Sarikoli jazyk - Sarikoli language
| Sarikoli | |
|---|---|
| Tujik ziv (Тоҷик зив) | |
| Rodilý k | Čínská lidová republika |
Rodilí mluvčí | 16,000 (2000)[1] |
Indoevropský
| |
| Ujgurská arabská abeceda (neoficiální)[2] | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | srh |
| Glottolog | sari1246[3] |
| Linguasphere | 58-ABD-eb |
 Provincie Sin-ťiang. Světle modrá jsou oblasti, kde se mluví Sarikoli. | |
The Sarikoli jazyk (taky Sariqoli, Selekur, Sarikul, Sariqul, Sariköli) je členem Pamír podskupina Jihovýchodní íránské jazyky mluví Tádžikové v Číně. V Číně se oficiálně označuje jako „tádžický jazyk“, i když se liší od příbuzného Íránský jazyk mluvený Tádžikistán, který je považován za dialekt perštiny.
Nomenklatura
Sarikoli je oficiálně označován jako „tádžický“ (čínština : 塔吉克 语, Tǎjíkèyǔ) v Číně.[4] Není to však úzce spjato s Tádžické (forma perštiny), jak se o ní mluví Tádžikistán jako Sarikoli je Východní íránský jazyk, úzce souvisí s ostatními Pamírské jazyky většinou mluvený v Badakshan regiony Tádžikistánu a Afghánistán, spíše než západní Íránci Farsi-Dari-Tajik polycentrický jazyk.[5] To je také označováno jako Tashkorghani,[6] po starobylé hlavní město království Sarikoli (Nyní Tashkurgan Tajik Autonomous County v Sin-ťiangu, Čína); toto použití však není mezi učenci příliš rozšířené.
Nejdříve psané účty v angličtině, od 70. let 19. století, obvykle používají název „Sarikoli“.[7] Moderní čínští vědci ve svých příspěvcích často zmiňovali jak Sarikoli, tak tádžická jména.[8][2]
Distribuce řečníků
Počet řečníků se pohybuje kolem 35 000; nejvíce bydlí v Taxkorgan Tajik Autonomous County v jižní Provincie Sin-ťiang, Čína. Čínský název pro jazyk Sarikoli, stejně jako použití Sarikol jako toponym, je Sàléikuòlè yǔ (萨雷 阔 勒 语). Řečníci v Číně obvykle používají čínština a Ujgur komunikovat s lidmi jiných etnické skupiny v oblasti. Zbytek se nachází v pákistánském sektoru Kašmír, úzce objímající pákistánsko-čínské mezinárodní hranice.
Pravopis
Jazyk nemá oficiální písemnou formu. Gawarjon, vydavatel v Číně, použitý IPA přepsat zvuky Sarikoliho do jeho knihy a slovníku,[5][9] zatímco Pakhalina, vydávající v Rusku, používala abecedu podobnou abecedě Wakhi jazyk v ní.[10][11] Většina mluvčích Sarikoli navštěvuje školy Ujgur jako prostředek výuky.
V posledních letech používají reproduktory Sarikoli v Číně Ujgurská arabská abeceda vysvětlit jejich jazyk.[2]
Fonologie
Samohlásky
Sarikoliho samohlásky používané v ruských pracích (hodnoty IPA v závorkách):
A [A], E [E], ano [ɛi̯] (dialektální jo nebo ano [æi̯ / ai̯]), .w [ɛu̯] (dialektální jo nebo aw [æu̯ / au̯]), ə [ə], i [i], Ó [o / ɔ], u [u], ы [ɯ] (nářeční ů [ʊ]). V některých dialektech se mohou objevit i dlouhé varianty těchto samohlásek: A, E, ī, Ó, ū, ы̄, ǝ̄. (citace?)
Souhlásky
Sarikoli má 29 souhlásek:
Souhlásky sariqoli podle transkripce ruského íránologa (hodnoty IPA v náramcích):str / p /, b / b /, t / t /, d / d /, k / k / c /, G / ɡ ~ ɟ /, q / q /, C / ts /, ʒ / dz /, C / tɕ /, ǰ / dʑ /, s / s /, z / z /, X /X/, γ̌ / ɣ /, F /F/, proti /proti/, θ / θ /, δ / ð /, X / χ /, y / ʁ /, š / ɕ /, ž / ʑ /, w / w /, y / j /, m / m /, n / n, ŋ /, l / l /, r / r /
Stres
Většina slov dostává důraz na poslední slabiku; menšina však dostává důraz na svou první slabiku. Také několik podstatných jmen poklesy a sloveso skloňování pravidelně kladou důraz na svou první slabiku, včetně rozkazovací způsob a tázací.[5]
Slovní zásoba
Ačkoli do značné míry je lexikon Sarikoli docela blízký slovům jiných východoiránských jazyků, existuje velké množství slov jedinečných pro Sarikoli a blízce příbuzné Shughni, které se nenacházejí v jiných východoiránských jazycích, jako je Wakhi, Pashto nebo Avestan.
| Anglický lesk | Peršan | Tádžické | Wakhi | Paštštino | Shughni | Sarikoli | Osetický | Avestan |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| jeden | jæk (یک) | jak (Як) | ji | čelist (يو) | džihád | iw | iw (иу) | aēuua- |
| maso | .uʃt (گوشت) | .uʃt (гушт) | .uʂt | ɣwaxa, ɣwaʂa (غوښه) | ɡuːxt | ɡɯxt | zizä (дзидза) | gao- (N. gāuš) |
| syn | pesær (پسر) | pisar (писар) | putr | zoi (زوی) | uvádí | body | fɪ̈rt (фырт) | puθra- |
| oheň | ɒteʃ (آتش) | otaʃ (оташ) | rɯχniɡ | nebo (اور) | joːts | výčnělky | ärt (арт) | ātar- |
| voda | ɒb (اب) | ob (об) | jupk | obə (اوبه) | xats | xats | don (дон) | ap- |
| ruka | dæst (دست) | dast (даѕт) | ðast | já (لاس) | prach | ðɯst | kʼuχ (къух) | zasta- |
| chodidlo | pɒ (پا) | po (по) | pɯð | pxa, pʂa (پښه) | lusk | peð | fäd (фад) | paδa-, pāδa- |
| zub | dændɒn (دندان) | opustit (дандон) | ðɯnðɯk | ɣɑx, ɣɑʂ (غاښ) | ðinðʉn | ðanðun | dəndäg (дӕндаг) | daṇtān- |
| oko | tʃæʃm (چشم) | tʃaʃm (чашм) | tʂəʐm | stərɡa (سترګه) | tsem | tsem | səʃt (цæст) | dōiθra-; caṣ̌man- |
| kůň | … sb (اسب) | asp (асп) | jaʃ | .s (آس) | voʒrdʒ | vurdʒ | bəχ (бӕх) | lázně- |
| mrak | æbr (ابر) | abr (абр) | mur | urjadz (اوريځ) | abri | varm | əvräʁ (æврагъ) / miʁ (мигъ) | abda-; aβra-, aβrā-; maēγa- |
| pšenice | ɡændom (گندم) | umandum (гандум) | ɣɯdim | amanam (غنم) | amindam | amandam | mənəw (мæнæу) | gaṇtuma- |
| mnoho | besjɒr (بسيار) | bisjor (бисёр) | təqi | ,er, pura (ډېر ، پوره) | bisjoːr | pɯr | birə (бирæ) | paoiri- |
| vysoký | bolænd (بلند) | baland (баланд) | bland | lwaɻ (لوړ) | biland | bland | bərʒond (бӕрзoнд) | bərəzaṇt- |
| daleko | dur (دور) | dur (дур) | ðir | jsem (لرې) | ðar | ðar | därd (дард) | dūra- |
| dobrý | χub (خوب) | χub (хуб) | baf | xə, ʂə (ښه) | χub | tʒardʒ | χorʒ (хорз) | vaŋha- |
| malý | kutʃik (کوچک)) | χurd (хурд) | dzəqlai | ləɡ, ləʐ (لږ) | dzul | dzɯl | gɪ̈ssɪ̈ɫ (гыццыл) | kasu- |
| říct | .oft (گفت) | ftuft (гуфт) | xənak | wajəl (ويل) | lʉvd | levd | zurɪ̈n (дзурын) | vac-; aoj-; mrū-; saŋh- |
| dělat | kærd (کرد) | kard (кард) | tsərak | kawəl (کول) | tʃiːd | tʃeiɡ | kənɪ̈n (кæнын) | kar- |
| vidět | dělal (ديد) | dělal (дид) | wiŋɡ | vyhraj (وينم) | wiːnt | hůlka | wɪ̈nɪ̈n (уынын) | dī-, viŋ- |
Reference
- ^ Sarikoli na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ A b C Yang, Yi-fang; Tursun, Abdurahman; Zangbek, Aray; Qian, Wei-liang (2017). "基于" 一带 一路 "战略 视角 的 中国 塔吉克 语言 文字 保护 与 传承 问题 分析" [Výzkum ochrany a dědičnosti sarikoli tádžického jazyka a znaků]. Journal of Juamjusi Education Institute (v čínštině). doi:10.3969 / j.issn.1000-9795.2017.04.176.
近代 以来, 我国 塔吉克 族 使用 阿拉伯 维吾尔 文 拼写 高山 塔吉克 语
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Sarikoli". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Široká škála transkripcí jména "Sarikoli" se používá v jazykových diskusích, jako např 萨里库尔 语, Sàlǐkùěryǔ, 萨雷 阔 勒 语, Sàléikuòlèyǔ, 色 勒库尔 语, Sèlèkùěryǔ nebo 撒里科 里 语, Sǎlǐkēlǐyǔ.
- ^ A b C d Gawarjon (高尔 锵 / Gāo Ěrqiāng) (1985). Nástin tádžického jazyka (塔吉克 语 简 志 / Tǎjíkèyǔ Jiǎnzhì). Peking: Nakladatelství národností.
- ^ Rudelson, Justin Jon (leden 2005). Frázový slovník Lonely Planet Central Asia: Languages Of The Silk Road. Publikace Lonely Planet. ISBN 1-74104-604-1.
- ^ Shaw, Robert (1876). „O jazycích Ghalchah (Wakhi a Sarikoli)“. Journal of the Asiatic Society of Bengal. Asijská společnost Bengálska. XIV.
- ^ Kurban, Xiren; Zhuang, Shu-ping (2008). „中国 塔吉克 语 色 勒库尔 方言 概述“ [Sonda do čínsko-tádžického dialektu Selekur]. Jazyk a překlad (v čínštině). doi:10.3969 / j.issn.1001-0823.2008.01.003. ISSN 1001-0823.
- ^ Gawarjon (高尔 锵 / Gāo Ěrqiāng) (1996). 塔吉克 汉 词典 (Tǎjíkè-Hàn Cìdiǎn) Tujik ziv - Hanzu ziv lughot. Sichuan: Sichuan Nationalities Publishing House. ISBN 7-5409-1744-X.
- ^ Pakhalina, Tatiana N. (1966). Sarikoliho jazyk (Сарыкольский язык / Sarykol'skij jazyk). Moskva: Akademia Nauk SSSR.
- ^ Pakhalina, Tatiana N. (1971). Sarikoli-ruský slovník (Сарыкольско-русский словарь / Sarykol'sko-russkij slovar '). Moskva: Akademia Nauk SSSR.
Další čtení
- Arlund, Pamela S. (prosinec 2006). Akustická, historická a vývojová analýza sarikolských tádžických dvojhlásek (PhD). Arlington: University of Texas. hdl:10106/438.
- Kurban, Xiren; Zhuang, Shu-ping (leden 2008). „中国 塔吉克 语 色 勒库尔 方言 概述“ [Sonda do čínsko-tádžického dialektu Selekur] (PDF). Jazyk a překlad (v čínštině): 13–19. doi:10.3969 / j.issn.1001-0823.2008.01.003. ISSN 1001-0823. Citováno 2009-03-27.