Pravopis v Gwoyeu Romatzyh - Spelling in Gwoyeu Romatzyh

The hláskování Gwoyeu Romatzyh (GR) lze rozdělit na jeho léčbu iniciály, finále a tóny. GR používá kontrastní neznělé / vyjádřené páry souhlásek reprezentovat s aspirací a bez aspirace iniciály v čínštině: například b a p zastupovat IPA [p] a [pʰ]. Dopisy j, ch a sh představují dvě různé řady iniciál: alveolo-palatal a retroflex zvuky. Ačkoli tato hláskování nevytvářejí v praxi žádné nejednoznačnosti, čtenáři více znají Pchin-jin měl by jim věnovat zvláštní pozornost: GR junapříklad odpovídá Pchin-jinovi zhu, ne ju (který je napsán jiu v GR).

Mnoho z finále v GR je podobné jako v jiných romanizace. Mezi charakteristické rysy GR patří použití mj pro zavřít přední zaoblenou samohlásku špalda ü nebo jednoduše u v Pchin-jin. Finále -y představuje jisté alofony z i: GR plachý a sy odpovídají Pchin-jinovi shi a si resp.

Nejvýraznějším rysem GR je jeho zpracování tónů. První tón je představován základní formou každé slabiky, přičemž pravopis je upravován podle přesného, ​​ale složitého pravidla pro ostatní tři tóny. Například slabika hláskovala ai (první tón) se stane air, aE a Ay v ostatních tónech. Neutrální (nepřízvučný) tón lze volitelně označit předřazením tečkou nebo tečkou: například perng.yeou "přítel".

Rhotacizace, společný rys Mandarinka (zvláště Peking ) Čínština, je označena v GR příponou - (e) l. Vzhledem k poměrně složitým ortografickým detailům může daná rhotacizovaná forma odpovídat více než jedné základní slabice: například Jiel může být buď ji (n) + el („dnes“) nebo ji + el ("kuřátko").

Řada často se vyskytujících morfémy mají zkrácená hláskování v GR. Nejběžnější z nich, následované jejich pchin-jinovými ekvivalenty, jsou: -G (-ge), -j (-zhe), -m (-mě), sh (ši) a -tz (-zi).

Základní formy

GR, jako Pchin-jin, používá kontrastní neznělé / vyjádřené páry souhlásek reprezentovat s aspirací a bez aspirace zvuky v čínštině. Například b a p zastupovat IPA [p] a [pʰ] (p a p ' v Wade-Giles ). Dalším rysem GR přežívajícího v Pchin-jin je reprezentace slov (obvykle dvou slabik) jako jednotek: např. Gwoyeu spíše než Wade-Giles Kuo²- ano³.

Základní rysy pravopisu GR jsou uvedeny v následujících tabulkách iniciál a finále, kde druhá odkazuje na základní formuláře T1.^[1] Mnoho pravopisných funkcí je stejných jako v Pchin-jin; rozdíly jsou zvýrazněny v tabulkách a podrobně diskutováno po druhém stole. The pravidla tonálního pravopisu postupujte v samostatné části.

V tabulkách jsou pravopisy pchin-jin uvedeny pouze tam, kde se liší od GR, v takovém případě se vyskytují v (závorce). Tabulky také uvádějí výslovnost v závorkách].

Iniciály

Klíč

GR se liší od Pinyin

alveolo-palatal souhlásky (GR se liší od Pinyin)

souhlásky retroflex (GR se shoduje s Pinyinem)

Finále

		Coda
		∅			/ i /		/ u /		/ n /		/ ŋ /			/ ɻ /
Mediální	∅	-y [ɨ] ㄭ (-i)	E [ɤ] ㄜ	A [A] ㄚ	ei [ei] ㄟ	ai [ai] ㄞ	ou [ou] ㄡ	au [au] Ao (ao)	en [ən] ㄣ	an [an] ㄢ	ong [ʊŋ] ㄨ ㄥ	angl [əŋ] ㄥ	ang [aŋ] ㄤ	el [aɚ] Er (er)
	/ j /	i [i] ㄧ	tj [je] ㄧ ㄝ	IA [ja] ㄧ ㄚ		iai [jai] ㄧ ㄞ	dlužní úpis [jou] ㄧ ㄡ (iu)	iau [jau] ㄧ ㄠ (iao)	v [v] ㄧ ㄣ	ian [jɛn] ㄧ ㄢ	iong [jʊŋ] ㄩ ㄥ	ing [v] ㄧ ㄥ	iang [jaŋ] ㄧ ㄤ
	/ w /	u [u] ㄨ	uo / o [wo] ㄨ ㄛ	ua [wa] ㄨ ㄚ	uei [wei] ㄨ ㄟ (ui)	uai [wai] ㄨ ㄞ			uen [wən] ㄨ ㄣ (ne)	uan [wan] ㄨ ㄢ		ueng [wəŋ] ㄨ ㄥ	uang [waŋ] ㄨ ㄤ
	/ ɥ /	mj [y] ㄩ (ü)	já [ɥe] ㄩ ㄝ (üe)						já [yn] ㄩ ㄣ (ün)	iuan [ɥɛn] ㄩ ㄢ (üan)

Klíč

GR se liší od Pinyin

Pravopis

Základní hláskování GR (T1) jsou srovnávána s pravopisnými pravidly Pchin-jin v stůl níže. A samostatná tabulka, po tonální pravidla, porovnává hláskování pomocí všech čtyř tónů.

Řada Alveolar a retroflex

Dopis j a digrafy ch a sh představují dvě různé série zvuků. Když následuje i odpovídají alveolo-palatal zvuky (Pchin-jin j, q, a X); jinak odpovídají retroflex zvuky (Pchin-jin zh, ch, a sh). V praxi tato funkce nevytváří dvojznačnost, protože dvě řady souhlásek jsou uvnitř doplňková distribuce. Přesto je obtížné sledovat korespondenci mezi kouzly GR a Pinyin. V některých případech souhlasí (ču je stejná slabika v obou systémech); ale v jiných případech se liší - někdy matoucím způsobem (například GR ju, jiu a jiou odpovídají Pchin-jinovi zhu, ju a jiu příslušně).

Tento potenciál záměny lze graficky vidět na internetu tabulka iniciál, kde jsou tučná písmena j, ch a sh proříznout zvýrazněné rozdělení mezi alveolo-palatal a retroflex.

Další rozdíly od Pinyin

GR se také liší od Pinyinu transkripcí samohlásek a polosamohlásek:

• GR používá mj pro zavřít přední zaoblenou samohlásku (IPA y) hláskoval ü nebo v mnoha případech jednoduše u v Pchin-jin. (The smluvně Pinyin mj je psáno dlužní úpis v GR.)
• Finále -y představuje [ɨ] allophone z i: GR plachý a sy odpovídají Pchin-jinovi shi a si resp.
• Žádné základní formy v GR začínají w- nebo y-: Pchin-jin jo a wu jsou psány ing a u v GR (ale pouze v T1 ).

Mezi další důležitá hláskování GR, která se liší od Pinyin, patří:

• GR píše au pro Pchin-jin ao (ale viz pravidlo pro T3 ).
• el odpovídá Pchin-jinovi ehm (-r vyhrazeno pro uveďte T2 ). Nejdůležitější použití - (e) l je jako rhotacizace přípona.
• GR používá ts pro Pchin-jin C a tz pro Pchin-jin z.
• -uen a - ano odpovídají smluvním formám pchin-jin -un a -ui.
• GR má také tři písmena pro nářeční zvuky: proti (万 rozšířeno Zhuyin ), ng (兀) a gn (广).

Stejně jako v Pinyin, an apostrof se používá k objasnění dělení slabik. Pin'in, GR hláskování slova „Pchin-jin“, je samo o sobě dobrým příkladem: apostrof ukazuje, že sloučenina je tvořena kolík + v spíše než pi + nin.

Srovnání pchin-jin: základní formy

Následující seznam shrnuje rozdíly mezi pravopisem GR a Pinyin. Seznam je v abecedním pořadí GR (kliknutím na tlačítko vedle nadpisu změníte na pořadí pchin-jin).

Tonální pravidla

Poznámka: V této části se slovo „tón „je zkráceno jako„ T “: T1 tedy znamená Tón 1 nebo první tón atd.

Kdekoli je to možné, GR označuje tóny 2, 3 a 4 dýcháním základní formulář T1 slabiky, nahrazující samohlásku jinou, která má podobný zvuk (i s ynapříklad nebo u s w). Tento výstižný postup však nelze použít v každém případě, protože slabika nemusí obsahovat vhodnou samohlásku pro modifikaci. V takových případech dopis (r nebo h). Přesné pravidlo, které je třeba dodržet v každém konkrétním případě, je určeno níže uvedenými pravidly.^[2]

Barevně označené pravidlo níže je uveden pro každý tón: stejné barvy jsou použity níže v a seznam provincií. Každé pravidlo je pak zesíleno komplexní sadou pravidel pro tento tón. V pravidlech se používají tyto kódy:

• V = samohláska
• NV = nevohláska (souhláska nebo nula v případě počáteční samohlásky)
• ⇏ = "ale vyvarujte se formování [zadané kombinace]"

Pchin-jinové ekvivalenty jsou uvedeny v závorkách za každou sadou příkladů. Pro ilustraci GR tónových pravidel v praxi, a stůl porovnání pravopisu Pinyin a GR některých čínských provincií se řídí podrobnými pravidly.

Tón 1: základní forma

• Počáteční sonoranty (l- / m- / n- / r-): vložit -h- jako druhé písmeno. rheng, mhA (rēng, mā)
• Jinak použijte základní forma.

Tón 2: i / u → y / w; nebo přidat -r

• Počáteční sonoranty: použijte základní formulář. reng, mA (réng, má)
• NVi → NVy ( + -i pokud je konečný). chyng, chyan, yng, yan, stryi (qíng, qián, yíng, yán, pí)
• NVu → NVw ( + -u pokud je konečný). chwan, wang, hwo, chwu (chuán, wáng, huó, chú)
• Jinak přidejte r na samohlásku nebo dvojhláska. charng, bair (cháng, bái)

Tón 3: i / u → e / o; nebo dvojitá samohláska

• PROTIi nebo iV → VE nebo EV (⇏ee). chEan, baE, shEau (qiǎn, bǎi, xiǎo), ale ne bože
• PROTIu nebo uV → VÓ nebo ÓV (⇏oo). dÓan, daÓ, shÓei (duǎn, dǎo, shuǐ), ale ne hoo
• Když obojí i a u lze najít, pouze první se mění, tj. jEau, gÓai, shEu (jiǎo, guǎi, xǔ), ne jo, goae, čau
• Pro základní formuláře začínající na i- / u-, změňte start i- / u- na e- / o- a přidat počáteční y- / w-. vyan, woo, vyu (yǎn, wǒ, yǔ)
• Jinak zdvojnásobte (hlavní)^[3] samohláska. chiing, daa, geejá, huoo, goou (qǐng, dǎ, gěi, huǒ, gǒu)

Tón 4: změna / dvojité poslední písmeno; nebo přidat -h

• PROTIi → Vy. day, Žalovaty (dài, suì)
• PROTIu → Vw (⇏iw). daw, jítw (dào, gòu), ale ne chiw
• -n → -nn. duann (duàn)
• -l → -ll. Ell (èr)
• -ng → -nq. binq (bìng)
• Jinak přidejte h. dah, chiuh, dih (dà, qù, dì)
• Pro základní formuláře začínající na i- / u-, nahradit počáteční i- / u- s y- / w-, kromě nezbytné tonální změny. yAw, wuh (jo, wù)

Neutrální tón (轻声 Chingsheng / qīngshēng)

Tečka (obvykle psaná jako tečka nebo tečka) může být umístěna před neutrálními tóny (nepřízvučnými) slabikami, které se objevují v původním tonálním hláskování: perng.yeou, dih.fang (péngyou, dìfang). Y.R. Chao použil toto zařízení v prvních osmi kapitolách Mandarin Primer, poté ji omezit na nová slova při jejich prvním vystoupení. v Gramatika mluvené čínštiny zavedl indexový kruh (_Ó) k označení volitelného neutrálního tónu, jako v bujy_Ódaw„Nevím“ (výslovnost Pchin-jin bùzhīdào nebo bùzhīdao).

Je důležité si uvědomit, že všechny slabiky GR začínají u- nebo i- musí být T1: v T2, T3 a T4 všechny tyto slabiky začínají w- nebo y- resp. Příkladem všech čtyř tónů je následující: ing, yng, yiing, yinq (Pchin-jin jo).

Rime tabulka

Termín Jinovatka, jak je používá lingvisté, je podobný rým. Vidět Rime tabulka.

Srovnání pchin-jin: všechny tóny

Tato tabulka ilustruje GR tonální pravidla používá se vypsáním některých čínských provincií v GR i Pchin-jin (přepnete do abecedního pořadí Pchin-jin kliknutím na tlačítko vedle nadpisu).^[4] Značky tonálního pravopisu nebo „stopy“ jsou zvýrazněny stejným způsobem barevné kódování jak je uvedeno výše. Všimněte si, že T1 je výchozí tón: proto Shinjiang Například (Xīnjiāng) se píše pomocí základní podoby obou slabik.

GR tónová klávesa

Tón 1 (základní forma: neoznačeno) Tón 2 Tón 3 Tón 4

Rhotacizace

Erhua (兒 化) nebo rhotacizovaný nebo retroflex^[5] konec, je v GR označen -el spíše než -r, který se již používá jako Značka T2. Příslušné tonální modifikace se pak aplikuje na rhotacizovanou formu: například skořápka (shìr) a ideál (yìdiǎnr).^[6]

Většina ostatních romanizačních systémů zachovává základní forma, ale GR přepisuje povrchovou formu jako výraznou. Toto jsou hlavní principy, které se dodržují, když je slabika rhotacizována v GR:^[7]

1. -el nahrazuje finále -y
2. -l nahrazuje finále -i (v -ai a -ei) a -n, ale -v se stává -iel
3. -el je přidán do -i a -iu
4. -l se přidává do všech ostatních finále, ale -ing získává další -E- stát se -Ingl.

V důsledku toho osobní korespondence mezi GR a Pinyinem je přerušeno, protože jedna GR rhotacizovaná forma může odpovídat několika formám Pinyin.^[8] Například:

• Jiel odpovídá oběma jir a jīnr (oba výrazné [t͡ɕjɚ˥]).
• Jial odpovídá oběma jiār a jiānr (oba výrazné [t͡ɕjaɚ̯˥]).

Tón sandhi

Nejdůležitější projev tón sandhi v mandarínštině je změna slabiky T3 na T2, když následuje další slabika T3 (T3 + T3 → T2 + T3). GR neodráží tuto změnu pravopisu: slovo „ovoce“ je psáno botník, i když je výslovnost blíže shweiguoo.^[9] Níže jsou uvedena čtyři běžná slova se složitějším tónem sandhi (v pravopisu také ignorována) Výjimky.

Zkratky

Řada často se vyskytujících morfémy mají zkrácená hláskování v GR.^[10] Nejběžnější z nich, následované jejich pchin-jinovými ekvivalenty, jsou:

• -G (-ge)
• -j (-zhe)
• -m (-mě)

se vyskytuje v šerm (shénme), jemm / tzemm (zhème) a tzeem (zěnme)

• sh (shi)

také ve sloučeninách, jako je jiowsh (jiùshi), dannsh (dànshi), atd.

• -tz (-zi)

Zdvojení

V původní podobě použil GR dvě „náhradní“ písmena abecedy, proti a X, indikovat zdvojení. To napodobovalo metodu, kterou čínské písmo označuje opakování postavy s iterační značka (々). V GR dopis X označuje, že předchozí slabika se opakuje (shieh.x = shieh.shieh, "Děkuji"), vx se používá, když předchozí dva slabiky se opakují (haoshuo vx! = haoshuo haoshuo! „jsi příliš laskavý!“).^[11]

Toto stručné, ale zcela nefonetické, a tudíž neintuitivní zařízení se objevuje v Chao's Mandarin Primer a všechny texty W. Simona (včetně jeho Čínsko-anglický slovník). Nakonec však byl potichu vyřazen i jeho vynálezcem: v Chao's Gramatika stejně jako jeho Možná čínsky všechny duplikované slabiky jsou zapsány v celém svém přepisu GR.

Výjimky

Následující slova a postavy nedodržujte pravidla GR:

• Název Romatzyh (což by přísně vzato mělo být „Luomaatzyh“) sleduje mezinárodní použití (Romové ).
• Znaky 一 („jedna“), 七 („sedm“), 八 („osm“) a 不 („ne / ne“) jsou vždy psány i, chi, ba, a bu, bez ohledu na tón, ve kterém jsou vyslovovány. Jinými slovy, změny způsobené tónem sandhi se v GR neprojeví.

Poznámky

Reference

• Chao, Yuen Ren (1948). Mandarin Primer: Intenzivní kurz mluvené čínštiny. Harvard University Press.
• Chao, Yuen Ren (1968a). Gramatika mluvené čínštiny. University of California Press. ISBN  0-520-00219-9.
• Simon, Walter (1947). Začátečník [sic ] Čínsko-anglický slovník. Lund Humphries & Co. Ltd.