Istro-rumunská abeceda - Istro-Romanian alphabet - Wikipedia
The Istro-rumunská abeceda je varianta latinka používá Istro-rumunský jazyk. Jazyk není standardizováno a proto pro ni existuje několik systémů pro psaní. Lze rozlišit až tři; jeden na základě Rumunský jazyk, jeden na základě Chorvatský jazyk a jeden s charakteristikami obou.
Dějiny
The Istro-rumunský jazyk byl první doloženo v roce 1698 v listině napsané Italem mnich Ireneo della Croce. Dává 13 singlů podstatná jména, 8 podstatných jmen s determinanty a 2 věty s jejich italským překladem. Mnich používal typickou italštinu písmena, patřící k Italská abeceda.[1] Před tímto, toponyma a jména osob pravděpodobného Istro-rumunského původu již byla zaregistrována v předchozích dokumentech.[2] První kniha zcela v Istro-rumunštině, Calindaru lu rumeri din Istrie (Kalendář rumunských Istrie), bude zveřejněn o století později v roce 1905 Istro-rumunština spisovatel a politik Andrei Glavina a rumunský historik Constantin Diculescu.[3]
První pokus o standardizovat jazyk byl vyroben v rumunštině lingvista a filolog Sextil Pușcariu ve své práci Studii Istroromâne (Istro-rumunská studia). Smíchal prvky Rumunský pravopis s ostatními členy Chorvatský, což dalo vzniknout smíšené abecedě.[4] V roce 1998 chorvatský lingvista Srpna Kovačec zveřejní Istro-rumunskýchorvatský slovník ve kterém by aktualizoval Pușcariuovu hybridní verzi.[5]
K dispozici je také verze založená na standardu rumunština, vytvořený v roce 1928 rumunským novinářem a profesorem Alexandru Leca Morariu. Zavedl tento systém v Lu frati noștri: libru lu rumeri din Istrie (Pro naše bratry: kniha Rumunů na Istrii), druhá kniha napsaná v Istro-rumunštině.[6] Tento systém byl přijat několika dalšími rumunskými vědci, jako např Traian Cantemir.[7]
V roce 2009 vytvořil chorvatský lingvista a profesor Zvjezdana Vrzić novou abecedu, tentokrát zcela založenou na chorvatštině pravopis. Podle ní tato abeceda představuje vše fonémy nalezené v Istro-rumunském jazyce a je pro ně snadné se naučit, protože jsou již gramotní v chorvatštině. Vrzić již tento systém implementovala na své webové stránce „Zachování jazyka Vlaški a Žejanski“.[7]
Proto se obecně souhlasí s tím, že pro jazyk existují tři pravopisné systémy, všechny s mírnými změnami v závislosti na autorovi. Žádný z nich nebyl oficiálně přijat, takže Istro-rumunský stále čeká na standardizaci.[7]
Abeceda
Rumunský pravopis
| Velká písmena | |||||||||||||||||||||||||||
| A | A | B | C | D | E | F | G | H | Já | Ĭ | Î | J | L | Ľ | M | N | Ó | P | R | S | Ş | T | Ţ | U | Ŭ | PROTI | Z |
| Malá písmena písmena | |||||||||||||||||||||||||||
| A | A | b | C | d | E | F | G | h | i | ĭ | „ | j | l | ľ | m | n | Ó | str | r | s | ş | t | ţ | u | ŭ | proti | z |
Založeno na verzi Morariu z roku 1928. Zahrnuje také digrafy gh a ch.[7]
Smíšený pravopis
| Velká písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| A | A | A | B | C | C | D | Ḑ | E | E | F | G | Γ | G | H | Já | Ǐ | K. | L | Ľ | M | N | Ń | Ó | P | R | S | Ş | T | Ţ | U | Ǔ | PROTI | Z | Ž |
| Malá písmena písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| A | A | A | b | C | C | d | ḑ | E | E | F | G | y | G | h | i | ǐ | k | l | ľ | m | n | ń | Ó | str | r | s | ş | t | ţ | u | ǔ | proti | z | ž |
Na základě Kovačcovy verze z roku 1998.[7]
Chorvatský pravopis
| Velká písmena | |||||||||||||||||||||||||||||
| A | A | A | B | C | C | C | D | Đ | E | E | F | G | H | Já | J | K. | L | M | N | Ó | P | R | S | Š | T | U | PROTI | Z | Ž |
| Malá písmena písmena | |||||||||||||||||||||||||||||
| A | A | A | b | C | C | C | d | đ | E | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | str | r | s | š | t | u | proti | z | ž |
Na základě verze Vrziće z roku 2009. Zahrnuje také digrafy dz, lj a nj.[7]
Viz také
Reference
- ^ Croce, Ireneo della (1698). Albrizzi (ed.). Historia antica, e moderna: Sacra, e profana, della citta di Trieste (v italštině). Benátky. 247–335.
- ^ Kos, Franc (1915). Gradivo za zgodovino Slovencev v srednjem veku (ve slovinštině). 4. Lublaň: Leonova družba. s. 6–764.
- ^ Fares, Antonio (23. ledna 1999). „L'opera di Glavina per Conservare la radice di una lingua; minoranza neolatina: chi sono gli Istro-romeni“. L'Arena di Pola (v italštině).
- ^ Pușcariu, Sextil (1926). Studii istroromâne II. Úvod, gramatika, caracterizarea dialectului istroromân, de Sextil Pusc̨ariu (v rumunštině). 2. Bukurešť: Cultura natională. p. 370.
- ^ Kovačec, srpen (1998). Istrorumunjsko-hrvatski rječnik s gramatikom i tekstovima (v chorvatštině). Pula: Znanstvena udruga Mediteran. p. 378. ISBN 9789539698612.
- ^ Leca Morariu, Alexandru (1928). Lu frati noștri: libru lu rumeri din Istrie. Făt-Frumos. (v Istro-rumunština ). Suceava. p. 128.
- ^ A b C d E F Zegrean, Iulia G. (2012). Balkan Romance: Aspects on the Syntax of Istro-Romanian (PhD). Benátky: Univerzita Ca 'Foscari. p. 196. CiteSeerX 10.1.1.917.1609.
externí odkazy
- Abeceda a základní gramatika istro-rumunského jazyka istro-romanian.com
- Výslovnost. Zachování jazyka Vlaški a Žejanski.