Historie Jin - History of Jin - Wikipedia

Nesmí být zaměňována s Book of Jin.
Pro další použití viz Historie dynastie Jin.
Historie Jin
Tradiční čínština金 史
Zjednodušená čínština金 史

The Historie Jin (Jin Shi) je čínský historický text, jeden z Dvacet čtyři historie, který podrobně popisuje historii Dynastie Jin založen Jurchens v severní Číně. Byl sestaven Yuan dynastie historik a ministr Toqto'a.

Historie kompilace

Ačkoli dynastie Jin byla zničena Mongolové v roce 1234 byla iniciativa pro psaní dynastických dějin - v souladu s čínskými politickými tradicemi - teprve zahájena Kublajchán, který se rozhodl přijmout čínské politické normy a našel Yuan dynastie. V roce 1261 byla myšlenka na sestavení historie pro Jin a Liao dynastií byl nejprve naznačen, a po dobytí Southern Song byl projekt rozšířen o všechny tři historie.

Problémy s formátem a pravidly kompilace však brzdily pokrok a teprve v roce 1343 byla dokončena imperiální komise s dozorcem Toqto'ou a týmem šesti, včetně učence Ouyang Xuan, jako hlavní překladatelé. Práce byla dokončena za něco málo přes rok.

Pro svůj materiál, Historie Jin těžce čerpal z historických záznamů samotné dynastie Jin, zatímco události jejích posledních let těžce čerpaly ze soukromých prací a záznamů vědců, jako jsou Yuan Haowen, Liu Qi, Yang Huan a další.

The Historie Jin byl přeložen do Manchu tak jako ᠠᡳᠰᡳᠨ
ᡤᡠᡵᡠᠨ ‍‍ᡳ
ᠰᡠᡩᡠᡵᡳ (Wylie: Aisin gurun i suduri, Möllendorff: Aisin gurun i suduri).

The Cchien-tchang z Dynastie Čching použil Mančština "opravit" přepisy čínských znaků z Jurchen jazyk jména v Historie Jin v jeho projektu „Imperial Liao Jin Yuan Three Histories National Language Explanation“ (欽 定 遼金 元 三 史 國語 解).

Qianlongovy „opravy“ nakonec chyby ještě zhoršily a přepis některých cizích slov ještě zhoršily.[1] Marshall Broomhall napsal, že „Tato práce byla tak nevědecká, že vydání K'ien-lung historie Liao, Kin a Yüan jsou prakticky k ničemu.“[2] Emil Bretschneider demonstroval, jak byly etymologie v Qianlong vydání nesprávné.[3]

Rozložení

The Historie Jin obsahuje celkem 135 svitků nebo kapitol rozdělených takto:

  • 19 Annals nebo císařské biografie (本 本), popisující životy Jin císařů
  • 39 Pojednání (志), popisující fakta ekonomických a sociálních dějin v daném období
  • 4 chronologické tabulky (表)
  • 71 životopisů (列傳), popisujících životy důležitých osob v daném období

V Annals, svazek 1 obsahuje popis rodových záznamů o založení Wanyan klan, jejich původ v Heishui Mohe národy vnějšího Mandžuska a předkové, včetně Hanpu, Wugunai, Shilu, Helibo, a Wuyashu. Tillman vysvětluje pozadí tohoto svazku v angličtině.[4] Svazek 19 obsahuje některé rané postavy dynastie Jin, kteří dostali posmrtné tituly, včetně Wanyuan Zongjun 完 颜宗峻 (zemřel 1124), Wanyan Zongyao 完 顏宗堯 (1096-1135) a Wanyan Yungong 完 颜允恭 (1146-1185)

V rámci Pojednání svazky 25-26 popisují geografické rozdělení Jin, organizované administrativním rozdělením obvodu na primární úrovni (路). Sekce Finance a ekonomika (食 貨) zahrnuje svazky 46–50, Výběr úředníků (選舉) zahrnuje objemy 51–54, Úřední pošty (百官) zahrnuje svazky 55–58. Svazek 57 popisuje jedinečný Miŋgan Moumukə 克 安 謀 克 sociální systém Jurchen.[5] Svazek 2 potvrzuje Aguda tak jako du begile 都 勃 極 烈 nebo nejvyšší šéf v tomto systému. Biografie řady kmenových šéfů jednotek s titulem smutek 勃 極 烈 jsou uvedeny ve svazku 76.

Jednou neobvyklou vlastností textu ve srovnání s jinými standardními historiemi jsou tabulkové popisy komunikace se sousedními státy (交 交) ve svazcích 60–62.[6]

Seznam 125 Jurchen jazyk slova přepsán čínskými znaky najdete v Jin Guoyu Jie („Vysvětlení národního jazyka Jin“ 金 國語 解), dodatek k Historie Jin. Nachází se v kapitole 135 - 金 史 / 卷 135.[7] Alexander Wylie přeložil seznam do angličtiny a Manchu.[8][9]

Výzkumy o původu Manchu obsahoval seznam oprav přepsaných Jurchenových slov nalezených v Historie Jin v kapitole 135 - 金 史 / 卷 135, za použití Mančština k jejich opravě najdete v kapitole 18 - 滿洲 源流 考 / 卷 18


Poznámky

  1. ^ Bretschneider, E. (1876). Sdělení o středověké geografii a historii střední a západní Asie. Trübner & Company. str. 5–6. Citováno 1. prosince 2014.
  2. ^ Marshall Broomhall (1910). Islám v Číně: opomíjený problém. Morgan & Scott, Limited. str.93 –94.
  3. ^ E. Bretschneider (15. října 2013). Středověké výzkumy z východoasijských zdrojů: Fragmenty ke znalostem geografie a historie střední a západní Asie od 13. do 17. století. Routledge. str. 182–. ISBN  978-1-136-38021-1.
  4. ^ Tillman (1995), str. 25-26.
  5. ^ Tillman (1995), str. 26.
  6. ^ Twitchett a Franke (1994), str. 678.
  7. ^ Heming Yong; Jing Peng (14. srpna 2008). Čínská lexikografie: Historie od roku 1046 př.nl do roku 1911: Historie od roku 1046 př. N. L. Do roku 1911. OUP Oxford. 383–. ISBN  978-0-19-156167-2.
  8. ^ Shou-p'ing Wu Ko (1855). Překlad (A. Wylie) z Ts'ing wan k'e mung, čínské gramatiky jazyka Manchu Tartar (Woo Kĭh Show-ping, revidovaný a vyd. Ching Ming-yuen Pei-ho) s intr. poznámky k Manchu literatuře. str. lxxvi–.
  9. ^ Překlad Ts'ing wan k'e mung, čínské gramatiky jazyka manchu tatarštiny; s úvodními poznámkami k Manchu literatuře: (přeložil A. Wylie.). Mission Press. 1855. str. Lxxvi–.

Reference

  • Franke, Herbert. 1971. „Chin Dynastic History Project“. Newsletter Zpívané studie, Ne. 3. Společnost pro studia dynastie Song, Yuan a Conquest: 36–37. https://www.jstor.org/stable/23497078.
  • Schneider, Julia. 2011. „The Jin Revisited: New Assessment of Jurchen Emperors“. Journal of Song-Yuan Studies, Ne. 41. Společnost pro studia dynastie Song, Yuan a Conquest: 343–404. https://www.jstor.org/stable/23496214.
  • Tillman, Hoyt Cleveland (1995). "Přehled historie a institucí brady". Na západě Stephen H; Tillman, Hoyt Cleveland (eds.). Čína podle pravidla Jurchen: Eseje o duševní a kulturní historii Chin. Albany: SUNY Press. 23–38.
  • Twitchett, Denis C; Franke, Herbert (1994). Cambridge History of China: Alien Regimes and Border States, 907-1368. 6. Cambridge: Cambridge University Press.

Externí odkazy