Mongolské prvky v západním středověkém umění - Mongol elements in Western medieval art - Wikipedia

Lemový pás na Giotto Madona s dítětem (1320–1330) je směsicí arabského a mongolského písma charakteristického pro Giotto.[1]

Mongolské prvky v západním středověkém umění lze vidět v evropských uměleckých dílech od 13. do 15. století.[2] Zahrnují umělecké oblasti, jako je malba a výroba textilu, a spočívají hlavně v evropském použití Mongol „Skript Phags-pa ve středověkém evropském umění, stejně jako reprezentace „tatarského“ plátna a mongolských vojáků v řadě současných evropských obrazů.

Mongolské písmo ve středověkém umění

Svatý Jeroným čtení pseudo-mongolského skriptu, skládajícího se z napodobování bloků „Dopisy Phags-pa, psáno spíše vodorovně než svisle. 1296–1300, kostel San Francesco Assisi.[3]

Během období interakce mezi Mongoly a Západem, od konce 13. století do počátku 14. století, začlenili někteří italští malíři do své náboženské malby mongolské písmo (zejména skript „Phags-pa“).[4][5] Příklady lze vidět zejména na freskách Horního kostela San Francesco v Assisi, nebo v obrazech Giotto a příbuzní malíři.[5][6]

Křesťanský náhrobek z Quanzhou s mongolštinou „Phags-pa nápisy, 1324.[7]

Tyto nápisy často napodobovaly mongolský Phags-pa, pravděpodobně objevený umělci prostřednictvím mongolských papírových peněz nebo paiza (cestovní průkazy), jako jsou tyto Marco Polo byl vydán během svých cest.[8] Fresky z Svatý Jeroným, Augustine a Papež Řehoř I. v Kostel San Francesco v Assisi (1296–1300) jsou známí tam, kde studují knihy psané v pseudomongolštině.[9] Slavný renesanční malíř Giotto a jeho žáci ve svých obrazech často kombinovali arabštinu a skript „Phags-pa“.[10] U Giotta Ukřižování (1304-1312 / 1313), vojáci nosí tuniky s nápisy s pseudo-mongolskými pruhy.[1] U Giotta Madona s dítětem (1320–1330), Panna Maria Oděv je zdoben lemem ve směsi arabského a mongolského písma.[1] Giotto znovu použil mongolský skript v Scrovegni kaple.[5]

Kromě vlivu výměn mezi západní a mongolskou říší během tohoto období je nejasný přesný důvod pro začlenění mongolského písma do raně renesančního malířství. Zdá se, že lidé ze Západu věřili, že skripty Středního východu ze 13. – 14. Století (například mongolské a arabské) jsou stejné jako skripty aktuální během Ježíš Je čas, a proto bylo přirozené zastupovat rané křesťany ve spolupráci s nimi. To mohlo být částečně proto, že některé předměty z islámské éry s nápisy byly považovány za relikvie.[11] Dalším důvodem může být, že umělec chtěl vyjádřit kulturní univerzálnost křesťanské víry spojením různých písemných jazyků v době, kdy církev měla silné mezinárodní ambice.[12] Je možné, že použití mongolských kulturních značek bylo také způsobem, jak vyjádřit východní vazby evropských náboženských řádů, jako jsou františkáni.[5]

Na východě je známa určitá míra kulturní a umělecké interakce díky vývoji Křesťanství mezi Mongoly. Použití mongolského písma ve spojení s reprezentacemi křesťanství lze vidět například v Nestorian Christian stély, jaké najdete například v Quanzhou které jsou datovány do 14. století.[7]

Použití Phags-pa Mongolské písmo ve středověké evropské malbě však zůstalo bez povšimnutí, dokud ho v 80. letech poprvé nezjistil japonský učenec Hidemichi Tanaka.[13] Jeho nálezy byly publikovány v jeho článku z roku 1983 Mongolský skript v malbách Giotto v kapli Scrovegni v Padově.[14] Kufic Arabské písmo se ještě častěji používá podobným způsobem, známým jako Pseudokufic.

„Tatarské“ textilie mongolské říše ve středověkém umění

Obr: Textilie ve stylu tatarského stylu nosí Angel Gabriel v Zvěstování podle Simone Martini (1333).[15][16]

Kolem roku 1300 si příliv textilií mongolské říše našel cestu do Itálie a měl se ukázat jako docela vlivný v italském umění.[17] Tyto textilie dokonce způsobily revoluci v italských textilních vzorech.[18] Mezi lety 1265 a 1308 probíhala komunikace mezi západním a východním směrem Il-Khanid vládci vedly k četným výměnám lidí a dárků, jako když asi 100 Mongolů v mongolských šatech navštívilo Řím kvůli Papežské jubileum z Papež Bonifác VIII v roce 1300.[19] Velké množství panni tartarici (Tatar látky) byly zaznamenány v papežském soupisu z roku 1295 a musely to být diplomatické dary od Il-Khanate.[20] Později mohli západní obchodníci také tyto textilie nakupovat Tabriz a mongolské hlavní město Sultaniya, zřízený Öljaitü mezi 1305 a 1313 a do doby, než se zmocní Cilician Arménie přístav Ayas podle Mamluks v roce 1347.[21] Tatarské oděvy byly produktem transkulturní výměny za mongolské vlády.[22] Jsou popisováni jako mongolští nasij od Mongolské autorky Lauren Arnold.[16]

Papež Bonifác VIII na jubileu 1300 s „tatarským plátnem“ před sebou, s „rytmickým čínsko-mongolským vzorem“.[23]

Od roku 1330 měly textilie mongolské říše silný dopad na italský textilní design.[24] Typ tatarského plátna, který byl přijat na Západě, spočíval v malém vzoru v hustém složení. Tento druh textilu je zastoupen v oděvu anděla Gabriela v Zvěstování podle Simone Martini (1333).[25]

Další návrhy zahrnovaly přirozeně plynoucí kompozice květin a vinné révy s fantastickými zvířaty.[26] Taková textilie je zobrazena jako opona pozadí Giotto je Korunování Panny Marie (cca 1330), nejstarší takové zobrazení tatarského plátna.[26] Také byly přijaty čínské typy květinových vzorů, jak je vidět na pláštích Krista a Marie v Korunování Panny Marie podle Paolo Veneziano (cca 1350).[27]

Předávání čínských textilních vzorů od mongolských Yuan Dynasty také došlo: Textilie z Írán a Irák ve 14. století začleněna do čínštiny fénix vzory v hedvábných a zlatých nití a italští tkalci přijali takové vzory od druhé poloviny 14. století, doplněné o vzory fénixů a hedvábné a zlaté nitě. Tyto designy jsou čínského původu a do Evropy se dostaly prostřednictvím mongolské říše.[28]

  • Obr: Květinové vzory v čínském stylu jsou viditelné v pláštích Krista a Marie Korunování Panny Marie podle Paolo Veneziano (cca 1350).[27]

  • Lampy s fénix, hedvábí a zlato, Írán nebo Irák, 14. století.

  • Lampy textil, hedvábí a zlato, Itálie, druhá polovina 14. století.

Mongolové v evropské malbě

Mongolský velitel tisíce vojáků (vlevo), v Ambrogio Lorenzetti je Umučení františkánů, 1330.

Mongolové jsou viditelní na různých evropských malbách ze 13. – 14. Století. Naznačují, že italští umělci byli v přímém kontaktu s lidmi z Tartary.[29] Mongolové na evropských malbách z konce 13. století a 14. století pocházejí z různorodé etnické populace Zlatá horda složen z Tataři, Mongolové kdo přijal islám později, stejně jako Ugřané, Sarmato-Scythians, Slované a lidé z Kavkaz, mimo jiné (ať už muslimské či nikoli).[30] Populace vojáků a velitelů hordy pochází z různých etnických Mongolů, turkických Tatarů a Evropanů, přičemž vládnoucím jádrem jsou Mongolové.

The bitva o Liegnitz, 1241, mezi Mongoly (vlevo) a evropskými rytíři (vpravo). Kresba ze 14. století.
Kubilajchán poskytnutí finanční podpory rodině Polo

Již v roce 1253, během počátečních setkání Mongolů se Západem po Mongolská invaze do Evropy, Matthew Paris představoval mongolské vojáky s jejich charakteristickým kuželovým kloboukem jako kanibaly v jeho Chronica Majora.[5]

Později se Mongolové objevili v mnohem méně karikaturních zobrazeních. Cesty Marco Polo do Mongolská říše vznikly opulentní popisy mongolského vládce Kublajchán a jeho soud.[31]

Mongolové pak byli občas začleněni do díla evropských malířů, zejména do ilustrací událostí v Asii nebo v Evropě Svatá země. Mezi jinými pracemi se mongolští jezdci objevují v Ukřižování svatého Petra, Giotto, kolem roku 1299, pravděpodobně po návštěvě mongolských návštěvníků z východu, jako je například mongolská delegace, o které je známo, že se zúčastnila 1300 Papežské jubileum v Římě.[32]

Mongolští lučištníci jsou také předvedeni při střelbě Sebastian v Mučednictví sv. Šebestiána, Giovanni del Biondo, kolem 1370,[33] a mongolští velitelé v uniformě se objeví v Ambrogio Lorenzetti je Umučení františkánů (1285–1348) s charakteristickým kónickým kloboukem zdobeným pírkem.[5][34][35]

  • Mongolský jezdec v Ukřižování svatého Petra, Giotto, kolem 1299.[32]

  • Ambrogio Lorenzetti je Umučení františkánů (1285–1348) zobrazující oděv tisíceho mongolského velitele (kónický klobouk s pérem).[34][35]

  • Mongolský lukostřelec střílí na Sebastian v Mučednictví sv. Šebestiána, Giovanni del Biondo, kolem 1370.[33]

  • Vyjednávání pro Kristovu látku v UkřižováníMistře Trecento, kolem 1350.

Poznámky

  1. ^ A b C d Mack, str.61
  2. ^ Subjekt byl zvláště popsán Rosamondem E. Mackem v Bazaar to Piazza: Islamic Trade and Italian Art, 1300–1600.
  3. ^ „Texty Jeronýma (obr. 43; zničeno při zemětřesení v roce 1997), Augustina a papeže Gregoryho I. jsou psány čtvercovými jednotkami svislých, vodorovných a zakřivených úderů, které lze nazvat pseudomongolskými. vodorovně na stránce v západním stylu samotný skript napodobuje 'Phags Pa, který je napsán svisle ", Mack, str.52
  4. ^ „Během Pax Mongolica několik italských malířů napodobilo mongolské písmo s názvem„ Phags Pa “, v Mack str.51
  5. ^ A b C d E F Umění, věda a technologie středověkého cestování autor: Andrea Kann str. 94
  6. ^ „Assisští malíři a Giotto, jak je znázorněno níže, napodobovali mongolské písmo před rokem 1307, kdy zprávy o bratřích Jan z Montecorvina úspěch v Pekingu dorazil na Západ a urychlil velké misionářské úsilí ve střední Asii a Číně “ Mack, str.51
  7. ^ A b Ježíš na Hedvábné cestě autor: Dale A. Johnson str. 73
  8. ^ Mack, str.52
  9. ^ „Texty Jeronýma (obr. 43, zničené při zemětřesení v roce 1997), Augustina a papeže Řehoře I. jsou psány v čtvercových jednotkách vertikálních, horizontálních a zakřivených tahů, které lze nazvat pseudomongolskými. Ačkoli umělec tyto jednotky zarovnal vodorovně na stránce v západním stylu samotný skript napodobuje 'Pags Pa, který je napsán svisle "v" Mack, str.52
  10. ^ Mack, str.54
  11. ^ Mack, str.52, Mack, s. 69
  12. ^ „Protože arabština a„ Pag Pa byli spojováni se Svatou zemí a ranou křesťanskou dobou, mohly rámy zdůrazňovat původ a věk obrazů, které obklopují. Možná označovaly obraz univerzální víry, uměleckého záměru v souladu s Současný mezinárodní program církve. “ Mack, s. 69
  13. ^ „Hidemiči Tanaka v brilantním pohledu přesvědčivě prokázal, že Giotto byl vystaven mongolské Phags-pa skript, a že ho použil jako dekorativní motiv na Padova a jinde. “v Arnold, s. 124
  14. ^ Mongolský skript v malbách Giotto v kapli Scrovegni v Padově v Europäische Kunst um 1300, Akten des XXV. Internationalen Kongresses für Kunstgechichte, 1983 Oliphant: Islámské objekty v historickém kontextu Avinoam Shalem str.96 Poznámka 56
  15. ^ Mack, s. 35-36: „Dobře zdokumentovaným příkladem zpožděné, ale kreativní italské odezvy na nové tatarské oděvy je drobný vzor, ​​ve kterém jsou malé listy nebo rostliny a zvířata rytmicky uspořádány v husté, celoplošné kompozici. (...) Během počátkem čtrnáctého století darovali Angevins z Neapole San Francesu v Assisi řadu tatarských oděvů, včetně sametů. Od té doby, co Simone provedla obraz v Neapoli, byly tatarské oděvy i orientální koberce - také nejdříve v italském malířství - konkrétní crozier na obrázku 65 pravděpodobně představuje ceněné artefakty na dvoře krále Roberta. Později Simone brillantně zachytila ​​zářivý třpytivý efekt malého vzoru na bílém podkladu v rouchu archanděla Gabriela v Zvěstování maloval pro katedrálu v Sienně v roce 1333 (obr. 23) "- Mack, str.35
  16. ^ A b „Simone Martini (...) zobrazovala tohoto anděla v mongolském rouchu nasij plátno - zlaté zpracování listů na bílém pozadí - obvykle popsané v západních inventářích jako panno tartarico albo ad floria aurea" v Knížecí dary a papežské poklady autor: Lauren Arnold str.121
  17. ^ „Pax Mongolica přinesl do Itálie příliv vlivných„ tatarských “textilií kolem roku 1300 (viz například obr. 22, 25, 32) a zanechal stopu po italském umění čtrnáctého století v mongolských postavách, kostýmech (viz obr. 160) , a scénář (viz obr. 43, 49) v obrazech a v odkazech na památky podél cest karavanů na fasádách Dóžecího paláce v Benátkách (viz obr. 10) “v Mack, s. 18
  18. ^ „Tkaniny, které způsobily revoluci v italském textilním designu počátkem třicátých let 20. století, byly tatarské oděvy přicházející ze Střední Asie a Sýrie během Pax Mongolica. Ačkoli byly mezi importy papežských sbírek nejdůležitější, pravděpodobně díky diplomatické dary z Il-Khanids z Persie nový dovoz nepřitahoval žádnou pozornost italských malířů po další dvě desetiletí a od místních návrhářů po tři. “, v Mack, str.35
  19. ^ Mack, s. 18
  20. ^ Mack, s. 18, Mack, str.35
  21. ^ Mack, s. 16-17
  22. ^ Mack str.35 „Tatarské oděvy byly samy produkty transkulturní výměny. Když se kočovní mongolští válečníci stali císařskými vládci, přijali mnoho aspektů sofistikovaných textilních kultur v dobytých islámských zemích a vyvinuli preference hedvábí bohatě zdobeného zlatými nitěmi. Mongolové obvykle ušetřili kvalifikovaní tkalci - muslimové i Číňané - z meče, distribuovali je jako kořist a transportovali je do nových dílen roztroušených po celé říši. Zajatí řemeslníci sloužili královským dvorům, vojenským a vládním úředníkům, kteří byli často dobýváni. , je známo že Herati a čínští řemeslníci spolupracovali a někteří Herati byli posláni zpět do svých domovů ve východní Persii (nyní Afghánistán). Kulturní mix mezi císařskou elitou a řemeslníky, kteří pro ně pracují, vyústil v bohatou a výraznou směsici islámských a čínských technik a vzorů. “
  23. ^ „V tomto fragmentu fresky, připisovaném Giotto, papeži Boniface VIII prohlašuje jubilejní rok 1300. Nad balkonem je „tatarská tkanina“, jedno z mnoha hedvábí, které perský Mongol vládce a vyznačuje se rytmikou Čínsko-mongolský vzor „„ Silk “str.41 [1].
  24. ^ Mack, str.35
  25. ^ Mack, s. 35-36
  26. ^ A b Mack, str.37
  27. ^ A b Mack, str.38
  28. ^ Rosamond E.Mack, ISBN  0-520-22131-1 27-49
  29. ^ Arnold, s. 124
  30. ^ Halperin, Charles J. (1987). Rusko a zlatá horda: Mongolský dopad na středověké ruské dějiny. Indiana University Press. str.111. ISBN  978-0-253-20445-5.
  31. ^ Amerika pohlíží na Čínu: americké obrazy Číny dříve a nyní autor: Jonathan Goldstein, Jerry Israel, Hilary Conroy str.36
  32. ^ A b Arnold, str. 54
  33. ^ A b Arnold, str.113
  34. ^ A b Rosamond E. Mack, Bazar na náměstí Piazza: Islámský obchod a italské umění 1300–1600 (ISBN  0-520-22131-1), s. 151: „Mongolské fyziognomie vládce a dvou válečníků s vysokými špičatými klobouky však byly pravděpodobně pozorovány u vyslanců, které Il-Khanids poslali do Itálie během prvních desetiletí čtrnáctého století. Tento klobouk s klopou na krku a peří nahoře přesně zobrazuje pokrývky hlavy velitelů jednoho tisíce mužů v mongolské armádě. Takové pokrývky hlavy mohly být dokonce vidět v Siena: možná Tommaso Ugi, Sienese, který přijal jméno Tumen, navštívil Sienu, když v roce 1301 doprovázel vyslance Il-Khanid. “
  35. ^ A b Mack si v obraze všimne „mongolských postav a kostýmů“: „Mongolské postavy a kostýmy (viz obr. 160)“, Mack, s. 18

Reference

  • Mack, Rosamond E. Bazaar to Piazza: Islamic Trade and Italian Art, 1300–1600, University of California Press, 2001 ISBN  0-520-22131-1
  • Arnold, Lauren Knížecí dary a papežské poklady, University of San Francisco, 1999 ISBN  0-9670628-0-2