Pha̍k-fa-sṳ - Pha̍k-fa-sṳ
Čínská romanizace |
---|
Mandarinka |
Wu |
Yue |
Min |
Gan |
Hakko |
Xiang |
Viz také |
Pha̍k-fa-sṳ (čínština : 白話 字) je pravopis podobný Pe̍h-ōe-jī a psal Hakko, různé čínské. Hakka je celá větev čínštiny a dialogy Hakky nemusí být vzájemně srozumitelné, vzhledem k velké zeměpisné oblasti. Tento článek pojednává o konkrétní odrůdě Hakky. Pravopis byl vynalezen Presbyterián kostel v 19. století. V tomto systému je napsán Nový zákon Hakka publikovaný v roce 1924.
Psací systém
Pha̍k-fa-sṳ používá upravený latinka (další trema ṳ pro zavřít centrální nezaokrouhlenou samohlásku /ɨ/) a některé diakritiky pro tóny. Je přidán jediný spojovník, který označuje sloučeninu.
Dějiny
Krátce po misionářích z Basilejská misijní společnost Reverende Theodore Hamberg a Rudolf Lechler přijel dovnitř Čína v roce 1847 Hamberg a jeho kolegové začali sestavovat Hakku Angličtina do Hakky do Němec slovníky. Lechler byl původně přidělen evangelizační dílo mezi Shantou obyvatelstva, ale kvůli odporu místních úřadů tam byla mise Shantou opuštěna a on se připojil k Hambergovi v misijní práci s Hakkou v roce 1852. Poté, co Hamberg neočekávaně zemřel v roce 1854, pokračoval Lechler ve slovnících společně s kolegy přes padesát let. Během té doby, reverende Charles Piton také provedl několik revizí slovníku.[1]
První publikaci Romanized Hakka v Pha̍k-fa-sṳ vytvořil Donald MacIver (紀 多納, 1852-1910) v roce 1905 v Shantou a získal titul Čínsko-anglický slovník: Hakka-dialect, jak se používá v provincii Kwang-tung. Poznamenal, že část obsahu byla založena na slovnících sestavených předchozími bazilejskými misionáři. Ten však použil romanizaci Lepsia, která se lišila od Pha̍k-fa-sṳ.[2] MacIver provedl změny ve slovníku, ale uvědomil si, že slovník Hakky napsaný bazilejskými misionáři patřil k hakkovským dialektům jihozápadní Provincie Kuang-tung: Haifeng County, Lufeng County, Jiexi County a Wuhua County. Na druhou stranu byl MacIverův slovník Hakka extrahován ze severovýchodní části provincie Guangdong, jako je prefektura Jiaying (nyní Meizhou ).
Současný systém
Písmena
Velká písmena | A | B | Ch | Chh | E | F | G | H | Já | K. | Kh | L | M | N | Ng | Ó | P | Ph | S | T | Čt | U | Ṳ | PROTI | Y |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Malá písmena | A | b | ch | chh | E | F | G | h | i | k | kh | l | m | n | ng | Ó | p | ph | s | t | th | u | ṳ | proti | y |
Jména písmen | A | bi | chi | chhi | E | fi | gi | Ahoj | i | ki | khi | li | mi | ni | ngi | Ó | pi | phi | si | ti | thi | u | ṳ | vi | yi |
Souhlásky
Pha̍k-fa-sṳ | Rozšířené bopomofo | IPA | Příklady |
---|---|---|---|
p | ㄅ | p | pak-kûng 伯公 |
ph | ㄆ | pʰ | pha̍k-fa 白話 |
m | ㄇ | m | Mî-koet 美國 |
F | ㄈ | F | fî-kî 飛機 |
proti | ㄪ | ʋ | vùn-sṳ 文字 |
t | ㄉ | t | tú-sṳ 肚 肚 |
th | ㄊ | tʰ | thai-ngìn 大人 |
n | ㄋ | n | nài-sâ 泥沙 |
l | ㄌ | l | lî-mà 鯉 嬤 |
k | ㄍ | k | kâ-yèn 家園 |
kh | ㄎ | kʰ | khiung-ha 共 下 |
ng (i) | ㄫ | ŋ / ɲ | ngiù-ngiuk 牛肉 |
h | ㄏ | h | heu-sâng 後生 |
ch (i) | ㄗ / ㄐ | ts / tɕ | cho-tet 做得 |
chh (i) | ㄘ / ㄑ | tsʰ / tɕʰ | chhâ-é 車 仔 |
s (i) | ㄙ / ㄒ | s / ɕ | se-ngìn 細 人 |
Samohlásky
Pha̍k-fa-sṳ | Rozšířené bopomofo | IPA |
---|---|---|
A | ㄚ | A |
i | ㄧ | i |
u | ㄨ | u |
E | ㄝ | E |
Ó | ㄛ | Ó |
ṳ | ㄭ | ɨ |
ehm | ㄜ | ɤ / ə |
-p | ㆴ | p̚ |
-t | ㆵ | t̚ |
-k | ㆶ | k̚ |
Tónové značky
Níže jsou uvedeny tónové značky Pha̍k-fa-sṳ s hodnotou tónu Sixian a Hailu dialekty Tchajwanská Hakka:[3]
Název čínského tónu | Tónová značka | Diacritics | Příklady | Sixian | Hailu |
---|---|---|---|---|---|
陰平 yīnpíng | ◌̂ | háček | 夫 fû | 24 | 53 |
陽平 yángpíng | ◌̀ | vážný přízvuk | 扶 fù | 11 | 55 |
上聲 shǎngshēng | ◌́ | akutní přízvuk | 府 fú | 31 | 24 |
陰 去 yīnqù | (bez známky) | 富 fu | 55 | 11 | |
陽 去 yángqù | ◌̊ | prsten | Ů fů | 33 | |
陰 入 yīnrù | (bez známky) | 福 fuk | 2 | 5 | |
陽 入 yángrù | ◌̍ | svislá čára | 服 fu̍k | 5 | 2 |
Srovnání čínského a tchajwanského Pha̍k-fa-sṳ
Byly provedeny srovnání mezi Hakka Nový zákon (1924) a Bible Hakka: Dnešní tchajwanská verze Hakka (2012). První byl publikován v Shantou, Čína, zatímco druhá byla publikována v Tchaj-wan.
Iniciály
Níže jsou uvedena pravidla pro přepínání mezi čínskými a tchajwanskými Pha̍k-fa-sṳ:[4]
Pravidla | Charakter | Čínský PFS | Tchajwanský PFS |
---|---|---|---|
ny → ng | 源 | nyên | ngièn |
sh → s | 聖 | holeň | slunce |
ts → ch | 做 | tsò | cho |
tsh → chh | 自 | tshṳ̀ | chhṳ |
kw → k | 光 | kwong | kůng |
Tónové značky
Níže uvedená tabulka porovnává tónové značky čínských Pha̍k-fa-sṳ, tchajwanských Pha̍k-fa-sṳ a Pe̍h-ōe-jī z Jižní min.
Název tónu | Čínský PFS | Tchajwanský PFS | Tchajwanský POJ |
---|---|---|---|
陰平 | A | A | A |
陽平 | A | A | A |
陰 上 | A | A | A |
陽 上 | (ǎ) | ||
陰 去 | A | A | A |
陽 去 | (A) | A | |
陰 入 | ap | ap | ap |
陽 入 | a̍p | a̍p | a̍p |
Poznámky:
- Tchajwanská Hakka nerozlišuje mezi 陰 上 (yīnshǎng) a 陽 上 (yángshǎng). Určité dialekty (ale ne standardní) Tchajwanský Hokkien má yángshǎng (ǎ).
- Sixian Hakka nerozlišuje mezi 陰 去 (yīnqù) a 陽 去 (yángqù), ale Hailu má yángqù (å).
Viz také
Reference
- ^ Pohled na složení slovníku Hakka-English (《客 英 大 辭典》 海 陸 成份 初探)
- ^ Hakka index do čínsko-anglického slovníku
- ^ 客家 語 拼音 聲調 表。 收錄 於 客家 委員會。 (2019)。 客 語 能力 認證 基本 詞彙 - 初級 四 縣 腔 (頁 24)。
- ^ 劉敏貞. (2011). 比較 兩種 客 語 聖經 譯本 底 背 ke 語音 差異 - 用 汕頭 客 語 聖經 譯本 lâu 現代 客 語 聖經 譯本 底 背 ke 約翰 福音 為例.