Maltská abeceda - Maltese alphabet - Wikipedia
The Maltská abeceda je založen na latinka s přidáním několika písmen s diakritika značky a digrafy. Používá se k psaní Maltština, který se vyvinul z jinak zaniklého Sikulo-arabština v důsledku 800letého nezávislého vývoje.[1][2][3] Obsahuje 30 písmen: 24 souhlásek a 6 samohlásek (a, e, i, o, u, tj.).
| Majuskula formy (velká písmena) | A | B | C | D | E | F | G | G | Għ | H | Ħ | Já | Tj | J | K. | L | M | N | Ó | P | Q | R | S | T | U | PROTI | Ž | X | Ż | Z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nepatrné formy (malá písmena) | A | b | C | d | E | F | G | G | għ | h | ħ | i | tj | j | k | l | m | n | Ó | str | q | r | s | t | u | proti | w | X | ż | z |
Existují dva typy maltských souhlásek:
- Konsonanti xemxin (sluneční souhlásky ): ċ d n r s t x ż z
- Konsonanti qamrin (měsíční souhlásky ): b f ġ g għ h ħ j k l m p q v w
Vzorky
| Dopis (ittra) | IPA | Slova (kliem) | První slovo (l-ewwel kelma) | Poslední slovo (l-aħħar kelma) |
|---|---|---|---|---|
| A a | /A /,/ɐ /,/… / | abjad (bílý ), anġlu (Anděl ), aċċola (Amberjack ), aħjar (lepší ), Amerika (Amerika ), azzarin (puška ), ankra (Kotva ) | abbaku (počitadlo ) | azzjonista (akcionář ) |
| B b | /b / | ballun (míč ), berquq (meruňka ), bellus (samet ), burò (kancelář ), bżar (pepř ) | bababa (řekni pro nic) | bżulija (pracovitost ) |
| Ċ ċ | /t͡ʃ / | ċċaċċiż (rám ), ezarezza (průzračnost ), ċikkulata (čokoláda ), ċitazzjoni (lístek ), vypnuto (luk ), keturkett (prsten ) | attabattin (Švec ) | winguwingam (žvýkačka) |
| D d | /d / | daħka (smích ), damma (kostky ), sova (světlo ), debba (kobyla ), Dumnikan (Dominikán ), tvrdá (chata ) | dan (toto) | dwett (duet ) |
| E e | /ɨ /,/E /,/ɛ / | Elf (tisíc ), ekkleżjastikament (církevně ), erbgħa (čtyři (4), erba '(čtvrtý), Ewropew (evropský ), eżilju (vyhnanství ) | ebbanist (ebonist ) | eżumazzjonijiet (exhumace ) |
| F f | /F / | fallakka (prkno), fehma (porozumění), Franċiż (francouzština), futbol (fotbal), fwieħa (parfém) | fabbli (přívětivý) | fwieħa (parfém) |
| Ġ ġ | /d͡ʒ / | ġabra (sbírka), ġenerazzjoni (generace), ġewnaħ (křídlo), Ġunju (červen), iewież (ořechy) | ġa (již) | ġwież (puls) |
| G g | /ɡ / | gabarrè (podnos), gejxa (gejša), grad (stupeň), Grieg (řečtina), gżira (ostrov) | gabardin (gabardin) | gżira (ostrov) |
| Għ għ | /ˤː/ | għada (zítra), għajn (oko), għamara (nábytek), għemeż (mrkl), Għid il-Kbir (Velikonoce), għuda (dřevo) | għa (hej!) | għuda (dřevo) |
| H h | -- | zajištěný (vyhrožoval), hena (štěstí), ahoj (ona), hu (on), huma (oni) | haġra (kámen) | hżunija (zlovolnost) |
| Ħ ħ | /h /,/ħ / | ħabaq (bazalka), ħabsi (vězeň), ħajja (život), ħu (bratr), żażen (špatnost) | (a (vzít) | ħuttafa (vlaštovka) |
| Já já | /i /,/ɪ / | iben (syn), idroġenu (vodík), induratur (zlacený), Ingilterra (Anglie), iżraq (azurový) | ibbies (rostl tvrdě) | iżżuffjetta (vysmívat se) |
| Tj. Tj | /ɪ /,/ɛ /,/ɨː / | iebes (tvrdé), ieħor (další), ieqaf (stop) | iebes (tvrdé) | ieqaf (zastavit) |
| J j | /j / | jaf (ví), jarda (dvůr), jasar (uvěznění), žid (nebo), jott (jachta), jum (den) | ja (oh!) | jupp (hah!) |
| K k | /k / | kabina (kabina), kaligrafija (kaligrafie), Kalifornja (Kalifornie), karru (vagón), kurżità (kuriozita) | kaballetta (kabaleta) | Kżar (car) |
| L l | /l / | labirint (bludiště), lejl (noc), lejla (večer), Lhudi (hebrejsky), lvant (východ) | la (ani) | lwiża (vervain třílistý) |
| M m | /m / | Malti (maltština), maternità (mateřství), Mediterran (Středomoří), mina (tunel), mżegleg (rozmazaný) | máma (matka) | mżużi (ošklivý) |
| N n | /n / | nadif (čistý), nerv (nerv), ni ,a (nika), nuċċali (brýle), nżul ix-xemx (západ slunce) | nabba (předpovídat) | nżul (sestupně) |
| O o | /Ó /,/ɔ / | oċean (oceán), opra (opera), orizzont (horizont), ors (medvěd), ożonu (ozon) | oasi (oáza) | ożmjum (osmium ) |
| Str | /str / | paċi (mír), paragrafu (odstavec), pazjent (pacient), poeta (básník), pultruna (křeslo) | paċi (mír) | pużata (obálka) |
| Q q | /ʔ / | qabar (hrob), qaddis (svatý), qalb (srdce), qoxra (skořápka), qażquż (prasátko) | qabad (chycen) | qżużijat (ošklivost) |
| R r | /r / | raba '(země), raff (podkroví), replika (replika), riħa (vůně), rvell (povstání) | ra (viděl) | rżit (štíhlé) |
| S s | /s / | saba '(prst), safi (čirý), saqaf (strop), serrieq (pila), suttana (talár) | sa (do) | swiċċ (přepnout) |
| T t | /t / | tabakk (tabák), tarġa (krok), terrazzin (belvedere), Turkija (Turecko), twissija (rada), tuffieħa (jablko) | ta (dal) | twittijat (nivelace) |
| U u | /u /,/ʊ / | udjenza (publikum), uffiċċju (kancelář), uman (člověk), uviera (kalíšek na vejce), użin (váha) | ubbidjent (poslušný) | użinijiet (závaží) |
| V v | /proti / | vaċċin (vakcína), vaska (rybník), viċi (zlozvyk), vjaġġ (výlet), vapur (loď) | vaċċin (vakcína) | vvumtat (zvracel) |
| W w | /w / | warda (růže), werrej (index), wied (údolí), wirt (dědictví), wweldjat (svařované) | wadab (prak) | wweldjat (svařované) |
| X x | /ʃ /, /ʒ / | xabla (meč), xandir (vysílání), xehda (plástev), xoffa (ret), xxuttjat (kopl) | xaba '(měl toho dost) | xxuttjat (kopl) |
| Ż ż | /z / | żagħżugħ (teenager), żogħżija (mládež), żaqq (žaludek), żifna (tanec), żunżan (vosy), żżuffjetta (vysmíval se) | żabar (prořezávat) | żżuffjetta (posmíval se) |
| Z z | /t͡s /, /d͡z / | zalliera (solný sklep), zalza (omáčka), zalzett (klobása), zokk (kufr), zuntier (kostelní náměstí) | zakak (konipas bílý) | zzuppjat (zmrzačený) |
V abecedním pořadí C je totožný s k (před A, Ó, u nebo souhláska nebo jako poslední písmeno slova) nebo z (před E nebo i). Dopis y je identické s „i“.
Starší verze abecedy
Před standardizací maltské abecedy existovalo několik způsobů zápisu zvuků zvláštních pro maltštinu, jmenovitě ċ, ġ, għ, ħ, w, x a ż.
C byl dříve psán jako c (v italském stylu před e a i). Vella používá ç pro C. ç byl použit v jiných knihách v průběhu 19. století. Spíše než použití c s cedilla (ç), Panzavecchia použil c s ogonek (C). Krátká gramatika maltského jazyka používá se pro C, v anglické módě. To nebylo až do roku 1866 C přišel být používán.
G a G byli dříve zmatení. Když byli diferencovaní, G byl napsán jako gk, g, gh a (Vassalli) jako zrcadlený arabský / syrský gimel připomínající bokem V. Na druhou stranu G bylo v anglické módě běžněji psáno jako g nebo j. Vella použila g se dvěma tečkami (g̈), ale v roce 1843 jej snížila na jednu tečku a zavedla dnešní G.
Do poloviny 19. století dva għ zvuky byly rozlišovány v maltštině. Byly různě zastoupeny jako gh, ġh, gh´, gh˙ a se dvěma písmeny, která nejsou v Unicode zastoupena (podobaly se obráceně U). Panzavecchia použila speciálně navržené písmo s kudrnatými písmeny. Krátká gramatika maltského jazyka použitý A s arabským horním indexem ayn reprezentovat għ. għ sám byl poprvé použit v Nuova guida alla conversazione italiana, angličtina a maltština.
Dopis ħ měl nejvíce variací, než byl standardizován v roce 1866. Bylo to různě psáno jako ch a jako h s různými diakritickými znaménky nebo kudrnatými úpravami. Některé z těchto symbolů byly použity pro [ħ] a některé pro [X]. Žádný z nich není v Unicode. ħ byl poprvé použit v roce 1900, ačkoli kapitál Ħ byl použit dříve (v roce 1845), kde jeho protějšek malých písmen byl tečkovaný h.
w byl napsán jako w, u nebo jako upravený u (není obsažen v Unicode).
X byl tradičně psán jako sc nebo x. Vassalli vynalezl speciální znak podobný Ɯ, jen širší, a Panzavecchia použila sc ligaturu k reprezentaci x.
ż a z byli dříve zmatení. Když byli diferencovaní, z byl psán jako ts, z, ʒ nebo dokonce ż. Na druhou stranu, ż byl psán jako ż, ds, ts, ʒ a z.
Před rokem 1900, k bylo psáno jako k, stejně jako c, ch a q (slovy odvozenými z italštiny a latiny).
Vassalliho práce z roku 1796 obsahovala několik nových dopisů představujících zvuky maltského jazyka, které zahrnovaly vynález několika ad hoc dopisů i dovoz cyrilice ge, che, sha, a ze. Jeho abeceda je uvedena v plném znění se současnými ekvivalenty, jsou-li známy:
A, a = a
B, b = b
T, t = t
D, d = d
E, e = e
F, f = f
[V-směr otáčení ve směru hodinových ručiček nebo syrština / arabština gimel otevřít doprava] = g
[Ч], ɥ = ċ
H, h = h
[jako vzhůru nohama ȣ]
[jako ɸ, Φ bez stoupajících / klesajících]
Y, y = j
[vertikálně zrcadlené Г] = ġ
З, з
[ve směru hodinových ručiček U] = ħ
I, i = i
J, j = j
K, k = k
[Já s malým C na to]
L, l = l
M, m = m
N, n = n
O, o = o
P, p = p
R, r = r
S, s = s
Ɯ, ɯ = x
V, v = v
U, u = u
W, w = w
Z, z = z
Ʒ, ʒ = ż
Æ, æ = konečné e
K označení, na kterou slabiku je třeba zdůraznit, se také používá pět samohlásek s diakritikou: Àà, Èè, Ìì, Òò a Ùù.
Reference
- ^ Borg a Azzopardi-Alexander, 1997 (1997). maltština. Routledge. p. xiii. ISBN 0-415-02243-6.
Ve skutečnosti maltština vykazuje některé plošné rysy typické pro maghrebinskou arabštinu, ačkoli za posledních 800 let nezávislého vývoje se odlišovala od tuniské arabštiny
- ^ Brincat, 2005. Maltština - neobvyklý vzorec.
Maltština byla původně arabským dialektem, ale byla okamžitě vystavena latinizaci, protože Normani dobyli ostrovy v roce 1090, zatímco christianizace, která byla dokončena do roku 1250, odřízla dialekt od kontaktu s klasickou arabštinou. Následně se maltština vyvinula sama a pomalu, ale stabilně absorbovala nová slova ze sicilštiny a italštiny podle potřeb rozvíjející se komunity.
- ^ Kdo jsou tedy „skuteční“ Malťané.
Druh arabštiny používaný v maltském jazyce je s největší pravděpodobností odvozen od jazyka, kterým hovoří lidé, kteří na počátku druhého tisíciletí znovu osídlili ostrov ze Sicílie; to je známé jako Siculo-Arab. Malťané jsou většinou potomky těchto lidí.
- Krátká gramatika maltského jazyka, Malta, 1845
- Nuova guida alla conversazione italiana, angličtina a maltština, Presso Paolo Calleja, Malta, 1866
- G. N. L., Nuova guida alla conversazione italiana, angličtina a maltština, Presso Paolo Calleja, Malta, 1866
- Vicenzo Busuttil, Diziunariu mill inglis ghall malti, 2 části, N. C. Cortis & Sons, Malta, 1900
- Fortunato Panzavecchia, Grammatica della lingua maltština, M. Weiss, Malta, 1845
- Michael Antonius Vassalli, Ktŷb yl klŷm Mâlti ’mfysser byl-Latǐn u byt-Taljân sive Liber dictionum melitensium, Antonio Fulgoni, Řím, 1796
- Michele Antonio Vassalli, Grammatica della lingua maltština, 2. vydání, Malta, 1827
- Francis Vella, Maltská gramatika pro použití angličtiny, Glaucus Masi, Leghorn, 1831
- Francis Vella, Dizionario portatil della lingue maltština, italiana inglese, Livorno, 1843