Perská abeceda - Persian alphabet - Wikipedia

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Perská abeceda“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Září 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Září 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Tento článek obsahuje Perský text. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly.

The Perská abeceda (Peršan: الفبای فارسی‎, romanized: Alefbā-ye Fārsi) nebo Perský skript je systém psaní používané pro Perský jazyk mluvený Írán (Západní Peršan ) a Afghánistán (Dari Peršan ). Perský jazyk, kterým se mluví Tádžikistán (Tádžická perština ) je napsán v Tádžická abeceda, upravená verze cyrilice od sovětský éra.

Moderní perský skript je přímo odvozen a vyvinut z Arabské písmo. Po Muslimské dobytí Persie a pád Sásánovská říše v 7. století, arabština se stal jazykem vlády a zejména náboženství v Persie pro dva století.

Výměna Pahlaví skripty s perskou abecedou psát perský jazyk bylo provedeno Saffarid dynastie a Samanidská dynastie v 9. století Větší Khorasan.^[1][2][3] Je to většinou, ale ne výlučně zprava doleva; matematické výrazy, číselná data a čísla nesoucí jednotky jsou vloženy zleva doprava. Skript je kurzívní, což znamená, že většina písmen ve slově se navzájem spojuje; když jsou na stroji, moderní textové procesory automaticky připojit sousední formuláře dopisů.

Písmena

Příklad ukazující Nastaʿlīq pravidla pro poměr kaligrafického stylu

Níže je 32 písmen moderní perské abecedy. Vzhledem k tomu, že skript je kurzívou, vzhled písmene se mění v závislosti na jeho poloze: izolované, počáteční (spojené vlevo), mediální (spojené na obou stranách) a konečné (spojené vpravo) slova.^[4]

Jména dopisu jsou většinou jména používaná v arabštině s výjimkou perské výslovnosti. Jediný dvojznačný název je on, který se používá pro oba ح a ه. Pro objasnění se jim často říká ḥä-ye jimi (doslova „jim-jako on" po jim, název dopisu ج který používá stejný základní formulář) a hâ-ye do-češm (doslova „dvouoký“ on", po kontextovém prostředním formuláři ـهـ).

Přehledová tabulka

Historicky tam bylo také speciální písmeno pro zvuk / β /. Toto písmeno se již nepoužívá, protože zvuk / β / se změnil na / b /, např. archaický .ان / zaβān /> زبان / zæbɒn / 'language'^[6]

varianty

ی ه و ن م ل گ ک ق ف غ ع ظ ط ض ص ش س ژ ز ر ذ د خ ح چ ج ث ت پ ب ا ء
	Písmo:
	•	Noto Nastaliq Urdu
	•	Šeherezáda
	•	Pozdní
	•	Noto Naskh arabština
	•	Text Markazi
	•	Noto Sans Arabic
	•	Baloo Bhaijaan
	•	El Messiri SemiBold
	•	Lemonada Medium
	•	Changa Medium
	•	Mada
	•	Noto Kufi arabsky
	•	Reem Kufi
	•	Lalezar
	•	Jomhuria
	•	Rakkas
Abeceda v 16 písmech: Noto Nastaliq Urdu, Šeherezáda, Lateef, Noto Naskh arabština, Markazi Text, Noto Sans Arabic, Baloo Bhaijaan, El Messiri SemiBold, Lemonada Medium, Changa Medium, Mada, Noto Kufi Arabic, Reem Kufi, Lalezar, Jomhuria a Rakkas.

Konstrukce dopisu

^ i. The já'jam diakritická znaménka jsou pouze ilustrativní, u většiny sazby se používají kombinované znaky uprostřed tabulky.

^ ii. Farsi Yē má 2 tečky dole pouze v počáteční a střední poloze. The standardní arabština verze ي يـ ـيـ ـي vždy má 2 tečky níže.

Dopisy, které neodkazují na následující dopis

Sedm písmen (و, ژ, ز, ر, ذ, د, ا) nepřipojujte se k následujícímu písmenu, na rozdíl od ostatních písmen abecedy. Sedm písmen má stejnou formu v izolované a počáteční poloze a druhou formu ve střední a konečné poloze. Například když dopis ا alef je na začátku slova, jako je اینجا injâ („zde“) se používá stejný formulář jako v izolovaném alef. V případě امروز emruz („dnes“), dopis ر re má konečnou podobu a dopis و vâv má izolovanou formu, ale jsou uprostřed slova a ز má také svou izolovanou formu, ale vyskytuje se na konci slova.

Diacritics

Perské písmo přijalo podmnožinu Arabská diakritika: zebar /… / (fatḥah v arabštině), zir /E / (kasrah v arabštině) a piš /Óu̯/ nebo /Ó / (mammah v arabštině, výrazné zamme v Západní Peršan ), tanwīne nasb / an / a šaddah (geminace ). Další arabská diakritika lze vidět v arabských výpůjčkách v perštině.

Krátké samohlásky

Ze čtyř arabských krátkých samohlásek přijal perský jazyk následující tři. Poslední, sukun, nebyl přijat.

V íránské perštině nemusí být žádná z těchto krátkých samohlásek počátečním ani konečným grafémem izolovaným slovem, i když se v konečné pozici mohou objevit jako skloňování, když je slovo součástí skupiny podstatných jmen. Jedním slovem, které začíná samohláskou, je první grafém ticho alef který nese krátkou samohlásku, např. اُمید (omid, což znamená „naděje“). Jedním slovem, které končí samohláskou, písmeny ع‎, هA و respektive se stanou zástupnými písmeny pro zebar, zir a piš, např. نو (Nyní, což znamená „nový“) nebo بسته (bast-e, což znamená „balíček“).

Tanvin (nunace)

Nunation (Peršan: تنوین‎, tanvin) je přidání jedné ze tří diakritiky samohlásky k podstatnému jménu nebo přídavnému jménu, které označuje, že slovo končí alveolárním nosním zvukem bez přidání písmena jeptiška.

Tašdid

Ostatní postavy

Toto nejsou skutečná písmena, ale různé ortografické tvary písmen, ligatura v případě jsem alef. Co se týče ﺀ (hamza ), má pouze jednu grafiku, protože nikdy není vázána na předchozí nebo následující písmeno. Někdy je však „usazen“ na vâv, ye nebo alef, a v takovém případě se sedadlo chová jako obyčejný vâv, ye nebo alef. Technicky hamza není písmeno, ale diakritika.

Ačkoli se na první pohled mohou zdát podobné, existuje mnoho rozdílů ve způsobu, jakým různé jazyky používají abecedy. Například podobná slova jsou psána odlišně v perštině a arabštině, protože se používají odlišně.

Románová písmena

Perská abeceda má čtyři další písmena, která nejsou v arabské abecedě: /str /, /ɡ /, /t͡ʃ / (ch v židle), /ʒ / (s v opatření).

Odchylky od arabského písma

Perština používá Východní arabské číslice, ale tvary číslic „čtyři“ (۴), 'Pět' (۵) a „šest“ (۶) se liší od tvarů používaných v arabštině. Všechny číslice mají také různé kódové body Unicode:^[7]

Hranice slov

Slova jsou obvykle od sebe oddělena mezerou. Určité morfémy (například koncovka množného čísla „-hâ“) jsou však psány bez mezery. Na počítači jsou odděleny od slova pomocí nulová šířka bez spojení.

Azbuka perská abeceda v Tádžikistánu

Jako součást „rusifikace „z Střední Asie, azbuka byla představena na konci 30. let.^{[8][9][10][11][12]} Abeceda zůstala azbukou až do konce 80. let s rozpadem Sovětský svaz. V roce 1989 s růstem v Tádžické nacionalismu, byl přijat zákon, který prohlásil Tádžikistán státní jazyk. Zákon navíc oficiálně přirovnával Tádžiku k Peršan, umístění slova Perština (endonym pro perský jazyk) po tádžičtině. Zákon také požadoval postupné znovuzavedení perso-arabské abecedy.^{[13][14][15][16][17][18][19][20][21][22][23][24]}

Byla zavedena perská abeceda vzdělávání a veřejný život, i když zákaz Islámská renesanční strana v roce 1993 adopce zpomalila. V roce 1999 slovo Perština byl odstraněn ze zákona o státním jazyce, čímž se název změnil na jednoduše Tádžické.^[1] Od roku 2004^{[Aktualizace]} the de facto standard v použití je Tádžická cyrilice,^[2] a od roku 1996^{[Aktualizace]} jen velmi malá část populace umí číst perskou abecedu.^[3]

Viz také

• Skripty používané pro perštinu
• Romanizace perštiny
• Perské Braillovo písmo
• Perská fonologie
• Abjadovy číslice
• Nastaʿlīq, kaligrafie používaná k psaní perštiny před 20. stoletím

Reference

externí odkazy

• Dastoore khat - Úřední dokument v perštině od Akademie perského jazyka a literatury