Bengálské dialekty - Bengali dialects
Část série na |
Kultura Bengálska |
---|
![]() |
Dějiny |
Mytologie a folklór |
Kuchyně |
Žánry Instituce Ocenění |
Hudba a scénické umění Lidové žánry Oddaný Klasické žánry Moderní žánry Lidé Nástroje Tanec Divadlo Organizace Lidé |
Část série na |
Kultura Bangladéše |
---|
![]() |
Dějiny |
Tradice |
Náboženství |
Hudba a scénické umění |
Sport |
|
Dialekty bengálského jazyka jsou součástí Východní Indoárijský jazyková skupina Indoevropská jazyková rodina široce mluvený v Bengálsko oblast Jížní Asie. Ačkoli mluvené dialekty bengálštiny jsou vzájemně srozumitelné se sousedními dialekty.
Bengálské dialekty lze tedy klasifikovat podle alespoň dvou dimenzí: mluvené vs. literární variace a prestiž vs. regionální rozdíly.
Klasifikace
Suniti Kumar Chatterji a Sukumar Sen klasifikoval bengálské dialekty do 6 tříd podle jejich fonologie & výslovnost.[3][2] Oni jsou:
1. Bengálský dialekt: Bengálský dialekt je nejrozšířenějším dialektem bengálského jazyka. To je mluvené přes Khulno, Barisal, Dháka, Mymensingh a Comilla Divize Bangladéše a Stát z Tripura v Indie.
2. Rarhi dialekt: Rarhským dialektem se mluví napříč většinou jižanů Západní Bengálsko, Indie. Mluví ním téměř 20 procent bengálských lidí. Regiony, kde se mluví, zahrnují celou oblast Divize předsednictví (včetně města Kalkata a Okres Nadia ), jižní polovina Burdwanská divize a okres Murshidabad.
3. Varendri dialekt: O této odrůdě se mluví Malda divize z Západní Bengálsko, Indie a Rajshahi divize z Bangladéš (dříve součást Varendra nebo Barind divize). Mluví se také v některých sousedních vesnicích v Bihar hraničit Malda, Západní Bengálsko.
4. Rangpuri dialekt: Tímto dialektem se mluví Divize Rangpur z Bangladéš a Divize Jalpaiguri z Západní Bengálsko, Indie a jeho blízké bengálské mluvící oblasti v hraničních oblastech Assam a Bihar.
5. Manbhumi dialekt: Manbhumi se mluví v nejzápadnějších bengálských mluvících oblastech, které zahrnují celou oblast Divize Medinipur a severní polovina Burdwanská divize v Západní Bengálsko a bengálsky mluvící regiony Divize Santhal Pargana a Divize Kolhan v Jharkhand Stát.
6. Sundarbani dialekt: Někteří lingvisté to také zmínili.[4] Nářečí Sundarbans region v Okres Satkhira z Bangladéš a Severní & Jižní 24 Parganas okresy Západní Bengálsko nesdílejte některé společné rysy se sousedními Bangali & Rarhi dialekty. Tento dialekt je tedy klasifikován jako jedinečný dialekt.
Mluvené a literární varianty
Více než ostatní Indické jazyky, Bengálština vykazuje silné diglosie mezi formálním psaným jazykem a lidovým jazykem mluveným. Objevily se dva styly psaní, které zahrnují poněkud odlišnou slovní zásobu a syntaxi:[5][6]
- Shadhubhasha (সাধুভাষা) je psaný jazyk s delšími skloňování sloves a odvozený více ze sanskrtu (তৎসম tôtshôm) slovník (সাধু shadhu = 'cudný' nebo 'šalvěj'; ভাষা bhasha = 'language'). Písně, jako je indická národní hymna Jana Gana Mana (podle Rabíndranáth Thákur ) a národní píseň Vande Mātaram (podle Bankim Chandra Chattopadhyay ) byly složeny v Shadhubhasha, ale jeho použití je v moderním psaní na ústupu.
- Choltibhasha (চলতিভাষা) nebo Cholitobhasha (চলিতভাষা), psaný bengálský styl, který odráží hovorovější idiom, je stále více standardem pro psaný bengálský (চলিত cholito = 'current' or 'running'). Tato forma vstoupila do módy na přelomu 19. století, v pravopis propagováno ve spisech Peary Chand Mitra (Alaler sdílí dulal, 1857),[7] Pramatha Chowdhury (Sabujpatra, 1914) a v pozdějších spisech Rabíndranáth Thákur. Je modelován podle dialektu, kterým se mluví v okresech hraničících s dolním tokem Řeka Hooghly, zejména Shantipur region v Okres Nadia, Západní Bengálsko. Tato forma bengálštiny se někdy nazývá „standard Nadia“.[8]
Mluvený bengálský projevuje mnohem více variací než psaný bengálský. Formálně mluvený bengálský jazyk, včetně toho, co je slyšet ve zprávách, projevech, oznámeních a přednáškách, je postaven na Choltibhashovi. Tato forma mluveného bengálštiny stojí vedle jiných mluvených dialektů, nebo Ancholik Bangla (আঞ্চলিক বাংলা) (tj. „Regionální bengálština“). Většina Bengálců je schopna komunikovat ve více než jednom dialektu - mluvčí často hovoří plynně Choltibhasha, jeden nebo více ancholických dialektů a jedna nebo více forem Gramyo Bangla (গ্রাম্য বাংলা) (tj. „Venkovský bengálský“), dialekty specifické pro vesnici nebo město.
Pro non-bengálský, tyto dialekty mohou znít nebo vypadat naprosto odlišně, ale rozdíly jsou většinou ve fonologii a slovní zásobě, a ne tolik gramatické, jednou výjimkou je přidání gramatického rodu v některých východních dialektech. Mnoho dialektů sdílí funkce s tzv Shadhu Bhasha nebo „čistý jazyk“, který byl psaným standardem až do 19. století. Srovnání bengálských dialektů nám dává představu také o archaických formách jazyka.
Během standardizace bengálštiny na konci 19. a počátku 20. století pocházela kulturní elita většinou z regionů Kalkata, Hooghly, Howrah, 24 Parganas a Nadia. To, co je dnes v Západním Bengálsku a Bangladéši přijímáno jako standardní forma, je založeno na západo-středním dialektu. Zatímco jazyk byl dnes standardizován prostřednictvím dvou staletí vzdělávání a médií, rozdíly jsou velmi rozšířené a mnoho řečníků je obeznámeno s jejich sociálně-geografickou rozmanitostí nebo jejich dialektem používaným v médiích.
Regionální dialektové rozdíly
Dialektické rozdíly v bengálštině se projevují ve třech formách: standardizovaný dialekt vs. regionální dialekt, literární jazyk vs. hovorový jazyk a lexikální (slovní zásoba) variace. Název dialektů obecně pochází z okresu, kde se jazykem mluví.
Zatímco standardní forma jazyka nevykazuje velké rozdíly v bengálsky mluvících oblastech jižní Asie, regionální rozdíly v mluveném bengálštině představují kontinuum dialektu. Většinou se řeč mění na vzdálenosti jen několik kilometrů a mezi náboženskými komunitami má odlišné formy. Bengálští hinduisté mají tendenci mluvit sanskrtsky bengálsky (pozůstatek Sadhu bhasha ), Bengálští muslimové používat více Perso -arabština slovní zásoba (pozůstatek Dobhashi dialekt) a Bengálští křesťané konverzovat Christian Bengali při zapojení do vlastních kruhů. Kromě současných dialektů existuje několik dalších, které zmizely. Například Sātagāiyã '(toto je jméno používané v Východní Bengálsko pro dialekt jihozápadní oblasti Rarh). Současné bengálské dialekty jsou uvedeny níže s významem příkladné věty:
- Anglický překlad: „Muž měl dva syny.“ (M = označený muž, tj. Muž měl dva syny, P = označená osoba, bez pohlaví, tj. Osoba měla dva syny)
West Central dialekty
Tyto dialekty jsou většinou mluvené uvnitř a kolem Řeka Bhagirathi povodí, ve West Central Bengal. Standardní forma hovorového jazyka (Choltibhasha) se vyvinul z Nadia dialekt.
- Nadia / Standardní bengálský jazyk: æk jon loker duţi chhele chhilo. (M)
- Kalkata: æk jon loker duţo chhele chhilo. (M)
- Kalkata (Ženský dialekt): æk joner dui chhele chhelo. (P)
- Howrah: æk loker duţi chhele chhilo. (M)
- Howrah (Ženský dialekt): æk loker duţi chhele chhilo. (M)
- Ghatal: æk loker duiţi putro chhilo. (M)
- Tamluk: æk bektir duiţi puttro chhilo. (P)
- Katwa: kono loker duţi chhele chhilo. (M)
Východní dialekty
- Manikganj: æk zoner duiđi saoal asilo. (য়্যাক জনের দুইডী ছাওয়াল আছিলো) (P)
- Mymensingh: æk zôner dui dal asil. (এক জনের দুই পুৎ আছিল) (P)
- Dháka / Bikrampuri dialect / Pure Bangali dialect: æk jôner duiđa pola asilo. (P)
- Noakhali (Hatia): ækzôn mainsher duga hola asil. (P)
- Noakhali (Lakshmipur ) (Ramganj): ekzôner dui hut asil. (P)
- Chittagong: ægua mainsher dua fua asil. (P)
- Sylhet: kono manushôr dui fua asil. (P)
- Cachar ) ækzôn manushór dugua fua asil (M)
Jižní bengálské dialekty
- Chuadanga : æk jon lokir duiţo seile silo. (M)
- Khulno: æk zon manshir dui soal silo. (P)
- Bagerhat: æk zon manshir dui saoal silo. (P)
- Jessore: æk zoner duţo sol silo. (P)
- Barisal (Bakerganj): æk zon mansher dugga pola asilo. (P)
- Faridpur: kero mansher dugga pola silo. (P)
- Satkhira: æk loker duđi sabal selo.
- Kushtia: æk mansher duđi seile silo.
Severní bengálské dialekty
Tímto dialektem se mluví hlavně v okresech Severní Bengálsko. Toto jsou jediné dialekty v Bangladéši, které vyslovují písmena চ, ছ, জ a ঝ jako afrikáty [tʃ], [tʃʰ], [dʒ], a [dʒʱ], respektive, a zachovat dechové zastávky ve všech částech slova, podobně jako západní dialekty (včetně standardních bengálských). Dialekty Rangpur a Pabna nemají kontrastní nasalised samohlásky.
- Dinajpur: æk jôn manusher dui chhaoa chhilô (P)
- Pabna (Ženský dialekt): kono mansher dui chhaoal chhilô. (P)
- Bogra: æk jhôner dui bæţa chhoil chhilô. (P)
- Malda: æk jhon manuser duţa bæţa achhlô. (P)
- Malda (Koch Mixed): æk jhona manser duţa bæţa achhlô. (P)
- Rangpur: æk zon mansher duikna bêţa asil. (P)
- Rajshahi: æk loker duida chhilo. (P)
- Joypurhat: æta mansher duta bæta acholo
- East Purnia (Siripuria): æk jhonar dui chhua chhil. (P)
Rajbanshi dialekty
- Goalpara: æk zônkar dui bæţa asil. (P)
- Rangpur: ækzôn mansher duikna bæţa asin. (P)
- Jalpaiguri: æk jhônkar dui jhon bæţa achhil. (P)
- Cooch Behar: æk jôna mansir dui kona bæţa achhil. (P)
- Darjeeling (Terai): æk jhônkar duiţa bæţa chhilo. (P)
Dialekty západní hranice
Tímto dialektem se mluví v oblasti známé jako Manbhum.
- Manbhumi: æk loker duţa beţa chhilô. (M)
- Východní Medinipur: gote loker duiţa toka thilo. (M)
- Dhalbhum /Východní Singhbhum: æk loker duţa chha chhilo. (M)
- Okres Pashchim Bardhaman: kono loker duiţi chhele chhilo. (M)
- Ranchi: æk loker du beţa rahe. (M)
- Midnapore: æk lokkar duţţa po thailô. (M)
Poslední dva spolu s Kharia Thar a Mal Paharia, úzce souvisí se západními bengálskými dialekty, ale obvykle se klasifikují jako samostatné jazyky. Podobně, Rajbangsi a Hajong jsou považovány za samostatné jazyky, i když jsou velmi podobné severobengálským dialektům. Existuje také mnohem více menších dialektů, včetně těch, kterými se mluví v hraničních okresech Purnea a Singhbhum a mezi domorodými kmeny ve východním Bangladéši jako Hajong a Chakma.
Tato kategorie je určena pro dialekty, které jsou většinou omezeny na určité komunity namísto na region, jakož i na úzce související jazyky. Dobhashi byl vysoce persianizovaný dialekt pocházející z Bengálský sultanát doba. The sadhu bhasha byl historický sanskritizovaný registr bengálských a Christian Bengali byl evropeizovaný dialekt; oba vznikly během koloniálního období. Mezi příklady silně sanskritizovaného bengálštiny patří Jana Gana Mana.
- Dobhashi: "æk adomer dui aolad chhilô." (এক আদমের দুই আওলাদ ছিল।) (M)
- Christian Bengali: "æk homor dui putrô chhilô." (এক হোমোর দুই পুত্র ছিল।) (P)
- Sadhu bhasha: "kono æk bektir duṭi putrô chhilô" (কোন এক ব্যক্তির দু'টি পুত্র ছিল।) (P)
- Silně sanskritizovaný bengálský: „æka byaktira putradvaya chhila“ (এক ব্যক্তির পুত্রদ্বয় ছিল।) (P)
- Asámština: "ezôn manuhôr duzon putek asil" (এজন মানুহৰ দুজন পুতেক আছিল) (P)
- Hajong: "ekzôn manôlôg duida pôla thakibar" (একজন মানলগ দুইদা পলা থাকিবার) (P)
- Chakma: ek jônôtun diba pwa el.
- Kharia Thar: æhôk nôker duiţa chhaoga rôhina. (M)
- Mal Paharia jazyk: æk jhỗṇỗr duiţô beţa achhlæk. (M)
Fonologické variace
Mezi řečí Bengálců žijících na পশ্চিম jsou výrazné dialektální rozdíly Poschchim (západní) strana a পূর্ব Purbo (východní) strana Řeka Padma.
Mezi bengálské dialekty patří Východní a Jihovýchodní bengálské dialekty: Východní dialekty slouží jako primární hovorový jazyk Dháka okres. Na rozdíl od západních dialektů, kde ট/ ʈ / a ড / ɖ / jsou neznělé a vyjádřené retroflexní zastávky, většina východních a jihovýchodních dialektů je vyslovuje jako apikální alveolární / t̠ / a / d̠ /, zejména v méně formální řeči. Tyto dialekty také postrádají kontrastní nasalised samohlásky nebo rozdíl v র /r ~ ɾ/, ড় / ঢ় / ɽ /, vyslovovat je většinou jako / ɹ /, i když si někteří reproduktory mohou uvědomit র /r ~ ɾ/ když nastane před souhláskou nebo prozodickým zlomem. To platí také o Sylheti dialekt, který má hodně společného s Kamrupský dialekt Assam zvláště, a je někdy považován za samostatný jazyk. Východní dialekty sahají do jihovýchodních dialektů, které zahrnují části Chittagongu. The Chittagonian dialekt má Tibeto-Burmanské vlivy.
Fricatives
V dialektech převládajících ve velké části východního Bangladéše (Barisal, Chittagong, a Dháka ), mnoho zastávek a afrikátů slyšených v Kalkatě v bengálštině se vyslovuje jako fricatives.
Poshchim bengálština (západní bengálština) Palato-alveolární nebo alveolo-palatální afrikáty চ [tɕɔ~tʃɔ], ছ [tɕʰɔ~tʃʰɔ], জ [dʑɔ~dʒɔ] a ঝ [dʑɔʱ~dʒɔʱ] odpovídají bengálštině Purbo (východní bengálština) চʻ [ts]~[tɕ], ছ় [s]~[tsʰ], জʻ [dz]~[z]a ঝ় [z]. Podobná výslovnost se také nachází v Asámština, příbuzný jazyk přes hranice v Indii.
Nasávaný velar se zastaví খ [kʰ], neznělé nasávání labiální zastávky ফ [pʰ] a hlasem odsávané labiální zastávky ভ [bʰ] bengálského poshcim odpovídá খ় [X~ʜ], ফ় [F~ɸ] a ভ [β~proti] v mnoha dialektech purbo bengálštiny.
Mnoho Purbo bengálských dialektů sdílí fonologické rysy s Assamese, včetně debuccalisation শ [ʃ] do হ [h] nebo খ় [X].
Vliv Tibeto-Burmana
Vliv Tibeto-Burmanské jazyky na fonologii Purbo bengálský (Bangladéš) je viděn přes nedostatek nasalised samohlásek, alveolární artikulace pro Retroflex zastaví ট [ʈ], ঠ [ʈʰ], ড [ɖ]a ঢ [ɖʱ], připomínající ekvivalentní fonémy v jazycích, jako je Thai a Lao a nedostatek rozdílu mezi র [ɹ] a ড় / ঢ় [ɽ]. Na rozdíl od většiny jazyků regionu neobsahují některé bengálské dialekty Purbo dechové zastávky ঘ [ɡʱ], ঝ [dʑʱ], ঢ [ɖʱ], ধ [d̪ʱ]a ভ [bʱ]. Některé varianty bengálštiny, zejména Chittagonian a Chakma Bengali, mají kontrast tón; rozdíly v hřišti hlasu mluvčího mohou rozlišovat slova. V dialektech, jako je Hajong severního Bangladéše se rozlišuje mezi উ a ঊ , první přesně odpovídá svému standardnímu protějšku, ale druhý odpovídá japonštině [ü͍] zvuk poslouchat (Pomoc ·informace ). Existuje také rozdíl mezi ই a ঈ v mnoha severních bangladéšských dialektech. ই zastupující [ɪ ] zvuk, zatímco ঈ představuje a [i ].
Srovnávací tabulka
Angličtina | Standardní bengálština | Khulnaiya | Barishali | Stará Dhakaiya | Faridpuri | Varendri | Mymensinghiya | Rarhi | Chittagonian | Sylheti | Rangpuri |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
bude jíst (první osoba) | khabo | khabani | khamuoni | khamu | khaum | khæhibo | khaimu | khaibo | haiyyum | xaimu | kham |
Taka | akaaka | ţa (h) a | čaha | ækaka | taha | ækaka | ţaa | akaaka | ĩĩa | Žexa | Čeka |
Dháka | akahaka | đaha | đaha | akahaka | đhaha | akahaka | akahaka | akahaka | đhaha | đaxa | akahaka |
Další východní indoárijské jazyky
Angličtina | Asámština | Odia | Sambalpuri | Rohingya |
---|---|---|---|---|
bude jíst (první osoba) | kham | khaibi | khaimi | khai-mňam |
Taka | tôka | tônka | tanka | tia |
Dháka | Dháka | Dháka | Dháka | Daha |
Viz také
- Bengálský slovník
- Bengálská fonologie
- Arabské dialekty
- Pandžábské dialekty
- Hindské dialekty
- Anglické dialekty
Poznámky
- ^ Praci Bhasavijnan: Indian Journal of Linguistics. Bhasa Vidya Parishad. 2001.
- ^ A b বাংলা ভাষা ও উপভাষা, সুকুমার সেন, আনন্দ পাবলিশার্স[úplná citace nutná ]
- ^ „Praci Bhasavijnan: Indian Journal of Linguistics“. Indian Journal of Linguistics. Bhasa Vidya Parishad. 20: 79. 2001. NB Barendra odkazuje na Varendri
- ^ সাতক্ষীরা জেলা. Okres Satkhira (v bengálštině).
- ^ Huq, Mohammad Daniul (2012). „Chalita Bhasa“. v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
- ^ Huq, Mohammad Daniul (2012). "Sadhu Bhasa". v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
- ^ Huq, Mohammad Daniul (2012). „Alaler Gharer Dulal“. v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
- ^ Morshed, Abul Kalam Manjoor (2012). "Dialekt". v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
- Kniha - bengálština a další příbuzné dialekty jižního Assamu
- Kniha - bengálština a další příbuzné dialekty jižního Assamu
Reference
- আহসান, সৈয়দ আলী (2000), বাংলা একাডেমী বাংলাদেশের আঞ্চলিক ভাষার অভিধান, Akademie Bangla, Dháka, ISBN 984-07-4038-5.
- Haldar, Gopal (2000), Jazyky Indie, National Book Trust, Indie, ISBN 81-237-2936-7.