Pengim - Pengim - Wikipedia
![]() | Bylo navrženo, aby části této stránky (# Rozdíly v iniciálech ) být přestěhoval do Chaoshan Min. (diskutovat) (navrženo od ledna 2020) (Leden 2020) |
![]() | Bylo navrženo, že části Teochewský dialekt (# Romanizace ) být přestěhoval na tuto stránku. (diskutovat) |
Čínská romanizace |
---|
Mandarinka |
Wu |
Yue |
Min |
Gan |
Hakko |
Xiang |
Viz také |
Peng'im (čínština : 潮州 话 拼音 方案: Zemřít5ziu1uê7 Pêng1im1 huang1uan3 (Teochew ) Dio7ziu1uê7 Pêng1im1 huang1uan3 (Swatow ), Peh-oe-ji: Tiê-chiu-ōe Pheng-im Hoang-òan nebo Tiō-chiu-ōe Pheng-im Hoang-òan) je Teochewský dialekt romanizace systém jako součást Guangdongská romanalizace publikováno provinčním vzdělávacím oddělením Guangdong v roce 1960. Tón tohoto systému je založen na Swatowský dialekt. Systém používá latinka k přepisu výslovnosti a čísel k zaznamenání tónů. Protože Teochew má vysokou fonetickou podobnost s Hokkien, další Jižní min odrůda, Pe̍h-ōe-jī a Tai-lo lze také použít k přepisu Teochew. Název „Peng'im“ je přepisem „拼音"pomocí tohoto systému.
Obsah
Abeceda
Tento systém používá latinka, ale nezahrnuje f, j, q, v, w, x nebo y. ê je písmeno e s háček.
Iniciály
Existuje 18 iniciály. Slabiky nezačíná se souhláskami nulové iniciály.
Iniciály teochewského dialektu | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stop | Nosní | Složitý | Frikativní | Postranní | ||||
Neznělý (unaspirated ) | Neznělý (sání ) | Vyjádřený | Neznělý (unaspirated ) | Neznělý (sání ) | Vyjádřený | Neznělý | ||
b [p] 波 | p [pʰ] 抱 | bh [b] 無 | m [m] 毛 | |||||
d [t] 刀 | t [tʰ] 妥 | (Sloučeno do [l]) | n [n] 挪 | l [l] 羅 | ||||
z [ts] 之 | C [tsʰ] 此 | r [dz] 而 | s [s] 思 | |||||
G [k] 哥 | k [kʰ] 戈 | gh [ɡ] 鵝 | ng [ŋ] 俄 | h [h] 何 |
b a g lze také použít jako koncové souhlásky.
Finále
Existuje 59 finále:
Finále teochewského dialektu | |||
---|---|---|---|
Třídy | Otevřená samohláska | Střední samohláska | Zavřete samohlásku |
Otevřete slabiku | i [i] 衣 | u [u] 污 | |
A [A] 亞 | IA [IA] 呀 | ua [ua] 娃 | |
Ó [Ó] 窩 | io [io] 腰 | ||
E [E] 啞 | uê [ue] 鍋 | ||
E [ɯ] 余 | |||
ai [ai] 哀 | uai [uai] 歪 | ||
oi [oi] 鞋 | ui [ui] 威 | ||
ao [au] 歐 | |||
ou [ou] 烏 | dlužní úpis [dlužní úpis] 夭 | ||
mj [iu] 憂 | |||
Nosní samohláska | v [ĩ] 丸 | ||
an [A] 噯 | ian [IA] 營 | uan [ũã] 鞍 | |
ion [ĩõ] 羊 | |||
ên [E] 楹 | |||
en [ɯ̃] 秧 | |||
ain [ãĩ] 愛 | |||
oin [õĩ] 閑 | |||
Nosní Coda | im [im] 音 | ||
dopoledne [dopoledne][庵][1] | jsem [jsem] 淹 | uam [uam] 凡 | |
ing [v] 因 | ung [uŋ] 溫 | ||
ang [aŋ] 按 | iang [iaŋ] 央 | uang [uaŋ] 汪 | |
ong [na] 翁 | iong [ion] 雍 | ||
êng [eŋ] 英 | |||
Zkontrolovaný tón | ih [iʔ] 裂 | ||
ah [aʔ] 鴨 | iah [iaʔ] 益 | uah [uaʔ] 活 | |
Ach [oʔ] 學 | jo [ioʔ] 約 | ||
jo [eʔ] 厄 | |||
oih [oiʔ] 狹 | |||
ib [ip̚] 邑 | |||
ab [ap̚] 盒 | iab [iap̚] 壓 | uab [uap̚] 法 | |
ig [ik̚] 乙 | ug [Spojené království] 熨 | ||
ag [ak̚] [惡][1] | např [iak̚] 躍 | uag [uak̚] 蕕 [獲][1] | |
og [OK] 屋 | např [iok̚] 育 | ||
např [ek̚] 液 |
Tóny
8 tónů dialektu Teochew[2] | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tóny | 陰平 (tmavě plochý) | 陰 上 (temná stoupá) | 陰 去 (temný odlet) | 陰 入 (vstup do tmy) | 陽平 (světlý byt) | 陽 上 (světlo stoupá) | 陽 去 (světlo odlétající) | 陽 入 (světlo vstupuje) |
Hodnota tónu | 33 | 52 | 213 | 2 | 55 | 35 | 11 | 4 |
Příklady | 詩 、 分 | 死 、 粉 | 世 、 訓 | 薛 、 忽 | 時 、 雲 | 是 、 混 | 示 、 份 | 蝕 、 佛 |
Symboly | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
Zápisy[3] | A | A | A | ah | A | A | A | áh |
Symboly tónů jsou označeny vpravo nahoře na souhláskách nebo samohláskách, které mají nahoře hlasitost.[4][5] Například:
- 詩 - si1
- 死 - si2
- 世 - si3
- 薛 - sih4
Rozdíly v iniciálách
Toto je seznam rozdílů v iniciálách v teochevském dialektu podle oblastí. Tón dovnitř Raoping je téměř stejný jako v Swatow.[6] Jsou uvedeny pouze obecné rozdíly, některé určité rozdíly určitých slov nejsou uvedeny.
Shantou | Raoping | Chaozhou | Chenghai | Puning[7] | Jieyang | Chaoyang | Haifeng | Příklady |
E | E | u | i | 余 , 许 , 猪 , 祠 | ||||
oi | ôi | ei | 鞋 | |||||
uin | ui | ui | uain | 跪 , 柜 | ||||
oin | oin / êng | ain | ain | ain | ain | 闲 , 殿 | ||
oih | eih | 狹 | ||||||
iao / iou | iao | dlužní úpis | dlužní úpis | io / iao | 摇 , 要 | |||
io | tj | tj | io | 腰 | ||||
ion | ien | ien | ion | 羊 | ||||
jo | tj | tj | jo | 借 , 惜 , 药 , 石 | ||||
jsem [jsem] | ang [aŋ] | jsem [jsem] | 庵 | |||||
ab [ap] | ag [ak] | ap | 盒 | |||||
iam [iam] | iem [iem] | iang [iaŋ] | iam [iam] | 严 | ||||
iab [iap] | ieb [iep] | iag [iak] | iap | 压 | ||||
im [im] | ing [iŋ] | im | 音 | |||||
ib [ip] | ig [ik] | ip | 湿 | |||||
ang [aŋ] | ang | 安 | ||||||
ag [ak] | ok | 达 | ||||||
iang [iaŋ] | iêng [ieŋ] | iang | 仙 | |||||
iag [iak] | iêg [iek] | dobře | 杰 , 设 | |||||
uang [uaŋ] | uêng [ueŋ] | ung | 全 , 完 , 缘 , 弯 | |||||
uag [uak] | uêg [uek] | uak | 粤 | |||||
eng [ɯŋ] | eng / ing | êng / ung | êng [eŋ] | ing [iŋ] | ng / eng | 斤 | ||
např. [ɯk] | êg [ek] | êg [ek] | ig [ik] | 乞 | ||||
ing [iŋ] | ing | êng [eŋ] | v [v] | 因 | ||||
ung [uŋ] | ung | un [un] | 温 |
Reference
- ^ A b C 廣州 話 、 客家 話 、 潮汕 話 與 普通話 對照 詞典 (2005 年) , 第 545 頁。
- ^ Chaoyang region nerozlišuje světlo stoupající a tmavé odcházející, Huilai nerozlišuje světlé a tmavé odcházející.
- ^ 声调 . 潮州 字典 , [18. 8. 2012]
- ^ „Teochew · Mogher - 潮州 音 字典“„Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 08.03.2016. Citováno 2016-06-19.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz).
- ^ „Roman 話 拼音 方案 ChaoZhou Dialect Romanisation Scheme“„Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 11.01.2010. Citováno 2010-01-11.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz), Min-Chaozhou.
- ^ 潮州 話 拼音 方案 (2003 年) , 根據 „潮汕 方言 韻母 內部 差異 表“ 章節。
- ^ 根据 里 湖 音 、 洪 阳 音和 流沙 音 编写。