Moderní literární tchajwanština - Modern Literal Taiwanese

Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Moderní literární tchajwanština (MLT), také známý jako Moderní tchajwanský jazyk (MTL), je pravopis v latinka pro Tchajwanský založený na Tchajwanském moderním pravopisném systému (TMSS). MLT je schopen používat ASCII znaková sada označující správnou změnu výšky tónu bez pomocných skriptů nebo diakritika symboly.

Fonologie

Příklady MLT

univerzální deklarace lidských práv

Zdravím MLT

Současný systém

Abeceda MLT přijímá latinskou abecedu 26 písmen a skandinávské písmeno Ó vyjádřit základní zvuky tchajwanštiny:

a b c ch e f g h i j k kh l m n ng ø o p ph q r s t th u v y z zh

Slovo MLT, stejně jako každé anglické slovo, může být tvořeno pouze jednou slabikou nebo několika slabikami, přičemž dvě slabiky jsou nejtypičtější. Každá slabika v MLT sleduje jeden z těchto dvou základních vzorů (fonémy uvnitř závorky [] jsou volitelné):

• [Souhláska] + [přední nosní zvuk] + samohláska + [indikátor tónu]
• [Souhláska] + samohláska + [indikátor tónu] + [zadní nosní zvuk]

Souhlásky

• Bilabiální: b, p, ph, m
• Alveolární: t, th, n, l
• Velar: g, k, kh, h
• Palatal: c, ch, s, j
• Zubní: z, zh, s, j

Samohlásky

• Jednoduché: a, i, u, e, o, ø, m, ng
• Sloučenina: ai, au, ia, iu, iø, iau, ui, oa, oe, øe, oai
• Speciální vysoký tón (1. tón i, u): y, w
• Tón zvláštního výkřiku (2. tón ai, i, u, e, au): ae, tj. Uo, ea, ao
• Přední nosní (pouze indikátor, musí následovat samohláska): v
• Zadní nosní: m, n, ng

Nasals m, n, a ng lze připojit ke kterékoli ze samohlásek a některým dvojhláskám. m a ng mohou samy fungovat jako nezávislé slabiky.

Zastávky h / q, kg, p / b a t / d se mohou objevit jako poslední písmeno v slabice, v takovém případě se vyslovují žádné zvukové uvolnění. (Finále h a q stát za ráz vysokého a nízkého tónu.)

TMSS původně předepsal dva speciální znaky: řecké písmeno ν a Ó překročil a obrácené lomítko. Ty byly nahrazeny latinským písmenem proti a číslo 0, resp. Protože míchání čísel do slov je problematické kontrola pravopisu, 0 byl následně nahrazen Ó.

Tóny

V systému MLT nejsou pouze souhlásky a zvuky samohlásek, ale také tóny reprezentovány písmeny. Některá písmena nemají žádný vlastní zvuk a slouží pouze jako indikátory tónu. Ostatní písmena představují samohlásky nebo kombinace samohlásek, které mají určité tóny. Například „f“, „r“ a „x“ jsou pouze indikátory tónů a v MLT nemají vlastní zvuk. „Af“ představuje „a“ zvuk s „vysokým“ tónem, „ar“ představuje stejný samohláskový zvuk, ale s „křikavým“ tónem je „ax“ zvuk „a“ s nízko klesajícím tónem. „Y“ nebo „w“ označuje vysoký tón „i“, respektive „u“, zatímco určité dvojhlásky, například „tj.“ A „uo“, jsou považovány za „křičící“ tóny. Základní tón je reprezentován normální jednoduchou samohláskou (nebo vyjádřenou souhláskou - např. Nasály, „m“ nebo „ng“) bez jakékoli speciální pravopisné úpravy.

High Tone

Vysoký tón je odvozen zvýšením výšky tónu hlasu na úroveň poněkud nad základní tón a je obvykle reprezentován přidáním indikátoru tónu „f“ za samohláskou, s výjimkou zvuků „i“ a „u“ v slabika. Vysoký tón „i“ a vysoký tón „u“ jsou označeny „y“ a „w“.

(Vysoký tón by byl blízko vrcholu normálního mluvícího rejstříku. Lze jej pravděpodobně srovnávat s druhem vysoké intonace používaným anglicky mluvícími, když napodobuje zahřívání zpěváka s vysokou, ale úrovní „mi, mi, mi, mi, mi ".)

Tón křiku

Tón křiku [nebo jen „křik“] je odvozen od křiku základního tónu a je obvykle reprezentován přidáním indikátoru tónu „r“ za samohláskou. Pokud jsou v křikavém tónu přítomny složené samohlásky, zvuky, které by jinak byly normálním pravidlem psány („vzduch“, „ir“, „ur“, „er“ a „aur“), se místo toho vyslovují „ae“ , „tj.“, „uo“, „ea“ a „ao“. Výjimky nastávají, když se toto pravidlo překrývá s jinými pravidly. Například křičící tón „lin“ je psán „lirn“, nikoli „lien“ (interpretován jako složená samohláska v základním tónu), přestože „lež“ je „křikem“ protějškem „li“.

(Všimněte si, že takzvaný tón „křiku“ není doslova výkřikem, ale odkazuje na druh rychlého, klesajícího tónu, který se používá např. Při křičení jednoslabičného slova. Anglickým mluvčím to lze porozumět porovnáním neutrální tón v normální výslovnosti samohlásky ve jménu „Bob“ s rychlým, klesajícím tónem použitým při křiknutí jména (nebo vyslovení jména tiše, ale naléhavě): „Bob!“ Podobně vyslovením „Ne!“ dosáhnete stejný rychlý, sestupný tón v angličtině.)

Nízko padající tón

Nízko klesající tón je vždy označen připojením „x“ k nejzadnější samohlásky. (Vzpomeňte si na nízký, téměř hrdelní tón použitý při mumlání plochého „Huh.“ Nebo „Hmph.“ V angličtině.)

Stoupající tón

Stoupající tón je označen podle následujících pravidel:

• Jednoduchá samohláska: jednoduše opakujte samohlásku. (Např. „Guu“.)
• Složená samohláska: opakujte poslední písmeno samohlásky, kromě případů, kdy obsahuje „a“, pak opakujte „a“. (Např. „Zoaa“.) V případě ø použijte místo øo øo.

(Stejně jako naléhavé, rychlé „Ne!“ Může poskytnout příklad „křičícího“ tónu v angličtině, dotazující se „Ne?“ Může představovat stoupající tón.)

Krátký tón

Nízké zastavovací tóny jsou indikovány přepínáním koncových zastávek s vysokými zastavovacími tóny následujícím způsobem: h-> q, t-> d, p-> b, k-> g.

Příklady

Příklady sedmi tónů:

• 1 (vysoká): ty (豬, prase)
• 2 (křik): bea (馬, kůň)
• 3 (nízký pokles): pax (豹, leopard)
• 4 (dolní doraz): aq (鴨, kachna)
• 5 (povstání): zoaa (蛇, had)
• 7 (Základní): chviu (象, slon)
• 8 (horní zastávka): lok (鹿, jelen)

Speciální symboly

The apostrof (', apostrof psacího stroje ) se používá k vymezení slabik v případě nejasností. A pomlčka (-) se používá ke spojení dvou nebo více izolovaných slov za účelem vytvoření nového složeného slova s ​​vlastním významem. Když slovo obsahuje a vážný přízvuk (`), všechny slabiky za touto značkou jsou zvýrazněny nízkým tónem (nízký pro dlouhé tóny a nízký pro krátké tóny).

Srovnávací tabulka

Tóny

Název tónu	Jin úroveň 陰平 (1)	Jin stoupá 陰 上 (2)	Jin odchází 陰 去 (3)	Jin vstupuje 陰 入 (4)	Úroveň jangu 陽平 (5)	Yang stoupá 陽 上 (6)	Yang odjíždí 陽 去 (7)	Yang vstupuje 陽 入 (8)	Vysoko stoupá (9)	Neutrální tón (0)
IPA	A	A	A	ap˩ na ak˩ aʔ˩	A		A	ap˥ na ak˥ aʔ˥	A	A
Pe̍h-ōe-jī	A	A	A	ap na ak ah	A		A	a̍p na a̍k a̍h		--A
Revidováno TLPA, TLPA	a1	a2	a3	ap4 v4 ak4 ah4	a5	a6	a7	ap8 v 8 ak8 ah8	a9	a0
BP	A	ǎ	A	ap na stejně ach	A		A	áp na ák áh
MLT	af	ar	sekera	ab inzerát ag vod	aa	aar	A	ap na ak ah		~ a
DT	A	A	A	ap na stejně ach	ǎ		A	ap na ak ah	A	A
Tchajwanská kana (normální samohlásky)	ア ア	ア ア	ア ア	ア ㇷ ゚ ア ッ ア ㇰ ア ァ	ア ア		ア ア	ア ㇷ ゚ ア ッ ア ㇰ ア ァ
Tchajwanská kana (nosní samohlásky)	ア ア	ア ア	ア ア	ア ㇷ ゚ ア ッ ア ㇰ ア ァ	ア ア		ア ア	ア ㇷ ゚ ア ッ ア ㇰ ア ァ
Rozšířené bopomofo	ㄚ	ㄚ ˋ	ㄚ ˪	ㄚ ㆴ ㄚ ㆵ ㄚ ㆶ ㄚ ㆷ	ㄚ ˊ		ㄚ ˫	ㄚ ㆴ ˙ ㄚ ㆵ ˙ ㄚ ㆶ ˙ ㄚ ㆷ ˙
Tâi-lô	A	A	A	ah	A	ǎ	A	a̍h	A	--ah
Příklad (tradiční čínština )	公司	報紙	興趣	血壓 警察 中國 牛肉	人員		草地	配合 法律 文學 歇熱	昨 昏	入去
Příklad (zjednodušená čínština )	公司	报纸	兴趣	血压 警察 中国 牛肉	人员		草地	配合 法律 文学 歇热	昨 昏	入去

• Poznámka: The bopomofo rozšířené znaky v zhuyin řádek vyžaduje písmo UTF-8 schopné zobrazení Unicode hodnoty 31A0–31B7 (např. Kód2000 písmo typu True).

Historie MLT

The Pe̍h-ōe-jī Systém (POJ), zavedený v 19. století, poskytuje základ pro fonetickou transkripci tchajwanského jazyka pomocí latinky. Zpočátku si vytvořila významnou uživatelskou základnu, ale počet uživatelů během období 2004 poklesl Japonská kolonizace Tchaj-wanu, kdy bylo použití POJ přednostně potlačeno katakana, a také během éra stanného práva, během kterých Mandarinská čínština byl povýšen.

Liim Keahioong, dříve z Národní univerzita Cheng Kung v Tainan, Tchaj-wan, byl průkopníkem tchajwanského moderního pravopisného systému (TMSS) v roce 1943 s úmyslem vyhnout se diakritický značení POJ a také těžkopádná obtížnost zadávání čínské postavy s dostupnou technologií. TMSS sloužil jako základ pro Modern Literal Taiwanese (MLT), známý také jako Modern Taiwanese Language (MTL).^[3]Existují i ​​jiné varianty MLT, jako např Phofsit Daibuun a zjednodušená MLT (SMLT).^[4]

Poznámky a odkazy

externí odkazy

• Web tchajwanského jazyka a umění 21. století - web provozuje prof. Liim Keahioong, nadace EDUTECH, Tainan, Tchaj-wan
• LearnTaiwanese.org
• Hydonsingore ee Hunhoarloo - blog napsaný v MLT
• Domovská stránka SMLT (簡 式 台 語 現代 文) (v čínštině)