Nepálské skripty - Nepalese scripts

Pro skript použitý k napsání Nepálský jazyk viz Takri abeceda a Devanagari.
Nepálské skripty
Nepálské skripty.jpg
Typ
JazykyNepál Bhasa
Mateřské systémy
Dětské systémy
Randžana, Bhujimol, Pracalit
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
Brahmické skripty
Brahmické písmo a jeho potomci

Výraz Nepálské skripty odkazuje na abecední psací systémy používané historicky v Nepala Mandala domorodými Newary pro primární psaní Nepalbhasa a pro přepis Sanskrt.[2] Existují také některá tvrzení, že byla také použita k napsání jazyka Parbatiya (Khas)[3][pochybný – diskutovat] ale všichni Pahari jazyky byly tradičně psány s Takri abeceda a nyní Devanagari.

Starší abecedy, známé jako Nepál Lipi nebo Nepál skript, byly široce používány od 10. do počátku 20. století n. l., ale od té doby byly do značné míry nahrazeny moderním písmem známým jako Devanagari. Ze starších skriptů bylo archivováno asi 50 000 rukopisů napsaných v Nepálu Lipi.[4]

Mimo Nepál byly k psaní používány také skripty Brahmi Sanskrt, hindština, Maithili, bengálský a Braj Bhasha jazyky.[5][6] Údajně byly použity k zapsání mantry na pohřebních značkách tak vzdálených jako Japonsko také.[7]

Raná historie

Modlitební mlýnky s mantrou „Om mani padme hum“ ve skriptu Ranjana ve Swayambhu v Káthmándú.
Na minci je napsáno „Shree Shree Jaya Bhupatindra Malla Dev 816“ (1696 nl) v pragalitském písmu.
Dopis v Nepálu Bhase a nepálském písmu ze dne 7. května 1924 zaslaný z Lhasa do Káthmándú.
Nepálské písmo použité na hlavičkovém papíře nepálského obchodního domu ve Lhase z roku 1958.
Slabiky Rañjanā "Oṃ" obklopující náčiní Čtyři nebeskí králové. Chrám Jing'an, Šanghaj, Čína.

Nepál nebo nepálské písmo[8] se objevil v 10. století. Nejstarší instancí je rukopis s názvem Lankavatara Sutra ze dne Éra Nepálu 28 (908 nl). Dalším časným exemplářem je rukopis palmového listu buddhistického textu The Prajnaparamita, datováno do Nepálu éry 40 (920 nl).[9] Jeden z nejstarších rukopisů Ramayany, který se dochoval dodnes, byl napsán Nepálským skriptem v roce 1041.[10]

Skript byl použit na kamenné a měděné štítkové nápisy, mince (Nepálský mohar ), dokumenty s palmovými listy a Hind a Buddhista rukopisy.[11][12]

Mezi různými skripty založenými na nepálském skriptu Randžana (ve smyslu „nádherný“), Bhujinmol („létající hlava“) a Prachalit („obyčejné“) jsou nejběžnější.[13][14]

Randžana je mezi skripty nejzdobnější. Nejčastěji se používá k psaní buddhistických textů a psaní mantry na modlitebních mlýncích, svatyní, chrámech a klášterech. Populární buddhistická mantra Om mani padme hum (význam („pozdravuj drahokam v lotosu“ v sanskrtu) je často psán v Randžaně.

kromě Údolí Káthmándú a Himálajský region v Nepál, Ranjana skript se používá pro posvátné účely v Tibet, Čína, Japonsko, Korea, Mongolsko, Bhútán, Sikkim a Ladakhu.[15]

The Jokhang Chrám v Lhasa, Tibet je zdoben mantrami vyraženými v randžanském písmu a panely pod okapy jsou očíslovány pomocí Nepálu Lipi.[16]

Mezi slavné historické texty napsané v Nepálu Lipi patří Gopalarajavamsavali, historie Nepálu, která se objevila v roce 1389 nl[17] Nepálsko-tibetská smlouva z doby Nepálu z roku 895 (1775 n. l.) a dopis ze dne Nepálu z roku 535 (1415 n. l.) zaslaný čínským císařem Tai Mingem Shakti-simha-rama, feudatoriu Banepa.[18][19]

Typy

Různé skripty odvozené od nepálského písma jsou následující:[20][21]

Pokles

Nepálská písma viděla v Nepálu rozšířené používání po tisíc let. V roce 1906 Rana režim zakázal Nepál Bhasa, Éra Nepálu a Nepálu Lipi z oficiálního použití jako součást své politiky k jejich podmanění a scénář upadl.

Autoři byli také vyzváni k přechodu na Devanagari psát Nepál Bhasa kvůli dostupnosti pohyblivého typu pro tisk a Nepál Lipi byl odsunut dále do pozadí.[22] Skript se však nadále používal k náboženským a obřadním účelům až do 50. let.

Obrození

Poté, co byla svržena dynastie Rana a nastolena demokracie v roce 1951,[23] byla zrušena omezení týkající se Nepálu Bhasy. Byly učiněny pokusy studovat a oživit staré skripty,[24] a abecedy. Hemraj Shakyavamsha vydal abecední knihu 15 typů nepálských abeced včetně Ranjana, Bhujimol a Pachumol.[25]

V roce 1952 novinář Pushpa Ratna Sagar Kathmandu nechal v Indii vyrobit pohyblivý typ nepálského písma. Kovový typ byl použit k tisku dateliny a názvů článků v Thaunkanhe měsíční.[26]

V roce 1989 byla první kniha vytištěna pomocí počítačového písma nepálského písma, Prasiddha Bajracharyapinigu Sanchhipta Bibaran ("Profily proslulých Bajracharyas") od Badri Ratna Bajracharya, byla vydána.

Dnes se Nepál Lipi přestal běžně používat, ale někdy se používá na značení, pozvánkách a blahopřáních, hlavičkových papírech, obalech knih a CD, etiketách produktů a tirážích novin. Jeho studiu a propagaci se účastní řada soukromých organizací.

Nepál Lipi (se jménem „Newa“) byl [1] schváleno pro zařazení do Unicode 9.0.]

Galerie

  • Pozvánka.
  • Thaunkanhe měsíční.
  • Sandhya Times denně.
  • Měděný nápis z roku 1952 n. L.
  • Kamenný nápis z roku 1654 n. L.
  • Reliéfní nápis z roku 1877 našeho letopočtu.
  • Sanskrtský buddhistický rukopis v nepálském písmu z roku 1869 n. L.
  • Tabulka skriptu Prachalit Nepál.

Viz také

Reference

  1. ^ Masica, Colin (1993). Indoárijské jazyky. p. 143.
  2. ^ Tuladhar, Prem Shanti (2000). Nepál Bhasa Sahityaya Itihas: Dějiny literatury Nepalbhasy. Káthmándú: Nepálská Bhasa akademie. ISBN  99933-56-00-X. Stránka 306.
  3. ^ Lienhard, Siegfried (1984). Písně Nepálu. Hawaii: Centrum pro asijská a pacifická studia, University of Hawaii, University of Hawaii Press. 2, 14. ISBN  0-8248-0680-8. Citováno 30. září 2013.
  4. ^ Nepálsko-německý projekt katalogizace rukopisů
  5. ^ „Systémy pro psaní, které používají tento skript“. Zdroj skriptů. Citováno 16. července 2013.
  6. ^ Pokharel, Balkrishna (1975). Panchsay Barsha. Káthmándú: Sajha Prakashan. Stránky 84 a 96.
  7. ^ LeVine, Sarah; Gellner, David N. (2005). Přestavba buddhismu: Theravadovo hnutí v Nepálu dvacátého století. Harvard University Press. p.1. ISBN  978-0-674-01908-9.
  8. ^ Sakya, Hemaraj (2004) Svayambhū Mahācaitya: Samotný velký Caitya Nepálu. Svayambhu Vikash Mandal. ISBN  99933-864-0-5, ISBN  978-99933-864-0-7. Stránka 607. Citováno 29. března 2012.
  9. ^ Shrestha, Rebati Ramanananda (2001). Newah. Lalitpur: Sahityaya Mulukha. Stránka 86.
  10. ^ Institut vědeckého výzkumu Ved
  11. ^ Bendall, Cecil (1883). Katalog buddhistických sanskrtských rukopisů v univerzitní knihovně v Cambridge. Cambridge: Na University Press. p. 301. Citováno 21. srpna 2012.
  12. ^ „Nepálské nápisy ve sbírce Rubin“. Citováno 30. září 2013.
  13. ^ Lienhard, Siegfried (1984). Písně Nepálu. Hawaii: Centrum pro asijská a pacifická studia, University of Hawaii, University of Hawaii Press. p. 2. ISBN  0-8248-0680-8. Citováno 30. září 2013.
  14. ^ Shrestha, Bal Gopal (leden 1999). „The Newars: Domorodé obyvatelstvo údolí Káthmándú v moderním státě Nepál)“ (PDF). CNAS Journal. Citováno 23. března 2012. Stránka 87.
  15. ^ „Randžanská abeceda“. Lipi Thapu Guthi. 1995.
  16. ^ Tuladhar, Kamal Ratna (druhé vydání 2011). Caravan to Lhasa: A Merchant of Kathmandu in Traditional Tibet. Káthmándú: Lijala a Tisa. ISBN  99946-58-91-3. Stránka 115.
  17. ^ Vajracarya, Dhanavajra a Malla, Kamal P. (1985). Gopalarajavamsavali. Franz Steiner Verlag Wiesbaden GmbH.
  18. ^ Tamot, Kashinath (2009). Sankhadharkrit Nepál Sambat. Nepál Mandala Research Guthi. ISBN  978-9937209441. Stránky 68-69.
  19. ^ Rolamba. Duben – červen 1983. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  20. ^ Shakyavansha, Hemraj (1993, osmé vydání). Nepálská abeceda. Káthmándú: Mandas Lumanti Prakashan.
  21. ^ „Plánování skriptů Nepálu“ (PDF). 2009-09-28. Citováno 9. října 2020. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  22. ^ Tuladhar, Prem Shanti (2000). Nepál Bhasa Sahityaya Itihas: Dějiny literatury Nepalbhasy. Káthmándú: Nepálská Bhasa akademie. ISBN  99933-56-00-X. Strana 14.
  23. ^ Brown, T. Louise (1996). Výzva k demokracii v Nepálu: politické dějiny. Routledge. ISBN  0-415-08576-4, ISBN  978-0-415-08576-2. Stránka 21.
  24. ^ Sada, Ivan (březen 2006). „Interview: Hem Raj Shakya“. ECS Nepál. Archivovány od originál dne 26. ledna 2012. Citováno 23. února 2012.
  25. ^ „Nepál Lipi Sangraha“ (PDF). Gorkhapatra. 20.dubna 1953. Citováno 7. května 2012.[trvalý mrtvý odkaz ] Strana 3.
  26. ^ Tuladhar, Kamal Ratna (22. března 2009). "Muž dopisů". Kathmandu Post. Citováno 23. února 2012.