Sesotho pravopis - Sesotho orthography

The pravopis z Sotština je poměrně nedávný a je založen na Latinské písmo, ale stejně jako většina jazyků psaných latinkou, nepoužívá všechna písmena; také několik digrafy a trigrafy slouží k reprezentaci jednotlivých zvuků.^{[je zapotřebí objasnění ]}

Pravopisy použité v Lesotho a Jižní Afrika se liší, s použitím varianty Lesotho diakritiky.

Jako téměř u všech ostatních Bantuské jazyky, ačkoli jazykem je a tonální jazyk, tón není nikdy indikován.

Přehled použitých symbolů a zvuků, které představují, najdete v tabulkách fonémů na Sotho fonologie.

Všimněte si, že často, když část pojednává o formativech, příponách nebo samohláskách, může být nutné zobrazit IPA, abyste viděli správné dělení slov a samohlásky.

Dějiny

Původní pravopis byl vyvinut na počátku 19. století misionáři z Pařížská evangelická misijní společnost pomoci při překladu Bible. Nejdříve pravopisy byly spíše jako francouzský pravopis, který byl stále vidět v psaní přibližné / j / a / w / v moderní variantě Lesotho.

Lesotho versus jihoafrický psaní

Jedním z problémů, které komplikují psaný jazyk, jsou dva odlišné pravopisy používané oběma zeměmi s největším počtem mluvčích v prvním jazyce. Lesotský pravopis je starší než jihoafrický a liší se od něj nejen výběrem písmen a značením počátečních slabičných nasálů, ale také (v mnohem menší míře) dělením psaného slova a používáním diakritiky na samohláskách rozlišit některá dvojznačná hláskování.

Ve starších textech bylo navíc napsáno nasalizované kliknutí nǵ v Lesothu (jako památka mnohem starší série kliknutí: ḱ, .h, a nǵ), ale nyní univerzálnější digraf nq se používá v obou zemích.^{[Citace je zapotřebí ]}

Pokud není symbol „š“ k dispozici elektronicky, lidé, kteří píší v Lesotho Sesotho, často používají ts ' nebo t's reprezentovat aspirovaný alveolární afrikát tš.^{[Citace je zapotřebí ]}

V počátečních pozicích slov,^[1] slabičný nosní, za nímž následuje slabika začínající stejným nosním, se píše jako n nebo m v Jižní Africe, ale jako apostrof v Lesothu.

Všimněte si, že pokud není původní slovo, používá lesotský pravopis znak n nebo m stejně jako jihoafrický pravopis.

Když jsou souhlásky nebo samohlásky vynechány kvůli (diachronním nebo synchronním) kontrakcím, pravopis Lesotho používá apostrofy k označení chybějících zvuků, zatímco jihoafrický pravopis obecně ne.

Ha ke eso mmone - Ha ke es'o 'mone Neviděl jsem ji

Ngwana ka - Ngoan'a ka Moje dítě

Aby bylo možné rozlišovat mezi svorkami třídy 1 (a) a 2. třídy. osoba jednotného čísla, používá pravopis Lesotho u představovat fonetický Ó a w pro druhé. osoba, i když neexistuje šance na dvojznačnost.

U motle Jsi krásná

Ó motle Je krásný

Le uena ke u elelitse Také jsem ti poradil

Le eena ke mo elelitse Také jsem mu poradil

V Lesothu Ó (pro dvě samohlásky uprostřed zad), Ó (pro blízko-blízko zadní samohláska), E (pro dvě střední přední samohlásky) a E (pro blízkou blízkou přední samohlásku) se někdy používají, aby se zabránilo pravopisným nejasnostem. To se v jihoafrickém psaní nikdy neděje.

ho tšELos Angeles nalít - ho tšELos Angeles přejít

ho rÓka zpívat a chvála báseň — ho rÓka šít

Tyto příklady mají také odlišné tónové vzory.

Ačkoli tyto dva pravopisy mají tendenci používat podobné rozdělení psaného slova, liší se v některých bodech:

1. Sloučeniny, které jsou v jihoafrickém Sesothu psány jako jedno slovo, budou častěji v Lesotho Sesotho psány pomlčkami.

   moetapele - moeta-pele vůdce

2. Prozodický předposlední E- který se někdy připojuje k jednoslabičným slovesům, se v Lesothu píše pomlčkou

   eba! - e-ba! být!

3. „Značka zaostření“ -A- je vložen mezi předmětnou shodu a kmen slovesa různými způsoby ve dvou pravopisech. Toto je pravděpodobně nejčastější rozdíl mezi slovními děleními dvou pravopisů

   Dikgomo di A fula - Likhomo liA fula Krávy se pasou

4. Předpona třídy 2a je obvykle jednoduše připojena k podstatné jméno třídy 1a v Jižní Africe, ale lesotský pravopis používá pomlčku

   ntate otec ⇒ bontate - bo-ntate otcové / otec-a-oni

Jihoafričané s nedávnými předky z Lesotha mají velmi často příjmení napsaná v lesotském pravopisu, která zachovávají stará hláskování.

Gloria Moshoeshoe, jihoafrický herec a hostitel talk show

Aaron Mokoena, Jihoafrický a evropský fotbalista

Rozdělení slov

Stejně jako všechny ostatní jazyky Bantu je i Sesotho aglutinační jazyk mluvený konjunktivně; stejně jako mnoho jazyků Bantu je však psáno disjunktivně. Rozdíl spočívá v charakteristicky evropském dělení slov používaném pro psaní jazyka, na rozdíl od některých bantuských jazyků, jako je jihoafrický Nguni jazyky.

Tato otázka je podrobněji prozkoumána v Sesotho slovo.

Zhruba řečeno následující principy lze použít k vysvětlení současného rozdělení pravopisných slov:

1. Předpony (kromě předpon třídy podstatné jméno) a přípony jsou psány samostatně samostatně a kořen a všechny následující přípony jsou psány společně. To je nejzřetelnější při psaní slovesný komplex. Jedinou výjimkou je první. pers. sg objektivní shoda, a další je v psaní konkordů používaných s kvalifikačními částmi řeči.
2. S výjimkou třída 15, předpony tříd podstatných jmen jsou přímo připojeny k podstatnému jménu. Ty jsou podstatnou součástí lexikonu a nejsou pouze funkční morfémy.
3. Slova, která byla zkamenělá / lexikalizována pomocí historických předpon, jsou psána jako jedno slovo. K tomu nejčastěji dochází u příslovce.

Z těchto hrubých pravidel samozřejmě existují výjimky.

Interpunkce

Moderní sesotho interpunkce v podstatě napodobuje populární použití v angličtině. Tečky oddělené věty, přičemž první písmeno každé věty je velké; čárky označují malé pauzy; přímé uvozovky jsou označeny dvojitými uvozovkami; vlastní jména mají své první písmeno velké (to se ve starých francouzských pravopisech často nedělo); a tak dále.

Přímé nabídky jsou uváděny s čárkou následovanou výrokem v uvozovkách. Čárka se používá k označení pauzy, která je v řeči povinná při uvádění uvozovek, a ve starších pravopisech se uvozovky vůbec nepoužívaly, protože samotná pauza je dostatečná k zavedení další fráze jako citace.

Znovu, „Ke lakatsa ho bua le wena.“ Řekl: „Chtěl bych s tebou mluvit.“

Vlastní jména jsou označena velkým počátečním písmenem (obvykle první písmeno předpony podstatného jména). Jelikož předpony jsou v disjunktivním pravopisu psány odděleně od hlavního jména, nepíšou se odlišně. Porovnejte to se situací v disjunktivně psaných jazycích Nguni, kde se jedná o první písmeno zastavit to je velké.

Lentswe la Batho Hlas lidu (isiZulu iZwi labaNtu)

Omezení

Ačkoli je to dostatečné médium, které se používá téměř 200 let k psaní některé z nejslavnějších afrických literatur (např Thomas Mofolo Chaka ), současný sesotský pravopis vykazuje určité (fonologické) nedostatky.

Jedním problémem je, že ačkoli mluvený jazyk má nejméně sedm kontrastní samohláska fonémy, jsou psány pouze pomocí pěti samohláskových písmen standardní latinské abecedy. Písmeno „e“ představuje samohlásky / ɪ /, / ɛ /, a /E/a písmeno „o“ představuje samohlásky / ʊ /, / ɔ /, a /Ó/. Výsledkem je nejen mnoho homografie, existuje také určité překrývání mezi mnoha odlišnými morfémy a formativy, stejně jako závěrečné samohlásky Sesotho slovesa v různých časech a náladách.

Dalším problémem je naprostý nedostatek tónového značení, přestože Sesotho je gramatický tónový jazyk. Výsledkem je nejen mnoho homografů, ale také to může způsobit problémy v situacích, kdy jediným rozdílem mezi gramatickými konstrukcemi jsou tóny několika klíčových slabik ve dvou jinak znějících frázích. To, že by to bylo poměrně obtížné řešit, ukazuje skutečnost, že jen velmi málo z velkého počtu písemných Jazyky Niger – Kongo mají důsledně používaná schémata značení tónů, i když některé jejich tónové systémy jsou mnohem složitější než Sesotho.

Následující nepříliš nepravděpodobný příklad ilustruje obě tyto otázky:

ke ye ke reke dijo, buď [kʼɪje kʼɪʀekʼɪ diʒɔ] [ _ _ _ ¯ ¯ _ ¯ ] Často kupuji jídlo, nebo [kʼɪjɛ kʼɪʀɛkʼɛ diʒɔ] [ ¯ _ ¯ ¯ ¯ _ ¯ ] abych mohl jít koupit jídlo

První význam je vykreslen, pokud je fráze složena z a Skupina III nedostatečné sloveso (-vy, označující obvyklé činnosti) následované slovesem v dokonalé spojovací náladě. Nálada druhého slovesa je indikována nízkým tónem subjektivní shoda stejně jako / ɪ / závěrečná samohláska. Druhý význam je vyjádřen v zásadě použitím dvou normálních sloves v konjunktivní náladě (s vysoce tónovanými subjektivními shodami a / ɛ / závěrečné samohlásky) s akcemi, které na sebe navazují.

Sotho abeceda

Sesotho pravopis je založen na následující abecedě:

Viz také

• Sotho Braillovo písmo

Poznámky

Reference

• Bird, S. 1998. Strategie pro reprezentaci tónu v afrických systémech psaní: kritický přehled.