Yaleova romanizace mandarínštiny - Yale romanization of Mandarin
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Březen 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Čínská romanizace |
---|
Mandarinka |
Wu |
Yue |
Min |
Gan |
Hakko |
Xiang |
Viz také |
The Yaleova romanizace mandarínštiny je systém pro přepis zvuků z Standardní čínština, na základě Mandarinská čínština rozmanitosti mluvené v okolí a kolem Peking.[1] To bylo navrženo v roce 1943 Yale sinolog George Kennedy na kurz vyučující čínštinu americkým vojákům a popularizovaný pokračujícím vývojem tohoto kurzu na Yale.[2][3]Systém aproximoval čínské zvuky pomocí anglických pravopisných konvencí, aby urychlil získávání výslovnosti anglickými mluvčími.[4]
Yaleova romanizace byla široce používána v západních učebnicích až do konce 70. let; ve skutečnosti během výšky Studená válka, použití pchin-jin systém přes Yaleovu romanizaci mimo Čínu byl považován za politické prohlášení nebo ztotožnění s komunistickým čínským režimem.[5] Situace se obrátila, jakmile se vztahy mezi Čínskou lidovou republikou a Západem zlepšily. Komunistická Čína (ČLR) se stala členem Spojené národy v roce 1971 nahrazením nacionalistické Číny (ROC). Do roku 1979 přijala většina světa pchin-jin jako standardní romanizaci čínských zeměpisných jmen. V roce 1982 se pinyin stal ISO Standard; poté zájem o Yale Mandarin rychle poklesl.
Iniciály a finále
Níže uvedené tabulky ukazují Yale Mandarin zastoupení každého z nich Čínský zvuk (tučně) spolu s odpovídajícími IPA fonetický symbol (v hranatých závorkách) a ekvivalentní reprezentace v Zhùyīn Fúhào (bopomofo) a Hanyu Pchin-jin.
Iniciály
V mandarínštině, stop a sdružené souhlásky všichni jsou neznělý, ale ukazují kontrast mezi sání a unaspirated série. Mnohem kritizovaný rys Wade – Giles systému bylo jeho použití apostrofu k indikaci aspirace, jako v slabice t'a v kontrastu s neaspirovanými taOdpovídající Yaleova kouzla, ta a da navrhnout aproximaci aspiračního rozdílu na mluvčí angličtiny, ve kterém (na rozdíl od, řekněme, Románské jazyky ) neznělé souhlásky jako t jsou vyslovovány s výraznou aspirací, když se vyskytnou na začátku slova, ale vyjádřené jako d jsou vyslovovány unaspirated a s oslabeným hlasem v této pozici.[6][4]Podobné konvence byly použity i dříve Gwoyeu Romatzyh systém a novější pchin-jin Systém.
Systém Yale, jako Wade-Giles a Gwoyeu Romatzyh, představuje palatal souhlásky pomocí písmen pro podobné zvuky, ve kterých jsou doplňková distribuce.[7]To je pro mluvčí angličtiny intuitivnější než použití pinyin písmen q a X kde již nenesou své očekávané hodnoty. Například q v pchin-jin se vyslovuje něco jako ch v kuře a je psán jako ch v Yale Romanization. Xi v pchin-jin se vyslovuje něco jako angličtina ona; v Yale je psáno jako syi.
Finále
Jádro | A | ə | ∅ | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Coda | ∅ | i | u | n | ŋ | ∅ | i | u | n | ŋ | ɻ | ||
Mediální | ∅ | A [A] ㄚ A | ai [ai] ㄞ ai | au [au] ㄠ ao | an [an] ㄢ an | ang [aŋ] ㄤ ang | E [ɤ] ㄜ E | ei [ei] ㄟ ei | ou [ou] ㄡ ou | en [ən] ㄣ en | angl [əŋ] ㄥ angl | ehm [aɚ] ㄦ ehm | r / z [ɨ] ㄭ -i |
i | ya [ja] ㄧ ㄚ IA | jo [jau] ㄧ ㄠ iao | yan [jɛn] ㄧ ㄢ ian | jang [jaŋ] ㄧ ㄤ iang | vy [je] ㄧ ㄝ tj | vy [jou] ㄧ ㄡ mj | v [v] ㄧ ㄣ v | ing [v] ㄧ ㄥ ing | i [i] ㄧ i | ||||
u | wa [wa] ㄨ ㄚ ua | wai [wai] ㄨ ㄞ uai | ubývat [wan] ㄨ ㄢ uan | wang [waŋ] ㄨ ㄤ uang | jo [wo] ㄨ ㄛ uo | Wei [wei] ㄨ ㄟ ui | Wun [wən] ㄨ ㄣ un | ung [ʊŋ] ㄨ ㄥ ong | u [u] ㄨ u | ||||
y | ywan [ɥɛn] ㄩ ㄢ üan | ywe [ɥe] ㄩ ㄝ üe | jo [yn] ㄩ ㄣ ün | jung [jʊŋ] ㄩ ㄥ iong | yu [y] ㄩ ü |
Slabiky s slabičné frikativy jsou hláskovány jr (ㄓ zhi), chr (ㄔ chi), shr (ㄕ shi), r (ㄖ ri), dz (ㄗ zi), tsz (ㄘ ci), sz (ㄙ si), což naznačuje přibližnou výslovnost pro anglicky mluvící.[7]V pchin-jin jsou všechny hláskovány -iNapříklad „znalosti“ (知識) je napsána chih-shih ve Wade-Giles a zhishi v pchin-jin, ale v romanizaci Yale je napsáno jr-shr—Jen poslední vyvolá téměř nepřesnou výslovnost od nepřipraveného mluvčího angličtiny.
Tóny
Tón byl označen pomocí diakritiky, jejíž tvar navrhl odpovídající obrys hřiště: A (vysoká úroveň), A (zvyšující se), ǎ (klesající-stoupající) a A (padající).[8]Stejnou metodu přijal i pchin-jin.
Viz také
Reference
- ^ Slovník mluvené čínštiny. War Department Technical Manual TM 30-933. Ministerstvo války. 1945. s. 1, 8. (taky Slovník mluvené čínštiny na Digitální knihovna HathiTrust )
- ^ Tewksbury, M. Gardner (1948). Mluvit čínsky. New Haven, Connecticut: Yale University Press. p. vii.
- ^ Fenn, Henry C .; Tewksbury, M. Gardner (1967). Mluvte mandarínsky. New Haven, Connecticut: Yale University Press. p. xi. ISBN 0-300-00453-2.
- ^ A b Fenn a Tewksbury (1967), str. xii.
- ^ Wiedenhof, Jeroen (Leiden University ) (2004). „Účel a účinek při transkripci mandarínštiny“ (PDF). Sborník mezinárodní konference o čínských studiích 2004 (漢學 研究 國際 學術研討會 論文集). National Yunlin University of Science and Technology. 387–402. ISBN 9860040117. Archivovány od originál (PDF) dne 01.05.2013. Citováno 2009-07-18.
V éře studené války bylo používání tohoto systému mimo Čínu typicky považováno za politické prohlášení nebo záměrné ztotožnění s čínským komunistickým režimem. (p390)
- ^ Chung, Karen Steffen (2016). "Systém romanizace Wade-Giles". V Chan, Sin-wai (ed.). Routledge Encyclopedia of Chinese Language. Routledge. 756–776. ISBN 978-0-415-53970-8. str. 768–769.
- ^ A b Fenn a Tewksbury (1967), str. xiii.
- ^ Fenn a Tewksbury (1967), str. xiv.
externí odkazy
- "Srovnávací tabulka Yale Romanization pro Mandarin s Hanyu Pinyin a Zhuyin Fuhao". Archivovány od originál dne 16. července 2014.