Vyjádřený labiodental fricative - Voiced labiodental fricative - Wikipedia
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Únor 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Vyjádřený labiodental fricative | |
|---|---|
| proti | |
| Číslo IPA | 129 |
| Kódování | |
| Subjekt (desetinný) | v |
| Unicode (hex) | U + 0076 |
| X-SAMPA | proti |
| Braillovo písmo |  |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
The vyjádřený labiodental fricative je typ souhláskový zvuk použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨proti⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je proti.
Zvuk je podobný vyjádřený alveolar fricative / z / v tom, že je známý většině evropských mluvčích, ale cross-lingvisticky je to docela neobvyklý zvuk, který je jen o čtvrtinu častější než [w]. Navíc většina jazyků, které mají / z / má také / v / a podobně jako / z /, je drtivá většina jazyků s [v] jazyky Evropa, Afrika nebo Západní Asie, i když podobné labiodental přibližný / ʋ / je také běžné v Indii. Přítomnost někoho [proti] a absence [w], je velmi výrazný plošný prvek evropských jazyků a jazyků z přilehlých oblastí Sibiř a Střední Asie.[Citace je zapotřebí ] Řečníci z Východoasijské jazyky kteří nemají tento zvuk, jej mohou vyslovit jako [b] (korejština a japonský ), nebo [F]/[w] (Kantonský a Mandarinka ), a proto nebude schopen rozlišovat mezi několika anglickými minimálními páry.[Citace je zapotřebí ]
V některých jazycích, například dánština,[1] Faerský,[2] islandský nebo Norština[3] vyjádřený labiodental fricative je ve volné variantě s labiodental přibližný.
Funkce
Vlastnosti vyjádřené labiodental fricative:
- Své způsob artikulace je frikativní, což znamená, že je produkováno zúžením proudění vzduchu úzkým kanálem v místě artikulace, což způsobuje turbulence.
- Své místo artikulace je labiodentální, což znamená, že je kloubově spojen s dolní částí ret a horní zuby.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Protože zvuk není vytvářen prouděním vzduchu přes jazyk, zvuk centrální –postranní dichotomie neplatí.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Abcházi | европа | [evˈropʼa] | 'Evropa' | Vidět Abcházská fonologie | |
| afrikánština | wees | [vɪəs] | 'být' | Vidět Afrikánština fonologie | |
| Albánec | protialixhe | [vaˈlidʒɛ] | 'případ' | ||
| arabština | alžírský[4] | .اڥي | [kavi] | 'ataxy' | Vidět Arabská fonologie |
| Hejazi | ڤيروس | [vajˈruːs] | 'virus' | Používá se pouze v výpůjčkách, přepisovaných a vyslovovaných jako ⟨F⟩ Mnoha reproduktory. | |
| Siirt[4] | ذهب | [vaˈhab] | 'zlato' | Vidět Arabská fonologie | |
| Arménský | Východní[5] | վեց |  [vɛtsʰ] (Pomoc ·informace ) | 'šest' | |
| Asyrská neoaramejština | ktaprotiA | [kta: va] | 'rezervovat' | Pouze v Urmia dialekty. [ʋ ] se také převážně používá. Odpovídá [w ] v ostatních odrůdách. | |
| Bai | Dali | ? | [ŋv˩˧] | 'Ryba' | |
| bulharský | вода | [vɔda] | 'voda' | Vidět Bulharská fonologie | |
| Katalánština | Baleárské[6] | protimj | [ˈViw] | 'žít' | Vidět Katalánština fonologie |
| Jižní Katalánsko[7] | |||||
| Valencie[7] | |||||
| Čečenec | вtaké / protijako | [vaʃa] | 'bratr' | ||
| čínština | Wu | 饭 | [vɛ] | 'vařená rýže' | |
| Sichuanese | 五 | [proti] | 'Pět' | ||
| čeština | protioda | [ˈVodä] | 'voda' | Vidět Česká fonologie | |
| dánština | Standard[8] | protied | [ve̝ːˀð̠˕ˠ] | 'vědět' | Nejčastěji přibližný [ʋ ].[1] Vidět Dánská fonologie |
| holandský | Všechny dialekty | wRaak | [vraːk] | 'pomsta' | Allophone z / ʋ / před / r /. Vidět Holandská fonologie |
| Většina dialektů | protireemd | [vreːmt] | 'podivný' | Často devoiced to [F ] reproduktory z Nizozemska. Vidět Holandská fonologie | |
| Standard[9] | |||||
| Angličtina | Všechny dialekty | protialprotiE | [væɫv] | 'ventil' | Vidět Anglická fonologie |
| Afro-Američan[10] | přestávkathE | [bɹiːv] | 'dýchat' | Nedochází původně k slovu. Vidět th-fronting | |
| Londýňan[11] | [bɹəi̯v] | ||||
| esperanto | protivrátit | [ˈVundo] | 'rána' | Vidět Fonologie esperanta | |
| Ovce[12] | Eprotihle | [évló] | ‚je zlý ' | ||
| Faerský[2] | protieður | [ˈVeːʋuɹ] | 'mluvený projev' | Slovní počáteční alofon /proti/, ve volné variantě s přibližnou hodnotou [ʋ ].[2] Vidět Faerská fonologie | |
| francouzština[13] | protialprotiE | [valv] | 'ventil' | Vidět Francouzská fonologie | |
| Gruzínský[14] | ვიწრო | [ˈVitsʼɾo] | 'úzký' | ||
| Němec | Žächter | [ˈVɛçtɐ] | 'hlídat' | Vidět Standardní německá fonologie | |
| řecký | βερνίκι protierníki | [ve̞rˈnici] | 'lak' | Vidět Novořecká fonologie | |
| hebrejština | גב | [ɡav] | 'zadní' | Vidět Moderní hebrejská fonologie | |
| hindština[15] | .्रत | [vrət̪] | 'rychle' | Vidět Hindustani fonologie | |
| maďarský | protieszély | [vɛseːj] | 'nebezpečí' | Vidět Maďarská fonologie | |
| irština | bhAile | [vaːlə] | 'Domov' | Vidět Irská fonologie | |
| italština[16] | Aprotijsou | [aˈvare] | 'lakomec' (f. pl.) | Vidět Italská fonologie | |
| Judaeo-španělština | mueprotiE | [ˈMwɛvɛ] | 'devět' | ||
| Kabardian | вагъуэ | [vaːʁʷa] (Pomoc ·informace ) | 'hvězda' | Odpovídá [ʒʷ] v Adyghe | |
| Makedonština | вода | [vɔda] | 'voda' | Vidět Makedonská fonologie | |
| maltština | iprotiA | [iva] | 'Ano' | ||
| Norština | Městský východ[3] | protienn | [ve̞nː] | 'přítel' | Allophone z / ʋ / před pauzou a důraznou řečí.[3] Vidět Norská fonologie |
| Occitan | Auvergnat | protiol | [vɔl] | 'let' | Vidět Occitan fonologie |
| Limousin | |||||
| Provensálské | |||||
| Peršan | Západní | ورزش | [varzeʃ] | 'sport' | Vidět Perská fonologie |
| polština[17] | wnebo | [vur] (Pomoc ·informace ) | 'Taška' | Vidět Polská fonologie | |
| portugalština[18] | protiila | [ˈVilɐ] | 'město' | Vidět Portugalská fonologie | |
| rumunština | protial | [väl] | 'mávat' | Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština[19][20] | волосы | [ˈVʷo̞ɫ̪əs̪ɨ̞] | 'vlasy' | Kontrastuje s palatalizováno formulář; může být přibližný [ʋ ] namísto.[20] Vidět Ruská fonologie | |
| Srbochorvatština | protioda | [vɔ'da] | 'voda' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slovák[21] | protizrast | [vzräst] | 'výška' | Objeví se pouze na začátku slabiky před vyslovenými překážkami; obvyklá realizace /proti/ je přibližný [ʋ ].[21] Vidět Slovenská fonologie | |
| slovinština[22] | [potřebný příklad ] | Allophone z /F/ před vyjádřenými souhláskami.[22] Vidět Slovinská fonologie | |||
| španělština[23] | AFGano | [ävˈɣ̞äno̞] | 'Afghánský' | Allophone z /F/ před vyjádřenými souhláskami. Vidět Španělská fonologie | |
| švédský | protiägg | [ˈVɛɡː] | 'stěna' | Vidět Švédská fonologie | |
| turečtina[24] | protiade | [väːˈd̪ɛ] | 'datum splatnosti' | Hlavní allophone /proti/; realizováno jako bilabiální [β ~ β̞ ] v určitých kontextech.[24] Vidět Turecká fonologie | |
| Tyap | protiak | [vag] | 'silnice' | ||
| Urdu | ورزش | [vəɾzɪʃ] | 'cvičení' | Vidět Hindustani fonologie | |
| vietnamština[25] | protiA | [vaː˨˩] | 'a' | V jižních dialektech je v volná variace s [j]. Vidět Vietnamská fonologie | |
| Západofríské | čauprotije | [ˈƲeɪ̯vjə] | ‚tkát ' | Nikdy se nevyskytuje v pozicích s počátečními slovy Vidět Západofríská fonologie | |
| velština | Fi | [vi] | ‚Já ' | Vidět Velšská fonologie | |
| Yi | ꃶ/protiu | [vu˧] | 'střeva' | ||
Viz také
Poznámky
- ^ A b Basbøll (2005:66)
- ^ A b C Árnason (2011:115)
- ^ A b C Kristoffersen (2000:74)
- ^ A b Watson (2002:15)
- ^ Dum-Tragut (2009:18)
- ^ Carbonell & Llisterri (1992:53)
- ^ A b Wheeler (2002:13)
- ^ Basbøll (2005:62)
- ^ Gussenhoven (1992:45)
- ^ McWhorter (2001), str. 148.
- ^ Wells (1982), str. 328.
- ^ Ladefoged (2005:156)
- ^ Fougeron & Smith (1993:73)
- ^ Shosted & Chikovani (2006:255)
- ^ Janet Pierrehumbert, Rami Nair, svazek: Bernard Laks (1996), Důsledky hindské prozodické struktury (současné trendy ve fonologii: modely a metody) (PDF), Výzkumný ústav evropských studií, University of Salford Press, 1996, ISBN 978-1-901471-02-1CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004:117)
- ^ Jassem (2003:103)
- ^ Cruz-Ferreira (1995:91)
- ^ Padgett (2003:42)
- ^ A b Yanushevskaya & Bunčić (2015:223)
- ^ A b Hanulíková & Hamann (2010:374)
- ^ A b Herrity (2000:16)
- ^ http://www.uclm.es/profesorado/nmoreno/compren/material/2006apuntes_fonetica.pdf; http://plaza.ufl.edu/lmassery/Consonantes%20oclusivasreviewlaurie.doc
- ^ A b Göksel & Kerslake (2005:6))
- ^ Thompson (1959:458–461)
Reference
- Árnason, Kristján (2011). Fonologie islandštiny a faerštiny. Oxford University Press. ISBN 978-0199229314.
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 0-203-97876-5
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L. (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Hanulíková, Adriana; Hamann, Silke (2010), "Slovák" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (3): 373–378, doi:10.1017 / S0025100310000162
- Herrity, Peter (2000), Slovinština: Komplexní gramatika, Londýn: Routledge, ISBN 0415231485
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
- Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 0-521-65236-7
- Padgett, Jaye (2003), „Contrast and Post-Velar Fronting in Russian“, Přirozený jazyk a lingvistická teorie, 21 (1): 39–87, doi:10.1023 / A: 1021879906505
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
- Watson, Janet (2002), Fonologie a morfologie arabštiny, New York: Oxford University Press
- Wheeler, Max W. (2005), Fonologie katalánštinyOxford: Oxford University Press, ISBN 0-19-925814-7
- Yanushevskaya, Irena; Bunčić, Daniel (2015), "Ruština" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (2): 221–228, doi:10.1017 / S0025100314000395
externí odkazy
- Seznam jazyků s [proti] na PHOIBLE
