Běloruská abeceda - Belarusian alphabet - Wikipedia

The Běloruská abeceda je založen na Písmo cyrilice a je odvozen z abecedy Staroslověnština. Ve své moderní podobě existuje od roku 1918 a má 32 písmen. Viz také Běloruská latinská abeceda a Běloruská arabská abeceda.

Písmena

Detaily

Oficiálně ⟨г⟩ představuje obojí / ɣ / a /ɡ /, ale ta druhá se vyskytuje pouze ve výpůjčkách a mimézách. ⟨ґ Někteří používají⟩ pro druhý zvuk, ale s výjimkou Taraškievica, nebyl standardní.

A ⟨д⟩ následované ⟨ж⟩ nebo ⟨з⟩ může označovat buď dva odlišné příslušné zvuky (v některých kombinacích předpona-kořen: пад-земны, ад-жыць) nebo běloruský afrikáty ⟨Дж⟩ a ⟨дз⟩ (například падзея, джала). V některých zobrazeních abecedy jsou afrikáty zahrnuty v závorkách za písmenem ⟨д⟩, aby se zdůraznil jejich speciální status: ⟨… Дд (ДЖдж ДЗдз) Ее…⟩.

⟨Ў⟩ není zřetelný foném, ale neutralizace / v / a / l /, když neexistuje následující samohláska, jako před souhláskou nebo na konci slova.

Palatalizace souhlásek je obvykle označen výběrem dopisu samohlásky, jak je znázorněno zde / p / a / pʲ /, oba psány s písmenem ⟨п⟩:

palatalizace	/ p /	/ pʲ /
finále	п	пь
před /A/	па	пя
před / ɛ /	пэ	пе
před / i /	пы	пі
před / ɔ /	по	пё
před / u /	пу	пю

Když souhláska není palatalized a předchází / j /, apostrof ⟨’⟩ se používá k oddělení iotované samohlásky: ⟨п’я п’е п’і п’ё п’ю⟩ / pja pjɛ pi pjɔ pju /. (⟨І⟩ je palatalizující verze ⟨ы⟩ a pravděpodobně představují jediný foném.) Apostrof se nepovažuje za dopis, a proto se nebere v úvahu v abecedním pořadí. V tisku před druhou světovou válkou byl použit formulář ⟨‘⟩. Při použití počítačů je formulář často nahrazen znakem ⟨'⟩.

Dějiny

Středověká cyrilice měla 43 písmen. Později bylo 15 dopisů vynecháno, poslední 4 po zavedení první oficiální běloruské gramatiky v roce 1918. Jelikož byla přidána čtyři nová písmena, je jich nyní 32.

Nová písmena byla:

• ⟨Э⟩ ((CYRILLIC) EH) se objevil v běloruských textech zhruba na konci 15. století.
• ⟨Й⟩ ((CYRILLIC) KRÁTKÝ I) se vyvinul z ⟨и⟩ ((CYRILLIC) I), kombinovaný s diakritikou do konce 16. století (v roce 1735 by byla součástí ruské abecedy).
• ⟨Ё⟩ ((CYRILLIC) IO) pochází z ruské abecedy v 19. století (od roku 1797 je součástí ruské abecedy).
• ⟨Ў⟩ ((CYRILLIC) SHORT U) navrhl ruský lingvista Petr Bezsonov v roce 1870.

Běloruská abeceda ve své moderní podobě formálně existuje od přijetí EU Branislaw Tarashkyevich je Běloruská gramatika, pro použití v sovětských školách, v roce 1918^{[Citace je zapotřebí ]} Několik mírně odlišných verzí bylo použito neformálně.^{[Citace je zapotřebí ]}

Ve dvacátých letech 20. století a zejména na Běloruská akademická konference (1926), byly navrhovány různé změny běloruské abecedy. Pozoruhodné byly nahrazení ⟨й⟩ za ⟨ј⟩ ((CYRILLIC) JE), a / nebo nahrazením ⟨е⟩, ⟨ё⟩, ⟨ю⟩, ⟨я⟩ za ⟨је⟩ (nebo jinde s ⟨јє⟩), ⟨јо⟩, ⟨ју⟩, ⟨ја⟩ (v the Srbská abeceda ), nahrazení ⟨ы⟩ slovem ⟨и⟩, zavedení ⟨ґ⟩ (viz také Ge s obratem; obě navrhované změny by odpovídaly Ukrajinská abeceda ) a / nebo zavedením speciálních grafém / ligatur pro afrikáty: ⟨дж⟩, ⟨дз⟩ atd. V jednu chvíli se uvažovalo dokonce i o zavedení latinského písma (jak navrhuje Zhylunovich na Běloruská akademická konference (1926) ). Nic z toho nebylo.

Známý běloruský lingvista Yan Stankyevich ve svých pozdějších pracích navrhl úplně jinou formu abecedy:

Upozorňujeme, že vlastní jména a názvy míst jsou vykresleny v BGN / PCGN romanizace běloruského jazyka.

Viz také

• Běloruská pravopisná reforma z roku 1933
• Bulharská abeceda
• Písmo cyrilice
• Azbuky
• Řecká abeceda
• Makedonská abeceda
• Černohorská abeceda
• Romanizace běloruštiny
• Romanizace bulharštiny
• Romanizace řečtiny
• Romanizace makedonštiny
• Romanizace ruštiny
• Romanizace ukrajinštiny
• Ruská abeceda
• Vědecký přepis cyrilice
• Srbská cyrilice
• Ukrajinská abeceda

Reference

• Да рэформы беларускай азбукі. // Працы акадэмічнае канферэнцыі па рэформе беларускага правапісу і азбукі. - Мн. : [б. м.], 1927.
• Н Станкевіч. Кі мае быць парадак літараў беларускае абэцады [1962] // Ян Станкевіч. Збор твораў у двух тамах. Т. 2. - Мн .: Энцыклапедыкс, 2002. ISBN  985-6599-46-6
• Б. Тарашкевіч. Беларуская граматыка для школ. - Вільня: Беларуская друкарня ім. Фр. Скарыны, 1929; Мн. : <Народная асвета>, 1991 [факсімільн.]. - Выданьне пятае пераробленае і пашыранае.
• То трэба ведаць кожнаму беларусу. Выданне „Вольнае Беларусі“. - Менск: друк-ня А. Я. Грынблята, 1918; Менск: Беларускае коопэрацыйна-выдавецкае таварыства ″ Адраджэньне ″, 1991 [факсімільн.]. - Зборнік артыкулау розных аутарау: М. Міцкевіча, Я. Лёсіка, В. Ластоўскаго, М. Багдановіча, Пётр [?] А Арленят і інш.

externí odkazy

• Taraškievizer: Převádí běloruský text z oficiálního pravopisu (Narkamaŭka) na klasický pravopis (Taraškievica)
• Romanizer: Převaděč skriptů azbuky na latinku: běloruština
• Úvod do běloruské abecedy
• Úvod do běloruského latinského písma
• Běloruský jazyk s arabským písmem
• Dopisová frekvence v běloruštině a ruštině
• Беларускі альфабэт