Jazyk Evenki - Evenki language
Evenki | |
---|---|
Эвэды̄ турэ̄н[1] Evedȳ turēn ᠧᠠᠩᠬᠢ | |
Rodilý k | Čína, Rusko |
Kraj | vnitřní Mongolsko a Heilongjiang v Číně; Krasnojarsk Krai v Rusku |
Etnický původ | Sudy |
Rodilí mluvčí | 26,580 (2007–2010) |
Tungusic
| |
cyrilice, latinský, mongolský (experimentálně) | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | evn |
Glottolog | dokonce 1259 [2] |
Evenki /eɪˈprotiɛnki/ (Ewenkī),[3] dříve známý jako Tungus[4] nebo Solone, je největším členem severní skupiny Tungusické jazyky, skupina, která také zahrnuje Dokonce, Negativní, a (čím více souvisí) Jazyk Oroqen. Název je někdy nesprávně uveden jako „sudy“. Mluví to Sudy nebo Ewenkī (s) v Rusko a Čína.
V některých oblastech vlivy Jakut a Burjat jazyky jsou obzvláště silné. Vliv ruštiny je obecně ohromující (v roce 1979 mluvilo rusky 75,2% Evenkisů, což v roce 2002 vzrostlo na 92,7%). Děti Evenki byly nuceny učit se rusky na sovětských obytných školách a vrátily se s „špatnou schopností mluvit svým mateřským jazykem ...“.[5] Jazyk Evenki značně liší mezi svými dialekty, které jsou rozděleny do tří velkých skupin: severní, jižní a východní dialekty. Ty se dále dělí na menší dialekty. A psaný jazyk byl vytvořen pro Evenkis v Sovětský svaz v roce 1931, nejprve pomocí a latinka a od roku 1937 cyrilice.[6] V Číně je Evenki psán experimentálně v angličtině Mongolské písmo.[7] Jazyk je obecně považován ohrožený.[8]
Genetická příslušnost
Evenki je členem Tungusická rodina. Jeho podobnost s Manchu, nejlépe zdokumentovaný člen rodiny, byl zaznamenán před stovkami let, nejprve botanikem P. S. Pallas na konci 18. století a poté ve formálnější jazykové studii od M. A. Castren v polovině 19. století považován za „průkopnické pojednání“ v oblasti tungusologie.[9] Přesná vnitřní struktura rodiny Tungusic je otázkou nějaké debaty. Někteří vědci navrhují dvě podskupiny: jednu pro Manchu a druhou pro všechny ostatní jazyky Tungusic, včetně Evenki.[10] SIL International je Etnolog rozděluje Tungusic na dvě podskupiny, severní a jižní, s Evenki vedle Dokonce a Negativní v severní podskupině a jižní rodina se dále dělí na jihozápadní (mezi nimiž je Manchu) a jihovýchodní (Nanai a další).[11] Jiní navrhují tři nebo více podrodin, nebo v krajním případě a kontinuum s Manchu na jednom konci a Evenki na druhém konci.[10]
Dialekty
Bulatova vyjmenovala 14 dialektů a 50 sub-dialektů v Rusku, rozložených do široké geografické oblasti od Řeka Jenisej na Sachalin. Ty lze rozdělit do tří hlavních skupin především na základě fonologie:[12]
- Severní (spirant)
- Ilimpeya: Ilimpeya, Agata a Bol'shoi, Porog, Tura, Tutonchany, Dudinka / Khantai
- Yerbogachen: Yerbogachen, Nakanno
- Southern (sykavý)
- Ticho
- Sym: Tokma nebo Horní Nepa, Horní Lena nebo Kachug, Angara
- Severní Bajkal: Severní Bajkal, Horní Lena
- Syčící
- Kamenná Tunguska: Vanavara, Kuyumba, Poligus, Surinda, Taimura nebo Chirinda, Uchami, Chemdal'sk
- Nepa: Nepa, Kirensk
- Vitim-Nercha / Baunt-Talocha: Baunt, Talocha, Tungukochan, Nercha
- Ticho
- Východní (sykavý-spirant)
- Vitim-Olyokma dialekt: Barguzin, Vitim / Kalar, Olyokma, Tungir, Tokko
- Horní Aldan: Aldan, Horní Amur, Amga, Dzheltulak, Timpton, Tommot, Khingan, Chul'man, Chul'man-Gilyui
- Uchur-Zeya: Uchur, Zeya
- Selemdzha-Bureya-Urmi: Selemdzha, Bureya, Urmi
- Ayan-Mai: Ayan, Aim, Mai, Nel'kan, Totti
- Tugur-Chumikan: Tugur, Chumikan
- Sachalin (žádné subdialekty)
Evenks in China also speak several dialects. Podle Etnolog, dialekt Hihue nebo Hoy je považován za standard; Existují také dialekty Haila’er, Aoluguya (Olguya), Chenba’erhu (Old Bargu) a Morigele (Mergel). Ethnologue uvádí, že tyto dialekty se výrazně liší od dialektů v Rusku.
Některá díla zaměřená na jednotlivé ruské dialekty zahrnují Gortsevskaya 1936 (Barguzin), Andreeva 1988 (Tommot) a Bulatova 1999 (Sachalin).
Fonologie
Jazyk Evenki má obvykle slabiky CV, ale jsou možné i jiné struktury.[13] Bulatova a Grenoble uvádějí Evenki jako 11 možných fonémů samohlásek; klasický systém pěti samohlásek s rozdíly mezi dlouhými a krátkými samohláskami (kromě v /E/) a přidání dlouhého a krátkého / ə /,[14] zatímco Nedjalkov tvrdí, že existuje 13 fonémů samohlásek.[15] Evenki má středně malý souhláskový inventář; v jazyce Evenki je 18 souhlásek (21 podle Nedjalkova 1997) a chybí mu klouzání nebo polosamohlásky.[14][je zapotřebí objasnění ]
Souhlásky
Níže jsou uvedeny tabulky souhláskových fonémů Evenki, včetně těch, které označil Nedjalkov (1997) kurzívou.[16][17]
Labiální | Zubní | Alveolární | Palatal | Velární | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | n | ɲ | ŋ | ||
Plosive | neznělý | str | t | tʃ | k | |
vyjádřený | b | d | dʒ, dʲ | ɡ | ||
Frikativní | neznělý | F | s | X | ||
vyjádřený | β, proti | ɣ | ||||
Přibližně | w | l | j | |||
Trylek | r |
Foném (/ β /) má slovo-final allophone, [F], stejně jako intervocalická varianta, [w]. Stejně tak někteří mluvčí vyslovují intervocalic / s / tak jako [h]. Řečníci některých dialektů se také střídají / b / a / β /.[16] Souhlásky soupisů poskytnuté výzkumníky pracujícími na dialektech v Číně jsou do značné míry podobné. Uvedené rozdíly: Chaoke a Kesingge et al. dát / h / namísto /X/ a nedostatek / β /, / ɣ /nebo / ɲ /; dále Kesingge et al. dát / dʐ / namísto / dʒ /.[18][19]
Samohlásky
Níže je uveden graf samohlásek Evenki nalezených v ruských dialektech, včetně těch, které označil Nedjalkov (1997) kurzívou.[16][17]
Přední | Zadní | ||
---|---|---|---|
nezaokrouhlený | nezaokrouhlený | zaoblený | |
Zavřít | i, iː ɪ, ɪː | ɯ | u, uː ʊ, ʊː |
Střední | E je, jeː | ə, əː ɛ, ɛː | Ó, Ó |
Otevřeno | A, A |
Inventář samohlásek čínských dialektů Evenki je však výrazně odlišný (Chaoke, 1995, 2009):[20]
Přední | Centrální | Zadní | ||
---|---|---|---|---|
nezaokrouhlený | zaoblený | nezaokrouhlený | zaoblený | |
Zavřít | i, iː | ʉ, ʉː | u, uː | |
Střední | E, E | ɵ, ɵː | ə, əː | Ó, Ó |
Otevřeno | A, A |
Jako většina Tungusické jazyky, Evenki používá harmonii samohlásek zezadu - samohlásky s příponou se shodují s samohláskou v kořenu. Některé samohlásky - / i, iː, u, uː / - a určité přípony již nedodržují pravidla harmonie samohlásek.[14] Znalost pravidel harmonie samohlásek se vytrácí, protože harmonie samohlásek je pro pochopení elementárních řečníků složitým tématem, jazyk je vážně ohrožen (Janhunen) a mnoho řečníků hovoří vícejazyčně.[14]
Struktura slabiky
Možné slabikové struktury zahrnují V, VC, VCC, CV, CVC a CVCC.[21] Na rozdíl od ruských dialektů[Citace je zapotřebí ] dialekty v Číně nemají / k /, / ŋ / nebo / r / v počáteční pozici slova.[18]
Abecedy
Rusko
Vytváření abecedy Evenki začalo ve 20. letech 20. století. V květnu 1928 badatel G. M. Vasilevich (ru ) připravil pro studenty Evenku, kteří studovali v Leningradu „Memo to Tungus-Vacationers“. Byla to malá učebnice duplikovaná na sklenici.[22] Používal abecedu Vasilyevich Evenki na latinské grafické bázi. O rok později sestavila „První knihu pro čtení v jazyce Tungus“ (Әwәnkil dukuwuntin).[23] Tato abeceda měla následující složení: Aa Bb Çç HH Dd Ӡӡ Ee Әә Gg Hh Ii Kk Ll Mm Nn Ŋŋ Oo Pp Rr Ss Tt Uu Ww Yy; zahrnoval také diakritická znaménka: macron k označení zeměpisné délky zvuku a podpísmenná čárka k označení palatalizace.[24]
V roce 1930 bylo rozhodnuto o vytvoření psaného jazyka pro většinu národů na severu SSSR. Jako grafický základ byla zvolena latinská abeceda. Ve stejném roce navrhl projekt abecedy Evenki Ya. P. Alcor. Tento projekt se od Vasilevichovy abecedy lišil pouze přítomností písmen pro zobrazení ruských výpůjček (C c, F f, J j, W w, Z z), stejně jako použití V v namísto W w. Po nějakém upřesnění dopis Çç byl nahrazen C c, V v podle W wa dopis Y y byl vyloučen.[24] V květnu 1931 byla romanizovaná abeceda Evenki oficiálně schválena a v roce 1932 na ní začalo pravidelné vydávání.[25] Základem literárního jazyka byl položen nejvíce studovaný nepský dialekt (severně od Irkutské oblasti).[26]
Oficiální Latinsky Evenkova abeceda, ve které probíhalo vydávání knih a školní docházka, vypadala takto:[27]
A a | B в | C c | D d | Ʒ ʒ | E e | Ə ə | Ə̄ ə̄ | F f |
G g | H h | Já já | J j | K k | L l | M m | N n | Ņ ņ |
Ŋ ŋ | O o | Str | R r | S s | T t | U u | W w | Z z |
Dnes je úřední psaný jazyk v Rusko protože jazyk Evenki je Písmo cyrilice. Skript má jedno další písmeno, ӈ, k označení / ŋ /; používá se pouze nekonzistentně v tištěných pracích kvůli typografickým omezením.[28] Boldyrevův slovník místo toho používá ң.[29] Jiné zvuky nalezené v Evenki, ale ne ruština, například / dʒ /, postrádají oddaná písmena. Namísto д zastupuje oba / d / a / dʒ /; když je zamýšlena tato druhá výslovnost, následuje jedna z cyrilice iotified písmena, podobně jako ta písmena způsobují palatalizace předchozí souhlásky v ruštině. Ortografická rozhodnutí, jako jsou tato, však vedla k určitému zmatku a přenosu ruské fonetiky na Evenki mezi mladšími mluvčími. Například hláskování „ди“ a „ды“ měla zaznamenávat [dʒi] a [di] (tj. Stejný samohláskový zvuk). V ruštině jsou však „и“ a „ы“ dvě různé samohlásky / i / a / ɨ /.[30] Dlouhé samohlásky jsou označeny makrony.
А а | Б б | В в | Г г | Д д | Е е | Ё ё | Ж ж |
З з | И и | Й © | К к | Л л | М м | Н н | Ӈ ӈ |
О о | П п | Р р | С с | Т т | У у | Ф ф | Х х |
Ц ц | Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь | Э э |
Ю ю | Я я |
Čína
V „Císařské historii národních jazyků Liao, Jin a Yuan“ (čínština : 欽 定 遼金 元 三 史 國語 解; pchin-jin : Qīndìng liáo jīn yuán sān shǐ guóyǔ jiě) pověřen Cchien-tchang, Manchu abeceda se používá k psaní slov Evenki.
Evenki dovnitř Čína je nyní napsán v Latinské písmo a experimentálně v Mongolské písmo. V 80. letech se učenci společnosti Evenki pokusili vytvořit standardní písemné formy pro svůj jazyk pomocí mongolského písma a pchin-jin -jako latinský pravopis. Vydali slovník Evenki – Mongolian – Chinese (Kesingge a kol. 1983 ) se slovy Evenki napsanými v IPA, pravopisu podobném pchin-jin a mongolským písmem, stejně jako sbírkou lidových písní v IPA a mongolském písmu (a čínském stylu) číslovaný hudební zápis ).[31]
Ortografický systém vyvinutý čínskými učenci Evenki odráží rozdíly mezi Evenki a Mongol fonologie. Používá obojí ᠬ a ᠭ (obvykle romanised z mongolské jako q a ɣ) pro / g /.[32] Systém používá dvojitá písmena v mongolštině i latině, která představují většinu dlouhých samohlásek; nicméně pro / ɔː / ao je napsáno místo oo. Sbírka písní stejných vědců má určité pravopisné rozdíly od níže uvedené tabulky; jmenovitě dlouhé samohlásky jsou občas psány nejen zdvojnásobeně, ale také s intervenujícím tichý ᠭ (ɣ), ukazující jasný pravopisný vliv z Mongolský jazyk. Ve středních a konečných pozicích t je napsán v Manchu skript formulář ᡨ.[33] Samotný „evenki“ je napsán eweŋki, i přes mongolský pravopis obvykle zakazuje kombinaci písmen .k. Inventář samohlásek tohoto systému se také velmi liší od inventáře Chaoke (1995, 2009).
ᠠ A /A/ | ᠡ E / ə / | ᠢ y *, i / i / | ᠣ Ó / ʊ / | ᠤ Ó / ɔ / | ᠥ u /Ó/ | ᠦ u / u / | ᠧ* E / ə / |
ᠨ n / n / | ᠩ ng / ŋ / | ᠪ b / b / | ᠫ str / p / | ᠬ G /G/ | ᠭ G /G/ | ᠮ m / m / | ᠯ l / l / |
ᠰ s / s / | ᠱ x, sh / ʃ / | ᠲ t / t / | ᠳ d / d / | ᠴ q, ch / tʃ / | ᠵ j, zh / dʐ / | ᠶ y / j / | ᠷ r / r / |
ᠸ w / w / | ᠹ F /F/ | ᠺ k / k / | ᠾ h / h / | * použito pouze na začátku |
Du (2007) používá jinou verzi latinského písma, která jasněji odlišuje určité samohlásky a souhlásky než systém Kesingge et al.:
A a /A/ | B b / b / | C c / ts / | D d / d / | E e / ə / | Ē ē /E/ | F f /F/ | G g / ɡ / | G G / ɣ / |
H h /X. h / | Já já / i / | J j / dʒ / | K k / k / | L l / l / | M m / m / | N n / n / | Ng ng / ŋ /, / ˠ / | |
Ó Ó / ɔ / | O o / ʊ / | Str / p / | Q q / tʃ / | R r / r / | S s / s / | T t / t / | ||
U u / u / | V v / ɵ / | W w / w / | X x / ʃ / | Y y / j / | Z z / dz / |
Morfologie
Evenki je velmi aglutinující a přípona: Každý morfém je snadno rozpoznatelný a má pouze jeden význam. Evenki zájmena rozlišují mezi jednotným a množným číslem, jakož i zahrnující a výlučná v první osobě.[34] Jazyk Evenki má bohatý systém případů - 13 případů, i když mezi dialekty existují určité rozdíly - a jedná se o jazyk jmenovaný – akuzativ.[35] Evenki rozlišuje mezi odcizitelným a nezcizitelným vlastnictvím:[36] odcizitelný majetek označuje vlastníka v jmenovaný případ a vačice v posedlý případ, zatímco nezcizitelné vlastnictví je poznamenáno osobními indexy.[37]
Jednotné číslo | Množný | |
---|---|---|
První osoba | -proti | -vun (exkluzivní) -t (včetně) |
Druhá osoba | -s, -si, -ni | -slunce |
Třetí osoba | -n, -in | -tyn |
Níže je tabulka případů a přípon v Evenki po Nedjalkovovi (1997):
Případ | Přípona | Příklad | Význam | |
---|---|---|---|---|
Jmenovaný | - | asatkan | dívka | |
Akuzativ | neurčitý | -ja | e-ja | co? |
určitý | -va, -ma | bi kete-ve himmikte-ve tevle-che-v I-ACD brusinka -ACD shromáždit-PST-1SG | Hodně jsem toho nashromáždil brusinka | |
reflexivně-genitivní určitý | -vi (sg.), -ver (pl.) | hute-kle-vi dítě-LOCDIR-REF | do / pro [své] vlastní dítě | |
„Starý genitiv“ neproduktivní | -ngi | e: kun-ngi kdo-GEN | jehož? | |
Ablativ | -duk | e: kun-duk kdo-ABL | od koho / kde? | |
Lokativní | Lokální směrnice | -kle, ikle | hute-kle dítě-LOCDIR | pro dítě |
Dative-Locative | -du, -tu | tatkit-tu škola-DAT | ve škole / ve škole | |
Allative-Locative | -tki, -tyki | agi-tki forest-ALLLOC | (v) do lesa | |
Relativní | -Los Angeles | d'u-la dům-VŠE | [vstoupit] do domu | |
Elativní | -ditk | oron-ditk sob-ELA | ze sobů | |
Prolativní | -li, -duli | nadalla-li týden PRO singilgen-duli snow-PRO | za týden ve sněhu | |
Instrumentální | -t, -di | pektyre: vun-di gun-INS | se zbraní | |
Posedlý | -gali, -chi, -lan, -tai | muri-chi beje kůň-POS muž | muž s koněm; jezdec | |
Semblativní případ | -ngachin, -gechin | lang-ngachin trap-SEM | jako past |
Množné číslo je před značkou případu označeno -il-, -l- nebo -r-: tyge-l-ve (pohár-PL-ACD) „šálky (akuzativ);“ Ivul-ngi oro-r-in (Ivul-GEN sob-PL-3SG-POS), „sob Ivul.“[38]
Syntax
Evenki je předmět – předmět – sloveso a hlava-finále Jazyk. Předmět je označen podle nominativu a objekt je v akuzativu. Ve městě Evenki nepřímý objekt předchází přímý objekt.
Literární tradice
The Manchu skript byl použit k napsání Evenki (Solone ) slova v „Císařské historii národních jazyků Liao, Jin a Yuan“. Evenki neměl svůj vlastní systém psaní až do zavedení Latinské písmo v roce 1931 a následná změna v azbuce v letech 1936-7.[39] Literární jazyk byl nejprve založen na nepálském dialektu jižní podskupiny, ale v padesátých letech byl přepracován s dialektem Stony Tunguska.[6] Etnograf S. M. Shirokogoroff ostře kritizoval „dětský“ literární jazyk a ve 30. letech monografie předpovídala, že rychle zanikne.[40] Přestože byly vydány učebnice pro 8. ročník, „Literární Evenki dosud nedosáhl statusu normy, která se táhne přes dialekty a rozumí jí mluvčí některých dialektů s velkými obtížemi“.[39] Navzdory tomu, že se mu nepodařilo získat široké přijetí, v rámci své nářeční základny zhruba 5 000 lidí přežilo a používá se až do současnosti.[41] Od 30. let 20. století jsou v Evenki psány „folklór, romány, poezie, četné překlady z ruštiny a dalších jazyků“, učebnice a slovníky.[42] v Turo (bývalé správní středisko Evenk Autonomous Okrug ), místní noviny zahrnují týdenní přílohu napsanou v Evenki.[41]
Jazykový posun a mnohojazyčnost
V Evenki je velké množství ruských přejatých slov, zejména pro technologie a koncepty, které zavedli ruští průkopníci na Sibiři. „Evenki se mluví v regionech se silnou mnohojazyčností. Ve svém každodenním životě lidé přicházejí do styku s ruštinou, Buriatem a Yakutem a každý z těchto jazyků ovlivnil jazyk Evenki. Ruština je lingua franca regionu, která je součástí Evenki populace je dvojjazyčná a částečně trojjazyčná. Všichni Evenki umí relativně dobře rusky. “[39] V roce 1998 žilo v Rusku přibližně 30 000 etnických Evenků, z nichž asi 1/3 mluvila tímto jazykem. Ještě před deseti lety se Bulatová pokoušela varovat před mluvčími i lingvisty: „Došlo k rozsáhlé ztrátě Evenki a jazyk lze považovat za vážně ohrožený“.[39] Podle Ruské sčítání lidu z roku 2002, existuje 35 527 občanů Ruské federace, kteří se identifikují jako etnicky Evenki, ale pouze 7 580 mluvčích jazyka.[43]
V Číně žije 30 500 etnických obyvatel, ale pouze 19 000 plynule ovládá Evenki a v Evenki je jen asi 3000 lidí, kteří hovoří jednojazyčně.[43] Juha Janhunen zkoumala mnohojazyčnost v Hulunbuir (severní vnitřní Mongolsko ) a sousední část Heilongjiang (např. Qiqihar ) v roce 1996. Zjistil, že nejvíce Solons stále mluvil Evenki a asi polovina věděla Daur jazyk také.[44] Dále mongolský fungoval jako lingua franca mezi členy všech menšinové skupiny tam, protože měli tendenci se vzdělávat v mongolskýchstřední školy. Jedinými mluvčími Evenki, o kterých Janhunen věděl, že nemluví mongolštinou jako druhým jazykem, byl Reindeer Evenki (někdy nazývaný „Yakut“) v severní části Hulunbuiru, který ruština jako jejich „jazyk mezikulturní komunikace“.[45] Janhunen předpovídal, že všechny tyto jazyky, včetně mongolštiny, pravděpodobně ztratí v následujících letech čínštinu.[46] Chaoke však poznamenal o více než deset let později, že míra využití Evenki zůstala poměrně vysoká a že je stále běžné najít reproduktory Evenki, kteří ovládají tři, čtyři nebo dokonce pět jazyků.[47]
Existuje malá populace Mongolized Hamnigan mluvčí hamniganského dialektu Burjat v Mongolsku také v počtu kolem 1000.[43]
Nyní existuje jen málo informací o úsilí o obrození nebo stavu Evenki. V roce 1998 byl jazyk vyučován v mateřských a základních školách a nabízen jako volitelná výbava v 8. ročníku. Kurzy byly považovány za „etnokulturní složku“, která do osnov vnesla jazyk a kulturu Evenki.[48] Pokyny jako druhý jazyk jsou k dispozici také v dokumentu Ústav národů severu na Herzen University (bývalá Petrohradská státní pedagogická univerzita).[42] V 80. letech křesťanští misionáři působící na Sibiři přeložili Bibli do Evenki a křesťanská skupina s názvem Global Recordings Network zaznamenává křesťanské učební materiály v Evenki.[49]
Poznámky
- ^ Boldyrev 1994, str. 494
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Evenki". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Také hláskoval Ewenki, Ewenke nebo Owenke a dříve se sjednotil se Solonem nebo Suolunem
- ^ Lidé mluvící Evenki byli také nazýváni „Tungusy“. Podle Nedjalkov 1997, str. xix, „Tungus“ může být čínský exonym.
- ^ Sivtseva, Mira (20. května 2015). „Role nové Evenkiness v revitalizaci jazyka Evenki: případ republiky Sakha (Yakutia)“. Muin Open Research Archive.
- ^ A b Atknine 1997, str. 117
- ^ Kara 2006, str. 146
- ^ Grenoble; Janhunen
- ^ Atknine 1997, str. 111
- ^ A b Whaley, Grenoble a Li 1999, str. 286
- ^ Lewis 2009, [1]
- ^ Atknine 1997, str. 116
- ^ Nedjalkov 1997, str. 314
- ^ A b C d Bulatova a Grenoble 1999, str. 4
- ^ Nedjalkov 1997, str. 309
- ^ A b C Nedjalkov 1997, str. 310–311
- ^ A b Campbell 2000, str. 548
- ^ A b Dular 2009, str. 339
- ^ Kesingge a kol. 1983, str. 6
- ^ Dular 2009, str. 330–332
- ^ Dular 2009, str. 348
- ^ Г. М. Василевич (1928). Памятка тунгусам-отпукникам. Л.
- ^ Эвенкийская литература (1000 эkz vyd.). М .: Литературная Россия. В. Огрызко. 2006. s. 10–12. ISBN 978-5-7809-0094-8.
- ^ A b Я. П. Алькор (Кошкин) (1931). „Письменность народов Севера“ (X) (Культура и письменность востока ed.). М .: ВЦК НА: 12–31. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Citovat chybu: Pojmenovaná reference
ккэ
bylo vyvoláno, ale nikdy nebylo definováno (viz stránka nápovědy). - ^ Письменные языки мира: Языки Российской Федерации. 2 (1000 эkz vyd.). М .: Academia. 2003. str. 648–649. ISBN 978-5-87444-191-3.
- ^ Г. М. Василевич (1934). Учебник эвенкийского (тунгусского) языка (5200 эkz vyd.). М.-Л .: Гос. уч.-пед. изд-во. p. 14.
- ^ Grenoble & Whaley 2003, str. 116
- ^ Např. položka pro кто; Boldyrev 1994, str. 173
- ^ Grenoble & Whaley 2003, str. 117
- ^ Kara 2006, str. 133
- ^ Kara 2006, str. 142
- ^ Kara 2006, s. 139–142
- ^ Bulatova a Grenoble 1999, s. 6, 21
- ^ Bulatova a Grenoble 1999, s. 7–8
- ^ Bulatova a Grenoble 1999, str. 13
- ^ Nedjalkov 1997, s. 82, 158
- ^ Nedjalkov 1997, str. 229
- ^ A b C d Bulatova a Grenoble 1999, str. 3
- ^ Inoue 1991, str. 35–37
- ^ A b Atknine 1997, str. 118
- ^ A b Nedjalkov 1997, str. xxi
- ^ A b C Lewis 2009, [2]
- ^ Janhunen 1996, str. 828
- ^ Janhunen 1996, str. 833
- ^ Janhunen 1996, str. 834
- ^ Dular 2009, str. 6
- ^ Mamontova, Nadežda (5. prosince 2014). „Jakým jazykem mluví skutečný evenki?“. Antropologie a archeologie Eurasie. 52 (4): 37–75. doi:10,2753 / AAE1061-1959520402.
- ^ Global Recordings Network 2011
Reference
- Atknine, Victor (1997), „Jazyk Evenki od Jeniseje po Sachalin“ (PDF)v Shoji, Hiroši; Janhunen, Juha (eds.), Jazyky severní menšiny: Problémy přežití, Senri Etnologické studie, 44, str. 109–121, doi:10.15021/00002952, OCLC 37261684, archivovány z originál (PDF) dne 22.07.2011
- Boldyrev, B.V. (1994), Русско-эвенкийский словарь: около 20 000 слов, Novosibirsk: Filologický ústav, Ruský akademický ústav, ISBN 978-5-02-029805-7
- Bulatova, Nadežda; Grenoble, Lenore (1999), Evenki, Mnichov: Lincom Europa, ISBN 978-3-89586-222-9
- Campbell, George L. (2000), "Evenki", Kompendium světových jazyků: Abaza až kurdština, 1 (2, přepracované vydání), Taylor & Francis, ISBN 978-0-415-20298-5
- Dular, O. Chaoke (2009), 《鄂温克 语 参考 语法》 (v čínštině), Peking: CASS Lis, ISBN 978-7-5004-8143-0
- 杜 · 道 尔基 [Du Dao'erji], vyd. (2007), 鄂温克 地名 考 [Na Evenki Placenames] (v čínštině), Peking: Nakladatelství národností, ISBN 978-7-105-08286-5, OCLC 289003364
- Grenoble, Lenore A .; Whaley, Lindsay J. (2003), „Hodnocení dopadu gramotnosti: případ Evenki“, Joseph, Brian D. (ed.), Když se jazyky srazí: pohledy na jazykový konflikt, jazykovou soutěž a jazykové soužití, Ohio State University Press, s. 109–121, ISBN 978-0-8142-0913-4
- Inoue, Koichi (1991), „Tungus Literary Language“, Asijská studia folklóru, 50 (1): 35–66, doi:10.2307/1178185, JSTOR 1178185
- Janhunen, Juha (1996), „Mongolské jazyky jako idiomy mezikulturní komunikace v severním Mandžusku“, Wurm, Stephen Adolphe; Mühlhäusler, Peter; Tryon, Darrell T. (eds.), Atlas jazyků mezikulturní komunikace v Pacifiku, Asii a Americe, Walter de Gruyter, str. 827–835, ISBN 978-3-11-013417-9
- Kara, György (2006), „Solon Ewenki v mongolském skriptu“, Pozzi, Alessandra; Janhunen, Juha Antero; Weiers, Michael (eds.), Tumen jalafun jecen akū: Manchu studuje na počest Giovanniho Starého, Otto Harrassowitz Verlag, s. 133–148, ISBN 978-3-447-05378-5
- Kesingge; Cidaltu; Alta (autoři); Norbu (recenzent) (1983), Eweŋki Moŋɣol Kitad Kelen-ü Qaričaɣoloɣsan Üges-ün Tegübüri 《鄂温克 语 蒙汉 对照 词汇》, Peking: Ündüsüten-ü Keblel-ün Qoriy-a, 民族 出版社, OCLC 43657472 Neznámé ID: M9049 (2) 10
- Nedjalkov, Igor (1997), Evenki, Londýn: Routledge, ISBN 978-0-415-02640-6
- Whaley, Lindsay J .; Grenoble, Lenore A .; Li, Fengxiang (červen 1999), „Přehodnocení tungusické klasifikace zdola nahoru: srovnání Evenki a Oroqen“, Jazyk, 75 (2): 286–321, doi:10.2307/417262, JSTOR 417262
- Global Recordings Network (2011), Words of Life 1 - Evenki, vyvoláno 2011-04-22
Další čtení
- Andreeva, T. E. (1988). Звуковой строй томмотского говора эвенкийского языка: Экспериментально-фонетическое исследовани [Zvuková struktura Tommotova dialektu Evenki: experimentální fonetická studie]. Novosibirsk: Nauka. ISBN 978-5-02-029187-4. OCLC 21826474.
- Bulatova, N. (1999). Язык сахалинских эвенков [Jazyk Sakhalin Evenki]. Petrohrad: Fond Sever bez konfliktů. ISBN 978-5-88925-009-8.
- Chaoke, D.O .; Tsumugari, Toshiro; Kazama, Shinjiro (1991). ソ ロ ン 語 基本 例 文集 [Solon Základní věty]. Sapporo: Fakulta dopisů, Univerzita Hokkaido. JPNO 95049777.
- Gortsevskaya, V. A. (1936). Характеристика говоров баргузинских эвенков: По материалам Н. Н. Поппе [Charakteristika dialektů Barguzin Evenki: Založeno na NN Poppe]. Moskva-Leningrad: Gosudarstvennoye Uchebno-Pedagogicheskoye Izdatel'stvo. OCLC 41824692.
- Myreeva, A. N. (2004). Эвенкийско-русский словарь: около 30 000 слов [Evenki – ruský slovník: asi 30 000 slov]. Novosibirsk: Nauka. ISBN 978-5-02-030684-4. OCLC 61282240.
- Vasilevich G. M. (1958). Эвенкийско-русский словарь. [Evenki-ruský slovník. S dodatkem a osnovou gramatiky Evenki]. Moskva. ISBN 978-5-458-59022-8.
externí odkazy
- Omniglot
- Kara, György (2007), "Seznam kurzů: Gramatika Evenki", Katedra středoasijských studií, Indiana University v Bloomingtonu, archivovány od originál dne 2016-06-12
- http://www.evengus.ru/
- Эвенкитека - Эвенкийская библиотека [Evenkiteka - knihovna Evenki]. (v ruštině a Evenki). Citováno 2011-09-08.