Monguorština - Monguor language

Monguor
Dēd Mongol, Tu
moŋɡuer
Rodilý kČína
KrajQinghai, Gansu
Rodilí mluvčí
150 000 (sčítání lidu 2000)[1]
Mongolský
  • Shirongolic
    • Monguor
Dialekty
  • Mongghul
  • Mangghuer
Latinské písmo
Kódy jazyků
ISO 639-3mjg
Glottologtuuu1240[2]

The Monguorština (čínština : 土族 语; pchin-jin : Tǔzúyǔ; také psaný Mongour a Mongor) je Mongolský jazyk její Shirongolic větve a je součástí Gansu-Qinghai spratek (nazývané také Amdo sprachbund). Existuje několik dialektů, většinou mluvených Monguorové. Psaný scénář byl vytvořen pro Huzhu Monguor (Mongghul) na konci 20. století, ale byl málo používán. Rozdělení do dvou jazyků, jmenovitě Mongghul in Autonomní oblast Huzhu Tu a Mangghuer dovnitř Minhe Hui a Tu Autonomous County, je některými lingvisty považována za nezbytnou. Zatímco Mongghul byl pod silným vlivem od Amdo tibetský, to samé platí pro Mangghuer a Sinitické jazyky a místní odrůdy čínštiny, například Jazyk Gangou byli zase ovlivněni Monguorem.

Fonologie

Monguor má pět samohlásek: / a, e, i, o, u /.[3]

Souhlásky
LabiálníAlveolárníRetroflexAlveolo-palatalPalatalVelárníUvular
Stopneznělýptk
vyjádřenýbdɡɢ
Složitýneznělýt͡sʈ͡ʂt͡ɕ
vyjádřenýd͡zɖ͡ʐd͡ʑ
FrikativníFsʂɕX
Nosnímnŋ
Přibližněljw
Trylekr

Číslice

Mongolské číslice, například následující[4] se používají pouze v dialektu Mongghul, zatímco reproduktory Mangghuer přešly na počítání v čínštině.[4] Všimněte si, že zatímco mongolský skript má pouze arban pro „deset“, střed mongolština *harpa / n počítaje v to *h lze rekonstruovat ze skriptů.[5]

ČísliceKlasická mongolštinaMonguor
1nigennige
2qoyarghoori
3ghurbanghuran
4dörbenjelen
5tabuntawun
6jirghughanjirighun
7dologhanduluun
8naimanniiman
9yisünshdzin
10arbanharan

Poznámky

  1. ^ Monguor na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tu". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Nugteren, Hans (2011). Mongolská fonologie a jazyky Qinghai-Gansu; Disertační práce, Leiden University (PDF). Utrecht: LOT, Nizozemsko Postgraduální škola lingvistiky. str. 31. ISBN  978-94-6093-070-6.
  4. ^ A b Dpal-ldan-bkra-shis, Slater et al. 1996: 4
  5. ^ Svantesson et al. 2005: 130

Reference

  • Dpal-ldan-bkra-shis, Keith Slater a kol. (1996): Jazykové materiály čínské menšiny Monguor: Huzhu Mongghul a Minhe Mangghuer. Sino-platonické papíry č. 69.
  • Georg, Stefan (2003): Mongghul. In: Janhunen, Juha (ed.) (2003): Mongolské jazyky. London: Routledge: 286-306.
  • Slater, Keith W. (2003): Gramatika Mangghuera: Mongolský jazyk čínského města Qinghai-Gansu sprachbund. Londýn / New York: RoutledgeCurzon.
  • Svantesson, Jan-Olof, Anna Tsendina, Anastasia Karlsson, Vivan Franzén (2005): Fonologie mongolštiny. New York: Oxford University Press.
  • Zhàonàsītú 照 那 斯图 (1981): Tǔzúyǔ jiǎnzhì 土族 语 简 志 (Úvod do jazyka Tu). Běijīng 北京: Mínzú chūbǎnshè 民族 出版社.
  • Mostaert, A. a A. de Shmedt. 1930. „Le Dialecte Monguor Parlé Par Les Mongols Du Kansu Occidental. Iére Partie: Phonétique. (apartmá) “. Anthropos 25 (3/4). Anthropos Institute: 657–69. https://www.jstor.org/stable/40445863.
  • Mostaert, A. a A. de Smedt. 1929. „Le Dialecte Monguor Parlé Par Les Mongols Du Kansu Occidental. Iére Partie: Phonétique. (apartmá) “. Anthropos 24 (5/6). Anthropos Institute: 801–15. https://www.jstor.org/stable/40445976.
  • A. Mostaert et A. de Smedt: Le dialecte monguor parlé par les Mongols du Kansu Occidental, 1ère à 3ème parties [compte rendu]

E. Gaspardone Bulletin de l'École française d'Extrême-Orient Année 1933 Svazek 33 Numéro 1 str. 1014http://www.persee.fr/doc/befeo_0336-1519_1933_num_33_1_4683

externí odkazy