Kyrgyzské abecedy - Kyrgyz alphabets
The Kyrgyzské abecedy (Kyrgyzština: Кыргыз алфавити, Qırğız alfaviti, قىرعىز الفابىتى, Jednotná turecká abeceda: Qьrƣьz alfaviti, Výslovnost kyrgyzština:[qɯrˈɢɯz ɑɫɸɑˈviti]) jsou abecedy použité k napsání Kyrgyzský jazyk. Kyrgyzský jazyk používá následující abecedy:
- The Písmo cyrilice je oficiálně používán v Kyrgyzská republika (Kyrgyzstán)
- The Arabské písmo se oficiálně používá v Afghánistánu, Pákistánu a USA Čínská lidová republika (Čína) v Kizilsu Kyrgyzská autonomní prefektura, Kazašská autonomní prefektura Ili z Ujgurská autonomní oblast Xinjiang.
- Kyrgyzské Braillovo písmo
Arabské písmo bylo tradičně používáno k psaní kyrgyzštiny před zavedením prvních abeced založených na latince v roce 1927. Dnes se arabská abeceda používá v Číně.[1] The Jednotná turecká abeceda byl použit v SSSR ve 30. letech 20. století až do jeho nahrazení cyrilicí. Kyrgyzská cyrilice je abeceda používaná v Kyrgyzstánu. Obsahuje 36 písmen: 33 z ruské abecedy a 3 další písmena pro zvuky kyrgyzského jazyka: Ң, Ү, Ө.
Ačkoli se latinské písmo oficiálně nepoužívá, některé kyrgyzské texty jsou psány v Turecká varianta latinské abecedy a používá turecké pravopisné normy, např. pro dvojhlásku (ey, ano atd). Nativní kyrgyzské zvukové hodnoty jsou téměř identické s tureckými, výjimkou jsou velar nosní / ŋ / a neznělé uvular stop / q /, které v turečtině neexistují. V těchto případech jsou psány jako „ñ“ a „q“.
Tabulka korespondence
Tabulka korespondence čtyř osob Kyrgyzština abecedy: kyrgyzská cyrilice a Kyrgyzské Braillovo písmo abecedy používané v Kyrgyzstán, kyrgyzská latinka používaná v letech 1928–1938 Kyrgyzstán a kyrgyzská arabská abeceda používaná v Afghánistánu, Pákistánu a Sin-ťiang, Čína.
| cyrilice | název | Braillovo písmo | arabština[2] | Přepis (BGN / PCGN) | Přepis (VyvinutoPAU ) | latinský (1928–1938) | Přepis IPA |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| А а | а (A) | ⠁ | ا | A a | A a | A a | / ɑ / |
| Б б | бе (být) | ⠃ | ب | B b | B b W w | B ʙ | / b /, / w /, / v / |
| В в | v (proti) | ⠺ | ۋ | V v | V v | V v | /proti/ |
| Г г | ге (ge) | ⠛ | گ ع * | G g | G g, Ğ ğ | G g, Ƣ ƣ | / ɡ /, / ʁ /, / ɢ / |
| Д д | де (de) | ⠙ | د | D d | D d | D d | / d / |
| Е е | E (E) | ⠑ | ە | E e | E e | E e | /E/ |
| Ё ё | ё (E) | ⠡ | ي + و (يو) | Jo | Jo | Jojo | / jo / |
| Ж ж | же (je) | ⠚ | ج | J j | J j | C C (Ƶ ƶ z roku 1938) | / d͡ʒ /, oba / d͡ʒ / a / ʒ / od roku 1938 |
| З з | зе (ze) | ⠵ | ز | Z z | Z z | Z z | / z / |
| И č | č (i) | ⠊ | ى | Já já | İ i | Já já | / i / |
| Й © | č (iy) | ⠯ | ي | Y y | Y y | J j | / j / |
| К к | кa (ka) | ⠅ | ك ق * | K k | K k, Q q | K k, Q q | / k /, / q /, / χ / |
| Л л | эл (el) | ⠇ | ل | L l | L l | L l | / l /, / ɫ / |
| М м | эм (em) | ⠍ | م | M m | M m | M m | / m / |
| Н n | эн (en) | ⠝ | ن | N n | N n | N n | / n / |
| Ң ң | ың (v) | ⠽ | ڭ | Ng ng | Ŋ ŋ | Ꞑ ꞑ | / ŋ /, / ɴ / |
| О о | о (Ó) | ⠕ | و | O o | O o | O o | /Ó/ |
| Ө ө | ө (Ó) | ⠌ | ۅ | Ö ö | Ö ö | Ɵ ɵ | /Ó/ |
| П п | пe (pe) | ⠏ | پ | Str | Str | Str | / p / |
| Р р | эр (ér) | ⠗ | ر | R r | R r | R r | / r / |
| С с | эс (és) | ⠎ | س | S s | S s | S s | / s / |
| Т т | те (te) | ⠞ | ت | T t | T t | T t | / t / |
| У у | у (u) | ⠥ | ۇ | U u | U u | U u | / u / |
| Ү ү | ү (ü) | ⠧ | ۉ | U u | U u | Y y | / r / |
| Ф ф | эф (éf) | ⠋ | ف | F f | F f | F f | /F/ |
| Х х | ха (xa) | ⠓ | ح | H h | X x | H h (X x od roku 1938) | / χ /, / k / |
| Ц ц | це (ce) | ⠉ | (ت + س (تس | C c | C c | Ts ts | / t / |
| Ч ч | че (çe) | ⠟ | چ | Ch ch | Ç ç | C c | / t͡ʃ / |
| Ш ш | .а (şa) | ⠱ | ش | Sh sh | Ş ş | Ş ş | / ʃ / |
| Щ щ | .а (ša) | ⠭ | - | Shch shch | Şç şç | Şc şc | / ʃt͡ʃ /, / ʃː / |
| Ъ ъ | ажыратуу белгиси (ajıratuu belgisi) | ⠷ | - | ” | - | - | *[3] |
| Ы ы | ы (ı) | ⠮ | ى | Y y | Já | Ь ь | / ɯ / |
| Ь ь | ичкертүү белгиси (içkertüü belgisi) | ⠾ | - | ’ | - | - | *[3] |
| Э э | э (E) | ⠪ | ە | E e | E e | E e | /E/ |
| Ю ю | ю (û) | ⠳ | ي + ۋ (يۋ) | Yu jo | Yu jo | Ju ju | / ju /, / jy / |
| Я я | я (A) | ⠫ | ي + ا (يا) | Jo | Jo | Ja ja | / ja /, / jɑ / |
Písmeno H není v kyrgyzské abecedě. Místo toho byl nahrazen tichým zvukem. (např. „Шаар (Şaar)“ (město) v kyrgyzštině odpovídá Şahar / Şähär / Şəhər v jiných tureckých jazycích.)
- К (K) - ك se mění na ق (Q), pokud předchází nebo je následován písmeny а, о, у, ы.
- Г (G) - گ se mění na ع (Ğ), pokud předchází nebo následuje za písmeny а, о, у, ы.
Ukázka textu
Článek 1 univerzální deklarace lidských práv [4]
| Kyrgyzština dovnitř Písmo cyrilice | Kyrgyzština dovnitř Arabské písmo | Přepis (Turci se sídlem v PAU ) | Kyrgyzština dovnitř Latinské písmo (1928–1938) | IPA transkripce | Angličtina |
| Бардык адамдар өз беделинде жана укуктарында эркин жана тең укуктуу болуп жаралат. Алардын аң-сезими менен абийири бар жана бири-бирине бир туугандык мамиле кылууга тийиш. | بارىقىقاااىق............ .ىە.. .ج الاردىن اڭ-سەزىمى مەنەن ابئيىرى بار جانا بئرى-بئرىنە بئر تۇۇعانbier | Bardıq adamdar öz bedelinde jana uquqtarında erkin jana teŋ uquqtuu bolup jaralat. Alardın aŋ-sezimi menen abiyiri bar jana biri-birine bir tuuğandıq mamile qıluuğa tiyiş. | Bardьq adamdar ɵz ʙedelinde çana uquqtarьnda erkin çana teᶇ uquqtuu ʙolup çaralat. Alardьn aᶇ ‑ sezimi menen aʙijiri ʙar çana ʙiri ‑ ʙirine ʙir tuuƣandьq mamile qьluuƣa tijiş. | bɑrd̪ɯχ ɑd̪ɑmd̪ɑr øz bed̪elind̪e d͡ʒɑnɑ uquχt̪ɑrɯnd̪ɑ erkin d͡ʒɑnɑ t̪eŋ uχuqt̪uː boɫup d͡ʒɑrɑɫɑt̪. ɑɫɑrd̪ɯn ɑɴ-sezimi menen ɑbijiri bɑr d͡ʒɑnɑ biri-birine bir t̪uːʁɑnd̪ɯχ mɑmilje qɯɫuːʁɑ t̪ijiʃ. | Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by jednat vůči sobě navzájem v duchu bratrství. |
arabština
| Jméno v kyrgyzštině | Přepis | IPA | Finále | Mediální | Počáteční | Izolovaný |
|---|---|---|---|---|---|---|
| A | [ɑ] | ﺎ | ﺎ | ا | ||
| b | [b] | ﺐ | ﺒ | ﺑ | ﺏ | |
| p | [p] | ﭗ | ﭙ | ﭙ | پ | |
| n | [n] | ﻦ | ﻨ | ﻧ | ﻥ | |
| t | [t] | ﺖ | ﺘ | ﺗ | ﺕ | |
| j | [dʒ] | ﺞ | ﺠ | ﺟ | ﺝ | |
| C / ch | [t͡ʃ] | ﭻ | ﭽ | ﭼ | ﭺ | |
| ĥ / X | [χ ~ q] | ﺢ | ﺤ | ﺣ | ﺡ | |
| F | [ɸ] | ﻒ | ﻔ | ﻓ | ﻑ | |
| q | [q] | ﻖ | ﻘ | ﻗ | ﻕ | |
| G | [ɢ ~ ʁ] | ﻊ | ﻌ | ﻋ | ﻉ | |
| k | [k ~ q] | ﮏ | ﮑ | ﮐ | ک | |
| G | [ɡ ~ ɣ] | ﮓ | ﮕ | ﮔ | گ | |
| ṅ / ng | [ŋ ~ ɴ] | ڭ | ||||
| l | [l ~ ɫ] | ﻞ | ﻠ | ﻟ | ﻝ | |
| m | [m] | ﻢ | ﻤ | ﻣ | ﻡ | |
| Ó | [Ó] | ﻮ | ﻮ | و | و | |
| Ó / oe | [Ó] | ۅ | ||||
| u | [u] | ۉ | ||||
| ü | [y] | ﯗ | ||||
| proti | [proti] | ﯞ | ||||
| s | [s] | ﺲ | ﺴ | ﺳ | ﺱ | |
| š / sh | [ʃ] | ﺶ | ﺸ | ﺷ | ﺵ | |
| d | [d] | ﺪ | ﺪ | ﺩ | ﺩ | |
| r | [r] | ﺮ | ﺮ | ﺭ | ﺭ | |
| z | [z] | ﺰ | ﺰ | ﺯ | ﺯ | |
| E | [je / e] | ﻪ | ﻬ | ﻫ | ﻩ | |
| ı (b) | - | ﻯ | ||||
| z) | [y] | ﯗﺀ | ||||
| li) | ﻰﺋ | |||||
| y | [j] | ي | ﻴ | ﻳ | ﻲ | |
| i / ı | ﻯ | ﻯ | ||||
| - | ء | |||||
| (Los Angeles) | ([]) | () | () | () | (ﻻ) |
Viz také
Reference
- ^ Minglang Zhou (2003). Vícejazyčnost v Číně: politika psaní reforem pro menšinové jazyky, 1949–2002. Svazek 89 příspěvků k sociologii jazyka (ilustrované vydání). Walter de Gruyter. str. 149. ISBN 3-11-017896-6. Citováno 2011-01-01.
- ^ Kyrgyzská abeceda, jazyk a výslovnost
- ^ A b žádná fonemická hodnota; pouze v půjčkách
- ^ Kyrgyzské vydání Všeobecné deklarace lidských práv
externí odkazy
- Převaděč kyrgyzštiny - latiny
- Převaděč kyrgyzské cyrilice - arabštiny - latiny
- Грамматический справочник - Письменность
- Kyrgyzská webová stránka v Číně s arabským písmem
- Kyrgyzská latinská abeceda (Кыргыз латын алфавити)
| Evropa | |
|---|---|
| Asie | |
| Afrika | |
| |
Kategorie