Otevřete centrální nezaokrouhlenou samohlásku - Open central unrounded vowel
Otevřete centrální nezaokrouhlenou samohlásku | |
---|---|
A | |
Číslo IPA | 304 415 |
Kódování | |
Subjekt (desetinný) | ä |
Unicode (hex) | U + 0061 U + 0308 |
X-SAMPA | A_" nebo A |
Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc |
IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The otevřená centrální nezaokrouhlená samohláskanebo nízká centrální nezaokrouhlená samohláska,[1] je typ samohláska zvuk, používaný v mnoha mluvený jazyky. Zatímco Mezinárodní fonetická abeceda oficiálně nemá žádný vyhrazený dopis pro tento zvuk mezi frontou [A ] a zpět [ɑ ], je to normálně psáno ⟨A⟩. Pokud je požadována přesnost, lze ji určit pomocí diakritiky, obvykle centralizované ⟨A⟩. Tvrdilo se však, že domnělý rozdíl mezi přední a centrální otevřenou samohláskou je založen na zastaralých fonetických teoriích a že kardinál [A] je jediná otevřená samohláska [ɑ], jako [… ], je téměř otevřená samohláska.[2]
Obvykle se používá obyčejný ⟨A⟩ Pro otevřenou centrální samohlásku a v případě potřeby ⟨…⟩ Pro otevřenou přední samohlásku. Sinologové může použít písmeno ⟨ᴀ⟩ (Malý kapitál A). IPA hlasovala proti oficiálnímu přijetí tohoto symbolu v letech 1976, 1989 a 2012.[3][4][5]
The Hamont-Achelův dialekt z Limburský údajně kontrastuje dlouho otevřený přední, centrální a zadní neohraničené samohlásky.[6] To je mimořádně neobvyklé.
Funkce
- Své výška samohlásky je otevřeno, také známý jako nízký, což znamená, že jazyk je umístěn daleko od horní části úst - tedy nízko v ústech.
- Své samohláska záda je centrální, což znamená, že jazyk je umístěn na půli cesty mezi a přední samohláska a a zadní samohláska. Toto často zahrnuje otevřené (nízké) přední samohlásky, protože jazyk nemá takovou flexibilitu při umisťování, jako je tomu u blízkých (vysokých) samohlásek; rozdíl mezi otevřenou přední samohláskou a otevřenou zadní samohláskou se rovná rozdílu mezi blízkou přední a blízkou centrální samohláskou nebo blízkou střední a blízkou zadní samohláskou.
- to je nezaokrouhlený, což znamená, že rty nejsou zaoblené.
Výskyt
Většina jazyků má nějakou formu neobsazené otevřené samohlásky. Protože IPA používá ⟨a⟩ pro přední i centrální nezaokrouhlenou samohlásku, není vždy jasné, zda určitý jazyk používá první nebo druhou. Ve skutečnosti však nemusí existovat rozdíl. (Vidět Samohláska # Akustika.)
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
Barmská[7] | မာ / mA | [mä] | 'tvrdý' | Orální alofon /A/ v otevřených slabikách; realizováno jako téměř otevřené [ɐ ] v jiných prostředích.[7] | |
čínština | Mandarinka[8] | 他 / tA | ![]() | 'on' | Vidět Standardní čínská fonologie |
čeština[9][10] | prAch | [präx] | 'prach' | Vidět Česká fonologie | |
dánština | Standard[11] | barn | [ˈPɑ̈ːˀn] | 'dítě' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɑː⟩. Vidět Dánská fonologie |
holandský[12][13] | zaal | [zäːɫ] | 'sál' | Rozsahy od přední do centrální;[12] v nestandardních akcentech to může být zadní. Vidět Holandská fonologie | |
Angličtina | Australan[14] | brA | [bɹɐ̞ː] | 'podprsenka' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɐː⟩. Vidět Australská anglická fonologie |
East Anglian[15] | Používá se většinou reproduktory střední třídy; může být vpředu [A ] namísto.[15] | ||||
Obecný Američan[16] | Může být zpět [ɑ̟ː ] namísto.[16] | ||||
Nový Zéland[17][18] | Může být více vpředu [A ] a / nebo vyšší [ɐ̟ː ~ ɐː] namísto.[17][18] Může být přepsán v IPA s ⟨ɐː⟩. Vidět Novozélandská anglická fonologie | ||||
Nějaký kanadský Řečníci[19][20] | trAp | [t̠ɹ̝̊äp̚] | 'past' | Vidět Kanadská směna a Anglická fonologie | |
Nějaký Angličtina Angličtina Řečníci[21][22] | [t̠ɹ̝̊äʔp] | Použito v Multikulturní Londýn Angličtina a Severní Anglie Angličtina.[21][22] Více vpředu [… ~ A ] v jiných dialektech. | |||
francouzština | pařížský[23][24] | pAtte | [pět̪] | 'tlapka' | Starší reproduktory mají dvě kontrastní otevřené samohlásky: přední /A / a zpět /ɑ /.[24] Vidět Francouzská fonologie |
Němec[25][26] | K.Atze | [ˈKʰät͡sə] | 'kočka' | Může být více vpředu nebo více vzadu v regionech Standardní němčina.[27] Vidět Standardní německá fonologie | |
maďarský[28] | lAb | [laboratoř] | 'noha' | Vidět Maďarská fonologie | |
italština[29] | CAsA | [ˈKäːsä] | 'Domov' | Vidět Italská fonologie | |
japonský[30] | 蚊 kA | ![]() | 'komár' | Vidět Japonská fonologie | |
Limburský | Hamont-Achelův dialekt[6] | zaak | [ˈZǎ̠ːk] | 'obchodní' | Kontrasty s přední částí [… ] a zpět [ɑː ].[6] |
Litevský | rAtas | [raːtɐs̪] | 'kolo' | Vidět Litevská fonologie | |
polština[31] | kAt | ![]() | 'kat' | Vidět Polská fonologie | |
portugalština[32] | protiA | [vä] | 'jít' | Vidět Portugalská fonologie | |
rumunština[33] | CAl | [käl] | 'kůň' | Vidět Rumunská fonologie | |
Srbochorvatština[34][35] | пас / pAs | [pâ̠s̪] | 'Pes' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
španělština[36] | rAtA | [ˈRät̪ä] | 'krysa' | Vidět Španělská fonologie | |
švédský | Centrální standard[37][38] | bAnk | [banka] | 'banka' | Také popsán jako přední [A ].[39][40] Vidět Švédská fonologie |
Thai[41] | บางกอก | ![]() | 'bangkok' | Vidět Thajská fonologie | |
turečtina[42] | Standard | At | [na] | 'kůň' | Také popsáno jako zpět [ɑ ].[43] Vidět Turecká fonologie |
velština | siArAd | [ʃarad] | 'mluvit' | Vidět Velšská fonologie | |
Yoruba[44] | [potřebný příklad ] |
Poznámky
- ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
- ^ Geoff Lindsey, Samohláskový prostor, 27. března 2013
- ^ Wells (1976).
- ^ Mezinárodní fonetická asociace (1989), str. 74.
- ^ Keating (2012).
- ^ A b C Verhoeven (2007), str. 221.
- ^ A b Watkins (2001), str. 292–293.
- ^ Lee & Zee (2003), str. 110–111.
- ^ Dankovičová (1999), str. 72.
- ^ Šimáčková, Podlipský & Chládková (2012), str. 228.
- ^ Grønnum (1998), str. 100.
- ^ A b Collins & Mees (2003), str. 104.
- ^ Verhoeven (2005), str. 245.
- ^ Cox & Fletcher (2017), str. 64–65.
- ^ A b Trudgill (2004), str. 172.
- ^ A b Wells (1982), str. 476.
- ^ A b Bauer a kol. (2007), str. 98.
- ^ A b Hay, Maclagan & Gordon (2008), s. 21–23.
- ^ Esling & Warkentyne (1993), str. ?
- ^ Boberg (2004), str. 361–362.
- ^ A b Boberg (2004), str. 361.
- ^ A b Kerswill, Torgerson & Fox (2006), str. 30.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ A b Collins & Mees (2013), s. 226–227.
- ^ Kohler (1999), str. 87.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 64.
- ^ Szende (1994), str. 92.
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 119.
- ^ Okada (1999), str. 117.
- ^ Jassem (2003), str. 105.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
- ^ Sarlin (2014), str. 18.
- ^ Kordić (2006), str. 4.
- ^ Landau a kol. (1999), str. 67.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 256.
- ^ Engstrand (1999), str. 140.
- ^ Riad (2014), str. 35.
- ^ Bolander (2001), str. 55.
- ^ Rosenqvist (2007), str. 9.
- ^ Tingsabadh & Abramson (1993), str. 25.
- ^ Zimmer & Orgun (1999), str. 155.
- ^ Göksel & Kerslake (2005), str. 10.
- ^ Bamgboṣe (1969), str. 166.
Reference
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013
- Bamgboṣe, Ayọ (1966), Gramatika Yoruba, [West African Languages Survey / Institute of African Studies], Cambridge: Cambridge University Press
- Bauer, Laurie; Warren, Paul; Bardsley, Dianne; Kennedy, Marianna; Major, George (2007), „New Zealand English“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (1): 97–102, doi:10.1017 / S0025100306002830
- Boberg, Charles (2004), „English in Canada: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 351–366, ISBN 978-3-11-017532-5
- Bolander, Maria (2001), Funktionell svensk grammatik (1. vyd.), Liber AB, ISBN 9789147050543
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 978-9004103405
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Cox, Felicity; Fletcher, Janet (2017) [první vydání 2012], Výslovnost a přepis australské angličtiny (2. vyd.), Cambridge University Press, ISBN 978-1-316-63926-9
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Dankovičová, Jana (1999), „česká“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, s. 70–74
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN 978-0-521-63751-0
- Esling, John H .; Warkentyne, Henry J. (1993), „Retracting of / æ / in Vancouver English ", Clarke, Sandra (ed.), Zaměřte se na Kanadu, Odrůdy angličtiny po celém světě, Nakladatelská společnost John Benjamins, ISBN 978-1556194429
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
- Hay, Jennifer; Maclagan, Margaret; Gordon, Elizabeth (2008), Nový Zéland Angličtina, Dialekty angličtiny, Edinburgh University Press, ISBN 978-0-7486-2529-1
- International Phonetic Association (1989), „Zpráva o Kielské úmluvě z roku 1989“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 19 (2): 67–80, doi:10.1017 / S0025100300003868
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Keating, Patricia (2012), „Rada IPA hlasuje proti novému symbolu IPA“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (2): 245, doi:10.1017 / S0025100312000114
- Kerswill, Paul; Torgerson, Eivind; Fox, Sue (2006), „Inovace v teenagerském projevu ve vnitřním Londýně“, NWAV35, Columbus
- Kohler, Klaus J. (1999), „Němec“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 86–89, ISBN 978-0-521-65236-0
- Labov, William; Ash, Sharon; Boberg, Charles (2006), Atlas severoamerické angličtiny, Berlín: Mouton-de Gruyter, ISBN 978-3-11-016746-7
- Landau, Ernestina; Lončarića, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 978-0-521-65236-0
- Lee, Wai-Sum; Zee, Eric (2003), „standardní čínština (Peking)“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 109–112, doi:10.1017 / S0025100303001208
- Mangold, Max (2005), Das Aussprachewörterbuch, Duden, str. 37, ISBN 9783411040667
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Moosmüller, Sylvia; Schmid, Carolin; Brandstätter, Julia (2015), "standardní rakouská němčina", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 339–348, doi:10.1017 / S0025100315000055
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Riad, Tomáš (2014), Fonologie švédštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-954357-1
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Rosenqvist, Håkan (2007), Uttalsboken: svenskt uttal i praktik och teori, Stockholm: Natur & Kultur, ISBN 978-91-27-40645-2
- Sarlin, Mika (2014) [poprvé publikováno 2013], „Zvuky rumunštiny a jejich hláskování“, Rumunská gramatika (2. vyd.), Helsinki: Books on Demand GmbH, s. 16–37, ISBN 978-952-286-898-5
- Šimáčková, Šárka; Podlipský, Václav Jonáš; Chládková, Kateřina (2012), „Česky se mluví v Čechách a na Moravě (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (2): 225–232, doi:10.1017 / S0025100312000102
- Szende, Tamás (1994), „maďarský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 24 (2): 91–94, doi:10.1017 / S0025100300005090
- Tingsabadh, M.R. Kalaya; Abramson, Arthur (1993), „Thai“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (1): 24–28, doi:10.1017 / S0025100300004746CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Trudgill, Peter (2004), „The dialect of East Anglia: Phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny„1: Phonology, Mouton de Gruyter, s. 163–177, ISBN 3-11-017532-0
- Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 245, doi:10.1017 / S0025100305002173
- Verhoeven, Jo (2007), „Belgický limburský dialekt Hamonta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 219–225, doi:10.1017 / S0025100307002940
- Watkins, Justin W. (2001), „Ilustrace IPA: Barmánci“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 31 (2): 291–295, doi:10.1017 / S0025100301002122
- Wells, John C. (1976), „Abeceda sdružení“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 6 (1): 2–3, doi:10.1017 / S0025100300001420
- Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN 0-52128541-0.
- Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN 978-0-521-65236-0
- Kordić, Snježana (2006), Srbochorvatština, Jazyky světa / Materiály; 148, Mnichov a Newcastle: Lincom Europa, ISBN 978-3-89586-161-1
externí odkazy
- Seznam jazyků s [A] na PHOIBLE
- Seznam jazyků s [ɑ̈] na PHOIBLE
- Seznam jazyků s [A] na PHOIBLE