Hongkongská vláda kantonská romanizace - Hong Kong Government Cantonese Romanisation - Wikipedia
Čínská romanizace |
---|
Mandarinka |
Wu |
Yue |
Min |
Gan |
Hakko |
Xiang |
Viz také |
Hongkongská vláda používá nepublikovaný systém romanizace kantonštiny pro veřejné účely, který je založen na standardu z roku 1888, který popsal Roy T Cowles v roce 1914 jako Standardní Romanisation.[1]:iv Hlavní potřebou hongkonské vlády pro romanizaci kantonštiny je přidělování jmen novým ulicím a místům. Formálně ani veřejně nezveřejnila svoji metodu určování vhodné romanizace v daném případě.
Metoda
V současné době vládní útvary, zejména Úřad pro průzkum a mapování EU Pozemkové oddělení, obraťte se na oddělení čínského jazyka[je zapotřebí objasnění ] z Úřad pro veřejnou službu před gazetováním jmen a druhý veterinář navrhl jména pomocí Kniha třícestných čínských obchodních / telegrafických kódů, původně publikoval Královská hongkongská policie Speciální pobočka pro interní vládní použití v roce 1971. Systém číselníků neobsahuje žádné náznaky tónů a je hrubě zjednodušený a je náchylný k záměně.
Ačkoli je kniha kódů k dispozici pouze několik desítek let, přístup k romanizaci místních jmen v Hongkongu byl zhruba před rokem 1888 konzistentní. To lze vidět na dobových mapách[2] a ve vládní publikaci Místopisný místopis v Hongkongu, Kowloonu a na nových územích z roku 1960.
Typické vlastnosti
U názvů míst se místo romanisation často používá typ místa v angličtině (např. „Street“ a „Road“ místo „Kai“ a „Lo“). Výjimky však nejsou neobvyklé (například „Fong“ v „Lan Kwai Fong“, což v překladu znamená „Čtverec“). „Wan“ pro „Bay“ a „Tsuen“ (nebo „Chuen“) pro „Estate“ (nebo „Village“) jsou také běžné. Existuje také mnoho případů přežití romanizace před rokem 1888, například „Kowloon“ a „ulice Un Chau“, což by v rámci tohoto systému bylo „Kau Lung“ a „Yuen Chau“.
Romanizace jmen je povinná ve vládních identifikačních dokumentech, jako jsou průkazy totožnosti vydané úřadem pro registraci osob. Tento standard standardně používá kancelář, i když si jednotlivci mohou zvolit svůj vlastní pravopis nebo jiný romanizační systém.[Citace je zapotřebí ]
Pravopis
Všechny tóny jsou vynechány, stejně jako rozdíly mezi nimi sání a neočekávané zastávky. Rozdíly mezi dlouhou samohláskou [A] a krátká samohláska [ɐ] jsou vynechány jako tuk (發, [Tlustý]; což znamená „vydat“) a tuk (佛, [fɐt]; význam "Buddha ").
Některé nesrovnalosti jsou způsobeny historicky ztraceným rozlišením (rozdíl mezi palatálními a alveolárními zvuky, viz. ch proti ts, sh proti s, a j proti z). Tyto souhlásky jsou již se nerozlišuje v dnešní řeči.
Následující tabulka zeměpisných názvů ilustruje standard.
Souhlásky
Iniciály
IPA | Yale | HKG | Příklad | v čínštině |
pʰ | str | str | Sai Ying Pun | 西 營盤 |
str | b | str | Po Lam | 寶 琳 |
tʰ | t | t | Tuen Mun | 屯門 |
t | d | t | Tai O | 大 澳 |
kʰ | k | k | K.ai Tak | 啟 德 |
k | G | k | Tai K.ok Tsui | 大角咀 |
kʰw | kw | kw | Kwai Chung | 葵涌 |
kw | gw | kw | Cha Kwo Ling | 茶 果嶺 |
m | m | m | Yau MTei | 油 麻 地 |
n | n | n | Njsem Cheong | 南昌 |
ŋ | ng | ng | Ngau Tau Kok | 牛頭 角 |
l | l | l | Ljsem Tin | 藍田 |
F | F | F | Fo Tan | 火炭 |
s | s | s | So Kon Po | 掃 捍 埔 |
ɕ | s | sh | Shau Kei Wan | 筲箕灣 |
h | h | h | Hang Hau | 坑口 |
j | y | y | Yau Tong | 油塘 |
w | w | w | Žong Tai Sin | 黃大仙 |
tɕʰ | ch | ch | Heng Fa Chuen | 杏花邨 |
tsʰ | ts | ts | Yau Yat Tsuen | 又一村 |
ts | j | ts | Tsim Sha Tsui | 尖沙咀 |
Finále
IPA | Yale | HKG | Příklad | v čínštině |
-p | -p | -p | Astr Lei Chau | 鴨 脷 洲 |
-t | -t | -t | Tsat Tsz Mui | 七 姊妹 |
-k | -k | -k | Onak Ó | 石澳 |
-m | -m | -m | Sham Shui Po | 深水埗 |
-n | -n | -n | Sledovatn Wan | 荃灣 |
-ŋ | -ng | -ng | Tsing Yi | 青衣 |
Samohlásky, dvojhlásky a slabičné souhlásky
IPA | Yale | HKG | Příklad | v čínštině |
A | aa | A | MA Tau Wai | 馬頭 圍 |
ah | Žah Fu Estate | 華富 邨 | ||
ɐ | A | A | Tsz WAn Shan | 慈雲 山 |
Ó | Hung HÓm | 紅 磡 | ||
u | Falešný Chun řeka | 深圳 河 | ||
ɛː / e | E | E | ChE Kung Miu | 車 公廟 |
tj | i | i | Lai Chi Kok | 荔枝角 |
ze | Sheung Sze Wan | 相思 灣 | ||
z | Tung Tsz | 洞 梓 | ||
ee | Tat Chee Avenue | 達 之 路 | ||
ɔː / o | Ó | ŽÓ Che | 禾 輋 | |
uː / o | u | u | Kwu Tung | 古 洞 |
oo | Mei Foo | 美孚 | ||
œː | eu | eu | Sheung Wan | 上 環 |
eo | Nam Cheoulice ng | 南昌 街 | ||
ɵ | eu | u | Shun Lee Estate | 順利 邨 |
yː | yu | yu | Yu Chau Street | 汝州 街 |
u | Kau U Fong | 九 如 坊 | ||
ue | Yung Shue Wan | 榕樹 灣 | ||
aj | aai | ai | Chai Wan | 柴灣 |
ɐj | ai | ai | Mai Po | 米埔 |
aːw | aau | au | Shau Kei Wan | 筲箕灣 |
.w | au | au | Sau Mau Ping | 秀茂坪 |
ej | ei | ei | Lei Yue Mun | 鯉魚 門 |
ee | Lee Na | 利安 | ||
ano | Kam Hano Soud | 錦 禧 苑 | ||
ai | Shui Hau Sai Ngan Ma | 水口 四 眼 馬 | ||
i | Do Li Terasa | 桃李 台 | ||
iːw | mj | mj | Smj Sai Wan | 小 西 灣 |
ɔːj | oi | oi | Choi Hung Estate | 彩虹 邨 |
oy | Choy Yee Bridge | 蔡 意 橋 | ||
uːj | ui | ui | Pui Ó | 貝 澳 |
ɵj | eui | ui | Ma Liu Shui | 馬 料 水 |
ou | ou | Ó | Tai MÓ Shan | 大帽山 |
m̩ | m | |||
ŋ̩ | ng | ng | Ng Fan Chau | 五分 州[1] |
- ^ The Standard výslovnost 五 je [ŋ̩]. Avšak častější výslovnost v Hongkongu je [m̩] a mnoho [ŋ̩] slova s ním splývají. Jediné slovo, které bylo původně vysloveno jako m̩, je „唔“ (ne) a v místních jménech se nepoužívá.
Viz také
- Seznam běžných čínských příjmení ukazuje, jak jsou v tomto schématu romanised.
Reference
- ^ Cowles, Roy T (1914). Cowlesův kapesní slovník kantonštiny. Hongkong: Kelly & Walsh Ltd.
- ^ „Mapa Hongkongu s britským Kowloonem“. Hongkong Almanack. 1888.
externí odkazy
- 粵語 拼盤: Učení fonetického systému kantonštiny
- Lingvistická společnost Hongkongu (LSHK)
- Průvodce výslovností Jyutping