Islandský pravopis - Icelandic orthography

Islandský pravopis je způsob, jakým islandský slova jsou hláskována a jak jejich pravopis odpovídá jejich výslovnosti.

Abeceda

Eth	Trn
Výpis rukopisu; islandská písmena ð & þ jsou viditelné.

Islandský abeceda je Latinská abeceda včetně některých písmen duplikovaných s akutní akcenty; navíc obsahuje dopis eth (.Ð), přepsal tak jako da runový dopis trn (Þþ), přepsaný jako th (viz obrázek); … a Öö jsou považována za samostatná písmena a nikoli za ligatura nebo diakritický verze příslušných písmen. Islanďané volají dalších deset písmen (ne v anglická abeceda ), zejména trn a eth, séríslenskur („konkrétně islandský“ nebo „jednoznačně islandský“), ačkoli nejsou. Eth se také používá v Faerský a Elfdalian A zatímco trn se již nepoužívá v žádném jiném živém jazyce, byl používán v mnoha historických jazycích, včetně Stará angličtina. Islandská slova nikdy nezačínají ð, což znamená kapitálovou verzi Ð se používá hlavně, když jsou slova napsána pomocí všechna hlavní města.

Abeceda se skládá z následujících 32 písmen:

	Islandská abeceda Islandský mluvčí recitující abecedu v islandštině
Máte potíže s přehráváním tohoto souboru? Vidět mediální pomoc.

Zastaralý dopis

Dopisy A, A, E, E, i, í, Ó, Ó, u, ú, y, ý, … a Ó jsou považovány samohlásky a zbytek jsou souhlásky.

Dopisy C (sé, [sjɛː]), Q (kú, [kʰuː]) a Ž (tvöfalt vaff, [ˈTʰvœːfal̥t ˌvafː]) se v islandštině používají pouze ve slovech cizího původu a některých vlastních jmen, která jsou také cizího původu. V opačném případě, c, qu, a w jsou nahrazeny k / s / ts, hv, a proti resp. (Ve skutečnosti, hv etymologicky odpovídá latinský qu a angličtina wh slovy zděděnými z Protoindoevropský: Islandština hvað, Latinsky quod, Angličtina co.)

Dopis Z (seta, [ˈSɛːta]) byl používán až do roku 1973, kdy byl zrušen, protože šlo pouze o etymologický detail. Původně představoval afrikát [t͡s ], který vznikl kombinací t+s, d+s, ð+s; v moderní islandštině se však začalo vyslovovat [s]A protože to byl každopádně vzácný dopis, bylo rozhodnuto v roce 1973 nahradit všechny případy z s s.^[2] Nicméně, jeden z nejdůležitějších novin v Island, Morgunblaðið, stále ji někdy používá (i když velmi zřídka) a střední školu, Verzlunarskóli Íslands má to ve svém názvu. To je také nalezené v některých vlastních jménech a výpůjčkách, jako je pizza. Starší lidé, kteří byli vzděláváni před zrušením z někdy také použít.

Zatímco písmena C, Q, Ž, a Z se nacházejí na Islandská klávesnice, v islandštině se používají jen zřídka; používají se v některých vlastních jménech Islanďanů, zejména příjmení (příjmení jsou výjimka na Islandu). Písmeno C je použito na dopravní značky (indikovat centrum města ) podle evropských předpisů a cm se používá pro centimetr podle mezinárodní systém SI (i když to může být zapsáno jako sentimetri). Mnozí věří, že tato písmena by měla být zahrnuta do abecedy, protože jejím účelem je nástroj kompletovat (seřadit do správného pořadí). Abeceda, jak se vyučuje ve školách přibližně do roku 1980, má těchto 36 písmen (a počítače stále takto objednávají): a, á, b, c, d, ð, e, é, f, g, h, i, í, j , k, l, m, n, o, ó, p, q, r, s, t, u, ú, v, w, x, y, ý, z, þ, æ, ö.

Dějiny

Moderní islandská abeceda se vyvinula ze standardu zavedeného v 19. století dánským lingvistou Rasmus Rask především. Nakonec je do značné míry založen na pravopisném standardu vytvořeném na počátku 12. století dokumentem označovaným jako První gramatické pojednání, autor neznámý. Standard byl určen pro běžné Severogermánský jazyk, Stará norština. V té době to však nemělo velký vliv.

Nejvýznamnější charakteristiky abecedy byly stanoveny ve starém pojednání:

• Použití akutní přízvuk (původně znamenat délka samohlásky ).
• Použití þ, používá se také v Stará angličtina abeceda jako písmeno trn.

Pozdější standard Rasmus Rask byl v zásadě rekonstrukcí starého pojednání, s některými změnami, aby vyhovovaly souběžně Severoněmecké konvencí, jako je výlučné používání k spíše než C. Různé staré funkce, jako ð, ve skutečnosti v pozdějších stoletích moc neviděl, takže Raskův standard představoval zásadní změnu v praxi.

Pozdějšími změnami 20. století je zejména přijetí E, který byl dříve napsán jako je (odrážející moderní výslovnost) a nahrazení z s s v roce 1973.^[3]

Funkce symbolů

V této části je uveden seznam islandský písmena a kombinace písmen a jak je vyslovovat úzkým písmem Mezinárodní fonetická abeceda transkripce.^[4][5]

Samohlásky

Islandské samohlásky mohou být buď dlouhé, nebo krátké, ale tento rozdíl je relevantní pouze u zdůrazněných slabik: nepřízvučné samohlásky jsou z kvantitativního hlediska neutrální. Délka samohlásky je určena souhláskami, které následují za samohláskou: pokud existuje pouze jedna souhláska před jinou samohláskou nebo na konci slova (tj. životopisCV nebo CVC# slabiková struktura), samohláska je dlouhá; pokud existuje více než jeden (CVCCV), počítáme-li gemináty a předsáté zastávky jako CC, samohláska je krátká. Z tohoto pravidla však existují určité výjimky:

1. Samohláska je dlouhá, když následuje první souhláska [p t k s] a druhý [v j r], např. esja, vepja, akrar, vökvar, tvisvar.
2. Samohláska je také dlouhá v jednoslabičných substantivech s genitivem -s jehož stopka končí v jediném [p t k] následovat samohlásku (např. ráps, skaky), s výjimkou finále [p t k] je asimilován do [s], např. báts.
3. První slovo složeného výrazu zachovává svou dlouhou samohlásku, pokud je jeho následující souhláska jednou ze skupiny [p t k s], např. matmál.
4. Nesložená slovesa vitkast a litka mít dlouhé samohlásky.

Samohlásky

Grapheme	Zvuk (IPA)			Příklady
	Dlouho	Krátký	Před ng nebo nk
A	[A]	[A]	[au]	taska [ˈTʰaska] (poslouchat) "kabelka" kaka [ˈKʰaːka] (poslouchat) "dort" svangur [ˈSvauŋkʏr̥] "hladový"
A	[auː]	[au]		daleko [fauːr̥] (poslouchat) "katastrofa"
au	[œiː]	[œi]		þau [θœiː] (poslouchat) "ony"
E	[ɛː]	[ɛ]	[ei]	skera [ˈScɛːra] "řezat" drekka [ˈTrɛʰka] (poslouchat) "pít" drengur [ˈTreiŋkʏr̥] "chlapec"
E	[jɛː]	[jɛ]		např [jɛːx] (poslouchat) "Já"
ei, ey	[eiː]	[ei]		skejd [sceiːθ] (poslouchat) "lžíce" Ahoj [heiː] "seno"
já, y	[ɪː]	[ɪ]	[i]	hřích [sɪːn] (poslouchat) "šlacha" syngja [ˈSiɲca] "zpívat"
í, ý	[iː]	[i]		íslenska [ˈIstlɛnska] (poslouchat) "Islandský"
Ó	[ɔː]	[ɔ]		lofa [ˈLɔːva] (poslouchat) "slíbit" Dolla [ˈTɔtla] "hrnec"
Ó	[ouː]	[ou]		rós [rouːs] (poslouchat) "růže"
u	[ʏː]	[ʏ]	[u]	hundur [ˈHʏntʏr̥] (poslouchat) "Pes" Munkur [ˈMuŋ̊kʏr̥] "mnich"
ú	[uː]	[u]		Čtvrtek [θuː] (poslouchat) "vy"
…	[aiː]	[ai]		læsa [ˈLaiːsa] (poslouchat) "zámek"
Ó	[œː]	[œ]	[œi]	nebo [œːr] (poslouchat) "jizva" hnöttur [ˈN̥œʰtʏr̥] "zeměkoule" anděl [ˈŒiŋkʏtl̥] "háček"

Souhlásky

Souhlásky

Grapheme	Fonetická realizace (IPA)	Příklady
b	většinou: [p] unaspirated neznělé bilabiální zastávky	bær [pár] (poslouchat) "město"
	mezi m a d, t, snebo G: ∅	Kembt [cʰɛm̥t] „česané [minulé příčestí]“
d	většinou: [t] unaspirated neznělé zubní zastávky	Dalur [ˈTaːlʏr̥] (poslouchat) "údolí"
	mezi l nebo n a G, n, l, knebo s: ∅	přistane [lanes] „pozemský [genitiv]“
ð	mezi samohláskami, mezi samohláskou a znělou souhláskou, nebo na konci slova: [ð̠] vyjádřený alveolar non-sykavý fricative	eða [ˈƐːða] (poslouchat) "nebo" špatný [podložka] (poslouchat) "koupel"
	před a neznělá souhláska a před pauzou: [θ̠] neznělá alveolární nesourodá frikativa	maðkur [ˈMaθkʏr̥] (poslouchat) "červ"
	mezi r a na mezi nimi G a s: ∅	harðna [ˈHartna] "ztvrdnout" chlubit se [praxe] „trik [genitiv], příchuť [genitiv]“
F	na začátku slova nebo před neznělou souhláskou a při zdvojnásobení: [F]	fundur [ˈFʏntʏr̥] "Setkání" rukojeť [rukojeť] „měl [minulé příčestí]“
	mezi samohláskami, mezi samohláskou a znělou souhláskou, nebo na konci slova: [proti]	lofa [ˈLɔːva] (poslouchat) "slíbit" horfa [ˈHɔrva] "Koukni se"
	mezi Ó a samohláska: ∅	prófa [ˈPʰr̥ou.a] (poslouchat) "test" gulrófa [ˈKʏlˌrou.a] (poslouchat) "rutabaga"
	před l nebo n: [p]	Keflavík [ˈCʰɛplaˌviːk] (poslouchat) "Keflavík "
fnd	[mt]	hefnd [hɛmt] (poslouchat) "pomsta"
fnt	[m̥t] (neznělý)	nefnt [nɛm̥t] (poslouchat) "pojmenovaný"
G	začátek slova, před souhláskou nebo A, A, E, Ó, Ó, u, ú nebo Ó; nebo mezi samohláskou a l nebo n: [k] unaspirated neznělé velar stop	glápa [ˈKlauːpa] (poslouchat) "zírat" logn [lɔkn] (poslouchat) "windstill"
	začátek slova, dříve E, i, í, j, y, ý, …, ei nebo ey: [C] unaspirated neznělé palatální zastávky	dostat [ˈCɛːta] (poslouchat) "být schopný"
	mezi samohláskou a A, u, ð, l nebo r; nebo na konci slova: [ɣ] vyjádřený velární frikativ	fluga [ˈFlʏːɣa] (poslouchat) "létat" zpoždění [laxní] (poslouchat) "vrstva"
	před t nebo s nebo před pauzou: [X] neznělá velární frikativa	dragt [traxt] "oblek"
	mezi samohláskou a j nebo i: [j] patrový přibližný	segja [ˈSɛjːa] "říct"
	mezi A, Ó, ú, a A nebo u: ∅	fljúga [ˈFljuː.a] "letět"
gj	[C] unaspirated neznělé palatální zastávky	gjalda [ˈCalta] "platit"
h	[h] neznělá hlasová frikativa	hár [hauːr̥] "vlasy"
hj	[C] neznělé palatal fricative	hjá [çauː] "vedle"
hl	[l̥] neznělý alveolární laterální přibližný	hlýr [l̥iːr̥] "teplý"
hn	[n̥] neznělé alveolární nosní	hné [n̥jɛː] "koleno"
hr	[r̥] neznělý alveolární trylek	hratt [krysa] "rychle"
hv	[kʰv] ([xv] mezi některými staršími řečníky na jižním Islandu)	hvað [kʰvaːθ] (poslouchat) "co"
j	[j]	já [jauː] "Ano"
k	začátek slova, před souhláskou nebo A, A, E, Ó, Ó, u, ú nebo Ó: [kʰ]	kaka [ˈKʰaːka] (poslouchat) "dort"
	začátek slova, dříve E, i, í, y, ý, …, ei nebo ey: [C] sání neznělé palatální zastávky	keyra [ˈCʰeiːra] "řídit" kynskiptingur [ˈCʰɪːnscɪftiŋkʏr̥] (poslouchat) "transsexuál"
	v jiných kontextech A, A, E, Ó, Ó, u, ú nebo Ó: [k]	skarfur [ˈSkarvʏr̥] "kormorán" haka [Haˈka] "brada"
	v jiných kontextech E, i, í, y, ý, …, ei nebo ey: [C] unaspirated neznělé palatální zastávky	přeskočit [ˈScɪːp] "loď" hroki [ˈR̥ɔːcɪ] "arogance"
	před n, l nebo m: [ʰk]	vakna [vaʰkna] "vzbudit", miklir [mɪʰklɪr̥] „skvělé (pl.)“
	před t: [X] neznělá velární frikativa	října [ˈƆxtouːpɛr̥] "Říjen"
kj	začátek slova: [C] sání neznělé palatální zastávky	kjöt [cʰœːt] "maso"
	jiné kontexty: [C] unaspirated neznělé palatální zastávky	þykja [ˈΘɪːca] "považovat"
kk	[ʰk], [C]	þakka [ˈΘaʰka] (poslouchat) "poděkovat" ekki [ˈƐʰcɪ] "ne"
l	většinou: [l]	lásky [lauːs] (poslouchat) "zámek"
	na konci slova nebo vedle neznělé souhlásky: [l̥] neznělý alveolární laterální přibližný	sól [duše] (poslouchat) "slunce" stúlka [ˈStul̥ka] "dívka"
ll	většinou: [tl]	bolli [ˈPɔtlɪ] (poslouchat) "pohár" milli [ˈMɪtlɪ] (poslouchat) "mezi"
	slovy a jmény domácích mazlíčků: [lː]	bolla [ˈPɔlːa] (poslouchat) "houska, houska" mylla [ˈMɪlːa] (poslouchat) "mlýn"
m	většinou: [m]	máma [ˈMamːa] "maminka"
	po a před neznělými souhláskami: [m̥]	lampi [ˈLam̥pɪ] "svítilna"
n	většinou: [n]	nafn [napn̥] "název"
	po a před neznělými souhláskami: [n̥]	planta [ˈPʰlan̥ta] "rostlina" hnífur [ˈN̥iːvʏr] "nůž"
ng	většinou: [ŋk], [ɲc]	vængur [ˈVaiŋkʏr̥] "křídlo" engi [ˈEiɲcɪ] "louka"
	před d, l nebo s: [ŋ]	kringla [ˈKʰriŋla] "disk" gangy [ˈKauŋs] „hnutí [genitiv]“
nk	[ŋ̊k], [ɲ̊c]	troubit [ˈHœiŋ̊k] "cívka, smyčka" banki [ˈPauɲ̊cɪ] "banka"
nn	po samohláskách nebo dvojhláskách s diakritikou: [tn̥]	Steinne [steitn̥] "Skála" Fin [fitn̥] "pokuta"
	všechny ostatní kontexty: [nː]	finna [ˈFɪnːa] "najít"
p	začátek slova: [pʰ] sání neznělé bilabiální zastávky	odst [pʰaːr̥] (poslouchat) "pár"
	jiné kontexty: [p] unaspirated neznělé bilabiální zastávky	Spara [ˈSpaːra] (poslouchat) "zachránit" kápa [ˈKʰauːpa] "kabát"
	před s, k nebo t: [F] neznělé labiodental fricative	září [ˈSɛftɛmpɛr̥] "Září" přeskočí [scɪfs] „lodní [genitiv]“ kynskiptingur [ˈCʰɪːnscɪftiŋkʏr̥] (poslouchat) "transsexuál"
	před n, l nebo m: [ʰp]	vopn [vɔʰpn̥] "zbraň (y)", epli [ɛʰplɪ] „jablko“
str	[ʰp]	stopa [ˈStɔʰpa] (poslouchat) "zastavit"
r	na začátku slov a mezi samohláskami: [r] (vyjádřený alveolární trylek nebo klepněte na )	rigna [ˈRɪkna] "pršet" læra [ˈLaiːra] "učit se"
	před a po neznělých souhláskách a před pauzou: [r̥] (neznělý alveolární trylek nebo klepněte na )	svartur [̥Svar̥tʏr̥] "Černá"
rl	[tl̥], příležitostně [rtl̥][poznámka 1]	karlmaður [ˈKʰatl̥ˌmaːðʏr̥] "mužský člověk"
rn	[tn̥], příležitostně [rtn̥][poznámka 1]	trn [θɔtn̥] „název písmene Þ“
	před d: [rn]	vernd [vɛrnt] "ochrana"
s	[s]	sósa [ˈSouːsa] "omáčka"
sl	[stl̥]	rusl [rʏstl̥] "odpadky"
sn	[stn̥]	býsna [ˈPistn̥a] "extrémy"
t	začátek slova: [tʰ] sání neznělé zubní zastávky	taka [ˈTʰaːka] (poslouchat) "vzít"
	před n, l nebo m: []T]	vatn [vaʰtn̥] "voda", Atli [aʰtlɪ] "jméno muže", rytmi [rɪʰtmɪ] "rytmus"
	jiné kontexty: [t] unaspirated neznělé zubní zastávky	stéla [ˈStɛːla] (poslouchat) "ukrást" skutur [ˈSkʏːtʏr̥] "záď"
tt	[]T]	detta [ˈTɛʰta] "spadnout"
proti	[proti]	vera [ˈVɛːra] "být"
X	[ks]	laxní [laks] "losos"
z	[s]	beztur [ˈPɛstʏr̥] „nejlepší“ (bývalý pravopis) Zakarías [ˈSaːkʰariːas] "Zachary"
þ	[θ̠] neznělá alveolární nesourodá frikativa	Čtvrtek [θuː] "vy" Aþena [ˈAːθɛna] (poslouchat) "Athény"

Kódové stránky

Kromě toho, že abeceda je součástí Unicode, který se na Islandu hodně používá, ISO 8859-1 byla historicky nejpoužívanější kódovou stránkou. ISO 8859-15 podporuje také islandské a Windows-1252 tím se rozšiřuje, což může mít také mnoho využití.

Viz také

• Islandská encyklopedie A-Ö

Poznámky

Reference

externí odkazy

• Pokyny pro fonetický přepis