Baskická abeceda - Basque alphabet
The Baskická abeceda, také zvaný Baskický pravopis, je latinka slouží k napsání Baskický jazyk. Skládá se z 27 písmen.
Seznam písmen
Písmena baskické abecedy jsou 26 písmen Základní latinka ISO plus - (a C, jako varianta C ).
Toto je celý seznam,[1] plus IPA fonologie:[2]
| Dopis | Baskické jméno | Výslovnost |
|---|---|---|
| A | A | /A/ |
| B | být | / b /, [β̞ ] |
| C | ze * (a jeho varianta C ze hautsia *) | / s /, / k / |
| D | de | / d̪ /, [ð̞] |
| E | E | /E/ |
| F | efe | /F/ |
| G | ge | / ɡ /, [ɣ̞ ] |
| H | hatxe | ∅, /ɦ / |
| Já | i | / i /, / i̭ / |
| J | Jota | / j /, /X/, /ʝ /, /ɟ / |
| K. | ka | / k / |
| L | ele | / l / |
| M | eme | / m / |
| N | ene | / n / |
| Ñ | eñe | / ɲ / |
| Ó | Ó | /Ó/ |
| P | pe | / p / |
| Q | ku * | / k / |
| R | erre | / r /, /ɾ / |
| S | ese | / s̺ / |
| T | te | / t̪ / |
| U | u | / u /, / u̯ / |
| PROTI | uve * | / b /, [̞̞] |
| Ž | uve bikoitza * | / u̯ / |
| X | ixa | / ʃ / |
| Y | já grekoa * | / i /, / i̭ /, / j / |
| Z | zeta | / s̻ / |
| * Ačkoli písmena C, Ç, Q, V, W a Y nejsou používána při psaní tradičních slov v baskickém jazyce, byla do baskické abecedy zahrnuta pro psaní slov vypůjčených z jiných jazyků, které je používají.[1] | ||
Všechna písmena a digrafy představují jedinečné fonémy. Hlavní výjimkou je pokud l, n nebo někdy t předchází i; většina dialektů palatalizovat zvuk do /ʎ /, /ɲ / a /C / i když to není napsáno.
H ve většině regionů mlčí, ale na většině severovýchodů se vyslovuje, což je hlavní důvod jeho existence v baskické abecedě. Nepředstavuje ani slabikové zlomy v ostatních dialektech, i když v některých slovech může zabránit výše zmíněné palatalizaci, například n v Ainhoa.
Digrafy
Je jich několik digrafy (po sobě jdoucí písmena použitá k označení jednoho zvuku):
Dějiny
Po většinu své historie používali baskičtí spisovatelé konvence z Románské jazyky jako španělština nebo francouzština. Tím pádem Pedro Agerre Kniha z roku 1643 měla název Guero odpovídající moderní gero („Později“) a heslo z 18. století Irurac bat bylo by Hirurak bat („Tři jako jeden“). Na konci 19. století nacionalistický politik Sabino Arana navrhl několik změn,[3] včetně nových písmen jako ĺ a ŕ které nebyly přijaty ve standardním pravopisu.
Současnost Standardní baskičtina byl vyvinut ve druhé polovině 20. století a byl stanoven pravidly Euskaltzaindia (Basque Language Academy). Pokud jde o abecedu, hlavní kritika tradicionalistů Biscayana a Gipuzkoana se zaměřila na h, jak pravopis používaný Euskaltzaindií používal několika slovy, která tito tradicionalisté napsali bez tohoto dopisu, který mlčí jak v Biskajsku, tak v Gipuzkoa - zatímco před několika staletími se vyslovoval ve všech baskických dialektech a stále se vyslovuje na většině severovýchodů. Na druhou stranu se baskičtí mluvčí severovýchodu museli naučit psát několik slov s menším nebo žádným h dopisy, protože většina h 'Používané v jejich tradici nebyly převzaty do standardního baskického pravopisu. Tyto změny z různých tradic v moderní standardní baskičtinu navrhly a přijaly mladé generace baskických spisovatelů, takže h jak staré generace umíraly, kontroverze zmizela.[4][5]
Dopisové frekvence
Ve vzorku 6692 písmen je nejběžnějším písmenem v baskičtině A a nejméně časté je proti (Ačkoli w, y, a q se ve vzorkovaném textu vůbec neobjevil).[6]
Reference
- ^ A b Euskaltzaindia: Pravidlo č. 17 pro standardní baskičtinu, Jména písmen v baskické abecedě „Pravidlo bylo přijato dne 25. listopadu 1994. Citováno 2010-10-22. (v baskičtině)
- ^ „Baskičtina, abeceda a výslovnost“. Omniglot.com. Citováno 2017-01-03.
- ^ Arana eta Goiri'tar Sabin (1896). Lecciones de ortografía del euskera bizkaino (ve španělštině). Bilbao: Sebastián de Amorrurtu. str.32 - prostřednictvím Biblioteca Virtual del Patrimonio Bibliográfico.
- ^ Etxeberria, Josune (2003). Patxi Altuna. Uztarria. str. Arantzazuko Biltzarraren garrantzia (1968). ISBN 978-84-607-6723-7. Archivovány od originál dne 31. 1. 2018.
- ^ Villasante, Luis (1980). La h en la ortografía vasca: razones y motivos, reglas: catálogo de voces con comentario [H v baskickém hláskování: důvody a motivy, pravidla: katalog hlasů s komentářem] (PDF). «Luis de Eleizalde» sobre unificación del euskera escrito, fasciculo 7 (ve španělštině). Oñati: Redakční Franciscana Aranzazu. ISBN 978-8472401198.
- ^ "Statistika četnosti písmen". www.cryptogram.org. Citováno 2020-11-05.