Pinfa - Pinfa
Čínská romanizace |
---|
Mandarinka |
Wu |
Yue |
Min |
Gan |
Hakko |
Xiang |
Viz také |
The Schéma přepisu Hakka (čínština : 客家 話 拼音 方案), nebo Pinfa odkazuje na romanizační schéma zveřejněné Guangdong Oddělení zemského vzdělávání v září 1960 jako jeden ze čtyř systémů souhrnně označovaných jako Guangdongská romanizace. Schéma popisuje Meixian dialekt mluvený Meizhou, Guangdong, který je považován za prestižní dialekt z Hakko, a později byl upraven pro Gana a Xianga.[1][2] Tento systém využívá latinka s čísly horního indexu tón.[3]
Systém
Písmena
Tento systém používá latinka, kromě písmen ⟨r⟩ a ⟨w⟩. Přidává také písmeno ⟨ê⟩, které představuje [ɛ].[3]
Iniciály
K dispozici je 19 iniciál, kromě nulové iniciály, ke které dochází, když žádná souhláska není v počáteční poloze. Níže jsou uvedeny:
b [p] 波 | p [pʰ] 婆 | m [m] 摸 | f [f] 火 | v [v] 窩 |
d [t] 多 | t [tʰ] 拖 | n [n] 挪 | l [l] 羅 | |
g [k] 哥 | k [kʰ] 科 | ng [ŋ] 我 | h [h] 河 | |
j [t͡si-] 擠 | q [t͡sʰi-] 妻 | x [si-] 西 | ||
z [t͡s] 資 | c [t͡sʰ] 雌 | s [s] 思 |
Písmeno ⟨i⟩, které následuje za souhláskami ⟨z⟩, ⟨c⟩ a ⟨s⟩, představuje [ɨ] např.資 zi1, 雌 ci1, 思 si1.
Finále
Existuje celkem 74 finále, která jsou uvedena níže:
i [ɨ] 資 | i [i] 衣 | u [u] 姑 |
a [a] 阿 | ia [ia] 也 | ua [ua] 掛 |
o [ɔ] 哦 | io [iɔ] 喲 | uo [uɔ] 過 |
ê [ɛ] 這 | iê [iɛ] (撒) | uê [uɛ] 穢 |
ai [ai] 挨 | iai [iai] 椰 | uai [uai] 怪 |
oi [ɔi] 哀 | ||
au [au] 凹 | iau [iau] 腰 | |
êu [ɛu] 歐 | ||
iu [iu] 有 | ||
iui [iui] 銳 | ui [ui] 貴 | |
jsem [jsem] 庵 | iam [iam] 淹 | |
êm [ɛm] 砧 | ||
em [əm] 針 | im [im] 陰 | |
an [an]}} 班 | ian [ian] 煙 | uan [uan] 關 |
dne [ɔn] 安 | iont [iɔn] 阮 | uon [uɔn] 管 |
ên [ɛn] 恩 | iên [iɛn] 邊 | uên [uɛn] 耿 |
cs [ən] 真 | v [v] 因 | |
iun [iun] 允 | un [un] 敦 | |
ang [aŋ] 冷 | iang [iaŋ] 影 | uang [uaŋ] 礦 |
ong [ɔŋ]} 江 | iong [iɔŋ] 央 | uong [uɔŋ] 光 |
iung [iuŋ] 雍 | ung [uŋ] 工 | |
ab [ap] 鴨 | iab [iap] 葉 | |
êb [ɛp] 粒 | ||
eb [əp] 汁 | ib [ip] 邑 | |
reklama [zavináč] 八 | iad [iat] 乙 | uad [uat] 刮 |
od [ɔt] 遏 | ||
êd [ɛt] 北 | iêd [iɛt] 鱉 | uêd [uɛt] 國 |
ed [ət] 質 | id [to] 一 | |
iud [iut] (郁) | ud [ut] 骨 | |
ag [ak] 扼 | iag [iak] 錫 | uag [uak] □ |
og [ɔk] 惡 | iog [iɔk] 約 | uog [uɔk] 郭 |
iug [iuk] 育 | ug [uk] 督 | |
m [m] 唔 | n [n] 五 |
V případě, že konečný začátek s ⟨i⟩, jako je ⟨i⟩ ⟨ia⟩ ⟨iau⟩ atd. Bez počáteční souhlásky (nulová počáteční), je ⟨i⟩ nahrazeno ⟨y⟩, např. ⟨Yi⟩, ⟨ya⟩, ⟨yau⟩ atd.
Tóny
Tónová třída | 陰平 | 陽平 | 上聲 | 去聲 | 陰 入 | 陽 入 |
Číslo tónu | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
Tónová kontura | 44 | 11 | 31 | 52 | 11 | 55 |
Příklad | 夫 fu1 | 扶 fu2 | 府 fu3 | 富 fu4 | 福 fug5 | 服 fug6 |
Viz také
Reference
- ^ https://halshs.archives-ouvertes.fr/halshs-00180702/document
- ^ „Jazyk a výslovnost Gan“. www.omniglot.com. Citováno 2019-09-14.
- ^ A b https://web.archive.org/web/20100422235107/http://www.sungwh.freeserve.co.uk/chinese/meixian.htm
歐陽 覺 亞 等。 廣州 話 、 客家 話 、 潮汕 話 與 普通話 對照 詞典。 廣州: 廣東 人民出版社 , 2005 年 9 月 1 日, s. 542-543. ISBN 7218050603.