Taivoanský jazyk - Taivoan language - Wikipedia
| Taivoan | |
|---|---|
| Rara ka maka-Taivoan | |
| Výslovnost | [taivu'an] |
| Rodilý k | Tchaj-wan |
| Kraj | Jihozápadní, kolem dnešní doby Tainan, Kao-siung. Také mezi některými migračními komunitami Údolí Huatung. |
| Etnický původ | Taivoan |
| Vyhynulý | konec 19. století; revitalizační hnutí |
Austronesian
| |
| latinský (Sinckanské rukopisy ), Znaky Han (tradiční ) | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-2 | mapa |
| ISO 639-3 | tvx |
| Glottolog | taiv1237[1] |
| Linguasphere | 30-FAA-bb |
 (růžová) Taivoan | |
| Souřadnice: 23 ° 06 'severní šířky 120 ° 27 ′ východní délky / 23,100 ° S 120,450 ° V | |
Taivoan nebo Taivuan, je Formosanský jazyk až do konce 19. století domorodými obyvateli Taivoan lidé z Tchaj-wan. Taivoan býval považován za dialekt Siraya Nyní však více důkazů ukazuje, že by měly být klasifikovány jako samostatné jazyky.[2] Korpusy dříve považovány za Siraya jako Evangelium svatého Matouše a poznámky o vzorci křesťanství přeložené nizozemským lidem do „Siraya“ v 17. století by měly být převážně v Taivoanu.[3]
Od vydání kódu z ledna 2019 SIL International uznal Taivoan jako nezávislý jazyk a přidělil kód tvx.[4]
Klasifikace
Taivoanský jazyk se dříve považoval za dialekt Siraya. Více důkazů však ukázalo, že patří k nezávislému jazyku, kterým mluví Taivoan lidé.
Listinné důkazy
V „De Dagregisters van het Kasteel Zeelandia“ napsaném nizozemskými kolonizátory v letech 1629-1662 bylo jasně řečeno, že když by Nizozemci chtěli mluvit s náčelníkem Cannacannavo (Kanakanavu ), museli překládat z holandský do Sinckanu (Siraya), ze Sinckanu do Tarroequan (možná a Paiwan nebo a Rukai jazyk), z Tarroequanu do Taivoanu a z Taivoanu do Cannacannavo[5][6].
„...... in Cannacannavo: Aloelavaos tot welcken de vertolckinge in Sinccans, Tarrocquans en Tevorangs geschiede, weder voor een jaer aengenomen“ - „De Dagregisters van het Kasteel Zeelandia“, s. 6-8
Jazykové důkazy
Srovnání číslic Siraya, Taivoan (dialekt Tevorangh) a Makatao (dialekt Kanapo) s Proto Austronesian jazyk ukázat rozdíl mezi třemi austronézskými jazyky na jihozápadě Tchaj-wanu na počátku 20. století[7][8]:
| Pánev | Proto-Siraya | Siraya | Taivoan | Makatao | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| UM | Evangelium | Kongana | Tevorangh | Siaurie | Východní | Kanapo | Bankim | |||
| 1 | *jako | * saat | sa-sat | saat | sasaat | caha ' | sa'a | kakao | na-saad | saat |
| 2 | * duSa | * ðusa | sa-soa | ruha | duha | ruha | zua | Raruha | ra-ruha | laluha |
| 3 | * telu | * turu | tu-turo | turo | turu | toho | také | tetování | ra-ruma | taturu |
| 4 | * Sepat | * səpat | pa-xpat | xpat | tapat | paha ' | sipat, gasipat | tapat | ra-sipat | hapat |
| 5 | * lima | * rǐma | ri-rima | rima | tu-rima | hima | rima, urima | tarima | ra-lima | lalima |
| 6 | * klystýr | * nəm | ni-nam | nnum | tu-číslo | lom | rumu, urumu | tanum | ra-hurum | anum |
| 7 | * pitu | * pitu | pi-pito | pito | pitu | kito | pitoo, upitoo | tyausen | ra-pito | papitu |
| 8 | --- * walu | * kuixpa --- | kuxipat --- | kuixpa --- | pipa --- | kipa ' --- | --- waru, uwaru | rapako | --- ra-haru | tuda |
| 9 | --- * Siwa | * ma-tuda --- | matuda --- | matuda --- | kuda --- | matuha --- | --- hsiya | ravasen | --- ra-siwa | --- |
| 10 | --- | * -ki tian | keteang | Kitian | keteng | kaipien | --- | kaiten | ra-kaitian | saatitin |
V roce 2009, Li (2009) dále prokázal vztah mezi třemi jazyky na základě nejnovějších lingvistických pozorování níže:
| Pánev | Siraya | Taivoan | Makatao | |
|---|---|---|---|---|
| Změna zvuku (1) | * l | r | Ø ~ h | r |
| Změna zvuku (2) | * N | l | l | n |
| Změna zvuku (3) | * D, * d | s | r, d | r, d |
| Změna zvuku (4) | * k * S. | -k- -G- | Ó Ó | -k- ---- |
| Morfologická změna (postačuje pro budoucí čas) | -ali | -ah | -ani |
Některé příklady zahrnují:[7][9]
| Pánev | Siraya | Taivoan | Makatao | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Změna zvuku (1) | * telu | turu | toho | toru | tři |
| * lima | rima | hima | rima | pět, ruka | |
| * zalan | darang | La'an | Raran | silnice | |
| * Caŋila | tangira | tangiya | tangira | ucho | |
| * bulaN | vural | buan | Buran | měsíc | |
| * luCuŋ | rutong | utung | roton | opice | |
| ruvog | uvok, huvok | Ruvok | vařená rýže | ||
| karotkot | kau | akuwan | řeka | ||
| mirung | mi'un'un | Mirun | sedět | ||
| meisisang | maiyan | mairang | velký | ||
| mururau | mo'owao, mowaowao | ----- | zpívat | ||
| Změna zvuku (2) | * ma-puNi | mapuli | mapuri | mapuni | bílý |
| Tawil | tawin | tawin | rok | ||
| maliko | maniku | maneku | spát, lehnout si | ||
| maling | Manung | bimalong | sen | ||
| * qaNiCu | litu | Anito | ngitu | duch | |
| paila | paila | bolest | Koupit | ||
| ko | kuri, kuli | koni | Já | ||
| Změna zvuku (3) | * Daya | saya | Daya | Raya | východní |
| * DaNum | salom | rarum | ralum | voda | |
| * lahud | Raus | Raur | ragut, alut | Západ | |
| sapal | rapan, hyapan | tikat | noha | ||
| pusux | purux | ----- | země | ||
| sa | ra, da | ra, da | a | ||
| kising | kilin | kilin | lžíce | ||
| hiso | ahoj | ----- | -li | ||
| Změna zvuku (4) | * kaka | kaka | aka | aka | starší sourozenci |
| ligig | li'ih | ni'i | písek | ||
| matagi-vohak | mata'i-vohak | ----- | litovat | ||
| akusey | kasay | asey | nemít | ||
| Tarokay | Taroay | Tarawey | (osobní jméno) |
Na základě objevu se Li pokusil o dva klasifikační stromy:[3]
1. Strom založený na počtu fonologických inovací
- Sirayaic
- Taivoan
- Siraya – Makatao
- Siraya
- Makatao
2. Strom založený na relativní chronologii zvukových změn
- Sirayaic
- Siraya
- Taivoan – Makatao
- Taivoan
- Makatao
Li (2009) považuje druhý strom (ten, který obsahuje skupinu Taivoan – Makatao) za poněkud pravděpodobnější.
Kritika proti slavnému Candidiovi tvrzení
Od té doby někteří učenci považovali Taivoan za nářeční podskupinu Siraya George Candidius zahrnoval „Tefurang“ v osmi vesnicích Siraya, o nichž tvrdil, že všechny mají „stejné způsoby, zvyky a náboženství a mluví stejným jazykem“.[10] Nicméně americký lingvista Raleigh Ferrell přezkoumá nizozemské materiály a prohlásí: „Zdá se, že Tevorangové byli zřetelnou etnolingvistickou skupinou, která se od jazyka Siraya výrazně lišila jazykem i kulturou.“ Ferrell zmiňuje, že vzhledem k tomu, že Candidius tvrdil, že dobře znal osm předpokládaných vesnic Siraya včetně Tevorangu, je extrémně pochybné, že někdy skutečně navštívil druhou: „je téměř jisté, že v každém případě nenavštívil Tevorang, když svůj slavný účet napsal v roce 1628. Zdá se, že první holandská návštěva Tevorangu byla v lednu 1636 [...] "[2]
Lee (2015) to považuje, když byl Siraya lingua franca mezi nejméně osmi domorodými komunitami v jihozápadní tchajwanské pláni, Taivoan lidé od Tevorangha, u kterého bylo prokázáno, že má svůj vlastní jazyk v „De Dagregisters van het Kasteel Zeelandia“, možná ještě bude potřebovat překladatelskou službu od Wanli, sousedské komunity, která sdílela společné lovecké pole a také vojenské spojenectví s Tevorangh[6].
Li ve svém „The Lingue Franche in Taiwan“ uvedl, Siraya uplatnil svůj vliv na sousední jazyky na jihozápadních pláních na Tchaj-wanu, včetně Taivoanu na východě a Makatao na jih v 17. století a stal se lingua franca v celé oblasti.[11]
Fonologie
Toto je fonologie jazyka:[12]
Samohlásky
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřít | i, y / i / | U u/ | |
| Střední | e / e / | e / ə / | |
| Otevřeno | a / a / | o / o / |
Souhlásky
| Bilabiální | Zubní | Alveolární | Palatal | Velární | Glottal | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Stop | p / p / b / b / | t / t / d / d / | k / k / g / g / | '/ ʔ / | ||
| Frikativní | f / f / v / v / | s / s / z / z / | x / x / | h / h / | ||
| Sykavý | c / t͡s / ts / t͡sʰ / | |||||
| Nosní | m / m / | n / n / | ng / ŋ | |||
| Trylek | r / r / | |||||
| Laterální přibližný | l / l / | |||||
| Přibližně | w / w / | r / j / |
Je pravděpodobné, že v Taivoanu ze 17. a 19. století nebyly žádné / g /, / ts / a / tsʰ /, ačkoli tvrdí Adelaar C předchozí i nebo y být sykavý nebo spřízněný[13] a tak může být / ts / nebo / ʃ /. Tyto tři zvuky se však objevily po 20. století, zejména v dialektu Tevorangh v Siaolin, Alikuan, a Dazhuang, a také v některých slovech v Vogavon dialektu v Lakku, například[14][15]:
- /G/: agang /A'Gaŋ (krab), ahagang /Aha'Gaŋ / nebo agaga'/ aGA'Ga? / (červená), gupi /Gu'pi / (Jasminum nervosum Lour.), Anag / a'naG/ (Taivoanský nejvyšší rodový duch), kogitanta agisen / koGto neníGi'sən / (taivoanský obřadní nástroj k uctívání Nejvyšších předků duchů), magun / ma 'Gun / (studený) a agicin /AGje to / nebo AGisen / agisən / (bambusová rybářská pasti).
- / t͡s /: icikang / it͡si'kaŋ / (ryba), vawciw / vaw 't͡siw / (Hibiscus taiwanensis Hu), cawla /t͡saw'la / (Lysimachia capillipes Hemsl.), ciwla /t͡sjá / (Clausena Excavata Burm. f.) a agicin /AGit͡sin / (bambusová rybářská pasti). Zvuk se také jasně objevuje na nahrávce typické taivoanské slavnostní písně „Kalawahe“, kterou zpívá Taivoan v Lakku který patří k vogavonskému dialektu[16].
Digraf ts zaznamenané na počátku 20. století může představovat / t͡sʰ / nebo / t͡s /:
- / t͡sʰ / nebo / t͡s /: matsa (dveře, brána), tabutsuk (kopí), tsakitsak (šipka), matsihaha (k smíchu), tsukun (loket), atsipi (chodidlo), tsau (pes). Pouze jedno slovo je doloženo ve vogavonském dialektu v Lakku: katsui (kalhoty, kalhoty)[7].
Nějaký učenec v Formosan jazyky naznačují, že není pravděpodobné, že / t͡sʰ / a / t͡s / se objeví v jazyce Formosan současně, a proto ts může dobře představovat / t͡s / as C nemá, / t͡sʰ /.
Stres
Je těžké zjistit skutečný stresující systém Taivoanu v 17. až 19. století, protože je to spící jazyk téměř sto let. Jelikož však téměř všechna existující taivoanská slova, ale číslice vyslovovaná staršími, spadají na poslední slabiku, existuje tendence zdůrazňovat poslední slabiku v moderní Taivoan pro jazykovou revitalizaci a vzdělávání ve srovnání s moderními Siraya že předposlední slabika je zdůrazněna.
Gramatika
Zájmena
Taivoanská osobní zájmena jsou uvedena níže se všemi slovy, aniž by byla v korpusech ve 20. století doložena hvězdička:
| Typ zájmena | Nezávislý | Jmenovaný | Genitiv | Šikmý |
|---|---|---|---|---|
| 1 s | iau | kuri | -ku | iyaw-an |
| 2 s | imhu | ko | -ho | imhu-an |
| 3 s | * teni | * ta teni | -cín | * tini-an |
| 1p.i | * imita | kita | * - (m) ita | * imita-n |
| 1p.e | * imian | * kame | * - (m) ian | * imian-an |
| 2 s | imomi | kamo, kama | * - (m) omi | imomi-an |
| 3p | * naini | * ta naini | -Nin | * naini-an |
Číslice
Taivoan má desítkovou číselnou soustavu takto:[7][13]
| 1 | tsaha ' | 11 | saka |
| 2 | ruha | 12 | bazun |
| 3 | toho | 13 | kuzun |
| 4 | paha ' | 14 | langlang |
| 5 | hima | 15 | linta |
| 6 | lom | 16 | takuba |
| 7 | kito | 17 | kasin |
| 8 | kipa ' | 18 | kumsim |
| 9 | matuha | 19 | tabatak |
| 10 | kaipien | 20 | kaitian |
| Příklady vyšších číslic | |||
|---|---|---|---|
| 30 | tu-tuhu kaipien | ||
| 60 | lo-lom kaipien | ||
| 99 | matuha kaipien ab ki matuha | ||
| 100 | ka'atuxan | ||
| 4,000 | paha 'katununan | ||
| 5,000 | hima katununan | ||
Příklady
Slova a fráze
Někteří lidé Taivoan ve vzdálených komunitách mají rádi Siaolin, Alikuan, Laolong, Fangliao, a Dazhuang, zejména starší, dodnes používají některá taivánská slova, například miunun "vítejte" (původně "prosím, usaďte se"), Mahanru (v Siaolin, Alikuan), makahanru (v Laolongu) „děkuji“, „sbohem“ (původně „krásný“), tapakua "Počkej chvíli".[14]
Písně
Bylo nahráno mnoho taivoanských písní a některé slavnostní písně jako „Kalawahe“ a „Taboro“ se stále zpívají během každého nočního obřadu každý rok. Některé příklady jsou:
Kalawahe (nebo „Píseň ze svatyně“)[17]
- Wa-he. Manie, on mahanru e, on kalawahe, wa-he.
- Talaloma e, on talaloma e, on kalawahe, wa-he.
- Tamaku e, on tamaku e, on kalawahe, wa-he.
- Saviki e, on saviki e, on kalawahe, wa-he.
- Rarom on, on rarom on, on kalawahe, wa-he.
Panga (neboli „píseň nabídek“)
- Ho i he, rarom mahanru ho i he, rarom taipanga ho i he.
- Ho i he, hahu mahanru ho i he, hahu taipanga ho i he.
- Ho i he, hana mahanru ho i he, hana taipanga ho i he.
- Ho i he, saviki mahanru ho i he, saviki taipanga ho i he.
- Ho i he, iruku mahanru ho i he, tuku taipanga ho i he.
Viz také
Poznámky
- ^ Na základě slovníku Siraya nalezeného v Utrechtském rukopisu napsaném v 17. století.
- ^ Na základě slovníku Siraya nalezeného v evangeliu svatého Matouše napsaného v 17. století.
- ^ Na začátku 20. století ověřen v komunitě Siraya v Konganě.
- ^ Osvědčeno mezi komunitami Tevorangh-Taivoan, včetně Siaolin, Alikuan, a Kahsianpoo, na počátku 20. století.
- ^ Atestováno hlavně v Suannsamně.
- ^ Atestováno hlavně v Dazhuangu.
- ^ Na počátku 20. století atestován v Makatao v komunitě Kanapo.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Taivoan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Ferrell, Raleigh (1971). „Domorodé národy jihozápadních tchajwanských plání“. Bulletin Ústavu etnologie. 32: 217–235.
- ^ A b Li, Paul Jen-kuei (2009). "Jazykové rozdíly mezi Sirayou, Taivuan a Makatau". V Adelaar, A; Pawley, A (eds.). Austronéská historická lingvistika a dějiny kultury: slavnostní bod pro Roberta Blusta. Canberra: Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University. ISBN 9780858836013.
- ^ "Dokumentace identifikátoru 639: tvx". SIL International. 2019-01-25. Citováno 2019-01-29.
- ^ De dagregisters van het kasteel Zeelandia, Taiwan: 1629-1662. ʼS-Gravenhage: M. Nijhoff. 1986.
- ^ A b Lee, Jui-Yuan (2015). Od jednotlivce ke skupině: Formace Sideia v 17. století. Katedra historie: Národní univerzita Cheng Kung.
- ^ A b C d Tsuchida, Shigeru; Yamada, Yukihiro; Moriguchi, Tsunekazu (1991). Lingvistické materiály formalizovaných sinicizovaných populací I: Siraya a Basai. Tokio: Ústav jazykovědy na Tokijské univerzitě.
- ^ Blust, Robert; Trussel, Stephen (12.05.2018). „Austronesian Comparative Dictionary, web edition“. trussel2.com. Citováno 2018-05-26.
- ^ Murakami, Naojirô (1933). „Sinkanské rukopisy“, Monografie Fakulty literatury a politiky, Taihoku Imperial University, sv. 2, č. 1. Formosa: Taihoku Imperial University.
- ^ Campbell, William (1903). Formosa under the Dutch: Described from Contemporary Records. Londýn: Kegan Paul. str.9.
- ^ Paul Jen-kuei, Li (2011). Wurm, Stephen A .; Mühlhäusler, Peter; Tryon, Darrell T. (eds.). „The Lingue Franche na Tchaj-wanu“. Atlas jazyků mezikulturní komunikace v Pacifiku, Asii a Americe. De Gruyter Mouton.
- ^ Alexander, Adelaar (2014). Rekonstrukce fonologického a pravopisného systému. Studium jazyků Siraya a semináře o obrození.
- ^ A b Adelaar, Alexander (2011). Siraya. Získání fonologie, gramatiky a lexikonu spícího jazyka Formosan. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 34. ISBN 9783110252958.
- ^ A b 種 大 小林 村 的 記憶: 大 武 壠 民族 植物 暨 部落 傳承 400 年 人文 誌 (400letá vzpomínka na Xiaolin Taivoan: jejich botanika, jejich historie a jejich lidé). Město Kaohsiung: 高雄市 杉林 區 日光 小林 社區 發展 協會 (Sunrise Xiaolin Community Development Association). 2017. ISBN 978-986-95852-0-0.
- ^ 張, 振 岳 (2010). 大 庄 平埔 西拉雅 族 文物 圖 說 與 民俗 植物 圖 誌 (Ilustrace kulturních památek a etnobotaniky Pingpu Siraya v Dazhuangu). Hualien: Kancelář pro kulturní záležitosti v okrese Hualien. s. 8–14. ISBN 978-986-02-5684-0.
- ^ „高雄 縣 大 武 壟 群 牽 戲 --- Kalawahe (加拉瓦 嘿) 六 龜 興 隆潘 安然 領唱 / 王樹 花 答 唱“. Youtube. 2012-12-23. Citováno 2018-05-30.
- ^ Taneční divadlo Taivoan (2015). 歡喜 來 牽 戲 (Pojďme tančit kulatý tanec). Kaohsiung: Taneční divadlo Taivoan.