelného slova rovinný tón (1. a 2. tón).[9]
Gramatika
morfologie a slovník
The morfologie tří větví jazyka Hmong je v zásadě stejný. Následující příklady pocházejí z Central Miao.[10] A-Hmao je podobný Hmong, což je izolační jazyk ve kterém nejvíce morfémy jsou monosyllables. Výsledkem je, že slovesa nejsou zjevná skloňovaný. Čas, aspekt, nálada, osoba, číslo, Rod, a případ jsou označeny lexikálně.[11]
Jedno morfémové slovo
1) Jednoslovné jedno-morfémové slovo. (Single-morpheme slova jsou většinou monosyllable v jazyce Hmong)
Příklad:
naxi lidská bytost xed tygr
et strom Wil Já
mongx vy nenx on
hsangb tisíc wangs deset tisíc
netopýr sto lol Přijít
mongl jít; odejít
2) Vícejazyčné jedno morfémové slovo. (V jazyce Hmong existuje malý počet vícejazyčných jedno-morfémových slov. Většinou jsou disyllable a existuje jen velmi málo 3 nebo více slabik.)
A. Aliterační. Příklad:
gangt git pospěš si; rychle qat qat svědivý
hcud hxangd nevolnost
b. Rým samohlásky. Příklad:
Stejný tón:
bal nial dívka box jox běh
bux lux vařící daib ghaib hvězda
dent ent mrak vongs nongs špinavý
Různé tóny:
hsab ngas čistý hsangd dangl v případě
kak liax straka
C. Nealiterační a rým samohlásky. Příklad:
ak wol vrána bil hsaid téměř; téměř
ghob yenl židle
d. Reiterativní slabika. Příklad:
gid gid pomalu seix seix spolu
nangl nangl ještě pořád xangd xangd občas
Složené slovo
1) Koordinace
A. Sloučenina morfému podstatného jména se morfémem podstatného jména. Příklad:
hveb hseid Jazyk haxub khat relativní
nangx bit název niangx hniut stáří
b. Sloučenina morfému slovesa se morfémem slovesa. Příklad:
mládě nul pokárání tid xongt postavit
khab práce lekce
C. Složka adjektivního morfému s adjektivním morfémem. Příklad:
ghongl jangl ohyb khed hxat chudoba
2) Úpravy
A. Morfém podstatného jména modifikující morfém podstatného jména. Příklad:
det diangx svíčka det diux klíč
eb mais slzy gad wangx kukuřice
b. Adjektivní morfém modifikující morfém podstatného jména. Příklad:
špatně strýc mais lul teta
3) Dominující
A. Morfém slovesa ovládající podstatné jméno morfém. Příklad:
dlangd wangb obleč se qet ves zbytek
b. Přídavné morfém dominující podstatné jméno morfém. Příklad:
táta hvib trpělivost hvent ves příjemně cool
mais bil odbornost mais ves unavený
4) Přípony
Většinou jsou předpony a běžně používané předpony jsou ghab-, diub-, hangd-, gid-, jib-, daib-, bod-, xuk-, a tak dále. Ghab- je nejběžněji používaný.
A. Ghab - znamená lidské nebo zvířecí tělo a část, rostlinnou část a věci spojené s rostlinami, přírodní předměty, věci spojené s budovami, nádobím a abstraktními předměty. Příklad:
ghab jid tělo ghab naix ucho
ghab ghaib vykořenit ghab nex list
ghab qangb obývací pokoj ghab sot nakopnout
ghab dliux duše ghabnangs osud
b. Diub- znamená umístění. Příklad:
diub senx provinční hlavní město dioub ghaib na ulici
diub zaid doma
C. Hangd- / khangd- znamená aspekt a směr. Příklad:
hangd nongx hangd nangl aspekt stravování a nošení
hangd nongd tady hangd momgx tam
hangd deis kde
d. Gid - znamená aspekt a směr. Příklad:
gid waix výše gid dab níže
gid gux mimo gid niangs uvnitř
E. Džib - znamená osobu. Příklad:
jib daib dítě výložník hlangb vnouče
výložník špatný muž
F. Daib - znamená osobu a nějakou příbuzenskou terminologii. Příklad:
daib pik dívka daib zazvoní muž, chlapec, manžel
daib nenl strýc
G. Bod - znamená kulatý předmět. Příklad:
bod vib kámen bod ghof jus koleno
bod liul pěst
h. Xuk - znamená nejisté množství.
xuk laix hrstka
Syntax
Syntaxe jazyků Hmong, bez ohledu na typ řeči nebo fráze a rozdělení složek věty a typů vět, jsou v zásadě stejné.[12] Základní slovosled Hmonga je SVO. Uvnitř substantivní fráze předcházejí vlastníci podstatná jména a adjektiva a relativní věty sledují podstatná jména, která modifikují. Podstatné fráze mají tvar jako (přivlastňovací) + (kvantifikátor) + (klasifikátor) + podstatné jméno + (přídavné jméno) + (demonstrativní ).[13] Stejně jako v čínštině, tvorba otázek nezahrnuje změnu slovosledu. U otázek wh- slovo neobsazuje slovo ve větě - počáteční pozice v Hmongu jako v mnoha jiných jazycích. (např. anglická věta „What are you doing?“ will be rendered „you do what“ in Hmong)[10]
Psací systém
A-Hmao je etnická skupina bez vlastního systému psaní. Až do začátku 20. století, misionář Samuel Pollard vynalezl Pollard skript, který vycházel z ozdobných symbolů na jejich oděvu. Během doby bez systému psaní způsob, jakým lidé A-Hmao zaznamenávali svou historii, kromě toho, že procházeli svými starodávnými písněmi, spočíval v tom, že si na oblečení vpletli historii svých minulých vzpomínek. Tyto obrazy se staly historickou pamětí jejich národní konstrukce.[14]
Další čtení
- Li, Hongli 季 红 丽. 2018. Dianbei Dahua Miao Miaoyu gaikuang 滇 北大 花苗 苗语 概况. v Minzu Yuwen 语文 语文 2018 (5): 86-97. [Big Flowery Miao 大 花苗 of Sapushan 洒 普 山, Wulong Village 乌龙 村, Shishan Town 狮山 镇, Wuding County, Yunnan]
Reference
- ^ Jazyk Miao (A-Hmao) na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Diandongbei-Large Flowery Miao“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Smalley, Vang a Yang, 1990. Matka psaní: vznik a vývoj mesiášského písma Hmong
- ^ Duffy, 2007. Psaní z těchto kořenů: gramotnost v Hmong-americké komunitě
- ^ Mortensen, David. 2005. „A-Hmao Echo Reduplication as Evidence for Abstract Phonological Scales“. Výroční zasedání LSA
- ^ 王 辅 世 主编 ， 《苗语 简 志》 ， 民族 出版社 ， 1985 年。
- ^ „关于 苗族 的 调查 报告“. 2013-12-24.
- ^ 王 辅 世 、 毛宗武 （1995） 第 7 页
- ^ （（1993）
- ^ A b 李, 锦 平 (2002). 苗族 语言 与 文化.贵州 民族 学院 学术. str. 44–50.
- ^ Strecker, David a Lopao Vang. Bílá Hmongova gramatika. 1986.
- ^ 李, 锦 平 (2002). 苗族 语言 与 文化.贵州 民族 学院 学术. str. 50.
- ^ Ratliff, Martha (1997). „Hmong – Mien demonstratives and persistence“ (PDF). Mon – Khmer Studies Journal 27: 317–328.
- ^ „写 在 衣服 上 的 历史 - 大 花 苗族 服饰 里 的 故事“. Digitální zdroje Academia Sinica.
externí odkazy
- Základní lexikon A-Hmao (Diandongbei) v globální lexikostatistické databázi
- 283 slovní seznamy slov v dialektu Wuding Jiyi A-Hmao 花苗, vyvolané ve standardní mandarínštině, archivovány s Kaipuleohone. (KG2-003, KG2-019 )