Santa jazyk - Santa language

Ježíši
Ježíši
لھجکءاءل‎
Rodilý kČína
KrajGansu (hlavně Autonomní prefektura Linxia Hui ) a Sin-ťiang (Kazašská autonomní prefektura Ili )[1]
Rodilí mluvčí
200,000 (2007)[2]
Mongolský
  • Shirongolic
    • Ježíši
arabština, latinský
Kódy jazyků
ISO 639-3sce
Glottologdong1285[3]

The Santa jazyk, také známý jako Dongxiang (zjednodušená čínština : 东乡 语; tradiční čínština : 東鄉 語; pchin-jin : Dōngxiāng yǔ), je Mongolský jazyk mluvený Dongxiang lidé v Severozápadní Čína.

Dialekty

Neexistují žádné dialekty v užším slova smyslu, ale tři místní odrůdy (tuyu) lze nalézt: Suonanba (přibližně 50% všech reproduktorů Dongxiang), Wangjiaji (přibližně 30% všech reproduktorů Dongxiang) a Sijiaji (přibližně 20% všech reproduktorů Dongxiang).

Fonologie

S výjimkou omezeného počtu případů neexistuje harmonie samohlásek a harmonická pravidla upravující výslovnost přípon nejsou zdaleka tak přísná jako pravidla mongolštiny.[2]

Souhlásky

Dongxiang má 29 souhlásek:[4]

BilabiálníLabiodentálníAlveolárníRetroflexPalatalVelárníUvularGlottal
Stopprostýptkq
sánípʰtʰkʰqʰ
FrikativníneznělýFsʂɕXh
vyjádřenýʐʁ
Složitýprostýt͡st͡ʂt͡ɕ
sánít͡sʰt͡ʂʰt͡ɕʰ
Nosnímnŋ
Přibližněwlj
Trylekr

Samohlásky

Dongxiang má 7 samohlásek.[4] Na rozdíl od ostatních sousedních mongolských jazyků nemá ani jeden harmonie samohlásek ani rozdíly délka samohlásky.[2]

PředníCentrálníZadní
prostýretroflexnezaokrouhlenýzaoblený
Vysokýiɯu
StředníəɚÓ
Nízkýɑ

Gramatika

Morfologie

Množné označení: Přípona Podmínka -la jakékoli podstatné jméno Příklady ~ oni 'ovce1 eoni-la' ovce '-sla / -sila určité podstatné jméno a zájmeno v' dívce 'o ~ in-sla' dívkách '-pi pouze podstatné jméno označující příbuzné gajieiau bratři „gajieiau-pi“

Případy

Santa / Dongxiang má 6 případů.[5]

FunkcePopisovač
Spojovacígenitiv-akuzativ-ni
Dativdative-locative-benefactive-de
Ablativablativně komparativní-se
Comitativníkomitativní-le ~ -re
Společenskýspolečensko-instrumentální-gh (u) ala
Stíhánílokálně-stíhací-Gun

Syntax

Stejně jako ostatní mongolské jazyky je Dongxiang v zásadě a SOV Jazyk. V Linxii však pod vlivem Mandarinská čínština dialekty mluvené sousedními Hui lidi, věty SVO Byly také pozorovány typy.[6]

Psací systém

Znalosti arabština je mezi Sartou velmi rozšířený, a proto často používají Arabské písmo psát svůj jazyk neformálně (srov Xiao'erjing systém, který používal Hui lidi ); toto však bylo vědci málo prozkoumáno. Od roku 2003, oficiální latinka pro Dongxiang, vyvinutý na základě Monguor abeceda, zůstal v experimentální fázi.[7]

Číslice

ČísliceKlasická mongolštinaDongxiang
1nigenniy
2qoyarghua
3ghurbanghuran
4dorbenjierang
5tabuntawun
6jirghughanjirghun
7dologhandolon
8naimannaiman
9yisunyysun
10arbanharon

Jazyk Tangwang

Hlavní článek: Jazyk Tangwang

V severovýchodní části žije asi 20 000 lidí Dongxiang County, kteří se identifikují jako Dongxiang nebo Hui lidi kteří nemluví Dongxiangem, ale nativně mluví formou ovlivněnou Dongxiangem Mandarinská čínština. Lingvista Mei W. Lee-Smith tomu říká „jazyk Tangwang“ (čínština : 唐 汪 话), na základě jmen dvou největších vesnic (Tangjia a Wangjia, části Tangwangu) Město ) kde se mluví a tvrdí, že je kreolizovaný jazyk.[8]Podle Lee-Smitha jazyk Tangwang používá většinou mandarínská slova a morfémy s gramatikou Dongxiang. Kromě výpůjček Dongxiang má Tangwang také značný počet arabských a perských výpůjček.[8]

Stejně jako standardní mandarínština je i Tangwang tonálním jazykem, ale gramatické částice, které se obvykle vypůjčují z mandarínštiny, ale používají se způsobem, jakým by se v Dongxiangu používaly morfémy Dongxiang, nenesou tóny.[8]

Například zatímco přípona množného čísla Mandarin -muži (们) má jen velmi omezené použití (lze jej použít s osobními zájmeny a některými podstatnými jmény souvisejícími s lidmi), Tangwang ho používá ve tvaru -m, obecně, způsob, jakým by Dongxiang používal jeho množnou příponu -Los Angeles. Mandarínské zájmeno ni (你) lze v Tangwangu použít jako přivlastňovací příponu (ve smyslu „váš“). Na rozdíl od mandarínštiny, ale stejně jako Dongxiang, má Tangwang také gramatické případy (nicméně pouze čtyři z nich, na rozdíl od osmi v Dongxiangu).[8]

Reference

  1. ^ Bao (2006).
  2. ^ A b C Ježíši na Etnolog (18. vydání, 2015)
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Dongxiang“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ A b Field (1997), str. 37.
  5. ^ Janhunen (2003), str. 354.
  6. ^ Bao (2006), 1.1: 东乡 语 的 语序 特点.
  7. ^ Kim (2003), str. 348.
  8. ^ A b C d Lee-Smith, Mei W .; International Council for Philosophy and Humanistic Studies (1996), „The Tangwang language“, Wurm, Stephen A .; Mühlhäusler, Peter; Tyron, Darrell T. (eds.), Atlas jazyků mezikulturní komunikace v Tichomoří, Asii a Americe, svazek 2, část 1. (Svazek 13 časopisů Trendy v lingvistice, Dokumentační řada)., Walter de Gruyter, str. 875–882, ISBN  978-3-11-013417-9

Bibliografie

Další čtení

  • Baker, Craig (duben 2000), Dongxiangský jazyk a lidé (PDF), vyvoláno 2016-02-12
  • Chuluu, Üjiyediin (Chaolu Wu) (listopad 1994), Úvod, gramatika a ukázkové věty pro Dongxiang (PDF)„SINO-PLATONIC, Philadelphia, PA: University of Pennsylvania
  • Jorigt, G .; Stuart, Kevin (1998), „Problémy týkající se mongolského případu“, Středoasijský deník, Harrassowitz Verlag, 42 (1): 110–122, JSTOR  41928140
  • Kim, Stephen S. (2003), „Santa“, Janhunen, Juha (ed.), Mongolské jazyky, Routledge Language Family Series, str. 346–363, ISBN  978-0-203-98791-9
  • Ma, Guozhong (马国忠) (2001), 东乡 语 汉语 词典 [Dongxiang-čínský slovník], Lanzhou: Nakladatelství národností Gansu (甘肃 民族 出版社), ISBN  978-7-5421-0767-1
  • Wei, Li Xue; Stuart, Kevin (1989), „Populace a kultura Mongolů, Tu, Baoan, Dongxiang a Yugu v Gansu“, Mongolská studiaSpolečnost Mongolsko, 12 (Owen Lattimore Memorial Issue): 71–93, JSTOR  43194234

externí odkazy