Jakutské skripty - Yakut scripts
Byly tam tři hlavní Jakut psací systémy používané od počátku 20. století. První systematickou abecedu vytvořil Semjon Novgorodov, a byl založen na Mezinárodní fonetická abeceda. Novgorodovova abeceda byla vyvinuta v roce 1917 a pokračovala v používání až do roku 1929. Kromě níže uvedených znaků Novogorodov také představil čtyři písmena, která představují dvojhlásky nalezeno v Yakut: / /a / - ꭠ, /tj/ - ꭡ, / u͡o / - ꭣ a / y͡ø / - w.[1] Samohláska a souhláska délka byl označen dvojtečkou (např. a :, t :). Zatímco se tato abeceda používala, byly implementovány různé změny, včetně přidání velká písmena. Po roce 1929 byla Novgorodovova abeceda nahrazena formou Latinské písmo založeno na Yanalif.[2] To bylo zase nahrazeno v roce 1939 abecedou používající Písmo cyrilice. Před Novgorodovskou abecedou různé ad hoc byly vyvinuty fonetické systémy založené na latince a cyrilici.
V současné době se používá pouze cyrilice Yakut. Tento skript se skládá z obvyklých ruských znaků, ale s dalšími 5 písmeny: Ҕҕ, Ҥҥ, Өө, Һһ, Үү.
| IPA | 1819–1858 | 1851–1917 (Böhtlingk Abeceda) | 1858–1917 (Khitrov Abeceda) | 1917–1929 (Novgorodov Abeceda) | 1929–1939[4] (Yañalif ) | 1939 – současnost | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| A | Аа | Аа | Аа | A | Aa | Аа | |
| b | Бб | Бб | Бб | b | Bʙ | Бб | |
| proti | Вв | – | – | – | – | Вв | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| ɡ | Гг | Гг | Гг | G | Gg | Гг | |
| ɣ, ʁ | – | Ҕҕ | – | ʃ | Ƣƣ | Ҕҕ | |
| d | Дд | Дд | Дд | d | Dd | Дд | |
| ɟ | – | Џџ | Ԫԫ | з | Çç | Дьдь | |
| e, je | .Е | – | .Е | – | – | .Е | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| jo | – | – | – | – | – | Ёё | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| ʒ | Жж | – | – | – | – | .Ж | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| z | .З | – | – | – | – | .З | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| i | ,И, Іі | .І | .И | i | II | .И | |
| j | – | Јј | © | j | Jj | © | |
| ȷ̃ | – | – | – | ɟ | – | – | |
| k | Кк | Кк | Кк | k | Kk | Кк | |
| l | Лл | Лл | Лл | l | Ll | Лл | |
| ʎ | – | Ll | – | ʎ | Lj lj | – | |
| m | Мм | Мм | Мм | m | Mm | Мм | |
| n | Нн | Нн | Нн | n | Nn | Нн | |
| ŋ | – | Ңң | Ҥҥ | ŋ | Ꞑꞑ | Ҥҥ | |
| ɲ | – | Н̕н̕ | – | ɲ | Njnj | Ньнь | |
| Ó | Оо | Оо | Оо | ɔ | Oo | Оо | |
| Ó | – | Ӧӧ | Ёё | ꭢ | Ɵɵ | Өө | |
| str | Пп | Пп | Пп | str | Str | Пп | |
| r | Рр | Рр | Рр | r | Rr | Рр | |
| s | Сс | Сс | Сс | s | Ss | Сс | |
| h | – | һ | – | h | Hh | Һһ | |
| t | Тт | Тт | Тт | t | Tt | Тт | |
| u | Уу | Уу | Уу | u | U u | Уу | |
| y | – | Ӱӱ | – | y | Yy | Үү | |
| F | Фф, Ѳѳ | – | – | – | – | .Ф | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| X | Хх | Хх | Хх | q | Хх | ||
| ts | .Ц | – | – | – | – | .Ц | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| tʃ | Чч | Чч | Чч | C | Cc | Чч | |
| ʃ | Шш | – | – | – | – | Шш | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| ɕː | Щщ | – | – | – | – | Щщ | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| ◌. | Ъъ | Ъъ | – | – | – | Ъъ | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| ɯ | .Ы | .Ы | .Ы | ɯ | .Ь | .Ы | |
| ◌ʲ | .Ь | .Ь | – | – | – | .Ь | nalezen pouze v digrafech (дь, нь) a ruština výpůjční slova |
| E | .Е | Ää | .Э | E | Ee | .Э | |
| ju | Юю | Юю | – | – | – | Юю | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
| ja | .Я | .Я | – | – | – | .Я | nalezen pouze v ruština výpůjční slova |
Poznámky
- ^ Yevlampiev, Ilya; Jumagueldinov, Nurlan; Pentzlin, Karl (2012-04-26). „Druhý revidovaný návrh na zakódování čtyř historických latinských písmen pro Sachu (Yakut)“ (PDF).
- ^ "Jakutský jazyk". Menšinové jazyky Ruska na internetu. Citováno 2007-05-18.
- ^ Петров, Н.Е. (1972). "Алфавит Якутского Языка". V Баскаков, Н.А. (vyd.). Вопросы Совершенствования Алфавитов Тюркских Языков СССР (v Rusku). Moskva: Академия наук СССР.
- ^ Saqa tьla: Maꞑnajgь oskuolaƣa yөrener kinige: Grammaatьka uonna Orpograapьja. Bastakь caaha (Саха тыла: Маҥнайгы оскуолаҕа үөрэнэр кинигэ:. Граммаатыка уонна Орпограапыйа Бастакы чааһа) / Учебник якутского языка: Для 1 и 2 класса начальной школы. Грамматика и орфография. 1асть 1. Çokuuskaj: Sudaarьstьba Saqa Sirineeƣi Beceettiir Suuta (SSSBS). Siipsep M.K. 1935.
