Wa jazyk - Wa language

„Jazyk syna“ přeadresuje tady. Koncept jazyků pocházejících z jejich rodových forem viz Dcera jazyk.
Wa
Va, Vo, Awa
KrajBarma, Čína, Laos, Thajsko
Etnický původWa
Rodilí mluvčí
900,000 (2000–2008)[1]
Kódy jazyků
ISO 639-3Různě:
prk - Parauk
wbm - Vo
vwa - Awa
Glottologwaaa1245[2]

Wa (Va) je Austroasiatický jazyk mluvený Wa lidi z Myanmar a Čína. Existují tři odlišné varianty, někdy považované za samostatné jazyky; jejich jména v Etnolog jsou Paraukvětšinový a standardní formulář; Vo (Zhenkang Wa, 40 000 reproduktorů) a Awa (100 000 reproduktorů), i když lze volat všechny Wa, Awa, Va, Vo. David Bradley (1994) odhaduje, že existuje celkem 820 000 reproduktorů Wa.

Distribuce a varianty

Gerard Diffloth označuje geografickou oblast Wa jako "Wa koridor", který leží mezi Salween a Řeky Mekong. Podle Difflotha varianty zahrnují South Wa, „Bible Wa“ a Kawa (čínská Wa).

Christian Wa pravděpodobně podporuje používání Standard Wa, protože jejich Bible je založena na standardní verzi Wa, která je zase založena na variantě mluvené v Bang Wai, 150 mil severně od Kengtung (Watkins 2002). Bang Wai leží v oblasti Northern Stát Šan, Barma, blízko čínské hranice, kde Cangyuan County je umístěn.

Některé dialekty Wa zachovávají koncovku - / s /. Zahrnují varianty mluvené v Meung Yang a Okres Ximeng (například variace na Zhongke 中 课, Masan 马 散, Okres Ximeng což dokumentovali Zhou & Yan (1984)) (Watkins 2002: 8).

Barma

David Bradley (1994) odhaduje, že je zde celkem asi 500 000 reproduktorů Wa Barma.

Uvnitř je umístěn také malý počet Wa reproduktorů Taunggyi, Mandalay a Yangon.

Čína

Systém psaní PRC pro Wa je založen na variantě Wa v Aishuai, Cangyuan County, Yunnan.

David Bradley (1994) odhaduje, že v Číně je 322 000 reproduktorů Wa. V Číně Wa lidi žijí v (Watkins 2002):

Uvnitř je umístěn také malý počet Wa reproduktorů Kunming a v různých částech Yunnan.

Tři dialekty Wa (a jejich příslušné subdialekty) podle Zhou a kol. (2004) jsou:[3]

  • 1. Baraoke 巴 饶 克: ~ 250 000 reproduktorů; autonymum: pa̠ rauk, pa̠ ɣaɯk
    • Aishi 艾 师 subdialect: 218 000 reproduktorů
      • Cangyuan County: Yanshi 岩 师, Tuanjie 团结, Mengsheng 勐 省, Nuoliang 糯 良, Danjia 单 甲, Mengjiao 勐 角, Menglai 勐 来, Yonghe 永和
      • Shuangjiang County: Shahe 沙河, Mengmeng 勐 勐, Nanlang 南 榔
      • Gengma County: Sipaishan 四 排 山, Gengyi 耿 宜, Hepai 贺 派, Mengjian 勐 简, Mengding 孟 定, Furong 付 荣
      • Lancang County: Donghe 东河, Wendong 文 东, Shangyun 上 允, Xuelin 雪林
    • Banhong 班 洪 subdialect: 35 000 reproduktorů
    • Dazhai 大寨 subdialect: 3 000 reproduktorů
  • 2. Awa (Ava) 阿 佤: ~ 100 000 reproduktorů; autonymum: ɤʔa vɤʔ
    • Masan 马 散 subdialect: 60 000 reproduktorů
      • Okres Ximeng: Mowo 莫 窝, Xinchang 新 厂, Zhongke 中 课, Mengsuo 勐 梭, Yuesong 岳 宋, Wenggake 翁 戛 科, části Lisuo 力 所
    • Awalai 阿 佤 来 subdialect: 3 000 reproduktorů
    • Damangnuo 大 芒 糯 subdialect: 30 000 reproduktorů
    • Xiyun 细 允 subdialect: 5 000 reproduktorů
  • 3. Wa 佤: ~ 40 000 reproduktorů; autonymum: vaʔ

Jackson Sun (2018a)[5] uvádí dialekty Awa a jejich alternativní názvy následovně.

  • Masan 馬 散 (Lavia; Ravia; Avë; Avo; atd.). Ne (2018b)[6] dokumentuje řadu Lavïa [la-vɨɒʔ] vesničky Banzhe 班 哲 (pa-cʰək), město Mengka 勐 卡 (məŋkʰa) v Okres Ximeng, Provincie Yunnan. Lavïa z Banzhe není tonální a seskvizlabická.
  • Awalai 阿 佤 來 (Avëloy)
  • Damangnuo 大 芒 糯 (Vo)
  • Xiyun 細 允 (Va [vàʔ]). Ne (2018a)[5] dokumentuje Va odrůdu Yingla 英 臘 (zoŋráʔ) Village, Wenggake 翁 嘎科 Township, Ximeng 西 盟 County, Pu'er 普洱 City, Yunnan Province. Va of Yingla je monosyllabic má 3 tóny, které jsou vysoké, střední a nízké. Sun (2018a) konstatuje, že odrůdy Va Yingla a sousedních vesnic ve Wenggake 翁 戛 科 Township of Okres Ximeng patří do stejného dialektu jako odrůdy, které se mluví dál ve městech Donghui 东 回 a Nuofu 糯 福, Lancang County.

Dai exonym pro Wa Yongde, Zhenkang a Nanla 南 腊 je Los Angeles. V Sipsongpanna jim Dai říkají va11, va11 dip˥ („Raw Va“ 生 佤), va11 ʔău55 ho55 ("Head-účetní Wa" 拿 头 佤), va11 sə55 să55 na53 („Náboženské Wa“ 信教 佤). V okresech Ximeng a Menglian je autonymum Wa xa31 va53zatímco v krajích Cangyuan a Gengma je xa31 va53 lɒi53 (Zhou a kol. 2004: 2).

Yan & Zhou (2012: 138)[7] vyjmenujte následující jména pro Wa v různých krajích.

  • pa̠ rauk, pa̠ɣaɯk (巴 饶 克): v okresech Lancang, Gengma, Shuangjiang, Lancang; exonyma: Small Kawa 小 卡瓦, Kawa 卡瓦, Cooked Ka 熟 卡, Lajia 腊 家
  • vaʔ (佤): v okresech Zhenkang a Yongde; exonyma: Benren 本人
  • vɔʔ (斡), ɤʔa vɤʔ (阿 卫), rɤ viaʔ (日 佤): v Ximeng a Menglian kraje; exonyma: Big Kawa 大 卡瓦, Raw Ka 生 卡, Wild Ka 野 卡
  • xa31 va53 lɒi53 (卡瓦 来): v okresech Cangyuan a Gengma; také zvaný va53 (瓦)

Jazyk známý jako Bujiao 补角 (autonymum: Puga 仆 嘎) v Mengla County byl zmíněn v Yunnan (1960)[8] Bujiao byly klasifikovány jako etnické Bulang a mělo populaci 212 v roce 1960.

The Kela 克拉 (Dai exonym: Kala 卡拉; populace: 393 lidí) žije v okrese 3 三 区 Tengchong County 腾冲 县, Yunnan (You 2013: 359).[9] Kela mluvila různými Wa, ale nyní mluví pouze čínsky. Kela se také označují jako Wama 佤 妈.[8]

Thajsko

Wa také v posledních několika desetiletích migrovali do Thajska, zejména z Barmy. V Thajsku je asi 10 000 reproduktorů Wa. Vesnice Wa lze nalézt v (Watkins 2002: 6):

Fonologie

Standardní Wa je jazyk, který není tonální. V některých dialektech se však vyvinul tón. Existuje korespondence mezi tóny v tonálních dialektech a napjatostí v netónových dialektech.[10]

Ve Wa existuje 44 fonémů;[11] 35 souhlásek[12] a 9 samohlásek. Všechny tyto samohlásky mohou být napjaté nebo laxní. Tenseness je phonemic rys v slabikách s unaspirated iniciálami.[10]

Samohlásky

Fonémy samohlásek
PředníZadní
nezaokrouhlenýzaoblený
Zavřítiɯu
ZblízkaEɤÓ
Open-midɛɔ
OtevřenoA

Existuje 15 dvojhlásek: iu, ɯi, ui, ia, ɤi, ua, ei, ou, oi ~ ɔi, ai, aɯ, au a 2 triphthongs: iau, uai. Obecná slabičná struktura Wa je C (C) (V) V (V) (C). Pouze několik slov má nulové iniciály.[10]

Souhlásky

Souhláskové fonémy
LabiálníAlveolárníPalatalVelárníGlottal
Nosníprostýmnɲŋ
sánímʱnʱɲʱŋʱ
StopneznělýprostýptCkʔ
sánípʰtʰCkʰ
přednastavenévyjádřenýᵐb.Dᶮɟᵑɡ
sáníᵐbʱⁿdʱᶮɟʱᵑɡʱ
Frikativníprostýprotis
sáníprotih
Přibližněprostýlj
sánílʱjʱ
Trylekprostýr
sánírʱ

Skript

Wa, psaní a kulturní symboly na tričku

Jazyk Wa dříve neměl žádný skript a některé z mála Wa, které byly gramotné, byly použity čínské postavy, zatímco ostatní používali Šanský jazyk a jeho scénář. křesťan misijní práce mezi Wa začala na počátku 20. století nejprve v barmských a později v čínských oblastech Wa. Vedl ji William Marcus Young z Nebraska. První transkripci jazyka Wa vymysleli Young a Sara Yaw Shu Chin (Joshua) v roce 1931 za účelem překlad Bible. Tato první Wa abeceda byla založena na Latinské písmo a vůbec první publikace byla kompilací Wa hymny v roce 1933,[13] Wa Nový zákon byla dokončena v roce 1938. Tento přepis, známý jako Biblický pravopis, je známý jako lǎowǎwén 老 佤 文 starý Wa pravopis v čínštině a nyní se používá hlavně v barmských oblastech Wa a mezi Wa v Thajsku prostřednictvím materiálů publikovaných společností Wa Welfare Society (Cub Yuh Bwan Ka son Vax, Cub Pa Yuh Phuk Lai Vax, Phuk Lai Hak Tiex Vax) v Chiang Mai.[14]

V roce 1956 se přepis přizpůsobil novému pchin-jin romanizace, známý jako nový Wa pravopis„Čínský pravopis“ nebo „čínský pravopis“ byl vyvinut pro obyvatele Wa v Číně. Jeho publikace, šířené hlavně prostřednictvím Yunnanské administrativy, se však ještě musí dostat k širší veřejnosti mimo akademické pracovníky. Tento přepis, který původně obsahoval i pár dopisů Písmo cyrilice, byl také od té doby revidován. Navzdory revizím jsou čínský i biblický pravopis stále poznamenány nesrovnalostmi.[15]

Nedávno byl přijat revidovaný biblický pravopis, který přebírá některé prvky z čínského pravopisu Wa State Wa pravopis nebo "oficiální Wa pravopis" ústředními orgány EU Wa State v Pangkham které zveřejnily řadu primerů s cílem zlepšit gramotnost Státní armáda Spojených Wa vojsko. Také po roce 2000 Wa lidé v sociálních sítích, jako je Facebook, stejně jako skladatelé Wa v karaoke texty písní Wa, použijte tento myanmarský (revidovaný biblický) pravopis v jeho hlavních variantách.[16]

Wa biblický pravopis[11]
WBOIPAWBOIPAWBOIPAWBOIPAWBOIPAWBOIPA
p[p]bh[ᵐbʱ]nh[nʰ]rh[rʰ]Ó[Ó]E[ei]
p[pʰ]d[ⁿd]ny[ɲ]y[j]tj[ɛ]Ó[ou]
t[t]dh[ⁿdʱ]nyh[ɲʰ]jo[jʰ]aw[ɔ]oi, oe, my[oi ~ ɔi]
th[tʰ]j[ᶮɟ]ng[ŋ]l[l]A[A]ai[ai]
C[C]jh[ᶮɟʱ]ngh[ŋʰ]lh[lʰ]mj[iu]au[aɯ]
ch[C]G[ᵑg]s[s]i[i]eei, ui[ɯi]au, ao[au]
k[k]gh[ᵑgʱ]h[h]ee[ɯ]ui, wi[ui]iao[iau]
kh[kʰ]m[m]proti[proti]u[u]IA[IA]oe[uai]
X[ʔ]mh[mʰ]vh, f[proti]E[E]eue[ɤi]
b[ᵐb]n[n]r[r]eu[ɤ]ua, wa[ua]

Viz také

Reference

  1. ^ Parauk na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Vo na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Awa na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Nuclear Waic“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Zhou Zhizhi [周 植 志], Yan Qixiang [颜 其 香], Chen Guoqing [陈国庆]. 2004. Studie Wa dialektů [佤 语 方言 硏 究]. Peking: Etnické nakladatelství.
  4. ^ 澜沧 拉祜族 自治县 东 回 镇东 岗村 细 允
  5. ^ A b Sun, Jackson T.-S. 2018. Nové příspěvky k Waicským fonologickým studiím: Va. Taipei: Academia Sinica.
  6. ^ Sun, Jackson T.-S. 2018. Nové příspěvky do Palaungic phonological studies: Lavïa. Taipei: Academia Sinica.
  7. ^ Yan Qixiang [颜 其 香] & Zhou Zhizhi [周 植 志] (2012). Monhmérské jazyky Číny a austroasiatické rodiny [中国 孟 高棉 语 族 语言 与 南亚 语系]. Beijing: Social Sciences Academy Press [社会 科学 文献 出版社].
  8. ^ A b Yunnan minzu shibie zonghe diaocha zubian 云南 民族 识别 综合 调查 组 编 (1960).Yunnan minzu shibie zonghe diaocha baogao 云南 民族 识别 综合 调查 报告. Kunming: Yunnan minzu shibie zonghe diaochazu 云南 民族 识别 综合 调查 组.
  9. ^ Vy Weiqiong [尤伟琼]. 2013. Klasifikace etnických skupin Yunnan [云南 民族 识别 研究]. Peking: Etnické nakladatelství [民族 出版社].
  10. ^ A b C „佤 语 研究“, upravil 王敬 骝.
  11. ^ A b Ma Seng Mai, Popisná gramatika Wa
  12. ^ Steve Parker, vyd. Spor o zvučnost. p. 154
  13. ^ Práce mladé rodiny s lidmi Wa
  14. ^ Bibliografie materiálů v jazyce Wa nebo o něm a kultuře
  15. ^ SOAS - psaní jazyka Wa
  16. ^ Justin Watkins, Wa slovník, 2 obj. Úvod

Další čtení

  • Bradley, David. 1994. „Východní a jihovýchodní Asie.“ V publikaci Moseley, Christopher a kol. Atlas světových jazyků. London: Routledge.
  • Seng Mai, Ma (2011) Popisná gramatika Wa. Diplomová práce. Univerzita Payap. Chiang Mai, Thajsko.
  • Schiller, Eric. (1985). (Zpočátku) překvapivý jazyk Wa a monhmérský slovosled. Pracovní dokumenty lingvistiky z University of Chicago (UCWIPL) 1.104–119.
  • Watkins, Justine. 2013. Slovník Wa (2 obj.). Leiden: Brill.
  • Watkins, Justine. 2013. „Gramatická estetika ve Wa“. In: Williams, Jeffrey P., (ed.), The Estetics of Grammar: Sound and Meaning in the Languages ​​of Mainland Southeast Asia. Cambridge: Cambridge University Press, s. 99–117.
  • Watkins, Justin (2010) „Topicalisation, focus-clefts and stranded prepositions in Wa“ In: 20. Meeting of the Southeast Asian Linguistics Society, 10–11 June 2010, University of Zurich. https://eprints.soas.ac.uk/10274/
  • Watkins, Justin William. 2002. Fonetika Wa: experimentální fonetika, fonologie, pravopis a sociolingvistika. Canberra: Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University.

externí odkazy